Menu

Úspěchy destinačního managementu

24. 04. 2005

Severní Morava a Slezsko
Turistické regiony začínají mít systém řízení cestovního ruchu a jeho správce. Svůj management destinace. Když se uskutečnila první konference na téma Cestovní ruch v turistickém regionu Severní Morava a Slezsko, na programu bylo projednání programu rozvoje cestovního ruchu daného regionu. Někteří řečníci se s auditoriem podělili o své záměry turistických produktů a své zámysly vybudovat některou infrastrukturu pro turisty. Letos skončila čtvrtá konference a na ostravské Černé louce se uskutečnila přehlídka již realizovaných turistických produktů. Posluchači se měli možnost přesvědčit, proč se tomuto regionu říká region kontrastů a příležitostí. Kdo by před třemi lety uvěřil, že Osoblažsko bude mít významnou turistickou zajímavost. A je na světě. Úzkokolejka s parní mašinkou Resitou bude pravidelně projíždět mezi Třemešnou a Osoblahou. Na nostalgické jízdy železnou drahou se samozřejmě nabalují další služby – rybolov, lov zvěře, gastronomie, cykloturistika či incentiva. Není bez zajímavosti, že v dříve zapomenuté části Moravy se významně pohnul trh s nemovitostmi. Proč ne, když tam nebude nuda a podnikatelé číhají na příležitost.

Společným jmenovatelem úspěchu
Kdo mohl věštit, že v Mostech u Jablunkova vznikne v rámci skiareálu jediná visutá bobová dráha s celoročním provozem? Ostrava se právem chlubí slezskoostravským hradem, který pamětníci přirovnávali k hradu z pohádky o Šípkové Růžence. Zarostlé zbořeniště se proměnilo v zajímavou a přívětivou součást výstaviště na Černé louce. Hrad Sovinec se postupně přetváří v historickou vesnici s živým provozem. V Beskydech jezdí cyklo a skibusy. Letos se připojí i Jeseníky. Hornické muzeum OKD Landek neustále připravuje novinky ve své nabídce a s novým obchodním názvem svého produktu – Landek park – oslovuje veřejnost i podniky s velmi netradičními aktivitami pod zemí i ve vzduchu. Samozřejmě všichni pak zase skončí spokojeni na zemi. Společným jmenovatelem úspěchu je samozřejmě především aktivita podnikatelských subjektů. Pro jejich realizaci však bylo třeba symbiózy více stran – Destinačního managementu Moravsko Slezského, o.p.s., Moravskoslezského kraje a podnikatelské sféry. Kraj postupuje podle své strategie a projekty v ní obsažené i finančně podporuje. Destinační společnost koordinuje postupy, připravuje zpracování projektů, vyhledává dotační tituly a mobilizuje k aktivitě. Kdo má zájem o spolupráci, je jistě spokojen. Připravila také oceňovaný katalog kongresového cestovního ruchu, vytvořila s podnikateli řadu turistických produktů k prodeji v cestovních kancelářích. Turistický region Severní Morava a Slezsko je v oblasti rozvoje cestovního ruchu velmi dobrým příkladem a zatím nemá v Česku ve svém nasazení konkurenci. Nejbližší měsíce ukáží, zdali si tempo udrží a jak se podaří kraji zapojit ke spolupráci i kraje, na jejichž území leží části regionu, jak se podaří udržet racionální komunikaci destinační společnosti s ostatními subjekty a jaké budou mít podnikatelé jistoty při realizaci svých aktivit v cestovním ruchu. Na konferenci byl často skloňován Zákon č. 159/1999 Sb. o některých podmínkách podnikání v cestovním ruchu. Bylo to v souvislosti s tím, že již existuje řada turistických produktů, ale jejich prodej vázne. Právě prodej se stává v současnosti alfou a omegou rozvoje cestovního ruchu v regionech. Ne všechny produkty jsou vhodné pro cestovní kanceláře, které je podle tohoto zákona mohou prodávat. Bude třeba ještě situaci podrobně analyzovat, protože zkušenosti např. z Rakouska, které na konferenci byly prezentovány, ukazují, že produkty lze prodávat i mimo cestovní kanceláře.

Hnědých cedulí přibývá
Pokud zůstaneme v turistickém regionu Severní Morava a Slezsko, je příjemné zjistit, že při příjezdu do regionu vás na jeho hranicích vítají. Další činností, kterou může destinační management přispět k propagaci regionu, je označování turistických cílů. CzechTourism v této oblasti již několik let úzce spolupracuje s dalšími zainteresovanými úřady. Na Ministerstvu dopravy ČR vznikl metodický pokyn „Označování kulturních a turistických cílů na dálnicích a silnicích“ (KTZ). Tato metodika vychází z Vyhlášky 30/2001 Sb., se kterou je také v plném souladu. Slouží pro orientaci těch, kteří mají zájem přivést motorizované turisty k cílům, které vlastní či spravují. Problematiku značení cílů totiž řeší několik norem a laik by měl dostat od státu co nejjednodušší „kuchařku“ jak postupovat, pokud si chce nechat zřídit toto značení, které je navíc plně hrazeno z jeho finančních zdrojů. Přílohou metodiky je seznam vybraných cílů, které splňují potřebné podmínky – cíl je nadregionálního významu, leží v okolí komunikace a značení na ní nesnižuje bezpečnost provozu. Za poslední roky na dálnicích, rychlostních komunikacích i silnicích prvé a nižší třídy hnědých cedulí přibývá. Možná nejčerstvější nelze přehlédnout na dálnici D1 – Zámek Rosice. Turisté jistě ocení, že majitelé a správci cílů jim šetří ztrácející se nervy při hledání cíle, čas věnovaný sledování map či oslovování místních obyvatel a peníze nutné na nákup zbytečně projetých pohonných hmot. Za odměnu si budou tyto cíle dobře pamatovat v tom kladném smyslu a buď se k nim vrátí, nebo je doporučí svým známým. A to je přece stále ta nejúčinnější reklama, k níž mohou významně přispět i destinační managementy.
Ing. Petr Kratochvíl, CzechTourism





www.czechtourism.cz

Archiv vydání

2020 2019 2018 2017 2016 2015 2014 2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001

for kids