Menu

Turecko slavilo 90. výročí republiky

25. 11. 2013

Jeho Excelence velvyslanec Turecké republiky pan Cihad Erginay s chotí, paní Tomuruck Erginay, zvali 29. října 2013 do Kaiserštejnského paláce v Praze na slavnostní recepci při příležitosti svého státního svátku, Dne republiky, devadesátého výročí vyhlášení Türkiye Cumhuriyeti – Turecké republiky, založené jejím prvním prezidentem, vojevůdcem a státníkem Kemalem Atatürkem. Recepce se zúčastnila řada osobností včetně předsedy české vlády Jiřího Rusnoka, jehož projev společně s projevem tureckého velvyslance a státními hymnami slavnost zahájil.

Česko a Turecko spojuje řada osobností, mezi nimiž výrazně ční světově uznávaný učenec Bedřich Hrozný. O tom, že je Turecko kolébkou civilizace, píše Radek Míka. V pátém díle svého seriálu, nazvaném „Kultura Van – svět rybářů a zemědělců“ (viz stejnojmenný článek na www.e-Vsudybyl.cz) mj. říká: „Zánikem svatyní, jejichž význam tušíme z nálezů v Göbekli Tepe, končí pravěká epocha lovců. Apokalyptická událost v paměti lidstva zapsaná jako Potopa světa možná uspíšila změny i odklon od tradičních zvyklostí a ve východním Středomoří nemalou měrou přispěla k transformaci společnosti mladší doby kamenné.“
Na území dnešního Turecka ve starověku existovala chetitská říše. Část Turecka pak byla osídlena řeckými kolonisty. Později se stala součástí římské, pak byzantské a roku 1299 osmanské říše. O objevení říše Chetitů se výrazně zasloužil právě rodák z Lysé nad Labem Bedřich Hrozný. Turecko poprvé navštívil v roce 1904, aby se zde podílel na překladech klínopisných textů. V roce 1906 byl zhruba půldruhé stovky kilometrů severovýchodně od Ankary objeven archiv chetitských králů s množstvím hliněných tabulek popsaných známým klínovým písmem neznámou řečí. Na jejím rozluštění pracovaly největší světové kapacity. A byl to právě Čech Bedřich Hrozný, kdo v roce 1915 předložil řešení současně s nárysem mluvnice chetitského jazyka. Výsledky bádání publikoval roku 1917 ve své stěžejní práci „Jazyk Chetitů“. V roce 1925 na další expedici v Malé Asii při vykopávkách v Kaisarií na kopci Kültepe objevil přes tisíc tabulek popsaných klínovým písmem, obsahujících smlouvy a dopisy asyrských kupců z druhého tisíciletí před naším letopočtem. Aby mohl v okolí kopce Kültepe kopat, musel odkoupit přilehlou louku, a jako majitele území nechal zapsat československý stát. Při těchto vykopávkách bylo nalezeno chetitské město Kaneš, a také se potvrdilo to, co Bedřich Hrozný zjistil už při studiu klínových textů sumersko-babylonských, že Sumerové tři tisíce let před naším letopočtem znali slad a uměli vařit pivo.


 

Archiv vydání

2020 2019 2018 2017 2016 2015 2014 2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001

AKTUÁLNÍ ČÍSLO
VŠUDYBYL 02/2020
02/2020 číst aktuální číslo