Vodní záchranná služba

Pod patronací Jejího Veličenstva


Vodní záchranná služba ve Velké Británii The Royal Life Saving Society existuje již 103 let. Její patronkou je královna Alžběta a čestným prezidentem princ Michael z Kentu. Britská instituce se kromě činnosti u vody zabývá celonárodními programy první pomoci a pomoci starým či postiženým lidem. Německá vodní záchranná služba Deutsche – Lebens – Rettungs – Gesellschaft vznikla v roce 1913. Při svém 80. výročí měla přes půl milionu členů. Ti se rovněž aktivně podílejí na humanitárních a sportovních programech. Jedním z hlavních byla celoněmecká akce „Učme se plavat a zachraňovat s olympijským vítězem Michaelem Grossem“. Velký význam pro rozvoj vodního záchranářství ve světě měl vznik mezinárodní organizace vodní záchrany Fédération de Sauvetage Aquatique (FIS) v roce 1910 v Paříži.

V meziválečném Československu
V minulém století v období mezi světovými válkami v Československu organizovalo dobrovolné sbory záchranářů tonoucích Křesťanské sdružení mladých mužů – YMCA. Těžiště jeho činnosti bylo v osvětové práci, organizování služeb na letních táborech a ve výcviku zachránců tonoucích. To vše vedlo v padesátých a šedesátých letech minulého století Dr. Jeronýma Řepu k prosazování myšlenky na založení vodní záchranné služby. 

Složkou Českého červeného kříže
Za rok vzniku vodní záchranné služby lze považovat rok 1968, kdy byla ustavena Ústřední rada a vodní záchranná služba se stala výběrovou složkou Československého červeného kříže. Vodní záchranná služba Českého červeného kříže (VZS ČČK) je od roku 1991 členem Federation de Sauvetage Aquatique. V září 1994 se stala členem nově koncipované celosvětové organizace International Life Saving (ILS). 

Zářící oranžové oblečení
Hlavním posláním Vodní záchranné služby ČČK je formou preventivní zásahové služby bdít v místech velkého soustředění vodní rekreace nad bezpečností rekreantů a aktuálně informovat o pravidlech bezpečnosti. Služby Vodní záchranné služby jsou poskytovány zdarma. Členové Vodní záchranné služby jsou odborně vyškoleni a jsou schopni poskytnout komplexní pomoc na vodě, ve vodě i pod vodou. Ovládají techniku tak, že jejich zásahy jsou efektivní pomocí lidem, kteří se ocitnou v ohrožení života. Každý je pozná podle zářícího oranžového oblečení, doplněného bílými tričky s nápisem Vodní záchranná služba ČČK. 

Plavčíci a záchranáři
Výcvikové centrum Vodní záchranné služby ČČK je akreditovaným pracovištěm Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, které školí plavčíky a záchranáře pro celou Českou republiku. Vodní záchranná služba také zajišťuje sportovní akce u vody, jako jsou například soutěže na divoké vodě, závody veslařů, jachtařů a triatlonistů. 

Záchranářský sport
Atraktivní činností, která je součástí přípravy i propagace vodní záchranné služby, je záchranářský sport. Nejvýznamnější soutěží, kterou Vodní záchranná služba ČČK na republikové úrovni pořádá, je mistrovství České republiky družstev Vodní záchranné služby. Jedná se o klání tříčlenných družstev mužů i žen v disciplínách věrně modelujících různé druhy záchranných akcí na volné vodě. 

V Česku utone až 400 osob ročně
Náplň činnosti Vodní záchranné služby ČČK není v konkurenci s ostatními složkami záchranného systému, ale snahou o doplnění prvotní neodkladné péče, o dokonale zvládnutou techniku záchrany osob v běžně nepřístupném prostředí a terénu. Za tímto účelem jsou v řadách Vodní záchranné služby ČČK jak sportovní, tak profesionální potápěči, závodní plavci, horolezci, kanoisté, radiooperátoři atd., profesionální záchranáři, zdravotní sestry a lékaři, kteří prošli náročným výcvikem, při kterém museli prokázat fyzickou, technickou a teoretickou i praktickou znalost problematiky záchrany na vodě. V Česku ročně utone 250 až 400 osob. Zpočátku si proto Vodní záchranná služba ČČK kladla za cíl snížit počty utonulých nejen v oblasti přehrady Slapy, ale prostřednictvím vyškolených záchranářů také na veřejných koupalištích, v bazénech a na letních táborech. 

Popularizace vodní záchranné činnosti
Vodní záchranná služba ČČK však pouze nedohlíží na provoz sportovních zařízení. Snaží se obeznamovat nejširší okruh veřejnosti s technikou a taktikou záchrany tonoucích a předcházet kritickým situacím. Pořádá školení, ukázky a semináře. Její členové jsou zváni do televizních i rozhlasových pořadů, kde se snaží popularizovat svoji činnost. Popularizace je v současné době jedním z nejdůležitějších úkolů, které před Vodní záchrannou službou ČČK stojí. Za dobu své působnosti Vodní záchranná služba ČČK prokázala schopnost samostatné existence a potřebnosti takovéto organizace, která má i v ostatních evropských zemích (Německo, Itálie, Velká Británie, Francie, Polsko, Maďarsko, Slovensko aj.) své místo. 

• vést lidi k tomu, aby se uměli chovat u vody, předcházeli úrazům a utonutí • nesnažíme se ze sebe dělat akční hrdiny • přes sedmdesát procent členů je mladších šestadvaceti let • Česká podnikatelská pojišťovna hlavním partnerem Vodní záchranné služby Českého červeného kříže • pořádáme mistrovství republiky žactva pro děti od sedmi do šestnácti let • oproti ostatním státům se Vodní záchranná služba ČČK zatím marně snaží o zařazení do profesionálních složek záchranného systému • cestovní ruch paradoxně není pro Vodní záchrannou službu ČČK ekonomickým přínosem, protože svou dobrovolnou činnost do cestovního ruchu pouze vkládá • Vodní záchranná služba ČČK se trvale obrací na firmy a organizace s žádostí o finanční či materiální pomoc, s cílem získávat kvalitní, funkční záchranné prostředky • 14. července ve 14 hodin od ramene až po Hamburk vstoupí lidé do Labe • 

Vodní záchranná služba Českého červeného kříže sdružuje 41 samostatných organizací – místních skupin. Vznikla v roce 1968 jako zvláštní složka Českého červeného kříže. Po roce 1990 se stala občanským sdružením a současně s tím i kolektivním členem Českého červeného kříže. Prezidenta Vodní záchranné služby ČČK pana Ing. Jiřího Baťka jsem se zeptal na to, s jakým posláním?
Vychovávat spoluobčany k tomu, aby se uměli chovat u vody. Aby předcházeli možným úrazům, zejména pak utonutí. Snažíme se lidi ovlivňovat tak, aby při rekreaci neriskovali život.

Vodní záchranáře nesmírně zpopularizoval skrz naskrz americky akční televizní seriál „Pobřežní hlídka“. Prezentuje esteticky, fyzicky, dovednostně i morálně zdatné fikce americky neohrožených vzorů vrhajících se do vodních vln, jezdících rychlými čluny, trénujících záchranné akce, soutěžících v různých záchranářských disciplínách. Pane prezidente, organizuje Vodní záchranná služba ČČK obdobná sportovní klání – ne pro fiktivní, ale pro skutečné záchranáře?
„Pobřežní hlídka“, to je něco mimo rámec našich možností. Ale jsou tam prvky, které jsou vlastní i naší organizaci. V současné době jsme již vybaveni výkonnými motorovými čluny a další technikou. Podstata naší činnosti je ale v prevenci. Nesnažíme se ze sebe dělat akční hrdiny. Jezdíme po vodní ploše a informujeme rekreanty o tom, že tam působíme a že umíme takové a takové věci. Snažíme se jim zprostředkovávat pomoc. Když na nás někdo při objížďce motorovým člunem zamává ručníkem či rukou, naši lidé zastaví, zeptají se jej, co potřebuje. Zajistí mu návštěvu lékaře, ošetření, nebo mu poradí. Některé prvky, které v seriálu „Pobřežní hlídka“ byly, jsme také zkoušeli. Pochopitelně, tak atraktivní děvčata v našich řadách máme také. To je jedna z velkých předností Vodní záchranné služby ČČK. Sdružujeme nejen lidi, kteří mají zájem o vodní záchrannou službu, ale také ty, kteří se rádi koupou, plavou, jezdí na vodě ať už jakýmkoliv dopravním prostředkem, rádi se potápějí nebo se v tom chtějí zdokonalovat. Snažíme se podchycovat mladé lidi. Přes sedmdesát procent našich členů je mladších šestadvaceti let. I když jsme výběrovou organizací, usilujeme o to, abychom zapojili co nejvíce bývalých aktivních sportovců včetně těch, kteří nás mohou naučit něco nového. Vytvořili jsme komplexní vzdělávací program pro děti od sedmi let až po seniory. Disponujeme instruktory specialisty, lektory vodní záchranné služby. Lidmi, kteří něco umějí a dovedou to předávat.

Hovořil jste o prevenci. Prevence bývá nejlepší způsob, jak čelit mimořádným událostem. Znamená to včas investovat kapacitu, přesvědčovací schopnosti, znalosti a ruku v ruce s tím i finanční prostředky na realizaci preventivních opatření. Včas nejen proto, že dokáže eliminovat smrtelné úrazy, ale protože nejlevněji vyjde náhrada těch škod, k nimž nedojde. Máte prevenci z čeho financovat?
Toť otázka. Provoz Vodní záchranné služby ČČK je zajištěn pouze díky investicím samotných členů a sponzorským darům. V posledních letech jsme se snažili vylepšit naši finanční situaci službami v oblasti školení a dozoru na sportovních zařízeních. Ani to však není dostačující. Proto se trvale obracíme na různé firmy a organizace s žádostí o finanční či materiální pomoc. Cíl je jediný – získání kvalitních, funkčních záchranných prostředků. V souvislosti s hlavním tématem tohoto vydání Všudybylu, kterým je pojišťovnictví, jsem rád, že mohu konstatovat, že velmi solidním partnerem Vodní záchranné služby ČČK je Česká podnikatelská pojišťovna, která se nás před několika lety ujala. Nečekala, s jakými požadavky přijdeme. Naopak. Sama začala nabízet, s čím by nám mohla pomoci, aby naše činnost byla rozmanitější, přitažlivější zejména pro mladé lidi. Česká podnikatelská pojišťovna umožnila, abychom měli pojištěno vše, co potřebujeme. Nemusíme se tak bát, že když k něčemu dojde.

Na své nedávné tiskové konferenci jste prezentovali plán pořádání mistrovských soutěží.
Máme některé, na nichž se Česká podnikatelská podílí s námi. Je to např. Mistrovství republiky jednotlivců, které navazuje na mezinárodní pravidla ILS. Máme i mistrovství družstev, což je specialita České republiky. Nicméně záchranářská činnost je zpravidla činností týmovou. Tomu odpovídají i soutěžní disciplíny. Plaveme v šatech. Pak je nutné si je ve vodě svléknout a doplavat bez nich. Máme tam disciplínu tažení břemene. Plavání s potápěčskými brýlemi, ploutvemi a šnorchlem. Jsou tam speciálně záchranářské disciplíny – záchrana s loďkou, která simuluje situaci na volné vodní ploše, a záchrana surfovým prknem. Ta jsou dnes u každé větší vodní plochy, a my jsme si uvědomili, že bychom se je měli naučit ovládat a používat i pro záchranu lidského života. U nás to ale nekončí tím, že tonoucího přivezeme ke břehu. Záchranáři mu musí umět poskytnout první pomoc a připravit ho k transportu do zdravotnického zařízení. Na tyto disciplíny proto navazuje oživování. Pak tam máme hod záchranným kruhem. Ten, kdo absolvuje mistrovství republiky družstev, by měl být schopen pracovat na jakékoliv vodní ploše.
V neposlední řadě pořádáme mistrovství republiky žactva pro děti od sedmi do šestnácti let. V našem vzdělávacím programu jsme pro ně vytvořili balíčky dovedností, které dělají v průběhu roku. Balíček potápění, balíček záchrany, balíček první pomoci apod., aby měly inspiraci.

Co nábor nových členů?
Ten se nám stále daří. Vodní záchranná služba je velmi atraktivní. Ať mistrovskými soutěžemi či množstvím dalších akcí. Nedávno nás inspirovala naše mezinárodní federace International Life Saving. Ta v současné době na řekách pořádá plavby od ramene až po ústí do moře, aby demonstrovala, že řeky mají sloužit k rekreaci, jako tomu bylo dříve. V současné době vedeme s německou stranou jednání, která by měla vyústit v to, že 14. července ve 14 hodin od ramene Labe až po Hamburk vstoupí lidé do Labe, vykoupou se a prokáží tak, že za dvanáct let, kdy se i u nás věnuje větší pozornost ekologii, už je Labe opět řekou, v níž je možné se koupat. Organizaci akce se proto věnují orgány, které mají co do činění s tím, aby v něm byla čistá voda plná ryb a v létě i koupajících se lidí.

V roce 1998 jste velmi úzce začali spolupracovat s Ministerstvem vnitra ČR a hasičským sborem.
To ano. Přesto se však oproti ostatním státům česká vodní záchranná služba zatím marně snaží o zařazení do profesionálních složek záchranného systému. Při tragických záplavách v roce 1997 jsme se museli právě z důvodu nevědomí o Vodní záchranné službě ČČK doslova vnutit, abychom mohli poskytnout pomoc občanům Moravy. Přes počáteční nedůvěru jsme se zapojili do evakuace a mohli tak zúročit znalosti a dlouho procvičované dovednosti v těchto vypjatých situacích, které si žádaly uplatnění zkušeností se záchranou na divoké vodě, horolezeckou technikou, vedením motorového plavidla v bočních proudech vody, samostatností při zásahu atd. O tom, že jsme obstáli, svědčí nejen osobní vyjádření bezprostředně po akci, ale také oficiální poděkování z místa našeho působení při záplavách – města Olomouce. To nás dovedlo k systémové spolupráci s hasičským záchranným sborem. Uzavřeli jsme dohodu a začali jsme budovat záchranné týmy. To jsou šestičlenné skupiny, které dovybavujeme z grantů Ministerstva vnitra ČR. Vše se urychlilo vstupem České podnikatelské pojišťovny, jež se přidala k iniciativě Ministerstva vnitra ČR. Česká podnikatelská pojišťovna nám každým rokem vybavuje jeden záchranný tým. Do současné doby se nám tak podařilo vybavit čtrnáct záchranných týmů a na letošní rok máme připraveny další tři. Všechny mají uzavřeny dohody s příslušnými hasičskými sbory – dříve na úrovni okresů, nyní krajů. V loňském roce jsme pro tyto záchranné týmy začali pořádat také jedno mistrovství ve vazbě na mistrovství republiky družstev.

V jakých disciplínách?
K mistrovství republiky nás inspirovala soutěž na Slezské Hartě, kterou pořádají hasičské záchranné sbory Moravskoslezského a Olomouckého kraje. My jsme si ji trochu upravili, abychom akcentovali naše typické činnosti. Soutěž záchranných týmů spočívá v tom, že skupina vyjede na motorovém člunu a objíždí stanoviště. Na prvním musí prokázat, že ovládá oživování, dýchání z plic do plic a zevní srdeční masáž. Na druhém stanovišti musí do motorového člunu vtáhnout tonoucího. Pak jede na další, kde má stabilizovat zraněného s komplikovaným poraněním. Tam k jeho transportu musí použít nosítka. Potom „zraněného“ převeze ke břehu a cestou absolvuje slalom, aby prokázala, jak umí ovládat motorový člun. Končí tím, že „zraněného“ předá do sanitního vozu.

Cestovní ruch se celosvětově stává největším hospodářským odvětvím. Pro každou zemi či místo, kam se jezdí, je velkým byznysem. Lidé jezdí k vodním plochám za odpočinkem, za poznáním, k přírodním léčivým zdrojům apod. Zkrátka na dovolenou. Ohromné množství lidí vydává své peníze za služby cestovního ruchu a vytváří tlak na jejich poskytování. Je tomu tak i ve vašem případě?
Je i není. Cestovní ruch bezesporu příznivě ovlivňuje ekonomiku státu a rozvoj podnikatelských aktivit. Paradoxně pro nás ale cestovní ruch jakoby přínosem není. Rozhodně ne ekonomickým. Námi poskytovaná pomoc není založena na komerční bázi.
My svou dobrovolnou činnost do cestovního ruchu jen vkládáme. Pomáháme lidem, kteří rekreace a cestovního ruchu využívají pro své aktivity volného času. Ze záchranářské činnosti, vyjma uspokojivého pocitu seberealizace, nemáme nic. Stále musíme hledat cesty, kde a jak oslovit nějakého sponzora, abychom měli na benzin do motorových člunů a na zdravotnický materiál, který potřebujeme k činnosti.

www.cck-cr.cz/vodni.htm




vzs.praha.cz




www.reky.cz/vc