Z regionální kuchyně Romana Vacho
20. 11. 2010
S Romanem Vacho se potkáváme 29. října 2010 v Praze
v Grand Hotelu Bohemia den poté, co náš prezident Václav Klaus na
Pražském hradě předal státní vyznamenání.
Včera jsem pana prezidenta pečlivě poslouchal. Jeho projev byl velmi
inspirativní.
Cestou na naše setkání jsem si uvědomil, že v roce 1975 jsem v tomto
hotelu za Prašnou bránou bydlel. To když jsme coby učňové klánovického
učiliště zabezpečovali akci na Pražském hradě. Co mne tehdy v tomto
hotelu šokovalo, že když jsme odpoledne měli volno a vyběhli do Prahy
(všichni jsme byli mimopražští), rondony a kalhoty nechali poházené po
pokoji, poté, co jsme se vrátili, měli jsme je vyžehlené, pověšené na
ramínkách a naleštěné boty. Takže na tenhle hotel vzpomínám
strašně rád.
Kromě toho, že se od té doby mnohé změnilo, perfekcionismus
mu zůstal. Dokládá to i to, že mu WORLDHOTELS v roce 2008 udělil
„Performing Excellence Awards“a vyhlásil jej celosvětovým vítězem a
jedničkou v regionu Evropa, Střední východ a Afrika.
Romane, kde nyní působíš?
V regionálním cestovním ruchu. Má obrovskou perspektivu a v Česku
obzvlášť velký růstový potenciál. Vrátil jsem se do
karlovarsko-ústecké oblasti. Do trojzemí, protože Klínovec je na hranici
Karlovarského kraje, Ústeckého kraje a Saska. S naší firmou, kde jsem
společníkem, budujeme hotelový řetězec 3star activity hotels***. Těžíme
ze zdejšího investičního boomu a ze znovuobjevování krás přírody a
turistických atraktivit tohoto drahokamu na náhrdelníku pohoří
obepínajících Českou republiku, obrozených Krušných hor a jejich
podhůří.
Bezesporu drahokamu, odkud nechal císař Karel IV. vozit
polodrahokamy na Karlštejn na výzdobu kaple sv. Kříže. Když už zmiňuji
tento zlatoskvoucí skvost zdobený krušnohorskými drahými kameny, co tvé
zlaté kuchařské ručičky?
Pravděpodobně každý, kdo cestuje po Česku, se setkává s tím, jaké
zběsilosti se kde objevují. V regionech si nezřídka hrajeme na
mezinárodní kuchyni, a zapomínáme na klasiku. V Čechách na českou, ve
Slezsku na slezskou a na Moravě na moravskou regionální kuchyni a tradiční
lokální gastronomické speciality. Proto menu našich hotelů vychází
z regionální krušnohorské kuchyně. Jestliže jsme na horách, a na
jídelním lístku by nebyl ani kousek zvěřiny, ať už dančí nebo kančí
atd., zkrátka zvěř, která se v Krušných horách loví, bylo by to
špatně. Jídla, jako kuřecí steaky se zapečeným sýrem a broskví, které
host vidí skoro v každé hospodě, nepomáhají vůbec ničemu. Hlavně ne
image regionu. K té nepatří „jenom“ dobré silnice, kvalitní hotely,
ale i kuchyně, která osloví. Vynikající kančí steak, rovná se
nezapomenutelný zážitek, kvůli kterému host přijede znovu a znovu. Pokud
mu podám lososa na bazalce, asi mu v budoucnu nepřipomene, že byl
v Krušných horách. Dobře upravený pstruh z našich horských bystřin,
křupavý bramborák nebo kyselo se sušenými houbami pravděpodobně ano.
Odborníků na regionální kuchyni je strašně málo, a tak je dobře, že
Asociace hotelů a restaurací ČR, Asociace kuchařů a cukrářů ČR
i CzechToursim v tomto směrů dělá spoustu užitečných kroků.
Zmínil jsi klánovickou Střední školu hotelnictví a
gastronomie SČMSD. Takže co kuchařský dorost?
Že by se mladí lidé hrnuli do praxe? To moc ne. Raději jdou na vysokou
školu. Studenti hotelových škol mají pouze jeden den praxe v týdnu.
Čtyři jednotlivé dny v měsíci jsou pro získání praktických dovedností
a návyků, aby se naučili vařit atd., málo. Hotelové školy by se měly
daleko víc zaměřit na praktickou stránku výuky. Když jsi vzpomněl
Klánovice, tehdy jsme tam měli měsíc školu a měsíc praxi. A když jsme
v rámci Českého svazu spotřebních družstev měli praktickou výuku
v některém z jeho středisek, ať už to bylo Zvíkovské podhradí,
Živohošť nebo restaurace a hotely v Praze, a střídali jednou plac, jednou
kuchyni, měli jsme během čtyř měsíců v roce šanci pro své profesní
uplatnění v životě hodně získat.
Hovoří se o společném projektu Oberwiesenthal – Klínovec,
že by Klínovec a Fichtelberg měla spojit lanovka.
Už je to vyprojektované, „jen“ definitivně „přiklepnout“ peníze
z Evropské unie. Nicméně hned u našich hotelů pod Klínovcem začínají
dvě lanovky. Vím, že se tu budou stavět další na jáchymovskou i na
oberwiesenthalskou stranu. Budování turistické infrastruktury v regionu, ať
to jsou naučené okruhy nebo značené trasy Klubu českých turistů,
cyklotrasy a hipotrasy, to vše jsou oblasti, které je třeba skloubit.
Jestliže byly Krušné hory vnímány jako doména zimní rekreace, dnes už
konečně někomu došlo, že léto a tzv. jarní a podzimní mimosezony jsou
delší než zimní sezona a že je potřeba investovat i do toho, aby se náš
mikroregion, který dal světu atomový věk a dolar, mohl stát centrem
soustředěného cestovního ruchu po celý rok, a ne pouze v zimě. A nejen
kvůli Němcům a Holanďanům, kteří teď v Krušných horách dominují.
Domácí potenciál je cca pět milionů lidí, kteří jezdí na dovolené.
A jestliže v souvislosti s hlavním tématem tvého časopisu pro podporu
průmyslu cestovního ruchu hovoříme o trendech v gastronomii, tak i trendy
trávení dovolených se mění. Lidé spíš než na jednu nebo dvě za rok
jezdí na pět šest kratších. A tomu je radno vyjít vstříc nejen
v Krušných horách, ale ve všech regionech České republiky.