Menu

Botanická zahrada hlavního města Prahy je příspěvkovou organizací Magistrátu hlavního města Prahy. Činnost zahájila v roce 1969. Rozkládá se na pravém břehu Vltavy, na území tvořeném Vltavskou terasou a svahy Trojské kotliny. Na jejím území se pěstuje na patnáct tisíc druhů rostlin, z toho zhruba pět tisíc ve sklenících. Je zde na třicet hektarů upravených expozičních ploch, mimo jiné historická vinice sv. Kláry, tropický skleník Fata Morgana a meditační Japonská zahrada. Postupně vznikají nové expozice, zařízení pro pěstování rostlin a vědeckou práci.

Dvě výročí Botanické zahrady hl. m. Prahy

20. 03. 2014

S ředitelkou Botanické zahrady hl. m. Prahy Mgr. Věrou Bidlovou jsem se potkal před hlavní turistickou a vegetační sezonou uprostřed teplého února v nové administrativní budově pod skleníkem Fata Morgana.
Paní ředitelko, pocházíte z nejzápadnějšího výběžku České republiky. Jak jste se ocitla v Praze?
Ano, narodila jsem se v Aši, ale vyrůstala v malé vesnici Trpísty deset kilometrů od Stříbra, kde dodneška žijí moji rodiče. Je tam krásný barokní zámek, který roku 1729 postavil významný plzeňský architekt Jakub Auguston pro hrabata ze Sinzendorfu. Průčelí zámku s dvojicí atlantů směřuje do krajinářsky nádherného terasovitého parku se vzácnými dřevinami, který dominuje srázu nad zlatonosným Úterským potokem. Můj rodný kraj – západní Čechy – je opravdu nádherný. Jsou tam úžasně inspirativní místa. Všichni by se měli jet podívat do Bečova nad Teplou. Nejen kvůli relikviáři sv. Maura. U říčky Teplé nechali hrabě Friedrich Georg Beaufort-Spontin a jeho žena Marie Adelheid Silva-Tarouca vybudovat krajinářský park, který byl svého času nazýván druhými Průhonicemi. Ten sice po odsunu šlechticů z Čech zpustl, ale později tam vznikla překrásná botanická zahrada. Z obrovského entuziazmu ji po šedesáti letech z trosek vzkřísili nadšenci z řad místních obyvatel a sdružení Českého svazu ochránců přírody.
V Praze jsem sice vystudovala, ale nechtěla jsem tu zůstat. Platí ale, že „odříkaného chleba největší krajíc.“ Dostala jsem totiž nabídku účastnit se výběrového řízení do tehdejší Pražské botanické zahrady, a byla jsem přijata. V září 1992 jsem nastoupila a vidíte, už tu budu dvaadvacet let.

Botanická zahrada hl. m. Prahy tu je pětačtyřicátým rokem a Fata Morgana desátým.
Letošní rok proto u nás bude oproti předchozím slavnostnější. Nebudeme ale dělat jednu velikánskou oslavu. Happeningy budou probíhat po celou sezonu. Za lidmi, kteří tu pracovali a pracují, je obrovský kus práce. Jsou tu skvělí zahradníci. To je jeden poklad vedle druhého. Vynikající kurátoři, kteří spravují sbírky a zajišťují jejich rozvoj. Rovněž tak ve správní budově: marketing, PR, produkce akcí nebo kolegové z ekonomického oddělení. To všechno jsou lidé, kteří by za zahradu dýchali.

Botanická zahrada hl. m. Prahy je nejen vědeckým výzkumným pracovištěm, ale i významným turistickým, výletním a edukativním cílem tisíců návštěvníků Prahy a Pražanů samotných.
Oblíbená je také kvůli své úžasné poloze nad Trojským zámkem na svahu mezi Bohnicemi a Trojou. Zdejší prostředí a geomorfologie jsou samy o sobě nádherné. Botanická zahrada je umocňuje tak, že zdejší genius loci ještě víc vyniká. Lidé se sem naučili chodit nejen za poznáním, aby zkoumali cedulky se jmény rostlin, ale zjistili, že Botanická zahrada hl. m. Prahy je úžasným místem pro relaxaci a vyčištění hlavy od stresujících myšlenek. Naším cílem proto je nelákat sem pouze návštěvníky, které zajímají botanické exponáty jako takové – zahrádkáře, botaniky, bonsajisty – zkrátka pěstitele a odborníky, ale vytvářet obecné povědomí, že Botanická zahrada hl. m. Prahy je otevřena pro všechny, protože všem má co nabídnout.

Paní ředitelko, prošli jsme expozicemi skleníku Fata Morgana. Jak se dostáváte k těm úžasným rostlinám, které v něm pěstujete?
My jsme zahradníci, my si je vypěstujeme. Jejich semena získáváme pomocí indexů seminum. Šest set botanických zahrad světa jednou za rok vydává seznam semen, která vypěstovaly, a zdarma si je vzájemně nabízejí. V seznamech se často najde něco hodně zajímavého. Také jezdíme na expedice. Poslední čtyři roky na průzkum jedné lokality ve Vietnamu, odkud máme mnoho zajímavých rostlin. Objevili jsme tam i některé dosud nepopsané. Další dostáváme darem, třeba od našeho kolegy pana Karla Petrželky jsme obdrželi sbírku nádherných vietnamských orchidejí. Rostliny dostáváme i od sponzorů. Před třemi lety nám firma AB Facility koupila šedesátiletou megabonsaj do Japonské zahrady, kterou tam následně vysadila americká ministryně zahraničních věcí paní Madeleine Albrightová. Firma Securitas zase pořídila statný baobab, jenž je teď v sukulentní části skleníku Fata Morgana a čeká, až ho na jaře vysadí na Stezce osobností někdo skutečně významný. Kdo? To si zatím necháme pro sebe, bude to jistě velké překvapení.

Prohlídka Fata Morgany byla pro mne velice obohacující zejména díky vašemu výkladu. Děláte komentované prohlídky standardně?
Děláme. Během zimy je velice oblíbené noční provázení, kdy návštěvníci s průvodcem procházejí setmělým skleníkem. Spatří zcela jiné rostliny, než které je upoutávají ve dne, protože některé druhy kvetou pouze v noci, aby mohly být opylovány nočními můrami. Uvidí a uslyší spoustu tropických žabek, které ve skleníku žijí. Speciální komentované prohlídky připravujeme také při velkých výstavách, kupříkladu při výstavě orchidejí nebo masožravých rostlin. Vždy o víkendech v určité hodiny u pokladny čekají naši průvodci, s nimiž zájemci mohou procházet expozicemi. Průvodce si lze objednat i předem, pokud přijdete jako skupina či třeba celá rodina, chodí sem učitelé s dětmi, jimž rozšiřují obzory i mimo školní lavice. Komentované prohlídky bývají zaměřeny na určité téma, na roční období či na to, co právě kvete. Máme portfolio zhruba čtyřiceti výukových programů. Dokonce i na rostliny v matematice, pro výuku českého jazyka, poezie. V Japonské zahradě se tak děti mohou učit skládat japonské haiku (lyrický útvar s přírodní tématikou, zvukomalebné trojverší s počty slabik 5–7–5, dělicí pauzou a zařazovacím slovem).

Fata Morgana je i úžasným prostředím pro svatební obřady či komorní setkání.
Během sezony taková setkání jednoznačně doporučuji. Velice oblíbené jsou i svatby na vinici pod kapličkou a ve skleníku Fata Morgana.

Obyvatelé i Česka se čím dál víc kultivují ve vztahu k vínu, a vy nejenže děláte pěkná vína, ale milovníky vín k vám přivádí i nádherný výhled na Prahu z terasy vašeho viničního domku a vinic.
Součástí našich expozic je i vinice sv. Kláry s viničním domkem a krásnou trojskou dominantou, kaplí sv. Kláry. Na desetiletí zanedbávaném pozemku, na němž byla lebeda vyšší než hlavy vinné révy, se nám podařilo obnovit prvotřídní vinohrad, který tu po staletí prosperoval a který už zase produkuje vynikající vína oceňovaná na prestižních soutěžích. Také to je jeden z důvodů, proč si naši botanickou zahradu nebo její část pronajímá skupinová klientela. Na firemní akce, na svatby (i církevní, protože máme v péči kapli sv. Kláry), na církevní obřady, jako jsou křtiny apod. Je možné si pronajmout i viniční domek a pořádat tu degustace vín z naší vinice. Kolegové, kteří ve vinotéce pracují, jsou totiž školenými sommeliery.
Od jara do podzimu pořádáme akce po veřejnost. Jaro vítáme velkou výstavou orchidejí ve skleníku Fata Morgana. Na ni navazuje výstava tropických motýlů, kteří se ve Fata Morganě před zraky návštěvníků líhnou z kukel ve speciálních líhních a pak poletují v expozicích skleníku. Kukly dovážíme ze speciální motýlí farmy ve Stratfordu nad Avonou. Květnu jednoznačně dominuje Japonská zahrada. V té době je nádherně rozkvetlá a koná se v ní velká výstava bonsají. Ta letošní je věnovaná nejlepším českým bonsajistům. Bude to i taková pocta nestorce pěstování bonsají, přední japanoložce a sinoložce paní Věně Hrdličkové, jež má letos životní jubileum. Léto je pak v režii soch. Letos se tu svými obrovskými kovovými objekty představí Čestmír Suška ze skupiny Tvrdohlavých. Spolu s ním tu bude mladý výtvarník, který rovněž pracuje s kovy, absolvent Ateliéru profesora Beránka Lukáš Rais. Podzimu dominuje vinohrad a víno. Už se těšíme na vinobraní, protože v té době je vinice sv. Kláry nejkrásnější. Barví se listy a dozrávají hrozny všech odrůd.

Což je v Botanické zahradě hl. m. Prahy třeba brát doslova.
Ano, doslova! Náš vinohrad je nejenom produkční, ale plní i didaktickou funkci. Máme zde vinařskou naučnou stezku, kde návštěvníkům představujeme všechny v Česku povolené odrůdy moštové i stolní. Každá má vlastní řádek, svoji popisku, kde se návštěvník dozví, jak se liší listem nebo plody od ostatních. Lidé si tak s sebou přinášejí vinné listy, porovnávají je s našimi a zkoumají: „Tak co to doma máme? Á, my máme ametyst!“ Odrůd vína je obrovské množství. Tak proč je neukázat?

V devátém vydání Všudybylu 2013 jsem otiskl rozhovor se spoluzakladatelem divadla Semafor, panem Jiřím Suchým, ke kterému jsem použil fotografii Botanické zahrady hl. m. Prahy, na níž u vás v rámci projektu „Kořeny osobností“ sází vzácný asijský strom z čeledi ořešákovitých – lapinu úzkokřídlou, Pterocarya stenoptera
(viz www.e-vsudybyl.cz, článek: „Nepřijít do Semaforu? Společenské faux pas“).

Máte pravdu, zajímavé osobnosti z vědy, kultury nebo třeba sportu nám tu vysazují rostliny, a to především dřeviny. Projekt začal v roce 2009. Jednou z prvních osobností byl prezident Václav Havel, který v japonské zahradě vysadil krásnou sakuru. V tuto chvíli už je na té pomyslné stezce osobností víc než šedesát zajímavých rostlin, od orchidejí ve skleníku až po rostlé stromy Miroslava Ondříčka, Miloše Formana anebo Dagmar Peckové.


Archiv vydání

2020 2019 2018 2017 2016 2015 2014 2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001

AKTUÁLNÍ ČÍSLO
VŠUDYBYL 02/2020
02/2020 číst aktuální číslo
Czt