Jednu věc zejména připomenuti se vidí, jak mi se mezi formany po zemi a plavci na moři vedlo. Když sem tak, dílny řemeslníků přehlédaje, tesknil, řekl Mámilovi Všudybud: „Vidím já, že je toto cosí neposedavého, rtuť vždycky se mektati¹ chtíci: protož mu žádné jedno místo nevoní, k němuž by se přivázati dáti chtěl. Ukažme mu prostrannější, kupecký, kdež vždycky sem tam přes svět se přenášeti a jako ptáku létati volno.“

Žádné jedno místo mu nevoní, k němuž by se přivázati dáti chtěl

Jan Amos Komenský, Labyrint světa a ráj srdce L.P. 1623

K současnému světu, zvláště tomu překypujícímu euro-americkou spotřebitelskou kulturou, se váže nebývale dynamický rozvoj dvou protipólů poznávání světa. Díky informačním technologiím, a zejména internetu, můžeme vidět, slyšet, co se kde na glóbu a v jeho okolí děje, a nebo virtuální realitou cestovat až na sám konec vesmíru. Zároveň, díky technickému pokroku a reklamou mocně vybičovávanému nutkání nakupovat, dochází ke stupňování prodeje, a tedy i přepravy zboží. Rovněž dochází k permanentnímu přemísťování obrovského množství lidí. Lidé se chtějí osobně potkávat. Chtějí poznávat jiné kultury a relaxovat jinde, než jsou. Pochopitelně největším hybačem dopravy byl, je a bude obchod. Byznys je všemocnou čarodějkou, a to nejen proto, že určuje, kde se zrovna bude válčit, bombardovat či jinak si pomáhat. V každém případě pro přelom druhého a třetího tisíciletí už největším byznysem zůstane svět v pohybu. Motorismus, doprava, cestování a cestovní ruch, a to i přes to, že jsou čas od času eliminovány nekompromisně bezohlednými a proto daleko účinnějšími tahy ve prospěch vojenského průmyslu.