Menu

16. konference Sdružení lázeňských míst České republiky

25. 11. 2013

Ve spolupráci s agenturou CzechTourism, městem Třeboň a společností Lázně Aurora pořádalo 7. a 8. listopadu 2013 Sdružení lázeňských míst České republiky svou šestnáctou konferenci s názvem „Armagedon českého lázeňství“. Stejnojmenný příspěvek na ní přednesl jeho předseda, starosta Třeboně Jiří Houdek. Další přednášky, poté proslovili mimo jiné tito řečníci: prezident Svazu léčebných lázní ČR a generální ředitel Léčebných lázní Jáchymov a Lázní Luhačovice Eduard Bláha; ředitelka Odboru zdravotního dohledu Českého inspektorátu lázní a zřídel Lenka Hřebíková; Theodor Štofira z EuropeSpa Med & Wellness; Světlana Bajerová ze Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR; Martin Vacek, řídící sekce lázní Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče, s názvem „Drtivý dopad – sociální dialog v kontextu Armagedonu českého lázeňství“; doc. Petr Petr z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích „Hodnocení účinku balneace posouzením vlivu na spotřebu léků“; Jiřího Schlangera z Výzkumného ústavu balneologického „Efektivita lázeňské péče a promarněné šance lázeňství“; Tomáš Vylita z Aguas CF – geologické a balneologické práce „Preventivní ochrana přírodních léčivých zdrojů v západních Čechách a její perspektivy“; videomostem z Francie se připojil prezident Evropského svazu lázní, viceprezident Svazu léčebných lázní ČR a generální ředitel skupiny Royal Spa lázeňské hotely Martin Plachý s tématem „České lázeňství v evropském kontextu“; dále pohovořili ředitel Lázní Hodonín Milan Sýkora s příspěvkem „Fiskální léčebné lázeňství“; ředitel Lázní Aurora Jiří Kolban přispěl přednáškou „Lázeňství v kontextu městských slatinných lázní Třeboň“; promluvil starosta města Lázně Bělohrad Pavel Šubr; místostarosta Jánských Lázní Michal Honzík a další.
První den konference, po uvítání jejích účastníků předsedou Sdružení lázeňských míst ČR Jiřím Houdkem, delegáty oslovil hejtman Jihočeského kraje Jiří Zimola.
Těší mě, že vás mohu jménem Jihočeského kraje pozdravit a zároveň přivítat v Třeboni, ve městě, ke kterému se tradice lázeňství váže už od 80. let 19. století. Co mě naopak netěší, jsou okolnosti, které v současné době lázeňství doprovázejí a kvůli kterým se scházíme. Vždyť čtvrt roku poté, co byla v říjnu loňského roku zavedena nová pravidla omezující léčebnou lázeňskou péči hrazenou ze zdravotního pojištění, přišly české lázně až o polovinu pacientů. A tzv. komerční klientela je nahradí jen stěží. Uvedené změny nejvíc postihly lázeňská zařízení poskytující péči pacientům s neurologickými a pohybovými diagnózami, což se týká právě i jihu Čech. Není se proto co divit, že se v tolik vyhlášeném medicínském oboru českého zdravotnictví, jímž léčebné lázeňství je, hovoří o Armagedonu, který na něj uvrhlo Ministerstvo zdravotnictví ČR v čele s exministrem Leošem Hegerem. To totiž s proklamovanou snahou ušetřit roztočilo spirálu, jejíž obětí se nestali „jen“ pacienti, kteří lázeňskou léčbu potřebují. Dopad má i na zaměstnance lázní, kterým hrozí propouštění, v lepším případě snižování platů. A ovlivní také na řadu odvětví, která jsou na léčebné lázeňství napojena, což povede k dalšímu růstu nezaměstnanosti. Ano, ekonomická situace u nás není zrovna růžová a zabránit plýtvání je potřeba. Ale škrty je třeba dělat s rozumem, aby úsporná opatření neudělala ve finále ve státní kase víc škod než užitku. A právě stát by proto měl zohlednit zdravotní, sociální i ekonomické souvislosti a pokusit se tomuto hrozícímu kolapsu českého léčebného lázeňství zabránit, i když mu většina lázní nepatří.

Lázeňství v jižních Čechách
je spjato s přírodním léčivým zdrojem, který se v tomto regionu nachází v hojném množství – slatinou. Velké zásoby peloidů vedly v první polovině 18. století k otevření první lázeňské budovy v kraji v Bechyni. K 80. letům 19. století se váže tradice lázeňství v Třeboni. Od 20. let 20. století se lázeňství provozuje v zámku ve Vráži nedaleko Písku. Lázeňská péče v jihočeském regionu je zaměřena na léčbu pohybového ústrojí – revmatických chorob, degenerativních onemocnění kloubů, vertebrogenního algického syndromu, funkční poruchy kloubů a svalů, stavů po úrazech a operacích pohybového aparátu, osteoporózy apod. Léčebné účinky jihočeských lázní umocňuje vysoká kvalita přírodního prostředí. Neopakovatelná atmosféra malebných jižních Čech pomáhá vedle harmonie těla navodit i harmonii ducha. Lázeňskou léčebnou péči v Jihočeském kraji zajišťuje pět poskytovatelů: Lázně Bechyně a Lázně Jupiter v Bechyni, Lázně Aurora a Bertiny lázně v Třeboni a Lázně Hotel Vráž ve Vráži u Písku. Ve výčtu jsem uvedl pouze poskytovatele lázeňské léčebné péče, nikoliv zařízení omezující se na wellness a relaxační služby.

Lázeňskou léčebnou péči
doporučuje ošetřující lékař. Návrh na léčení v lázních podává registrující praktický lékař nebo ošetřující lékař. Možné je využívat komplexní lázeňskou, příspěvkovou lázeňskou péči nebo lázeňskou péči plně hrazenou z vlastních prostředků klienta. Komplexní lázeňská péče navazuje na ústavní (lůžkovou) péči nebo specializovanou ambulantní zdravotní péči. Jejím cílem je pacienta doléčit, předejít vzniku invalidity a nesoběstačnosti nebo jejich rozsah minimalizovat. Týká se rovněž nemocí z povolání a jiných druhů poškození zdraví při výkonu profese.
Se změnami v úhradách se většina léčebných lázní České republiky musí daleko víc zaměřovat na samopláteckou klientelu včetně zájemců o wellness. Avšak přesouvat v souladu s globalizací orientaci českého lázeňství směrem k wellness a potlačovat jeho léčebné aspekty neodpovídá jeho tradicím, které se od prvopočátku opíraly o medicínské postupy, unikátní lidské a přírodní léčivé zdroje a špičkové vědecké poznatky té které doby.

Počet přijatých dospělých pacientů
v lázeňských zařízeních v Jihočeském kraji dle Ročenky Ústavu zdravotnických informací a statistiky Lázeňská péče 2012 činil celkem 34 770 osob (počítáno včetně doprovodu), přičemž na komplexní lázeňskou péči bylo přijato 11 055 pacientů, 2 402 na příspěvkovou lázeňskou péči na náklady zdravotního pojištění a 21 290 samoplátců (z toho 514 cizinců a 20 776 tuzemců). Lůžková kapacita lázeňských zařízeních Jihočeského kraje přitom zahrnuje 1 588 lůžek. Došlo tak k meziročnímu propadu lázeňské péče o víc než padesát procent. Tyto informace potvrzuje i situace v již zmíněných lázních Vráž. Průzkum těchto lázní z letošního léta mezi pacienty, obvodními lékaři a specialisty odhalil, že nevědí, kdy a na jakou léčebnou lázeňskou péči mají pacienti nárok. To vedlo lázně Vráž ke zřízení linky pomoci, aby se zájemci o léčbu a lékaři orientovali v nově vzniklé legislativě.

Zahraniční návštěvníci
tvoří 20 % hostů, a jsou především z německy mluvících zemí. Zde je ale nutná spolupráce s cestovními kancelářemi, a to spíše regionálního charakteru. Globální cestovní kanceláře zpravidla nejeví o jihočeská lázeňská zařízení zájem, protože je pro ně snadnější prodávat Karlovy Vary či Mariánské Lázně. Paradoxně tak nastává stav, kdy namísto nabídky péče pro zahraniční klientelu a udržování tradice domácích pobytů našich občanů čelíme trendu, kdy Češi odjíždějí za procedurami do zahraničí, například do Bavorska, kde již nyní tvoří 2 % z celkového počtu lázeňských hostů. Na tyto pobyty se od loňska zaměřují cestovní kanceláře z celých jihozápadních Čech. Nutno ovšem dodat, že se nejedná o léčebné, rehabilitační či rekondiční, ale spíše relaxační pobyty.

Stodvacetiletá tradice
Nejen zkušenosti z Vráže ukazují na to, že je nutné si položit otázku, zda se chceme vzdát téměř stodvacetileté tradice českého léčebného lázeňství, založeného na medicínských balneologických postupech, které jsou z evropského i světového hlediska unikátní, a kvalitativně sestoupit o několik tříd níž k tzv. global spa. Existuje hrozba, že opuštění nebo snížení vysokých léčebných standardů nepřinese očekávaná pozitiva, ale naopak způsobí snížení atraktivity českých lázní. Neprospěje tak pacientům ani nezvýší příliv zahraničních hostů a ve svém důsledku povede ke snížení počtu pracovních míst v daném místě a regionu. Je naprosto nemožné se vyrovnat s tak zásadní změnou legislativy v časovém horizontu několika měsíců. Současný stav je pro české lázeňství neudržitelný a mnohé lázně bojují o holé přežití. Asi ve všech lázeňských zařízeních platí také to, že jen naprostá loajalita zaměstnanců a víra odborných lékařů, že dělají správnou věc, drží české lázeňství nad vodou. Tyto skutečnosti potvrzuje memorandum, které před několika týdny podepsali prezidenti Sdružení lázeňských měst a Svazu léčebných lázní České republiky. Tento dokument, který podpořil i prezident Evropského svazu lázní, upozorňuje na kritickou a neudržitelnou situaci v lázeňství a na silně negativní dopady pro všechna lázeňská místa a regiony. Poukazuje také na ohrožení dostupnosti lázeňské léčebně-rehabilitační péče pro potřebné pacienty, na dopady na zaměstnanost a ekonomické bytí jednotlivých provozovatelů. Požaduje, s okamžitou platností, umožnit základní léčebné pobyty i těm pacientům, kteří takový pobyt již absolvovali před 1. říjnem 2012, navrátit původní délku pobytu, obnovit možnost edukačních pobytů a opakování lázeňských pobytů posuzovat zásadně z odborného hlediska, nikoliv pouze ekonomického. Naplnění každého z těchto požadavků by přitom navíc znamenalo úspory na lázeňské péči.

Pohled Asociace krajů ČR
Situace, která v českém lázeňství v rámci celé republiky nastala po zavedení tzv. úhradové vyhlášky, je pro provozovatele lázeňské péče závažným problémem, kterého si je vědoma i Asociace krajů České republiky. Na nejbližším jednání se proto Zdravotní komise Rady Asociace krajů ČR bude touto problematikou intenzivně zabývat, i když krajům žádné lázně nepatří. Důležité proto rovněž je, aby se do řešení této problematiky aktivně zapojil také stát, zdravotní pojišťovny a Svaz měst a obcí České republiky.

Lázeňství z pohledu cestovního ruchu
Lázeňství spolu s wellness jsou součástí produktové řady turistické nabídky jižních Čech. Prezentujeme je v rámci výstav, veletrhů, v tištěných propagačních materiálech a na turistickém portálu www.jiznicechy.cz. Cestovním kancelářím a agenturám zprostředkováváme kontakt s lázeňskými místy v Jihočeském kraji. Jako příklad uvedu naši prezentaci v Jekatěrinburgu. Tamní největší cestovní kancelář Biblio Globus Travel projevila zájem o lázeňství, takže jsme pro ni připravili motivační cestu. Starosta Třeboně pan Houdek pro ni sestavil program, v jehož rámci zástupci kanceláře navštívili Lázně Aurora a Lázně Berta, a již probíhá vyjednávání o jejich zařazení do nabídkových katalogů Biblio Globus Travel pro ruský trh. Obdobně tomu bude v případě chystané incentivy pro čtyřicet ruských profesionálů cestovního ruchu vybraných s pomocí agentury CzechTourism a její pobočky v Jekatěrinburgu. Svou nabídku jsme prezentovali přímo ve Sverdlovsku, a zaznamenali mimořádný zájem. Takže další zástupci ruské strany přijedou v prosinci. V programu budou mít mimo jiné právě návštěvu jihočeských lázeňských míst.

Podtrženo, sečteno
Všichni odpovědní, ať na místní nebo regionální úrovni, nyní spojují síly a snaží se zachránit nejen konkrétní lázně, ale samu podstatu českého lázeňství. Chci proto všem, řadovými zaměstnanci a občany počínaje, přes lékaře, zástupce měst i krajů, partnery v odborových organizacích až po reprezentanty Sdružení lázeňských míst ČR poděkovat a popřát, aby na rozhodném místě, v Praze, na Ministerstvu zdravotnictví ČR nebo na Úřadu vlády nebo v Parlamentu zvítězil zdravý rozum a vůle zachránit léčebné lázeňství. Abychom přestali všechno počítat na zlaťáky ušetřené v jedné kapse, když se nám jich mnohem větší počet ztrácí z té druhé. Řečeno s nadsázkou, mohli bychom začít rušit nemocnice či domovy důchodců, protože tam přeci lidé jen leží a neprodukují žádný zisk. Právě proto teď na konferenci věnujeme svůj čas, energii a úsilí tomu, jak pomáhat a léčit ty, kteří by v první řadě sami měli pomáhat a léčit.



Archiv vydání

2020 2019 2018 2017 2016 2015 2014 2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001

AKTUÁLNÍ ČÍSLO
VŠUDYBYL 02/2020
02/2020 číst aktuální číslo