Priessnitz symbolem úspěchu tohoto kraje

Koncem března jsem navštívil město Jeseník a při té příležitosti o rozhovor požádal starostu města Ing. Jiřího Krátkého. Pane starosto, odkud se rekrutují návštěvníci Jeseníku a jeho okolí?
Z polského Slezska a východních oblastí Německa. Pokud bych použil americké terminologie: to jsou sféry našeho zájmu. Do nich především soustřeďujeme propagaci, organizujeme zvláštní vlaky, účastníme se tamních regionálních výstav a veletrhů cestovního ruchu a již 15 let usilujeme o znovuotevření železničního hraničního přechodu v Glucholazech – Mikulovicích. V Jeseníku a jeho okolí máme 55 % domácí klientely, 25 % Poláků, 15 % Němců a 5 % ostatních. Hovořím o turistech. Ne o lázeňských hostech. Jejich skladba je trošku jiná.

Jesenicko je krajem Vincence Priessnitze, jehož vodoléčebné a přírodní léčebné postupy ovlivnily celou Evropu a daly základ dnešní vodoléčbě Johanna Schrotha, jehož léčebné kúry a diety se používají nejenom v lázních Lipová v oblasti obezitologie, ale také u indikací z dalších oblastí. Rovněž Schrothovy kúry se od vás rozšířily do Německa a řady dalších evropských lázní.
Jestliže Baťa proslavil Zlínsko a Vsetínsko, pak Priessnitz dokázal něco podobného. Měl talent a byl obchodně velmi zdatný. V pravý okamžik vystihl možnosti našeho kraje. Začínal ve dvaceti letech jako nepříliš majetný sedlák, a když ve dvaapadesáti letech umřel, nechal tu ohromný majetek. Objekt, kterému říkáme „Hrad“, postavil za tři tisíce zlatých. Jeho pozůstalost zahrnovala dalších 33 tisíc zlatých na hotovosti, pozemky, statky a nemovitosti v hodnotě, která se v podstatě nedala vyčíslit. Patřil mu také statek v Bílém Potoku, tzv. Kohout, a dům čp. 42 v Javorníku, kde byly vychovány jeho děti. Priessnitz je symbolem úspěchu tohoto kraje, v němž mezi lidmi nebyly tak velké majetkové rozdíly jako ve vnitrozemí. I ten poslední dům tady byl z kamene a pálených cihel. V roce 1900 ve zdejších městech Javorník, Vidnava, Zlaté Hory a Jeseník byly městské plynárny. Lidé topili i vařili na plynu, města byla osvětlena plynovými lucernami. Dnes, patnáct let po řekněme revoluci a rok po vstupu do Evropské unie, je na tom náš region v aktuálním evropském kontextu mnohem hůř – stále jakoby za „železnou oponou“. Ta je už sice poněkud prorezavělá, ale pořád tu je. Periferní konec republiky. Totální geografické oddělení.

Dopravní dostupnosti Jesenicka z českého vnitrozemí, zejména v zimním období, by ale měl výhledově pomoci uvažovaný tunel masivem Jeseníků. Ostatně zkušenosti z Rakouska či Itálie s takovýmito řešeními jsou vesměs pozitivní.
To, jestli budeme nebo nebudeme mít tunel, glosuji, že to bude tunel tak akorát na peníze. Copak se pro 43 tisíce lidí bude stavět nějaký tunel za minimálně šest miliard korun? Není lepší, když už nás všichni předurčují k tomu živit se lázeňstvím a cestovním ruchem, abychom konečně spravili Červenohorské sedlo? Na každé serpentině udělali odpočívadlo s výhledem? Pokud by tu byl tunel, jaký z toho budou mít místní lidé přínos? Cestující projedou tunelem a než se rozkoukají, budou v Nise. My je ale potřebujeme tady. Tedy, aby vyjeli zpod inverze. Vjeli do serpentin. Museli zpomalit. Aby zjistili, že svítí slunko. Že je zde nádherná krajina. Potřebujeme je pozitivně naladěné. Tunel nikoho pozitivně nenaladí. Když někoho zvu do Jeseníku, zvu jej do oblasti, kde máme nejméně narušené životní prostředí. Nejlepší sněhové podmínky posledních desetiletí. Pohodu. Speciálně u Pradědu používám podobenství, že je to dvoulitrový hrnec do kterého zkrátka nelze nalít tři litry vody. „Jestliže tam chceš lyžovat, týden se u nás ubytuj, a my tě za odměnu ,pustíme' na Praděd“. Těch turistů, kteří přijedou, proběhnou městem a nechají nám tady jenom pytlík od svačiny, těch máme dostatek.

V brzké době má v Jeseníku vyrůst multifunkční centrum pro cestovní ruch a lázeňství…
Ano, cílem projektu je vybudovat chybějící základ lázeňské kolonády a komplexní centrum zaměřené na kongresovou turistiku, volnočasové aktivity a doprovodné služby pro návštěvníky města a lázeňské hosty. Pro tyto účely bude postaven nový objekt s pasáží, infocentrem, kavárnou a galerií, službami apod. a rekonstruován stávající, v němž vzniknou konferenční prostory, hostinské a ubytovací kapacity. Projektu se dostalo podpory v rámci „Společného regionálního operačního programu“ Ministerstva pro místní rozvoj ČR. Prakticky každým rokem získáme od Ministerstva pro místní rozvoj ČR nějakou dotaci podporující cestovní ruch.. Ať je to na infrastrukturu, vybavenost, úpravy kulturní krajiny. Velmi si např. cením obnovy „Muzikantské stezky“ mezi městem Jeseník a Lázněmi Jeseník. Po druhé světové válce totiž Jesenicko začalo přicházet o kulturní krajinu. Louky s vyhlídkami zarostly nálety. Dnes to řešíme tak, že pro živočichy, kteří v nich nalezli azyl, vytváříme jakési oázy s jejich biotopem. A „Muzikantská stezka“? Ta musí být upravena tak, aby byla bezpečná a opět umožňovala jedny z nejkrásnějších výhledů údolím Jeseníků, táhnoucím se až do Polska. Pro ekonomiku a zaměstnanost na Jesenicku jsou totiž pozitivně naladění návštěvníci nesmírně důležití.

Informační centrum Jesenicka

Masarykovo náměstí 1/167

790 01 Jeseník

tel.: 584 498 155

fax: 584 401 279

e-mail:

mic@mujes.cz

www.jesenik.org