Menu

700 let první písemné zmínky o hornictví a hutnictví na Příbramsku

20. 12. 2010

Dr. Josef Velfl

Hlavním marketingovým tématem roku 2011 je 700. výročí první dochované písemné zmínky o existenci hornictví a hutnictví na Příbramsku. Pergamen z roku 1311, vztahující se k oné historické události, mohou návštěvníci Hornického muzea Příbram vidět v cáchovně Ševčinského dolu společně s nejstaršími artefakty z oblasti báňské archeologie, a to od pravěku až po středověk, ve zbrusu nové části hlavní expozice. V duchu 700. výročí budeme realizovat také řadu doprovodných akcí. Promítne se to i do tradiční mezinárodní hornické Prokopské pouti, na jejíž organizaci spolupracujeme se spolkem Prokop, Cechem příbramských horníků a hutníků a městem Příbram.

Na to, jak jsem v jeho kanceláři padal z postele, jsem 15. listopadu 2010 zavzpomínal během rozhovoru s ředitelem Hornického muzea Příbram Dr. Josefem Velflem. Sešli jsme se totiž v někdejším služebním bytě maminčina bratra, horního úředníka Vendy Brůčka, v prvním patře cáchovny v areálu Ševčinského dolu v Příbrami na Březových Horách, v němž se nyní nachází kancelář ředitele muzea. A když už jsem se (alespoň takhle) vrátil zpátky do dětství, začali jsme vláčkem…
Pane řediteli, kdy vaše železnička zcela propojí areály Ševčinského a Vojtěšského dolu?
To zatím nevím. Trasa hornického vláčku teď končí u portálu Ševčinské dopravní štoly, která směřuje k dolu Vojtěch. Když se před pěti lety rekonstruovala povrchová část drážního tělesa, byla vize pokračovat Ševčinskou štolou přes někdejší úpravnu až k dolu Vojtěch. Tato část železnice ale narazila na několik „ale“. První znamenalo konstatování, že pozemek, kde by měla dráha končit, je kontaminován. Státní podnik DIAMO, bez jehož pomoci a spolupráce by stěží mohlo naše muzeum vykonávat řadu činností, řeší mimo jiné i ekologické zátěže po důlní praxi v minulosti, a nyní právě zpracovává projekt dekontaminace vzpomínané lokality. Dalším předpokladem je, že město Příbram, které železniční trať vybudovalo od mostu spojujícím nádvoří Hornického muzea s ulicí Pod Struhami a následně až k Ševčinské štole, tyto pozemky od s.p. DIAMO převezme. Velkým oříškem bude též řešení stodvacetimetrového podzemního úseku Ševčinské štoly, kde je potrubí s technologickou vodou, jehož majitelem je tzv. Svazek obcí pro vodovody a kanalizace. V něm má město Příbram majoritní postavení. Aby tu bylo možné znovu položit koleje, vyžádá si to zapuštění potrubí do dna štoly. Takže úkolů spousta. Ale v minulosti se zvládly i složitější problémy. Uvidíme.

Hornické muzeum Příbram bylo v r. 2010 přijato do asociace muzeí a galerií Deutscher Museums Bund.
Ano, máme tak možnost být u zdroje informací o nejnovějších výzkumech a trendech v rámci německého muzej­nictví, účastnit se jejich konferencí, mít do všech německých muzeí vstup zdarma apod. Německá technická (hornická) muzea jsou nám totiž z odborného hlediska v mezinárodním kontextu nejblíže.V březnu r. 2010 nám byl rovněž nabídnut vstup do Sekce památek a významných turistických cílů Asociace cestovních kanceláří ČR. Zároveň figurujeme v Akademii pro přírodu a průmyslovou kulturu oblasti východní Bavorsko – Čechy, což je projekt podporovaný z prostředků Evropské unie, zaměřený na organizování exkurzí, přednášek a sympozií týkajících se historie báňského podnikání v těchto sousedních regionech. Již několik let jsme také členy prestižní Středoevropské unie technických muzeí.

[><]Velmi motivujícím prvkem tras turistů a výletníků jsou rázovité hostince. Ve vašem případě hornické.
Skutečně, návštěvníci Hornického muzea Příbram mezi prohlídkami jednotlivých areálů rádi zajdou na dobré jídlo a pití do prostředí, které koresponduje s tím, co je zlákalo k návštěvě Březových Hor. V okolí máme několik hospůdek v původním hornickém duchu. Mezi ně např. patří prastará chalupa s hospodou „Na Vršíčku“, situovaná kousek od stanice důlního vláčku v ulici Pod Struhami, dále restaurace „U Modré kočky“, nacházející se rovněž v někdejší havířské zástavbě, a návštěvníci na ni narazí, když půjdou z areálu Ševčinského dolu k hornickému domku s muzejní expozicí dokládající život zdejších obyvatel před sto a více lety.

V minulém vydání Všudybylu ministr zemědělství, Příbraman Ivan Fuksa, říká: „Mnohasetletou hornickou tradici mého města připomíná už „jen“ největší hornické muzeum v České republice – Hornické muzeum Příbram, které patří mezi nejnavštěvovanější technické památky Česka.“
Jednou z věcí, kterou se Hornické muzeum Příbram pyšní, je nepopiratelný fakt, že od roku 2007, tedy čtvrtým rokem, počet platících návštěvníků pravidelně překonává stotisícovou hranici. Abychom udrželi tento trend,  každou sezonu turistům nabízíme něco nového. Velký akcent přitom klademe na atraktivitu expozic nejen pro odborníky z řad dospělých, ale též pro dětské návštěvníky a teenagery. Tj., aby v nich figurovaly interaktivní prvky. Mezi osvědčená lákadla patří exkurze do podzemí a jízdy důlními vláčky.Významnou roli, co se zájmu veřejnosti týče, sehrává propagace Hornického muzea. Mimo jiné účasti na veletrzích cestovního ruchu a dalších prezentačních akcích doma i v zahraničí, např. s expozicí tzv. „Hornické hospůdky“. Zásluhu na tom má všestranná podpora našeho zřizovatele, Středočeského kraje, a příkladná spolupráce s městem Příbram a dalšími partnery.

Čím chcete oslovit v nadcházejícím období další návštěvníky?
Naší strategií je postupně a proporcionálně investovat do všech prohlídkových okruhů. Tak například v areálu dolu Vojtěch v dubnu 2011 zahajujeme mezinárodní výstavu připomínající světový předěl v hornictví, a sice zavedení drátěných těžních lan a parních strojů. Naše partnerské muzeum v hornickém a akademickém městě Clausthal – Zellerfeld ve Spolkové republice Německo se této problematice věnuje řadu let a má množství materiálů, jež se týkají cesty, kterou drátěné lano v minulosti prošlo z Německa do Čech. Ve třicátých letech 19. stol. bylo poprvé použito na zkoušku i u nás. Osvědčilo se. Zjistilo se, že má mnohem lepší parametry než doposud používané konopné provazy. Proto tehdejší vedení Státních dolů na stříbro a olovo rozhodlo zavést je též na Březových Horách. Doprava drátěných lan z Hanoverska byla však hodně náročná, což naše vedení vyřešilo nákupem clausthalské technologie. Nejdřív tu byla vybudována malá dílnička, později manufaktura a následně významná továrna. Drátěná lana se pak v Příbrami na Březových Horách vyráběla, v dnes památkově chráněném objektu drátovny, od poloviny 19. století, nejprve pro vlastní potřebu. Posléze pro všechny doly na území státu i na export do zahraničí, a to až do roku 1964. Společně s kolegy z Hornického muzea v Clausthal – Zellerfeld jsme proto v cáchovně dolu Vojtěch připravili výstavu věnovanou využívání těchto drátěných lan v montánní činnosti.
Co se týče dolu Anna, tam je prvořadým lákadlem fárání do podzemí. Na Wasserlauf; do Vodní štoly; do Prokopské štoly, kde se jezdí vláčkem k jámě hluboké 1 600 m ( třetí nejhlubší důl v Čechách ). Zde se podařilo v části této štoly nainstalovat starou důlní výdřevu a další vybavení tak, jak to v minulosti vypadalo na dobývce stříbrorudného dolu.
V popředí zájmu trvale figuruje vedle prezentace unikátních parních těžních strojů prohlídka drkolnovského podzemního vodního kola. Je označováno odborníky za mezinárodní unikát (vodní kola používaná před parními stroji, která se ojediněle dochovala v zahraničí, jsou totiž daleko subtilnější). Toto je navíc jediné na našem území. Lze se k němu dostat přívodní štolou nebo „adrenalinovou“ jízdou po jednapadesáti­metrové skluzavce instalované v tzv. úpadnici, neboli šikmé štole.
Mezi novinky, tentokrát v Památníku Vojna – pobočce Hornického muzea Příbram, je možné uvést realizaci funkčních historických havířských řetízkových šaten ve stylu „posledního pracovního dne“. Návštěvníci v nich začínají prohlídku v rámci okruhu o uranovém hornictví a mohou si vyzkoušet, jak náročné bylo obléci se do „fáracího“ a vyrazit na šichtu.
Ve Skanzenu Vysoký Chlumec, další z poboček muzea, dokumentujeme život lidí ve středním Povltaví, v prostředí taktéž dotčeném montánní činností, konkrétně těžbou kamene, zlata a antimonu. V roce 2010 se nám zde podařilo dokončit další čtyři objekty v rámci projektu ROP NUTS II Střední Čechy, v celkovém objemu cca 28 mil. Kč, přičemž 23 mil. Kč zaplatila Evropská unie a 5 mil. Kč uhradil náš zřizovatel, Středočeský kraj. Od nynějška je vstup do Skanzenu umístěn v jednom z těchto „nových“ stavení, monumentální dřevěné stodole z Mašova, která je dle dendrochronolo­gického průzkumu navíc nejstarším objektem Skanzenu. Spatřila světlo světa již záhy po třicetileté válce. Je v ní pokladna, informační centrum, prodejna suvenýrů, sociální zázemí a vstupní expozice. Další stavba, která bude v průběhu r. 2011 zpřístupněna veřejnosti, je unikátní technická památka – plně funkční vodní mlýn z Radešic, datovaný do roku 1724. Skanzen se takto rozrostl na 15 historických budov.
Inovaci zažijí i zbylé pobočky Hornického muzea Příbram, a sice Špýchar v Prostřední Lhotě a Muzeum zlata v Novém Kníně. S pozdravem „Zdař Bůh“ jste všichni srdečně zváni.



Archiv vydání

2020 2019 2018 2017 2016 2015 2014 2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001

AKTUÁLNÍ ČÍSLO
VŠUDYBYL 02/2020
02/2020 číst aktuální číslo