Menu

Obnova Královské obory Stromovka

03. 01. 2020

Královská obora Stromovka je jedním z nejvýznamnějších parků v Praze. Její rozloha je 88,7 ha a je přírodně i památkově chráněná. Sestává z lužních partií navazujících na Vltavu a zalesněných severních svahů s průhledy do parku a na Trojskou kotlinu. Centrálním prostorem Stromovky je promenádní prostranství před Šlechtovou restaurací – parter s květinovými záhony vymezený hrázemi bývalého rybníka.

V letech 2015–2016
byla provedena rekonstrukce Rudolfovy štoly, rybníků, mostků a vyhlídek s historickým zábradlím. Navázala na pozdně renesanční stav a zejména na zbytky krajinářských úprav z 19. století. Soustava rybníků je dodnes napájena vodou z Vltavy historickou Rudolfovou štolou. U Rudolfova rybníka bylo obnoveno autorské dřevěné molo s kačenami. Herní prvky byly doplněny o atypické pítko v kameni. Na rekonstrukci navázala výstavba nových vodních ploch zakomponovaných do dna bývalého rybníka. Jejich uspořádání je navrženo tak, aby v nadhledu od Místodržitelského letohrádku a z promenády květinového parteru byl původní ostrov znovu ostrovem s dominantou skupiny starých dubů. Výstavba více než 1,5 ha nových vodních ploch je největším novým počinem ve Stromovce za posledních nejméně sto let. Přínosem je i napojení na parkové cesty přes vodní plochy pomocí dřevěných mol. Nově byla zdůrazněna osa přes dubový pahorek (původní rybniční ostrov) směrem ke Šlechtově restauraci. Litorální břehové pásmo bylo osázeno mokřadními rostlinami, které poskytují útočiště vodnímu ptactvu.

V letech 2017 a 2018
pokračovala revitalizace této části parku. Její součástí byla rekonstrukce komunikací. V centrální části přibyly dřevěné autorské objekty na dubovém pahorku a v odpočívadle čítárna včetně knihovničky. Objekty jsou vytvořeny z dubového dřeva pocházejícího z pražských parků. Poblíž čítárny vzniklo nové dětské hřiště. Do centrálního prostoru bylo vráceno zrestaurované sousoší Milenci od Evy Krskové a dodán nový mobiliář. Vegetaci doplnila výsadba 250 stromů. Technologie výsadeb zohlednila vysokou úroveň hladiny spodní vody (asi 30–40 cm pod úrovní terénu). Výraznou změnou ve vnímání parku jsou kvalitně provedené terénní modelace a následně založené trávníkové plochy v okolí rybníků. V centrální části je velká pobytová travnatá plocha. Trávník byl založen s maximální péčí, neboť se po znovuotevření Šlechtovy restaurace očekává výrazný nárůst počtu uživatelů trávníkových ploch. Trávníky jsou v centrální části udržovány rozdílně s ohledem na svou funkci. Naleznete zde intenzivně udržované pobytové trávníky i méně intenzivně udržovaná luční a podrostová společenstva, květnatou louku a podmáčené louky ponechané přírodnímu vývoji. V rámci údržby parku se k zálivkám využívá vltavská voda z Rudolfovy štoly, která se předčišťuje pomocí nově realizované technologie umístěné ve vodárenském domku u Rudolfovy štoly.

Koncem roku 2018
byla zrekonstruována okružní cesta na hrázi bývalého rybníka a nově také zokruhování veřejného osvětlení. Cesta je lemována stromořadím z domácích dřevin. V kompoziční ose mezi výstavištěm a Šlechtovou restaurací vznikla mlatová promenáda pro pěší. Je souběžná s hlavní komunikací vedoucí k objektu Šlechtovy restaurace. V budoucnu se počítá s její obnovou i přes areál výstaviště.

Šlechtova restaurace

Královská obora Stromovka, jeden z nejvýznamnějších krajinářských parků v Praze, prochází významnou regenerací. V té souvislosti jsem navštívil ředitele Odboru památkové péče Magistrátu hlavního města Prahy Mgr. Jiřího Skalického a oslovil ho:
Pane řediteli, rok 2020 je rokem předpokládaného dokončení rekonstrukce Šlechtovy restaurace. Objekt, ze kterého Šlechtova restaurace vzešla, ale původně vznikl pro jiné účely.

Je pravdou, že letopisci zaznamenali, že stavbu letohrádku v letech 1689 až 1692 inspirovala příhoda císaře Leopolda I. Jednoho dne ho totiž během lovu v oboře zastihl silný déšť, a protože se neměl kam schovat, celý promokl. Letohrádek pro císaře byl pak postaven pod vedením prezidenta České komory Kryštofa Vratislava z Mitrovic „pro větší potěšení Jeho Císařské Milosti v oboře“. Objekt je součástí areálu Královské obory, která byla založena Janem Lucemburským v první polovině 14. století na území osady Ovenec.
Po roce 1726 byl objekt jen málo využíván. Návrat do plného lesku přišel roku 1792, kdy se stavové rozhodli, že zde uspořádají velkou lidovou slavnost při příležitosti korunovace Františka I. Sál byl tehdy vyzdoben lustry, girlandami, modrými plátěnými čalouny a záclonami téže barvy. Brzy poté však budova sloužila jen jako skladiště obilí a zeleniny.
V 19. století v souvislosti s otevřením obory veřejnosti zde od roku 1811 fungovala kavárna, jejíž majitel nechal hned vedle postavit romantický litinový hudební pavilon. Teprve roku 1882 si budovu pronajal Václav Šlechta a v držení jeho rodiny zůstala restaurace až do poloviny 20. století.

Objekt dlouho chátral. Na jeho devastaci se výrazně podílely i dvě poslední povodně. Proč ale trvalo tak dlouho, než se Praha pustila do jeho obnovy?
Objekt v letech 1978 a 1980 vyhořel a byl jen provizorně zastřešen. Od té doby vlivem nedostatečného zajištění stavby a jejích památkově hodnotných prvků proti působení povětrnosti a vandalismu pokračovala degradace a destrukce objektu. Povodeň v roce 2002, při níž byl objekt zatopen až do výšky tří metrů, způsobila další ztráty a poškození, zejména na nosném zdivu. Velkým rizikem byla také ražba průzkumné štoly pro stavbu tunelu městského okruhu, jejíž trasa byla vedena přímo pod objektem Šlechtovy restaurace, a následná ražba tunelu Blanka, která vyvolala seizmické otřesy a vznik dvou kráterů v jeho blízkosti. Proto muselo být provedeno statické zajištění objektu, přelepy maleb, statické zajištění štukových prvků a detailů stavby, další transfery štukových prvků a demontáž litinového altánu včetně popisu jednotlivých dílů a jeho uskladnění v dřevěných bednách v interiérech objektu. V interiéru byly též archivovány veškeré kamenné prvky a fragmenty původní štukové výzdoby. V červnu roku 2011 došlo nad Šlechtovou restaurací k sesuvu půdy a k vyvrácení dřevin na její zadní fasádu. V té souvislosti bylo provedeno zajištění svahu, pokácení nestabilních stromů a realizována nová opěrná stěna za objektem.
Závazné stanovisko k dokumentaci obnovy Královské dvorany (Šlechtovy restaurace) ke stavebnímu povolení bylo vydáno již v roce 2001. Vlivem povodní v roce 2002 (a s tím spojených výdajů) byla však obnova především z finančních důvodů odkládána. Po převzetí objektu hlavním městem Prahou došlo k dohodě o provedení obnovy objektu, která byla zahájena v roce 2017.

Rekonstrukce, respektive obnova se týkala nejen Šlechtovy restaurace.
Obnova Šlechtovy restaurace v sobě zahrnuje také přístavbu dvorního objektu, dostavbu původní patrové hospodářské budovy a kolonády, opravu opěrné zdi (včetně sklepních prostor) za objektem restaurace a obnovu litinového altánu. Následovat bude také obnova přilehlého parčíku „Kaštanka“, který byl využíván jako letní venkovní restaurace v centru parku Stromovka.

K čemu budou objekty sloužit?
Nově budou objekty sloužit primárně pro restaurační provoz, ale také jako multifunkční prostor s možností pořádání kulturních a společenských akcí v hlavním sále. Lákadlem bude venkovní restaurace s obnoveným zahradním altánem.

Mohl byste, prosím, zmínit nejcennější partie objektu?
Celá stavba je velmi cenná. Její nejcennější dochovanou součástí je velký barokní sál, jemuž dominuje stropní freska Apollón ve slunečním voze z roku 1691 od Jana Jakuba Steinfelse ze Steinfelsu. K sálu přiléhá unikátní umělá krápníková jeskyně, tzv. grotta, které restaurátoři vracejí její původní barokní vzhled. Dominantu tohoto prostoru tvoří stropní výzdoba, jejíž součástí jsou škeble, perlorodky a srdcovky a tři druhy různě barevných skleněných úlomků. Chybějící skleněné úlomky byly vyrobeny podle těch původních v malých sklárnách na severu Čech. Velkým problémem v rámci obnovy grotty však bylo zajištění dostatečně velkého množství škeblí, které byly při výzdobě grotty (kromě drceného skla a kamínků) vkládány do čerstvé omítky. Jedná se o dnes kriticky ohrožený druh – velevruba malířského – a v kategorii silně ohrožených druhů jsou to velevrub tupý a škeble rybničná. Bylo tedy nutno zajistit rozhodnutí o povolení výjimky ze zákazů dle § 56 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, aby se schránky těchto uhynulých měkkýšů mohly sesbírat v dostatečném množství. Vzhledem k tomu, že se jich v minulém roce nalezlo jen velmi málo, bylo nutno žádat o výjimku i v letošním roce. Nyní jsou již v dostatečném počtu osazeny do výzdoby. Do grotty se vrátí také pískovcová kašna a dlažba.

Určitě by stálo za to vyzdvihnout ty, kteří se o zdařilý návrat objektů nejvíc zasloužili.
Je to komplexní práce velkého množství lidí a dále i bude, neboť zavést a udržet celoroční provoz objektu nebude především z logistického hlediska jednoduché. Budova Šlechtovy restaurace se nachází uprostřed parku Stromovka, který je také kulturní památkou a vjezd vozidel do něj je možný pouze na výjimku. Jsem však rád, že toto ikonické místo bude po letech opět sloužit veřejnosti, a věřím, že se stane oblíbeným cílem vycházek nejen obyvatel naší krásné metropole, ale i jejích návštěvníků.

Stará čistírna odpadních vod
Řemeslný um a důmysl předků jsou naším kulturním dědictvím.

Technické stavby, kde skončil provoz,
vybízejí k novému využití. V jejich originálním prostředí se bydlí, konají se konference, firemní či společenské akce, výstavy i prohlídky seznamující s jejich původním využitím. Mnohé zaujmou nadčasovou elegancí. Jsou to například elektrárny, přehrady, vodojemy, pivovary, cukrovary, textilky aj. Kolik takových zařízení, zajišťujících pohodlný život a hygienický komfort, potkáváme cestou do práce nebo na výletech? Život bez nich si nedovedeme představit. O tom, že každodennost má svou historii, nás přesvědčí i Stará čistírna odpadních vod v Praze-Bubenči, navržená na zápis na indikativní seznam České republiky, tedy na seznam vybraných staveb pro zápis na seznam světového dědictví UNESCO.

Stará čistírna odpadních vod,
realizovaná v letech 1901–1906, představuje výjimečný areál technické vybavenosti města počátku 20. století. Funkční celek na mechanické čištění, likvidaci zachyceného materiálu a technického zázemí je mimořádným svědectvím počátků ekologického přístupu. Čistírny odpadních vod se stávají součástí stokových sítí v hustě osídlených aglomeracích, kde došlo k závažnému zhoršení hygienických podmínek. Bylo nutné zajistit pitnou vodu a tu odpadní odvést mimo osídlená území. Vznikly nové typy staveb. Těmi nejvýznamnějšími byly úpravny vody, stokové sítě, čerpací stanice a čistírny odpadních vod. V 70. letech 19. století začala tyto problémy řešit i Praha. Stávající systém, kdy stoky ústily přímo do Vltavy, kapacitně, natož hygienicky nedostačoval. Znečištěná říční voda se infiltrovala do studní a ohrožovala zdraví obyvatel v Praze i po proudu Vltavy.

Sir William Heerlein Lindley (1863–1917)
je autorem moderního kanalizačního systému pro Prahu. Jím vedená výstavba kanalizace, která je dodnes funkční a základem navazujících stok rozšiřujícího se města, byla zahájena v roce 1899. Podstatnou součástí jeho projektu bylo mechanické čištění odpadních vod. Čistírna byla navržena tak, aby proces čištění probíhal na gravitačním průtoku odpadní vody svedené do jednoho místa za město k toku Vltavy. Stavebním materiálem kanalizace a čistírny je cihla „zvonivka“, která vykazuje vysokou odolnost v tlaku a nepropouští vodu.
Provoz Staré čistírny odpadních byl ukončen v roce 1967. Až do 80. let 20. století ale bylo využíváno její kalové hospodářství. Od roku 2010 je její areál národní kulturní památkou. V roce 2016 se stal, jako jediný zástupce reprezentující počátky moderního čištění odpadních vod v evropských městech v souvislosti s řešením sanitární krize, kotevním bodem informační sítě ERIH (European Route of Industrial Heritage).

Co nás čeká ve Staré čistírně dnes?
Po vstupu do podzemí pravděpodobně poznáte prostředí známé z mnoha filmů a seriálů, jako jsou například Mission Impossible, Bídníci či Génius. Projdete dnes už nefunkční stokou. Proplujete na prámu podzemní nádrží. Z ventilačního komína uvidíte Pražský hrad. Jeho nitrem se můžete spustit do podzemí. Prostory Staré čistírny je také možné si pronajmout k uspořádání kulturních a společenských akcí, konferencí apod.
Stará čistírna je otevřena celoročně. Stálé prohlídky a nabídku naučných programů pro školy a rodiče s dětmi doplňují výstavy a koncerty. Při tematických akcích (Světový den vody – březen, Komínový den – červen, Dny evropského dědictví – září, Mikulášská – prosinec) je v provozu strojovna a kotelna. Café Továrna nabízí občerstvení a výstavu fotografií z dob výstavby Staré čistírny. V letních měsících je otevřen Stokabar nad usazovacímu nádržemi, kam je i přímý vstup z cyklotrasy podél plavebního kanálu Troja–Podbaba.



Archiv vydání

2020 2019 2018 2017 2016 2015 2014 2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001

AKTUÁLNÍ ČÍSLO
VŠUDYBYL 01/2020
01/2020 číst aktuální číslo
Czech specials new
Restaurace Novoměstský pivovar