Menu

Vîlcan, Retezat a Tulişa 4

23. 02. 2014

Pondělí 12. srpna 2013 01.45 Hvězdné nebe. 06.50 Stan mokrý rosou, kolkolem mlha. Vítr se obrátil. Přeskupuji věci a otvírám opačný vchod stanu. Vařím ze spacáku. 07.28 Je po snídani. Trochu se projasňuje. Tak na to si zdřímnu. 09.35 Strmým úbočím přichází česáč s kýbly borůvek. Staví je opodál a jde si povídat. Podává mi ruku a ptá se, odkud a kam jdu. Není, kdo by mu odpověděl rumunsky. Fotíme se. Dávám mu zapalovač a přívěsek s teploměrem a buzolou. 09.45 Odcházím. 10.15 U meteo­rologického stožáru lovím signál. Marně. 11.40 Rozcestník u Vf. Nedeilor (1619 m). 11.50 Za ním v závětří skalní kupy obědvám. Nad Arcanu bouřková mračna. Já na výsluní. Kéž by to vydrželo! Signál nic. 12.20 Krpálem dolů, krpálem nahoru. 14.45 Cedule Vf. Oslea 1 h. 15.55 Vf. Coada Oslei (1899 m) Pokračuji po zubatém hřebeni. Ledva se vleku. Bágl ztěžkl. Už i na něj dolehlo mé stáří. 16.30 Konečně Vf. Oslea Mare (1945 m) – nejvyšší bod Vîlcanu. Signál. Hovořím s Českem. Stan stavím na hřebenové stezce. Vařím brkaši ze zbytku vody ze včerejška, a tak šetřím. Na doplnění tekutin musí stačit bujon od Vitany. 18.00 Po večeři. 19.00 Zalézám a sleduji, jak se slunce níží k Malému Retezatu.

Úterý 13. srpna 2013 08.00 Probouzí mne alarm mých slunečních hodinek. Lovím signál. Neúspěšně. Sklepávám rosu z tropika, vařím snídani. 11.45 Strmý sestup do Pasul Jiu-Cerna (1330 m). Vytahuji mapu Retezatu. Miloslav Nevrlý, autor nádherné knihy „Karpatské hry“, dal zdejším kopcům přídomek jezernaté hory. Já bez vody a s žízní. Jó, Mariánské Lázně! Slavkovský les, plný minerálek! Obědvám. Načínám novou paličku česneku. 12.05 Odcházím po makadamové cestě na Cîmpu lui Neag. 12.40 Omylem správně odbočuji. Po pár stech metrech červený terč. Žízeň. Voda nikde. Furt do kopce. Na mapě je pod hřebenem Retezatu pleso Mic Lacul Soarbele. Nad hranicí lesa to vypadá, že za některou z morén už to bude. Míjím strž s kalnou vodou. Z levého úbočí vyvěrají prameny. 14.10 U prvního zastavuji, piji a nabírám vodu do PET flašek. Belhám se na konec doliny. Oslíci, salaš, ale pleso nikde. Zpátky k pramenům! 15.08 Vařím rýži. 16.40 Za hromobití a prchání loudavě do sedla. 17.50 Şaua Palatina (1935 m). Stany českých véháťáků. Rychle stavím gemičku, házím do ní bágl a pak sebe. 18.00 Je po dešti. V noci opět bouřka.

Středa 14. srpna 2013 05.30 Strkám před stan solární nabíječku. 06.50 Definitivně vstávám. 07.20 Jsem po snídani. U sousedů snídání a balení. Odcházím po červeném pruhu. 10.30 Nad srázem se radím s mapou. Lovím signál. Úspěšně! Nikdo to nebere. Nad Velkým Retezatem mračna, hřmí a prší. 11.27 Po obědě pokračuji pastvinami a kosodřevinou. 13.40 Şaua Plaiul Mic (1897 m) a Lacurile P?pusii. U něj jsem už podvakrát stanoval. Strmý sestup po červeném kříži na Poianu Pelegii (1550 m). Prší čím dál víc. Na bágl navlékám špricku a na sebe goretexovou bundu. 14.30 Pod smrk u parkoviště Gura Bucurei neprší. Všude kolem více a méně. 16.05 Opouštím suchý azyl. Přechod říčky Peleaga po lávce z kluzkých klád. V kempu krytá besídka s rumunskou rodinou: táta, máma, dcera. Pouštějí mě do sucha a inspirují vařbou na plynovém vařiči. Jdu k řece pro vodu. Vařím bujon, čaj a těstoviny. Přicházejí dva rumunští čundráci. Pak rumunský horský vůdce a mládežníci povykující americkou angličtinou, že jim máme udělat místo, že tu taky chtějí vařit. Rodinka se zvedla, čundráci staví stan. Jen já dojídám těstoviny a překážím. 16.50 Ačkoliv prší, taky jdu stavět stan. 17.30 Jsem zalezlý. Amíci dělaj kravál. V noci opět bouřilo a lilo.



Archiv vydání

2019 2018 2017 2016 2015 2014 2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001

AKTUÁLNÍ ČÍSLO
VŠUDYBYL 03/2019
03/2019 číst aktuální číslo
Czech specials new
Restaurace Novoměstský pivovar