Menu

Na základě požadavků Evropské unie a příslušných mezinárodních organizací civilního letectví rozhodla vláda ČR o novelizaci zákona č. 49/1997 Sb. o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání ve znění pozdějších předpisů. Součástí této novelizace bylo vytvoření nezávislé instituce, která odborně zjišťuje příčiny leteckých nehod a incidentů, provádí prevenci a významně tak přispívá k bezpečnosti civilního leteckého provozu. Výsledkem provedených prací byl zákon č. 258/2002 Sb., kterým se měnil zákon č. 49/1997 Sb. o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání ve znění pozdějších předpisů, kterým se mj. zřídil Ústav pro odborně technické zjišťování příčin leteckých nehod.

Bezpečnost na světové úrovni

10. 07. 2004


V souvislosti s hlavním tématem tohoto vydání Všudybylu jsem si dovolil oslovit ředitele Ústavu pro odborně technické zjišťování příčin leteckých nehod Ing. Pavla Štrůbla. Pane řediteli, již více než měsíc je Česko součástí Evropské unie. Díky komunikačním technologiím a letecké dopravě osob se svět stává jakousi globální vesnicí. Nejenže více lidí cestuje v relativně krátkém čase na velké vzdálenosti, ale jak kdysi ve svých předscénách z Osvobozeného divadla prohlásil Jan Werich: „Kdysi, když jeden panovník chtěl vzkázat tomu druhému, že je vůl, to to trvalo. Dneska to nestačí ani doříct a už jsou toho plné noviny.“ Tento příklad uvádím proto, že vzdor tomu, že na českých silnicích a dálnicích v rámci pozemní dopravy umírají tisíce lidí, nikdo se nad tím moc nepozastavuje. Zkrátka, když je zabíjení (se) na denním pořádku, všem jakoby otrne. Ale když se stane cokoliv ve statisticky bezkonkurenčně nejbezpečnější oblasti dopravy? To je jiné kafe…
V tom máte pravdu. V hromadných sdělovacích médiích se poměrně často objevují informace i o závadách letecké techniky, přičemž jsou zpravidla zveličovány dimenze. Letecká doprava patří v České republice i ve světě k nejbezpečnějším. Statistiky o ní nevycházejí z žádných odhadů, natož novinových článků, ale z faktických údajů. My, jako Ústav pro odborně technické zjišťování příčin leteckých nehod, a i obdobně zaměřené instituce po celém světě, jsme povinni je vyhodnocovat a předávat o nich závěrečné zprávy a statistiky do Mezinárodní organizace pro civilní letectví ICAO a do ústředí Eurocontrolu. Zde se zpracovávají a na jejich základě do života uvádějí bezpečnostní opatření.

Ústav pro odborně technické zjišťování příčin leteckých nehod byl u nás v Česku zřízen teprve před rokem. Co jste dělal před tím?
Absolvoval jsem vojenskou akademii, byl vojenským pilotem a létal různé typy letadel. V roce 1993 jsem byl jmenován do funkce nejvyššího inspektora vojenského letectva a PVO ČR. V roce 2002 jsem odešel z armády a nastoupil na Ministerstvo dopravy ČR na odbor civilního letectví. Mým hlavním úkolem bylo „postavit“ Ústav pro odborně technické zjišťování příčin leteckých nehod.

Bojový letec musí vydržet obrovská přetížení, mít vynikající orientační schopnosti, rychlé reakce a jánevímco. Jednak proto, že trvale prochází náročnými testy, a že pokud by v nich neuspěl, byl by vyřazen z aktivní činnosti. Ale také proto, že pokud by u něho došlo k momentální indispozici v mašině, nebyl by už vůbec ničím. Přesto si dovolím nepatřičně podotknout, že pilotovat špičkový vojenský letoun může být snazší než úřad…
Ono to možná vyzní paradoxně, ale člověk se vždycky cítil nejbezpečněji, když seděl v letadle, sám si jej řídil a sám za sebe zodpovídal. Na tu dobu mám vynikající vzpomínky a nelituji. Dnes se občas „svezu“. Občas mne pozvou. Jenom se kochám. Létání hlavou dolů a přetížení 9G, tak ta doba už skončila. Když jsem byl inspektorem letectva a PVO, měl jsem pod sebou zhruba dvacet tisíc lidí. Dneska jich mám dvanáct. Určitě se dají uřídit, ale v současných složitých podmínkách to rozhodně není jednoduché. Co se týče šetření leteckých nehod, často to jsou i velmi složité případy, jimiž se zabýváme i půl roku.

Již jsem zmiňoval, že letecká doprava je celosvětovým fenoménem a vy jste naznačil, že Ústav pro odborně technické zjišťování příčin leteckých nehod je součástí celosvětového systému.
Ano, jsme součástí skupiny expertů pro zjišťování příčin leteckých nehod mezinárodní organizace ECAC. Zrovna předminulý týden jsem byl na jejím zasedání v Paříži, kde se řešily otázky „velkých leteckých nehod“, podávání informací atd. Je to citlivá a velmi drahá záležitost. Šetření „velké letecké nehody“ může jít až do desítek milionů dolarů. Česko je zároveň členem mezinárodní letecké organizace ICAO, jež má sídlo v Kanadě v Montrealu, kde jsme se my dva spolu začátkem letošního května setkali, když jsem tam byl na zasedání se stejnou pracovní náplní. V Česku jsme poměrně krátce působící institucí. Zkušenosti ale bereme nejen ze zahraničí. Získáváme je i od těch, jež tuto problematiku v Česku řešili před námi.

Náš rozhovor začal konstatováním, že letecká doprava je nejbezpečnější ze všech druhů dopravy. Bezpečnost je především o prevenci. Právě její velmi nízká úroveň u české silniční dopravy každoročně způsobuje, že v jejím rámci zahyne kolem patnácti set lidí ročně, tedy jakoby se zcela vylidní jedna větší vesnice.
Ano, naším hlavním úkolem je prevence. Její koncepce vychází ze zjištěných příčin nehod. Na základě zjištění vydáváme bezpečnostní doporučení, aby už k obdobným případům nedocházelo. Z naší strany to jsou jenom doporučení. Správní řízení přebírá Ministerstvo dopravy a Úřad pro civilní letectví, které doporučení prosazují a kontrolují jejich plnění.

Je letecká doprava v Česku bezpečnější než v ostatních evropských zemích?
Na tuto otázku se nedá odpovědět. Vycházejme z toho, že v někdejším Československu a pak v Česku nebyla od roku 1977 „velká letecká nehoda“. Musím to zaklepat! Bezpečnost leteckého provozu v České republice je na světové úrovni!





www.uzpln.cz

Archiv vydání

2020 2019 2018 2017 2016 2015 2014 2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001