Asociace krajů České republiky byla registrována 30. srpna 2001 jako zájmové sdružení právnických osob. Je otevřenou nestranickou a nevládní organizací. Jejími členy je čtrnáct krajů České republiky: Karlovarský kraj, Liberecký kraj, Moravskoslezský kraj, Pardubický kraj, Ústecký kraj, kraj Vysočina, Zlínský kraj, Jihočeský kraj, Královéhradecký kraj, Olomoucký kraj, Plzeňský kraj. Středočeský kraj, Jihomoravský kraj a Hlavní město Praha. Vrcholným orgánem Asociace krajů ČR je Rada. Rada může jako své iniciativní a poradní orgány zřizovat komise, jmenovat a odvolávat jejich členy. V rámci Asociace pracují: Komise pro cestovní ruch, Komise pro dopravu, Komise – grémium ředitelů krajských úřadů, Komise pro financování krajů, Komise pro informatiku, Komise pro kulturu a památkovou péči, Komise pro regionální rozvoj a evropské záležitosti, Komise pro sociální záležitosti, Komise pro školství, Komise pro veřejnou správu, Komise pro informační technologie ve veřejné správě, Komise pro zdravotnictví, Komise pro životní prostředí a zemědělství a Komise pro vztahy s veřejností. Vedle komisí fungují také pracovní skupiny, a to: Pracovní skupina pro legislativu, Výkonná koordinační skupina pro záležitosti evropských fondů a Pracovní skupina pro evropské fondy.

• www.asociacekraju.cz

Určitě by bylo špatné přijít byť o jediné léčebné lázně

S předsedou Komise pro cestovní ruch Rady Asociace krajů České republiky a hejtmanem Olomouckého kraje Ing. Jiřím Rozbořilem se potkáváme 15. května 2013.
Pane hejtmane, na loňském Tourfilmu v Karlových Varech jsem vedl rozhovor s předsedou horní komory Parlamentu České republiky panem Milanem Štěchem. Řekl v něm mimo jiné: „Země, jež se stávají či jsou tahouny světové ekonomiky, skýtají šanci i pro stagnující české hospodářství. V oblasti cestovního ruchu bychom měli postupovat stejně pragmaticky jako Německo, Francie, Rakousko a další země Evropské unie, jež mají daleko pružnější vízovou praxi.“ (Viz www.e-vsudybyl.cz, článek: „Cestovní ruch je pro české hospodářství velkou příležitostí“.) Poté, co loni české orgány umožnily přijet do Česka utrácet peníze o třetinu většímu počtu turistů z Ruské federace a také z dalších zemí, jež vůči nám mají vízovou povinnost, se rekordně zvýšila návštěvnost Česka a objem zahraničního inkasa z incomingu téměř vyrovnal rekord z roku 2008.
Největší prostor pro zvýšení výkonnosti cestovního ruchu, měřeno výší zahraničního a domácího inkasa, skutečně vidím v odstraňování administrativních překážek. Tedy i v personálním posílení vízových pracovišť tak, aby jejich průchodnost odpovídala poptávce po České republice, a v budování značky České republiky coby atraktivní turistické destinace. Zkrátka aby navštěvovat Česko (tedy námi řízené kraje) a trávit v nich pracovní a volný čas bylo „in“. Světový trh cestovního ruchu je přesycený. Země a regiony, včetně našich partnerských z Evropské unie, se předhánějí v hledání způsobů, jak na sebe upoutat pozornost. Jak na svá území přilákat turisty reprezentující vítanou kupní sílu. I já, stejně jako předseda Senátu ČR pan Milan Štěch ve zmíněném článku, jsem pro to otevřít se světu a racionálně využívat ohromné kupní síly, jejíž poptávku je Česká republika schopna v rámci cestovního ruchu saturovat.
Další věc, na kterou se v nejbližších čtyřech letech budeme soustřeďovat, je komplexnost a kvalita služeb, jež tu díky turistům nacházejí uplatnění. Toto téma řešíme i v rámci směrování evropských financí. V minulých letech se za spoluúčasti evropských fondů nekoordinovaně stavěly lůžkové kapacity. Vyčerpalo se na to hrozně moc peněz, avšak řadě těchto ubytovacích zařízení chybí komplexnost. Leckde v „Horní Dolní“ tak vznikl hotel, který nenabízí víc než ubytování. Úspěšné ale bývají takové ubytovací kapacity, které mají zázemí pro konference a wellness a ve své blízkosti kvalitní turistickou infrastrukturu. Tedy sjezdovky, golfová hřiště, segwaye, cyklotrasy, in-line stezky atd. Host, který do takového hotelu přijede, tam pak rád stráví delší dobu, protože v daném místě nachází naplnění. Další přidanou hodnotou je možnost návštěvy hradů a jiných turistických zajímavostí, jimiž region disponuje. Pokud to hotel nemá, bývá opomíjen – a má nízkou obsazenost. Hotely, které dokážou poskytnout komplexní služby, mají víc než pětadevadesáti­procentní vytíženost. Řešíme to i na Regionální radě. Už nechceme, aby se za evropské peníze rozšiřovala lůžková kapacita, ale jde nám o zkvalitňování stávajících možností. Cílem je vytvářet hostům podmínky k tomu, aby na daném místě nepřespali pouze jednu noc, ale aby měli důvod se tam zdržet podstatně déle.
Před tím, než jsem byl zvolen hejtmanem Olomouckého kraje, se tu tiskla kvanta propagačních materiálů. Avšak pokud už se někam dostaly, povětšinou nikoho nikam nesměrovaly. Inspirováni výbornými výsledky Centrály cestovního ruchu – Jižní Morava, jsme se proto rozhodli založit Centrálu cestovního ruchu – Olomoucký kraj. Jejím prostřednictvím chceme cílit na domácí i zahraniční turisty, zejména na ty individuální, kteří tvoří drtivou většinu návštěvníků Olomouckého kraje. Samozřejmě se ale budeme věnovat i operátorům, kteří poskytují služby skupinové klientele. S řadou z nich náš kraj dlouhodobě spolupracuje. Je třeba propagovat hlavní cíle, kvůli kterým za námi turisté budou chtít přijíždět. Ty ostatní jim pak rádi doporučíme a pomůžeme najít, když už na našem území budou. Ale musí tu být jasné „taháky“, které sem návštěvníky přivedou. Uvažujeme, že bychom v rámci Centrály cestovního ruchu – Olomoucký kraj udělovali cosi jako michelinské hvězdy a oceňovali památky a další turistické atraktivity a lokality, které si díky nápaditosti a kreativitě lidí, již o ně pečují, zasluhují maximální pozornost.
Olomoucký kraj loni navštívilo 406 tisíc turistů. Nejvíc k nám táhnou Jeseníky a lázně.

Není se co divit. Olomoucký kraj je rozlohou největším lázeňským krajem České republiky, a co do počtu lázeňských míst se s Karlovarským krajem dělí o první místo.
Olomoucký kraj má na území obou historických zemí, které pokrýváme, tedy ve Slezsku a na Moravě, celkem sedm lázeňských sídel. Lázně se ale v poslední době potýkají s dopady nové úhradové vyhlášky Ministerstva zdravotnictví ČR. U některých léčebných lázní došlo až k šedesátipro­centnímu poklesu návštěvnosti. Navzdory jejich vynikajícím léčebným výsledkům! Už rok 2012 pro ně totiž znamenal pokles pacientů přijíždějících na komplexní léčebné pobyty, a to ještě nebyl v platnosti nový indikační seznam. Ten platí až od 1. října 2012. Jeho dopady se začínají markantně projevovat až od letošního roku. Úbytky klientů zdravotních pojišťoven jsou nemalé. To ale není jediný parametr, který negativně promlouvá do hospodářských výsledků léčebných lázní. Tím dalším je, že se lázeňské pobyty zkrátily z osmadvaceti dní na jedenadvacet. Důležité nicméně je, že „křížkové“ lázně, tedy pobyty hrazené pojišťovnou, zůstávají zachovány a pacienti na ně stále mají nárok, což lze v dnešní složité době a při současném způsobu „vládnutí“ považovat za úspěch. Receptů, jak se lázně mohou s poklesem klientů vyrovnat, je řada. Jejich součástí je, že se lázně daleko víc snaží otevřít veřejnosti a nabízet služby samoplátecké klientele, ať už individuální nebo korporátní. Intenzivněji než v minulosti se společně s nimi rozhlížíme po trzích v zahraničí, v partnerských regionech Olomouckého kraje. Zejména na Ukrajině a v Ruské federaci totiž žije klientela, kterou segment léčebného lázeňství velice zajímá. Hovořil jsem s velvyslanci obou těchto zemí. Hodláme tam jezdit propagovat nejen průmysl Olomouckého kraje, ale i léčebné lázeňství a cestovní ruch. Rusko a Ukrajina mají eminentní zájem třeba o Teplice nad Bečvou, protože jimi poskytovaná péče, např. v oblasti kardiovaskulárních indikací, je na světové úrovni. Ne všechny léčebné lázně, natož dětské léčebny (např. náš Bludov), jsou ale koncipovány tak, aby dokázaly kompenzovat dopady takto skokově vyhláškou změněných podmínek, jež znamenají markantní úbytek křížkových pacientů. Tam, kde je aktivní vedení, jako např. v již zmíněných Teplicích nad Bečvou, kde úzce spolupracují se špičkovými týmy kardiochirurgů v oblasti následné léčebné péče a včas investovali do zkvalitnění svých ubytovacích částí a komplexní nabídky, mají šanci danou situaci ustát. A je to dobře. Určitě by bylo špatné přijít byť o jediné léčebné lázně.

Pro veřejné finance by určitě bylo přínosem lékařskou péči víc zaměřit na odstraňování příčin nemocí, než na tlumení jejich následků.
Žít v souladu s přírodou určitě není nějaká objevná myšlenka. K tomu, aby se organismus člověka dostal do stavu, v jakém byl, než ochořel – tedy aby se mu podařilo odbourat patogenní reflexy, které si v průběhu nemoci vypěstoval, je třeba nepřekážet uzdravujícím silám, ale naopak vycházet jim vstříc. Bývá to časově náročný proces. Srovnávat lázeňskou medicínu s aplikací farmakologických přípravků na potlačení bolesti není fér. Není to srovnatelné. Léčebné lázeňství je zaměřeno na odstranění příčin nemoci. Lázně na území Olomouckého kraje vždycky patřily k těm zdravotnickým zařízením, která byla primárně určena k léčení. Mají za sebou dlouhodobě prokazatelné výborné léčebné výsledky. Wellness procedury ve většině z nich naleznete také, protože trh si je žádá a patří k trendu doby, ale jejich světová unikátnost tkví v navracení zdraví.

• www.kr-olomoucky.cz