Menu

Stopy rabiho Löwa

05. 01. 2014

Těsně před letošním židovským svátkem Chanuka, Svátkem světel, se mi podařilo setkat a pohovořit s jedním ze zástupců židovských organizací v Praze, s rabínem Manisem Barashem, který je představitelem u nás nepříliš známého hnutí Chabad v České republice. Rabi Barash přijel do Prahy poprvé ve svých 24 letech, bezprostředně po ukončení rabínských studií v New Yorku, odkud pochází, a jak se nám doznal, vzplál k Praze láskou na první pohled. Maharal Chabad Centrum sídlí již 18 let v původní pražské židovské čtvrti a stalo se nedílnou součástí Prahy, která i díky němu může navázat na svůj kulturní rozkvět za první republiky, kdy byla domovem vynikajících mužů a žen kulturní scény pocházejících z různých nábožensko-národnostních prostředí. V rozhovoru jsem se dozvěděla, proč má pražské Chabad Centrum přívlastek Maharalovo i to, jaký má vztah k Franzi Kafkovi.
Pane rabíne, nedá mi než začít obligátní otázkou – co vás přivedlo do Česka?
Prahu jsem poprvé navštívil v roce 1992, tedy několik málo let po pádu komunistického režimu, a okamžitě jsem se do ní zamiloval. Ihned poté, co jsem se oženil, přestěhovali jsme se s mojí ženou Dinou z New Yorku do Prahy jako dobrovolníci Chabadu v České republice. Po celých osmnáct let, co v Praze žiji, zde vedu Chabad Centrum, které je pobočkou mezinárodní organizace Chabad. Ta je součástí hnutí chasidských Židů a její centra najdete na celém světě. Jsem šťastný, že mohu vést Chabad právě v Praze. Chabad je totiž s Prahou spojený jedinečným poutem, neboť první rabín tohoto hnutí, rabi Šneur Zalman z Ljady, který žil před více než dvěma sty lety (1745–1812), byl přímým potomkem pražského Maharala, rabína Jehudy Löwa. Velká část učení rabiho Zalmana je založena právě na učení Maharalově. A tak můžeme říct, že mezi Prahou a Chabadem vždy existovalo spojení.

Příštího roku vzpomeneme 130. výročí narození Franze Kafky. Má Chabad nějaký vztah také k této postavě pražské scény?
V tomto případě začnu více zeširoka. Co se týká historie židovských obcí v českých zemích, Židé zde byli vždy mnohem více asimilovaní do většinové společnosti, než tomu bylo například na Ukrajině, v Rumunsku nebo Polsku. Ale žili zde a působili také rabíni, jako byl právě Maharal nebo ortodoxní rabi Jezechiel Landau (1713–1793) a jeho syn Samuel. Nicméně, židovské obyvatelstvo bylo spíše asimilované, a tak není bez zajímavosti, že symbolickou postavou Prahy je právě Franz Kafka. Jeho díla jsou skvělá a zajímavá i z toho pohledu, že v nich můžete cítit vždy hledající a toužící židovskou duši. Kafka přinesl velmi mnoho nejen literatuře, ale i židovské Praze. Jeho knihy byly přeložené do mnoha jazyků a je více než jisté, že Franz Kafka zanechal na tváři židovské Prahy významné stopy.

Můžete nám konkrétněji přiblížit činnost Chabadu v Praze?
Soudobá Pražská židovská obec je velmi malá, má asi dva tisíce členů a většinu z nich v pokročilém věku. Jsou tu samozřejmě ještě další Židé, kteří žijí mimo komunitu. Mimo to ale přijíždějí do Prahy Židé ze zahraničí, z Izraele, Anglie a z mnoha jiných zemí. Zdržují se zde z různých důvodů, ať už jde o zaměstnání, obchod nebo studium. V Praze je poměrně dost zahraničních studentů a samozřejmě sem pravidelně přijíždějí desítky tisíc turistů. Pražská židovská čtvrť je jedinečná a velmi poučná; starobylé synagogy, Starý židovský hřbitov a muzeum. Snažíme se o navázání spojení mezi místními obyvateli a cizinci, a všichni návštěvníci jsou u nás vřele vítáni. Za osmnáct let, co tu s manželkou žijeme, se nám podařilo vybudovat poměrně velké centrum se synagogou, v níž probíhají bohoslužby, o šábesu a během židovských svátků. Pořádáme pravidelné lekce studia Tóry pro muže i pro ženy, lekce židovské filozofie a Maharalova učení, během nichž se snažíme vyučovat na příkladech. O svátcích se k nám mohou lidé připojit a slavit je s námi. Za tu dobu k nám do Chabadu přišly již desítky tisíc lidí, jak místních, tak návštěvníků Prahy, a my díky těmto všem aktivitám můžeme říct, že jsme se stali součástí živoucí židovské čtvrti.

Vaše činnost je prodchnutá filozofií Chabadu. Jaký je tedy odkaz Chabadu, v čem jeho filozofie spočívá?
Když máme mluvit o filozofii, musíme začít u Maharala. Maharal nám zanechal mnoho děl s kabalistickým obsahem, která jsou napsána hlubokým filozofickým jazykem. V dnešní době již bylo mnoho z jeho spisů publikováno, avšak v době Maharalově nebyly vůbec populární. Maharal neměl ani mnoho studentů, kteří by jej následovali ve svých dílech a rozvíjeli jeho filozofické ideje. Ve své době byl revolučním, velmi originálním myslitelem, propagátorem nových pohledů, které se tehdy ale dál nešířily. Je úžasné nyní vidět, v jak dlouhé perspektivě se jeho vize pohybovaly, kam až sahaly. Když psal své knihy, musel vědět, že jednou budou znovu objeveny a oceněny. A to se stalo. Na počátku chasidského hnutí jeho zakladatel Baal Šem Tov spolu se svými žáky objevil Maharalovo učení. Studovali jeho díla a posunuli Maharalovo učení ještě o krok dále. Chopili se jeho interpretace svým vlastním jazykem, zvláště pak rabi Šneur Zalman, jehož filozofie, chasidismus Chabadu, je do velké míry založena na učení Maharalově. Jedním z důležitých aspektů Maharalovy filozofie je, že nic, co stojí v Tóře, není zapsáno náhodou. Tóra, Bible, není historickou knihou či knihou bájí. Maharal učí, že slovo Tóra pochází z hebrejského Horaa, což znamená lekce. Každá část Tóry, Talmudu a dokonce Midraše jsou lekcemi, které nám dávají návod pro náš soudobý život. Tóra musí být interpretována jako učení našeho života.

Co nás může naučit v roce 2013?
V tom právě tkví Maharalovo dědictví; může se zdát, že myšlenky obsažené v Tóře patří minulosti, že jsou pro nás v současné době zanedbatelné a že nejsou relevantní. Maharal každou myšlenku Tóry uchopil, odkryl její hloubku a vynesl na světlo vše, co je za ní skryto, co nás má naučit a jaká je její symbolika. Vlastně pro nás přeložil jejich nadčasový význam. Chabad jde ještě o krok dál, což se odráží zvláště v díle rabiho Šneur Zalmana, v knize Tanya. Tanya je překladem Tóry, respektive její původní ústní části, Kabaly, pro náš každodenní život. Rabi Zalman objasnil ideje Kabaly takovým způsobem, abychom jim mohli porozumět a byli schopni je uchopit. Do vzniku Tanyi byla Kabala naším intelektem neuchopitelná a bylo velmi těžké jí porozumět. Když tyto myšlenky pochopíme, staneme tváří v tvář citům, jako je láska k Bohu a láska k našemu bližnímu. Toto jsou základní myšlenky filozofie Chabadu, přesněji řečeno slovy rabiho Hilela: Miluj bližního svého jako sebe sama – a to je celá Tóra. Rabi Šneur Zalman pokračoval v učení Maharalově. Chabad dále klade důraz na to, že není rozdílu mezi jednotlivými skupinami Židů. Každý člověk má duši a duše člověka je tatáž; z tohoto pohledu také neexistuje rozdíl mezi jednou a druhou lidskou bytostí. A právě tak není rozdíl mezi Židem patřícím k jedné či druhé skupině (ortodoxní, liberální apod.) Jeden dodržuje přísně sváteční obřady, druhý ne, a přesto jejich židovská duše zůstává na vzájemně stejné úrovni a vždy zůstane. Chabad také učí, že Boží zákony jsou pro celé lidstvo, nejen pro Židy. Jsou to přikázání, které dal Bůh všem lidem na světě, hovoříme o nich jako o sedmi Noemových zákonech. Jsou to příkazy, které dal Bůh celému lidstvu. A to je také naším úkolem, šířit smysl těchto zákonů, abychom mohli žít v míru a rovnováze. Toto poslání je také součástí filozofie Maharala a zároveň Chabadu.


Archiv vydání

2020 2019 2018 2017 2016 2015 2014 2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001

AKTUÁLNÍ ČÍSLO
VŠUDYBYL 02/2020
02/2020 číst aktuální číslo
Czt