Prague City Tourism je příspěvková organizace hlavního města Prahy, která byla založena jako Pražská informační služba – kulturně-informační a vzdělávací zařízení pro podporu cestovního ruchu v Praze. Je moderní společností destinačního marketingu, jejímž posláním je podpora domácího a zahraničního cestovního ruchu na území hl. m. Prahy. Její stěžejní činností je prosazování hospodářských zájmů Prahy coby atraktivní turistické destinace. K další činnosti organizace patří profesionální poskytování turistických informací, zprostředkování relevantních služeb stávajícím i potenciálním návštěvníkům hlavního města, organizace vzdělávacích cyklů o historii a současnosti Prahy a zajištění provozu Staroměstské radnice. Prague City Tourism je členem European Cities Marketing (ECM) a Asociace turistických informačních center České republiky (A.T.I.C. ČR). Aktivně spolupracuje s oborovými a profesními asociacemi cestovního ruchu doma i v zahraničí, s agenturou CzechTourism a Českými centry, Ministerstvem pro místní rozvoj ČR, zastupitelskými úřady a se zahraničními i domácími médii.

Turistické informace v jedenadvaceti jazycích

Interview se statutárním zástupcem a ředitelem sektoru turistických služeb Prague City Tourism Petrem Slepičkou a s tiskovou mluvčí Prague City Tourism Barborou Hrubou jsem začal konstatováním, že ústřední téma tohoto vydání Všudbylu, „před hlavní turistickou sezonou“, se organizace Prague City Tourism téměř netýká, protože Praha je v hlavní turistické sezoně takřka nonstop.
Je to tak. Prokázal to i loňský rok. S přispěním dlouhotrvajícího příjemného teplého počasí vymazal mimosezonu i v říjnu. V listopadu pak letní sezona rychle přešla do adventních svátků, díky kterým byl prosinec jedním z turisticky nejexponovanějších měsíců roku. Pak přišla lehká mimosezona: leden–únor, a v březnu ještě dřív, než přišly Velikonoce, je Praha opět plná turistů. Pražské památkové objekty jsou proto otevřeny celoročně. Tím se odlišují od většiny památkových objektů na ostatním území Česka, které prohlídkovou sezonu zahajují obvykle až v prvním dubnovém víkendu.

Prague City Tourism plní dvě role: destinační agentury, prosazující hospodářské zájmy Prahy v tvrdé mezinárodní konkurenci ostatních světových metropolí, a turistického informačního centra.
Stěžejní díl marketingové činnosti proto směrujeme na zdrojové trhy incomingu, tedy do zahraničí. Tím ovšem neopomíjíme domácí cestovní ruch. Zahraniční trhy jsou prostě větší. Šíři záběru Prague City Tourism ilustrují turistické informace v jedenadvaceti jazycích na našich webových stránkách. Akční rádius činnosti Prague City Tourism se netýká pouze turistů a výletníků. Cílíme na všechny návštěvníky Prahy, domácí i zahraniční, a pochopitelně i na samotné Pražany. Mezi návštěvníky patří také studenti z různých koutů České republiky i ze zahraničí, obchodní cestující a další. Věnujeme se rovněž sektoru MICE (meetings, incentives, congresses & exhibitions industry) ve spolupráci s Prague Convention Bureau. Do Prahy přijíždí také spousta sportovců. Byť se v Praze neodehrává tolik vrcholných akcí v hlavních ženských a mužských kategoriích, probíhá jich tu obrovské množství v kategoriích žákovských a dorosteneckých. Například okolo Velikonoc Prahu vždy navštíví na dvacet tisíc účastníků turnaje v házené. Praha dokonce hostila kvalifikaci na kanadské mistrovství světa v rybníkovém hokeji, kde diváci mohli vidět příští mistry světa.

Kanaďané a Američané, kteří mistrovství světa v rybníkovém hokeji od jeho počátku v roce 2002 nepřetržitě vyhrávali, nad tím nevěřícně kroutí hlavou. Letošní mistrovství na jezeře v Plaster Rock totiž – stejně jako loni – vyhráli Češi. Loni to byl tým Starý pušky ze Žďáru nad Sázavou, letos Captains z Náměšti nad Oslavou.
Co se týče infocenter, za poslední rok se počet dotazů výrazně zvýšil. Ke kapacitnímu nárůstu jejich vyřizování výrazně přispěla vstřícnost vedení Letiště Praha. Dnes máme na Letišti Václava Havla v obou terminálech, v schengenském a non-schengenském, špičkově vybavená turistická informační centra (tzv. Visitor Centre), která – zejména v příletové hale Terminálu 1, kde přistávají velkokapacitní letadla – umožňují poskytovat informace pasažérům bez dlouhého čekání.

Paní Hrubá, vím, že nezapomínáte ani na Pražany…
Ano, pomáháme jim objevovat místa, o kterých možná ani netušili, že se v Praze nacházejí. Mohou je s námi navštívit a během příjemné procházky objevovat spoustu zajímavých míst. Do této oblasti patří například program Pražské vlastivědy, která dlouhodobě cílí nejen na Pražany, ale vůbec na tuzemské návštěvníky. Drtivá většina vycházek je tak komentována v českém jazyce. Věnuje se zajímavým tématům, jako jsou například pražské pasáže, průchody, domovní znamení, přírodní lokality atp.

Čas od času, pokud to stav vody na dolním Labi dovolí, připlouvají do Prahy z Německa velké říční hotelové lodě, nabízející svým pasažérům v průběhu plaveb návštěvy turistických cílů na obou stranách Labe a Vltavy. V té souvislosti bych zmínil společný projekt Středočeského a Jihočeského kraje Vltava, usilující o koordinaci a synergickou spolupráci subjektů a cílů cestovního ruchu kolem řeky Vltavy a o kontinuální propojení turistické infrastruktury.
Vltava, která Prahou protéká, samozřejmě výrazně přispívá k atraktivitě metropole. Některých jednání, týkajících se projektu Vltava, se proto účastní i Prague City Tourism. Rád bych v té souvislosti zmínil, že kolem Vltavy například vedou pražské páteřní cyklostezky, po nichž se návštěvníci Prahy vydávají poznávat její okolí.

V prvním vydání Všudybylu 2019 předseda senátu Jaroslav Kubera v článku „Když někdo něco umí“ konstatuje: „Právo nestačí reagovat na sdílenou ekonomiku. Než se vzpamatuje, tak místo vykázaných segwayů jezdí po pěších zónách elektrokoloběžky nebo něco dalšího nového.“ Pane řediteli, tento fenomén se v Česku týká hlavně Prahy.
Segwaye byly zakázány, protože ohrožovaly chodce. Elektrokoloběžky jsou ale stejně nebezpečné. Lze je vidět nejen na chodnících a v pěších zónách, ale i v plném provozu na ulicích. Přestože to jsou poměrně rychlá jednostopá motorová vozidla, lidé na nich jezdí bez helem a dalšího bezpečnostního vybavení. Legislativa nestačí nejen na elektrokoloběžky, ale ani na další oblasti, ať už to je, nebo není sdílená ekonomika. Rozhodně však na tom Praha není nejhůř – ale není ani mezi prvními, kde se s tímto fenoménem dokázali vyrovnat. Jsou místa, kde už se s ním dokázali sžít a zavedli určité regulace a nástroje řešení. V Česku ale za posledních několik let po legislativní stránce nevešlo v platnost téměř nic.

Co cizince motivuje k návštěvě Prahy? Jaké jsou jejich cíle?
Pětasedmdesát procent zahraničních turistů přijede do Česka (do Prahy ještě vyšší procento) za památkami. A na to můžeme snadno navázat a aktivně propagovat Prahu jako kulturní město. Například Vídeň a Drážďany dlouhodobě vědí, co jejich galerie budou vystavovat v roce 2021, a jejich destinační agentury s tím mohou pracovat. Národní galerie v Praze prezentuje pouze letošní rok. Nicméně Praha má velký potenciál, ale musíme ještě udělat velký kus práce, abychom ho plně využili. Hodně se mluvilo o tom, že do Prahy jezdí skupinky mladých Britů primárně za zábavou a alkoholem, ale tento trend se mění. Takových „turistů“ jezdí čím dál méně.

Návštěvnost Prahy se opět zvyšuje.
Ale její růst loni mírně zpomalil, počet návštěvníků se zvýšil „pouze“ o tři procenta. Oficiální statistky udávají, že loni Prahu navštívilo 7,9 milionu turistů, lze však usuzovat, že byla překonána hranice deseti milionů návštěvníků za rok. Evidovaný počet návštěvníků se týká pouze hromadných ubytovacích zařízení (zařízení s minimálně pěti pokoji a zároveň deseti lůžky sloužící pro účely cestovního ruchu), které Český statistický úřad sleduje. Není v tom zahrnuto ubytování v soukromí ani jednodenní návštěvníci. To, že podle oficiálních statistik návštěvnost Prahy percentuálně nerostla tolik jako předloni, nás nemusí trápit. I tato tři procenta loňského nárůstu totiž v absolutních číslech představují vyšší počet turistů, než jich do Prahy přijelo předloni. Kapacita Prahy je deklarována na deset milionů návštěvníků. Pokud se oficiální statistiky blíží osmi milionům, je třeba se zabývat preventivními opatřeními, kam patří dlouhodobá strategie propagace čtvrtí mimo centrum.
Národnostní složení návštěvníků Prahy se v posledních letech příliš nemění. Nejvíc Prahu navštěvují Němci, občané USA, Velké Británie, Slovenska, Polska a Rakouska. Loni se nebývale zvedla návštěvnost z Ukrajiny a o více než o třicet procent stoupl počet čínských turistů. Nicméně z hlediska ekonomického přínosu cestovního ruchu větší počet návštěvníků z Číny zas tak zajímavý není především proto, že v Praze přenocují úplně nejkratší dobu: Číňané jsou s průměrem 1,7 noci jedním ze tří národů, spolu se Slováky a Korejci, kteří v Praze nocují v průměru pod dvě noci. Na opačném konci statistiky přenocování jsou Rusové.
Zhruba sedmdesát procent zahraničních návštěvníků je v Praze poprvé. Jedním z našich cílů tak je, aby Prahu a Česko navštěvovali opakovaně a zavítali i jinam než jen na Karlův most, Staroměstskou radnici či Pražský hrad. Už proto, že tito spotřebitelé nejen že svými útratami posilují mikroekonomiku pražských čtvrtí a dalších navštěvovaných míst Česka, ale že výrazně vylepšují platební bilanci České republiky.

• www.praguecitytourism.cz