Menu

Cestovní ruch je pro české hospodářství velkou příležitostí

02. 11. 2012

S druhým nejvyšším ústavním činitelem našeho státu, předsedou horní komory Parlamentu České republiky panem Milanem Štěchem, se potkáváme 5. října 2012 v Karlových Varech, krátce po předání cen TOURFILMu.
Pane předsedo, Česko je nejen prázdninovou destinací nebo cílem tzv. strategických investorů přilákaných investičními pobídkami, kteří tu mají daňové prázdniny, aby vytvářeli pracovní místa – nezřídka pro zahraniční námezdní síly. Je i nádhernou zemí, jež disponuje nepřebernou silou bonitních turistických cílů a atraktivit. To, co Česku naopak chybí, je společenská poptávka, aby cestovní ruch na tento stát, jeho veřejné výdaje, reformy a konkurenceschopnost daleko víc vydělával. Přítomnost a peníze turistů a investorů sice vyvolávají širokou škálu rozvojových hospodářských synergií, mimo jiné i potřebu zřizovat množství nedotovaných pracovních míst. Doposud však nikdo nebyl dost „strategicky strategický“, aby některou z českých vlád motivoval k vnímání cestovního ruchu (dnes největšího zaměstnavatele v Evropské unii) jako strategického zaměstnavatele i u nás a k tomu, aby jej deklarovala jako sféru zájmu své hospodářské a zejména zahraniční obchodní politiky. Jinými slovy, k tomu, aby budovala a šířila dobré jméno České republiky coby pohostinné země a nenechala naši ekonomiku každoročně přicházet o stamiliardy korun zahraničního a domácího inkasa.
Na TOURFILM jsem přijel nejen proto, abych svou účastí vyjádřil uspokojení a hrdost nad tím, že Česká republika pořádá nejstarší festival filmů s turistickou tématikou na světě, jenž letos slaví půlkulaté výročí – pětačtyřicátý ročník. Sleduji, jak se mění podnikatelské prostředí, a ačkoliv jsem vzešel z průmyslu, je mi jasné, že cestovní ruch je pro české národní hospodářství a zaměstnanost – koneckonců i v průmyslu – ohromnou příležitostí. Pokud jde o výkonnost cestovního ruchu, Česká republika má obrovský potenciál pro expanzi. Lidé, a to nejen z tradičních turistických zdrojových destinací jako je Německo nebo Rusko, ale i z rychle rostoucích ekonomik, chtějí cestovat a – jako ostatně řada našich občanů – poznávat jiné krajiny. A jak to ilustroval včera ukončený TOUR REGION FILM s tématikou prezentace krajů, regionů, měst a turistických atraktivit v České republice, Česko jim má co nabídnout. Každý rozumný politik by měl mít zájem, aby Česká republika byla hojně navštěvovanou prosperující zemí. Proto jsem přesvědčen, že je dobré akce jako TOUR REGION FILM nebo TOURFILM podporovat. Dalším důvodem, proč tu jsem, je možnost potkat se se zajímavými lidmi a pohovořit s nimi v poněkud jiné atmosféře o záležitostech běžného dne a zároveň si dělat obrázek o tom, jak vidí politickou situaci v naší zemi.

Cestovní ruch je za největšího zaměstnavatele v Evropské unii označován proto, že je výjimečně rentabilní tržní platformou. Rozhodující veličinou v tržním hospodářství je totiž kupní síla. Nejsou-li v systému peníze, není-li, kdo by práci a zboží kupoval, nastává hospodářský kolaps. Je-li trh země limitován zbržďovanou kupní silou desetimilionové populace, což je případ Česka, lze tento limit překračovat exportem nebo cestovním ruchem. Cestovní ruch do zemí a míst přivádí spotřebitele a investory zvenčí a na vnitřním trhu tak generuje nejen domácí, ale také zahraniční inkaso. Základní podmínkou pro zvyšování výkonnosti na našem území je budování image slezských, moravských a českých regionů coby atraktivních pohostinných míst, kam se vyplatí jezdit. Významnou rolí vás politiků proto je podílet se na budování takového image Česka. Image oblíbené, hojně navštěvované země – a nejen proto, že 41 Kč z každé stokoruny, kterou zde turisté utratí, jde do veřejných rozpočtů…
Většina politiků, včetně mne, vždy usiluje o to prezentovat naši vlast jako hospodářsky stabilní demokracii s nepřeberným množstvím přírodních a kulturních atraktivit a pozoruhodnou historií. Jako zemi, kterou se sluší navštěvovat. Mohu vás, doktore, ubezpečit, že vnitřní problémy venku neřešíme, ačkoliv tady doma to bývají mnohdy tvrdé střety – to k politice patří. Venku se bez ohledu na stranickou příslušnost snažíme působit a vystupovat ve prospěch naší země.
Co poškozuje pověst, a tedy hospodářské zájmy České republiky, jsou záležitosti jako nedávná „lihová aféra“. Ty udělají obrovské škody, které ani byznys, ani politici nemohou rychle napravit. Když k tomu přidám možná hloupost, možná dětinskost s atakem na prezidenta… To rovněž ubližuje naší pověsti. A nechci řešit, jestli za tím jsou nebo nejsou sociální otázky: to není pro obraz České republiky rozhodující.
Nedávno jsme například byli v Indii s delegací, kterou tvořili zástupci celého politického spektra zastoupeného v Senátu ČR a podnikatelé – designéři, představitelé bižuterního a sklářského průmyslu, kteří umějí produkovat výrobky s vysokou přidanou hodnotou. Jsem přesvědčen, že jsme tam zanechali dobrý dojem a u mnohých probudili zájem navštívit Českou republiku. Pozitivní ostatně byly nejen reakce z indické strany, dostal jsem velmi pěkný dopis od našeho významného skláře Bohumila Halamy, který si tuto misi chválil a konstatoval, že podobné výjezdy jsou velmi prospěšné.

Trvale udržitelná mobilita osob a věcí je jedním ze základních požadavků Listiny základních práv a svobod i požadavků svobodného obchodu. Pro Evropskou unii, a tedy také pro české národní hospodářství, je spojení s trhy, jako je vámi, pane předsedo, zmiňovaná Indie, ale i Čína a další dynamicky se rozvíjející ekonomiky, hospodářsky strategickou záležitostí. Bohužel, tvrdošíjně hájená nízká průchodnost tamních českých vízových pracovišť hraje do karet těm, pro něž je kupčení se zprostředkováním víz víc než prosperita vlasti. České národní hospodářství, tedy i veřejné rozpočty, tak rok co rok přichází o desítky miliard korun, které by do nich mohl cestovní ruch pumpovat.
Na tom může být hodně pravdy. Ročně k nám přijíždí přes sto tisíc Jihokorejců, ale zdaleka ne tolik Indů. Přitom v Indii je zhruba tři sta padesát milionů lidí disponujících vysoce nadprůměrnou kupní silou. Také v Číně rychle roste vrstva velmi dobře situovaných až extrémně bohatých obyvatel, kteří chtějí – a hlavně už mohou – cestovat.
Náš stát například vynaložil ohromné finanční prostředky na svoji účast na výstavě EXPO 2010 v Šanghaji. Záhy po něm měla řada zejména pražských hotelů spoustu rezervací od turistických skupin čínských cestovních kanceláří. Bohužel, takřka nic z toho nebylo realizováno, protože čínští touroperátoři nebyli s to zajistit v daném časovém horizontu pro své klienty dostatek českých vstupních víz. Vízovou praxi vůči dynamicky se rozvíjejícím ekonomikám jsem osobně řešil s ministerstvem zahraničních věcí a ministerstvem vnitra. A oni mi dokladovali, kolik vydali víz na návštěvu jednoho brněnského veletrhu a že se jim polovička těch tzv. obchodníků ztratila a už je nenalezli. Myslím, že je to trochu složitější otázka, ale souhlasím s vámi, že tyto „nové země“, jež se stávají či jsou tahouny světové ekonomiky, skýtají šanci i pro stagnující české hospodářství. Že bychom v oblasti cestovního ruchu měli postupovat stejně pragmaticky jako Německo, Francie, Rakousko a další země Evropské unie, jež mají daleko pružnější vízovou praxi. Nejsem ten, kdo by měl předsudky k jakékoliv zemi. Jsem toho názoru, že máme jednat „já pán, ty pán“. Pochopitelně jsou země jihovýchodní Asie, jejichž občané se touží usadit v schengenském prostoru a řešit tak svou osobní nepříznivou ekonomickou situaci, ale taková motivace se určitě netýká dobře situovaných středních a vyšších příjmových vrstev. Ostatně, zmínil jsem Jihokorejce, kteří u nás utrácejí a jdou zejména za kulturou. Obdobně jsou u nás obrovské množství peněz schopni utrácet Japonci. Samozřejmě, naši spoluobčané by nám asi vytýkali, kdybychom bez nějakých kontrolních mechanismů otevřeli brány Česka dokořán. Situace se neustále vyvíjí. V každém případě jsem pro to maximálně se otevřít světu a využít ohromné kupní síly, jejíž poptávku je Česká republika schopna v rámci cestovního ruchu saturovat.


Archiv vydání

2020 2019 2018 2017 2016 2015 2014 2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001