Zaznamenáváme poměrně vysokou návštěvnost turistů z Dálného východu

S ředitelkou Pražské informační služby Ing. Lucií Ramnebornovou se potkáváme 6. května, tedy začátkem hlavní turistické sezony roku 2010.
Paní ředitelko, vymlouvat se na příčiny (byť objektivní, jako je sopečný prach či světová hospodářská stagnace) a zdůvodňovat, proč něco nejde, např. proč k nám návštěvníků ze zahraničí jezdí méně než kdysi, na to jsme my našinci machři. Ale pokud jsem měl možnost sledovat cvrkot v pražských ulicích a u pamětihodností, jeví se mi, že Praha zahraniční turisty stále vysoce přitahuje.
Podle statistických šetření návštěvnosti památkových objektů, které Pražská informační služba průběžně realizuje, byl duben 2010 opravdu velmi dobrý. Zaznamenáváme poměrně vysokou návštěvnost turistů z Dálného východu. Ve srovnání s ostatními evropskými metropolemi, co se týče návštěvnosti a přenocování, je na tom Praha srovnatelně.

Určitě to bude i tím, jak je „stará dáma na Vltavě“ prezentována v zahraničí. Když si ji Dmitrij Medveděv a Barack Obama vybrali k podpisu rusko-americké smlouvy o omezení počtu jaderných zbraní, stala se nejsledovanější metropolí světa, plnící stránky a nejsledovanější vysílací časy celosvětových i národních medií. Samozřejmě, vzdor tomu, že v cestovním ruchu mají nejvyšší propagační účin osobní svědectví turistů, návštěvnosti Prahy výrazně napomáhají i internetové prezentace a zahraniční veletržní účasti.
Uvědomujeme si, že současným nejdůležitějším komunikačním prostředkem je internet, a proto od prvního června spouštíme řadu měsíců připravované nové moderně koncipované internetové stránky. Měly by oslovit především potenciální návštěvníky. Budou obsahovat virtuální prohlídky, umožňovat on line rezervace i nákup vstupenek aj. Speciální webové stránky jsme připravili i k šestistému výročí Pražského orloje. Už jsme v této souvislosti vyhlásili také soutěž o ceny pro žáky českých škol prvního i druhého stupně a chystáme i multijazyčnou DVD prezentaci o historii orloje.
Co se týká našich účastí na veletrzích cestovního ruchu, Prahu jsme už letos prezentovali ve Vídni na Ferienmesse, v Bruselu na Salon de Vacances, na největším francouzském veletrhu MAP v Paříži, na TUR v Göteborgu či na kyperském Taxidi. Spolu s CzechTourism pak na FITUR v Madridu, v Bratislavě na Slovakiatouru, na Holiday World v Dublinu, na CMT ve Stuttgartu, na BIT v Milánu, na veletrhu Reisen v Essenu, na moskevském MITTu i berlínském ITB. S CzechTourism ještě budeme absolvovat frankfurtský IMEX, na podzim TC Lipsko a EIBTM v Barceloně. Se samostatnou expozicí, propagující Prahu ještě do konce roku, navštívíme ITE Hong Kong, veletrh KOTFA v jihokorejském Soulu, petrohradský Inwetex – CIS Travel Market, World Travel Market v Londýně a francouzský SITV v Colmaru.

Praha je čím dál oblíbenější, či lépe formulováno, využívanější leteckou destinací. Pro řadu návštěvníků je tak Letiště Praha prvním místem jejich konfrontace s českou realitou a naším hlavním městem.
Samozřejmě, právě z tohoto důvodu má Pražská informační služba v příletovém terminálu Letiště Praha již dva roky informační stánek. Je otevřen sedm dní v týdnu včetně svátků. Trvale tam zaznamenáváme velký obrat turistů. Přestože se službami na letišti snažíme oslovovat kompletní portfolio cestujících, v drtivé většině je vyhledávají účastníci poznávacích zájezdů a pobytů. Víme, a vyplývá to i z výsledků našeho výzkumu, že byznys klientela, která představuje cca dvacet procent, je poměrně dobře obeznámena se zdejšími poměry, prostředím i turistickými atraktivitami, takže jeho služeb využívá méně.

Paní ředitelko, po skončení naší schůzky jdu na tiskovou konferenci Ministerstva pro místní rozvoj ČR na téma: „Jak nekvalifikovaní průvodci poškozují český cestovní ruch?“. Už vzhledem k tomu, že Pražská informační služba disponuje vysoce fundovanými průvodci a od svého založení se zabývá jejich vzděláváním. Rád bych s otevřel téma shodné s programem této konference.
Bohužel, stávající právní úprava (po novele živnostenského zákona platné od 1.7.2008) přeřazuje průvodce cestovního ruchu mezi volné živnosti a slučuje profesi průvodce, vedoucího zájezdu i pobytového zástupce do jedné. Před touto úpravou byla činnost průvodců cestovního ruchu vázána na prokázání odborné způsobilosti. Průvodce musel mít ukončené minimálně středoškolské vzdělání, odbornou kvalifikaci a znalost cizího jazyka. Hlavní náplní činnosti průvodců cestovního ruchu je doprovod zahraničních návštěvníků. Průvodce podává zpravidla cizojazyčný výklad o kulturním a přírodním dědictví místa nebo země, kde je kvalifikován. K tomu přistupují další povinnosti vyžadující organizační, komunikační a odborné znalosti či dovednosti. Na rozdíl od situace u nás je činnost průvodců cestovního ruchu regulována v patnácti členských zemích Evropské unie. Tyto země, mimo Slovinsko, v případě příležitostného a dočasného přeshraničního poskytnutí služeb požadují před prvním poskytnutím průvodcovské služby na svém území tzv. ohlášení. To musí být doplněno např. doklady o státní příslušnosti či o legálním usazení, oprávněním k činnosti, dokladem o odborné způsobilosti nebo praxi. Často je vyžadován i úřední překlad těchto dokladů. Avšak i řada členských států bez regulace činnosti průvodců má přísná pravidla. Například v Německu mohou zahraniční, tedy i naši čeští průvodci, poskytovat své služby pouze pokud mají uzavřenu smlouvu s podnikem nebo občanem Německa. Několik německých měst výkon průvodcovské služby dokonce upravuje obecní vyhláškou.
U nás, v Česku, je průvodcovská činnost zcela liberalizována. Zahraniční průvodci nemusí před poskytnutím služby podávat žádné ohlášení a nikdo nezjišťuje, zda jsou ve své domovské zemi oprávněni průvodcovské služby poskytovat. Zvýhodnění zahraničních průvodců vůči českým je tedy ve srovnání se sousedními státy markantní. Nemyslím si, že je to takto v pořádku. Uvolnění podmínek otevřelo cestu pro prudký nárůst neoprávněného podnikání ze strany cizinců a pro značný finanční únik. A co je ještě horší, často tuto práci vykonávají lidé, kteří o naší zemi nic nevědí.

To je jasné. Aniž by tu danili zisky ze své výdělečné činnosti či hradili průvodcovské licence, berou práci těm, kteří tu tak jak tak musí daně platit. Kromě toho parazitují na atraktivitách této země, jejichž ochrana a údržba náš stát, kraje popř. ostatní majitele stojí obrovské sumy peněz. Je to jako chytat ryby bez rybářského lístku, byť pro cizí průvodce poněkud méně vzrušující (vzhledem k nulovému postihu).
Předloňská novela živnostenského zákona má skutečně velmi negativní dopad na náš trh práce. Řekla bych, že přímo ohrožuje systém odborné kvalifikace průvodců i křehkých vztahů na trhu. Kvalifikovaní absolventi kurzů Pražské informační služby, ale samozřejmě i středních, vyšších odborných a vysokých škol cestovního ruchu jako průvodci v Praze obtížně hledají uplatnění. Systém dalšího vzdělávání průvodců se nám hroutí. Podle novely totiž průvodcovské služby může poskytovat úplně každý, pokud splňuje obecné podmínky živnostenského podnikání. Ukončené středoškolské vzdělání, znalost historie, architektury, kultury či cizího jazyka není vyžadována. Tento stav je v naprostém v rozporu nejen s profesními pravidly, ale nepochybně i s obecným zájmem o kvalitě interpretace našeho kulturního a přírodního dědictví i naší společnosti.

• www.pis.cz