Menu

Plzeňský kraj se představil v Bratislavě

20. 12. 2010

Plzeňský kraj se 1. prosince 2010 ve spolupráci se zahraničním zastoupením agentury CzechTourism představil v prostorách českého velvyslanectví v Bratislavě. Atraktivitami kraje účastníky akce provedla vedoucí odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu Krajského úřadu Plzeňského kraje Ing. Alena Svobodová, a jednou z dominantních pak manažer služeb cestovního ruchu Plzeňského prazdroje „Tradice a návštěvnictví“ Mgr. Tomáš Raboch. Prezentace vyvrcholila soutěží o ceny a ochutnávkou gastronomických specialit a nápojů z Plzeňského kraje. K příjemné atmosféře evergreeny Jaroslava Ježka přispělo kombo Jazztrio.

Pravěké osídlení Plzeňského kraje
připomíná řada hradišť a pohřebišť. Mezi nejvýznamnější z pozdní doby bronzové patří hradiště na Hradišťském vrchu u Konstantinových Lázní, keltské osídlení dokládá i hradiště Sedlo u Sušice. Nad Starým Plzencem se dochovalo mohutné opevnění přemyslovského správního centra, kterému vévodí rotunda sv. Petra a Pavla z 2. poloviny 10. století. Malebně zvlněnou krajinu zdobí řada kostelíků. Na mnohých najdeme románské stavební prvky, přestože byly většinou přestavěny v období gotiky a baroka. Za zmínku stojí gotický kostel sv. Mikuláše v Čečovicích, naprosto unikátní stavba vybudovaná z neomítnutých cihel s cennými kamenickými detaily.

Krajině vévodí mnoho hradů
Románská Přimda je zároveň i nejstarším kamenným hradem a Rabí největší hradní zříceninou na území Česka. Poutník se může projít i po unikátním středověkém mostě mezi paláci na hradě Velhartice v Pošumaví. Za prohlídku stojí na zámek přestavěný areál biskupského hradu v Horšovském Týně se zachovalou kaplí z období rané gotiky. Návštěvníky zaujmou i zpřístupněné zříceniny hradu Klenová, vodní hrad Švihov nebo charakteristické siluety královských hradů Radyně a Kašperk.

Renesanční stavitelství
připomínají mj. plzeňská radnice a zámek Kaceřov. Z období českého baroka pochází řada sakrálních staveb, dvorů a panských sídel. V tomto slohu vznikaly i monumentální chrámy klášterů. Zcela specifický je projev tzv. gotického baroka stavitele J. B. A. Santiniho. Nejznámější z jeho prací je přestavba románského chrámu vévodícího kladrubskému klášteru. Veřejnosti jsou přístupné i další unikáty, jako proboštství v Mariánské Týnici či klášter v Plasích na 5100 dubových pilotů, s hrobkou Klemense Wenzel von Metternicha.

Nejnavštěvovanější památkou
v okolí Plzně je lovecký zámek Kozel nedaleko Šťáhlav. Za návštěvu určitě stojí barokní zámek v Manětíně stavitele Haffeneckera s galerií soch či „květinový zámek“ v Nebílovech s expozicemi zaměřenými na květinové motivy ve výtvarném umění, Chodský hrad v Domažlicích, Starý zámek v Chudenicích, zámek Spálené Poříčí, zámek Blovice, galerie na zámku Klenová a věž s jedním křídlem gotického hradu, přestavěného na zámek, v Boru u Tachova. V poslední době byly zpřístupněny zámky ve Zbiroze, Mirošově a v Poběžovicích, postupně je rekonstruován a částečně otevřen i zámek v Rochlově. Do zámku v Bezdružicích byla instalována celoroční expozice českých soudobých sklářů, do kaple vytvořil architekt Rybák unikátní skleněný betlém.

Četné židovské památky
zahrnují starobylé hřbitovy, muzea, částečně zachovalá ghetta a synagogy. Nejznámější je Velká synagoga v Plzni z r. 1893, druhá největší v Evropě a třetí na světě. Synagoga v Radnicích byla působištěm zakladatele reformního judaismu v Americe rabína Issaka Mayera Wise-Weise. Mezi další významné památky se řadí barokní synagoga s muzeem v židovské čtvrti a židovské hřbitovy v Kasejovicích a v Rabštejně nad Střelou, kupecký židovský dům ve Spáleném Poříčí a Muzeum Dr. Šimona Adlera v Dobré Vodě u Hartmanic.

Příroda Plzeňského kraje
je neobyčejně pestrá. Od horských oblastí Šumavy a Českého lesa na západní hranici s Bavorskem přes vrchovinu šumavského podhůří až ke zvlněnému vnitrozemí, všude najdete kulturní krajinu s malebnými městečky a vesnicemi, hojností lesů a vodních ploch. Pro kraj jsou typická hluboko zaříznutá údolí řek. Na Šumavě Úhlavy, ve vnitrozemí kaňony Střely u Rabštejna a Berounky pod Plzní. Do kraje částečně zasahují i chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko a Slavkovský les. Ze všech krajů má Plzeňský nejvíc přírodních parků – 23 a 177 maloplošných zvláště chráněných území. Nejrozsáhlejší přírodní rezervací je víc než třísethektarový kaňon Střely. V okolí menších říček a potoků najdete mnohá romantická zákoutí, např. u Kosího a Úterského potoka nebo v okolí hradu Gutštejn v údolí Hadovky.

Vyhlášení Národního parku Šumava
a jeho začlenění mezi biosférické rezervace UNESCO jsou dokladem zlepšujícího se životního prostředí. Na Šumavě žije vydra říční, rys ostrovid nebo tetřev hlušec. V Chráněné krajinné oblasti Český les i bobr evropský. Některé rybniční soustavy jsou vyhlášeny jako rezervace pro ochranu ptactva. Do rybníků a potoků se vracejí raci. Lesy, které se rozkládají téměř na 40 % plochy kraje. Nejrozsáhlejší lesní komplexy jsou v Brdech a v oblasti Radče, severně od Plzně na Manětínsku a v okolí Konstantinových Lázní. Pro Klatovsko jsou typické smíšené lesy na Ždánovské a Chudenické vrchovině. U Chudenic najdete Americkou zahradu, kde řadě pěstovaných dřevin vévodí douglaska tisolistá. Chráněné jsou i některé osaměle rostoucí listnaté stromy a skupiny stromů. Až pocit malosti se Vás zmocní, když projdete některou z alejí mohutných listnáčů, např. Kilometrovku v Plzni, alej vedoucí do bývalé vesnice Ferdinandovo údolí u Železné Rudy či alej z Tachova do Světců. Původní pralesovité porosty se uchovaly na chráněných územích Čerchovské hvozdy, Tišina a Bučina u Žďáru v Českém lese, na Chejlavě a v Chynínských bucích na jižním Plzeňsku.

Nejvýraznější národopisnou oblastí
je Chodsko, které ve středověku tvořilo rozsáhlé území, rozkládající se od Domažlic přes Bor a Tachov po Planou. Jeho centrem jsou Domažlice. Temperamentní obyvatelé si rádi oblékají kroje, mluví zpěvným dialektem a zpívají chodské písničky. Upoutá vás keramika, architektura venkovských stavení i tradiční gastronomie.

Šest set let stará tradice sklářství
se rozvíjela na území Šumavy, Brd a Českého lesa. První písemné zmínky pocházejí z poloviny 14. století, kdy na Šumavu přišli skláři z Bavorska. V současnosti sklářská tradice opět ožívá a navazují na ni nové firmy. Pokud máte zájem dozvědět se o krásách šumavského skla více, navštivte stálou expozici Muzea Šumavy v Železné Rudě nebo Kašperských Horách.

Řada osobností české kultury
se v Plzeňském kraji narodila nebo žila. Působil tu hudební skladatel Bedřich Smetana, malíři Václav Brožík a Mikoláš Aleš, spisovatel Karel Klostermann, loutkář Josef Skupa, přímo v Plzni se narodili malíř a ilustrátor Jiří Trnka, spisovatel a herec Miroslav Horníček, cestovatel Miroslav Zikmund a jiní. Nejen v Plzni, ale i v ostatních větších městech Plzeňského kraje je čilý divadelní ruch. Plzeňské Divadlo J. K. Tyla a Divadlo Alfa, zaměřené na tvorbu pro děti, přesahují hranice kraje. S divadlem souvisí i několik festivalů – například Skupova Plzeň a mezinárodní festival Divadlo, který se koná každoročně v září. Velké pozornosti se těší i plzeňský festival české filmové tvorby Finále, pořádaný každoročně na přelomu března a dubna.

Plzeňské Smetanovské dny
jsou festivalem s bohatým koncertním, divadelním a výstavním programem. V nedaleké Dolní Lukavici, Přešticích a na zámku v Nebílovech jsou pořádány Haydnovy hudební slavnosti. Neobyčejnou popularitu má srpnový festival hudby a divadla s názvem Jazz, Struny a Divadlo na ulici, který se každoročně koná na pěších zónách, v parcích a v ulicích Plzně.

Folklorní festivaly
patří rovněž k vyhledávaným událostem. Mezinárodní folklorní festival v Plzni v červnu, Národopisná slavnost na Výhledech v červenci, Chodské slavnosti v srpnu, přehlídka dechových hudeb v Klatovech v březnu nebo Mezinárodní folklorní festival Klatovy v červenci. Na mnoha místech se konají pravidelné jarmarky s prodejem tradičních výrobků a ukázkami středověkých řemesel. Můžete tam ochutnat právě upečené koláče, trdla a lokše, vidět kováře či řezbáře, zkusit to na hrnčířském kruhu, trefit se lukem do středověkých terčů a zakoupit spoustu dárků včetně replik leptaného skla hradních pánů. Závěr zimy patří masopustním veselicím, jejichž tradice se udržela zejména na Chodsku a Klatovsku. Začátkem května probíhají na mnoha místech v kraji Slavnosti svobody – oslavy osvobození americkou armádou s jízdou historických vojenských vozidel. Na přelomu května a června se koná populární Den pozemního vojska „Bahna“. Šermířské skupiny z celé republiky se každoročně sjíždějí k dobývání hradu Rabí. V letních měsících je zde možno navíc zhlédnout vystoupení sokolníků s dravými ptáky. I na jiných hradech, zámcích a v klášterech se konají denní, večerní i noční akce pro děti i dospělé. Se šermíři, kejklíři, jarmarečníky a hraním je spojen i červnový Historický víkend v Plzni.
Čerpáno z turistického portálu Plzeňského kraje.


Archiv vydání

2020 2019 2018 2017 2016 2015 2014 2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001

AKTUÁLNÍ ČÍSLO
VŠUDYBYL 02/2020
02/2020 číst aktuální číslo