Menu

Historie města Hlinsko, ležícího v malebné krajině rozhraní Železných hor a Žďárských vrchů, sahá do 14. století. Za nejstarší hlineckou stavbu je považována zdejší tvrz. První dochované písemné zmínky o ní pocházejí z roku 1413. V roce 1874 zde bylo nalezeno čtyři sta českých grošů z období Václava III. Památková rezervace roubených řemeslnických domků Betlém z druhé poloviny 18. století v centru města celoročně nabízí zajímavé umělecké a edukační programy. Velmi populární jsou např. Adámkovy folklorní slavnosti. Židovský hřbitov z roku 1904 patří k nejmenším v Česku. Synagoga z roku 1907 v novoro­mánském stylu pak byla adaptována na městské muzeum.
Městské muzeum a galerie z roku 1874 patří mezi nejstarší v Čechách. Každoročně se zde koná výstava Výtvarné Hlinecko. K dalším dominantám města patří barokní radnice, kostel Narození Panny Marie, Ježdíkův dům a Husův sbor.
V Hlinsku jsou městská sportoviště s fotbalovými hřišti, volejbalovými a tenisovými kurty, hřiště s umělými povrchy a zastřešenou plochou pro in-line bruslení. Krytý plavecký bazén nabízí kromě plavání služby fitness, sauny, squashe a solária. V letním období mohou jeho návštěvníci využít přilehlé travnaté plochy ke slunění. Hlinskem prochází značené turistické a cykloturistické trasy k přírodním atraktivitám a kulturním památkám. V zimním období Hlinsko hojně využívá zázemí lyžařského areálu s půjčovnou lyží a snowboardů a umělým zasněžováním. Díky osvětlení bývá v provozu i pro večerní lyžování. Rovněž běžkařské tratě v okolí města bývají pravidelně upravovány.
Po řadu generací se na Hlinecku udržuje obyčej, při němž ožívají tradiční masky a rituály. Pro svou jedinečnost byly vesnické masopustní obchůzky a masky na Hlinecku v roce 2010 zapsány na reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO. Obchůzek se lze zúčastnit v obcích Studnice, Vortová, Hlinsko – Blatno, Hamry, na Veselém Kopci nebo v hlineckém Betlémě. V říjnu roku 2012 pak byla v památkové rezervaci Betlém, v domku č.p. 362, otevřena stálá expozice masopustních masek a obchůzek z Hlinecka.

Hlinsko, malebné město Železných hor, Žďárských vrchů a zápisu UNESCO

20. 03. 2014

Rozhovor se starostkou města Hlinsko PhDr. Magdou Křivanovou jsem v masopustním období 24. února 2014 zahájil konstatováním, že právě díky svým tradicím je Hlinsko od roku 2010 dalším z míst České republiky figurujících na seznamu světového kulturního dědictví lidstva UNESCO.
Jsem moc ráda, že se podařilo docílit zápisu masopustních obchůzek na reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO. Je to fenomén, který nás, kdo v tomto regionu žijeme, provází od dětství. I já v tom vyrůstala, sice ne přímo v Hlinsku, ale na Dřevíkově. Tato tradice se na Hlinecku drží z generace na generaci. Pro rodiny je věcí prestiže. Děti dědí masopustní role svých rodičů. Pokud byl v masopustním průvodu dědeček za „Žida“, byl za „Žida“ i jeho syn a bude jeho vnuk. Rodiny se pečlivě starají o tradiční masky a kostýmy, pro řadu z nich je to svátost. Tyto tradice se udržují nejen na území Hlinska, ale i v okolních obcích. I na školách. Ukončení masopustního období letos vychází na 4. březen. Na tento den město předáváme masopustnímu reji. Dopoledne si jej mohou užívat děti z mateřských a základních škol i studenti gymnázia. Vyrábějí si na to klasické masky, v kterých se vydají na průvod městem. Odpoledne pak je tradiční masopustní obchůzka v památkové rezervaci, která končí „porážkou kobyly“. Jsme rádi, že děti tuto tradici berou jako samozřejmost a že se na maškarní masopustní rej rok co rok hodně těší.

To, že tu žijete tradicemi, je jedna věc. Docílit zápisu masopustních obchůzek na reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO je věc druhá.
Zápis? To je obrovský osobní vklad paní doktorky Ilony Vojancové, ředitelky Souboru lidových staveb Vysočina. Ta je autorkou nominačního návrhu. Po grafické stránce se na něm podílel zdejší student, dnes posluchač Akademie výtvarných umění Vojta Trocha, který mu vtělil vizuální podobu. My, starostové dotčených obcí, jsme jejich nominační návrh doporučili a zavázali se masopustní obchůzky podporovat. Nejen morálně, i materiálně. V rámci rekonstrukce památkové rezervace Betlém se tak podařilo v jednom revitalizovaném objektu, který je v majetku Národního památkového ústavu, instalovat stálou multimediální expozici masopustu. Masopustní období je totiž poměrně krátké a díky výstavě se s našimi tradicemi mohou seznámit všichni návštěvníci, kteří na Hlinecko během roku přijíždějí.

Na co ještě byste, paní starostko, čtenáře Všudybylu pozvala do vašeho města?
Hlinsko leží v úžasně krásné krajině. Máme tu zdravé životní prostředí. Reliéf Železných hor a Žďárských vrchů je malebný a rozmanitý. Navíc prý tady v regionu Hlinecka a Svratecka máme nejvíc slunečných dní v Česku. Počasí na Českomoravské vrchovině je sice drsnější, ale vesměs příjemné. Přijdou si u nás na své jak pěší turisté, tak cykloturisté i hipoturisté – koňáci (v okolí města je řada jezdeckých oddílů), a v průběhu zde obvyklých zim i vyznavači běžek a sjezdaři. Ski areál v Hlinsku je příjemným místem pro rodiny s dětmi. V Hlinsku i v jeho nejbližším okolí je spousta zajímavostí, památek, krásné architektury včetně lidové.
Ačkoli jsme na samém okraji Pardubického kraje, resp. na rozhraní Pardubického kraje a Kraje Vysočina, žijeme tu bohatým kulturním životem. Velkým přínosem v této oblasti byla rekonstrukce památkové rezervace Betlém, v jejímž rámci máme technické zázemí, které je dnes u akcí pod širým nebem nezbytností. I zde stavíme na tradici. Na tradičních řemeslech, zvycích. Alternativám se však rozhodně nebráníme. V loňském roce jsme tu tak měli první ročník mezinárodního studentského festivalu, jehož se zúčastnili středoškoláci nejen z Evropy, ale i ze zámoří. Hlinsko celý týden žilo alternativní kulturou. Na letošek je připraven další ročník s ještě větší mezinárodní účastí. Díky oblíbeným hudebním festivalům „Léto s Rychtářem“, za které vděčíme hlineckému pivovaru, je Hlinsko spojováno s moderní hudbou včetně rockové. Na akcích, které každoročně navštěvují tisícovky lidí se už představila celá plejáda nejvýznamnějších českých a slovenských hudebních uskupení. Také folková hudba si u nás našla pevné zázemí. Co se týče „kamenné kultury“, jsem ráda, že se nám podařilo vybudovat Multifunkční centrum, kde je divadlo, 3D kino, zázemí pro soubory rozmanitých oborů – zkušební sály, výstavní prostor ve foyer, takže jsme do něho soustředili téměř veškerou amatérskou i profesionální tvůrčí a interpretační uměleckou činnost. Těší mě, že si do něho rychle našli cestu Hlinečtí i návštěvníci města. Že se tam chodí bavit, tvořit a vzdělávat se, neboť se tam odehrávají i různé vzdělávací kurzy a přednášky věnované i tak závažným tématům, jako je válka či holocaust. Mám radost, že se Multifunkční centrum využívá naplno. Že zdejší obyvatelé konečně mají důstojné prostředí, kam mohou jít na ples či za kulturou.

Ano, už od antického Říma ti, kdo chtějí úspěšně vést lidi, vědí, že je třeba dát jim „chléb a hry“. V největších mocnostech světa je to dokonce „hry a chléb“. Ale jsme v Česku. Takže jak je to v Hlinsku s „chlebem“, se spoluprací podnikatelů a města?
Hlinsko spolupracuje s podnikateli jak individuálně, tak s jejich asociacemi. Zejména pak s Chrudimskou oblastní kanceláří Hospodářské komory Pardubického kraje. Velikou radost nám udělalo to, že zdejší firma Příhoda, s. r. o., Ing. Zdeňka Příhody byla zvolena nejen Firmou roku Pardubického kraje, ale umístila se v první pětce celostátního finále soutěže Firma roku České republiky. Společnost Příhoda začínala ve skromných podmínkách. Dnes vyváží do šedesáti zemí světa. Ve svém oboru vzduchotechniky je jedničkou na německém trhu. Pan Příhoda je úžasně vstřícný a uznalý člověk. Spolu se svými zaměstnanci tvoří vynikající tým. Podporuje řadu charitativních projektů, dětské aktivity i mladé sportovce. Rovněž tak ostatní podnikatelé se k podpoře dětí a mládeže, aktivit volného času i cestovního ruchu staví pozitivně. Ti podnikající ve službách jsou už vesměs ve fázi, kdy vzájemně spolupracují, doporučují si hosty a klienty a vytvářejí společné nabídky, což je ku prospěchu celé destinace. S tím, jak k nám hosté, turisté a návštěvníci do Hlinska postupně nacházejí cestu, čím dál víc pociťujeme synergické přínosy pro hospodářský a společenský rozvoj města a jeho okolí. Je to i díky mým kolegům zde na radnici, kteří nemají práci jenom jako práci, ale jsou velice tvořiví. Takže díky nim a hlineckým patriotům se daří naše město hodně pozitivně posunout, což se projevuje v návštěvnosti a kladném hodnocení Hlinska. Je příjemné slyšet, že se v tomto směru dostáváme široko daleko do povědomí.
*Prezentaci podpořila Krajská hospodářská komora Pardubického Kraje – Oblastní kancelář Chrudim.*\



Archiv vydání

2020 2019 2018 2017 2016 2015 2014 2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001