Menu

• Stálá pracovní skupina pro letectví při Hospodářském výboru Parlamentu ČR je fórem, kde se vyměňují informace a kde je možné se dohodnout na konkrétních krocích v oblasti spolupráce • stát by se měl soustředit ne na to, aby kladl překážky, ale aby pomáhal firmám dostávat se na zahraniční trhy • ruský trh jsme vyklidili více, než jsme museli • zručnost, kapacity i kreativita v letectví nám zůstaly • nákup nadzvukových stíhaček vzbudil velká očekávání • mnozí si dokázali pomoci i bez offsetových zakázek a bez pomoci vlády •

Stát má pomáhat

28. 08. 2001

Stálá pracovní skupina pro letectví při Hospodářském výboru Parlamentu ČR byla ustavena, aby se zabývala stěžejními problémy a problematikou letectví. Na její půdě se setkávají letečtí dopravci, lidé z leteckého výzkumu, vývoje, školství a průmyslu, který je stále reprezentován mnohými významnými firmami. Dále zde jsou zastoupeni lidé z nových segmentů letectví (hlavně díky boomu v tzv. malém – ultralehkém letectví), z asociací – soukromých pilotů, nestátních provozovatelů vrtulníků letecké záchranné služby, Asociace leteckých provozovatelů, Aeroklubu ČR, Asociace leteckých výrobců apod. nebo ti, kteří se snaží osamostatnit letiště jako jsou Plzeň, Karlovy Vary, Ostrava apod. Jednání Stálé pracovní skupiny pro letectví se účastní zástupci Řízení letového provozu ČR, České správy letišť, Úřadu civilního letectví, Ministerstva dopravy a spojů ČR aj.

Československo, již záhy po svém vzniku, disponovalo nejen vynikajícími piloty, ale také leteckou výrobou a výraznými úspěchy v oblasti vývozu letecké techniky. V souvislosti s hlavním tématem sedmého vydání letošního Všudybylu jsem si proto dovolil oslovit předsedu Stálé pracovní skupiny pro letectví při Hospodářském výboru Parlamentu ČR, kterým je místopředseda Hospodářského výboru Parlamentu ČR pan poslanec Zdeněk Švrček. Pane předsedo, mnohé firmy působící na českém území, které přečkaly II. světovou válku i 50 let budování socialismu, a které i po roce 1948 úspěšně vyvážely nejen do zemí RVHP, ale i daleko dál na východ, na západ i do Severní Ameriky, „dobrovolně“ vyklidily trhy. Jejich obrovský lidský potenciál – schopnost českých techniků a špičkových dělníků tvořit – tu však zůstal.
V první polovině roku patřil mezi vysoce medializované kauzy nákup vojenských nadzvukových letadel. Díky offsetům, které údajně měly převýšit cenu kontraktu, se sem měla dostat špičková technologie. Tím se mohla dát šance lidem, kteří mají leteckou výrobu zřejmě již v genech. Pokud bych se stylizoval do role obchodníka, je takový kontrakt báječnou věcí. Pokud do role národohospodáře, pak pravděpodobně také. Mohl by firmám i České republice výrazně napomoci k návratu mezi uznávanou světovou elitu. Ale, aby to nevyznělo, jako že to je pouze o českém patriotismu. Je to o zhodnocování jedinečného českého potenciálu – lidské práce v leteckém a kosmickém průmyslu – tedy o ekonomice.

Nákup stíhaček skutečně vzbudil velká očekávání. Kapitáni leteckého průmyslu vidí, že by k nám mohly přijít nové špičkové technologie a mozky. Že by se firmy dislokované na území České republiky mohly podílet nejen na montážích, opravách, ale také na výrobě a vývoji. Leč docházejí k poznání, že otázka offsetů při nákupu stíhaček není tak růžová. Problém leteckého průmyslu v České republice přesahuje z minulosti do současnosti. V předchozí éře jsme se zaměřovali na ruské trhy. Měli jsme velkosériovou výrobu některých vynikajících letadel, včetně podzvukových. I když úroveň letecké výroby byla u nás vysoká, všechno bylo (jak se říká) podle „ruských norem“. Ruský trh padl a my jej vyklidili více, než jsme museli. Nové programy se hledají těžko. Zručnost, kapacity i kreativita nám zůstaly. Některé firmy si našly uplatnění mimo svou obvyklou sféru . Další se rozdrobily do menších firem a úspěšně pokračují. Některé přežily své špatné chvíle a dostávají se nahoru, jako např. Walter nebo Aero, které podepsalo spolupráci s Boeingem. Jiné se přeskupily do nových firem a mají nové výrobní programy. Nicméně, od offsetů se očekávala velká pomoc a to i v technologicko-výzkumné části. A najednou se zjistilo, že ti, kteří dneska řídí tuto zemi (a snaží se to dělat žel až příliš detailně) si zřejmě (lehce parafrázováno) řekli: „Ti naši šikovní letci, však oni si už nějak pomůžou a my tady máme k řešení jiné problémy jako je Tatra Kopřivnice a další.“ Efekt případných offsetů tak přenášejí z působení přímého – leteckého- do nepřímého. Druhá část zklamání plyne z toho, že si uvědomujeme, že to jsou pro rozpočet opravdu obrovské peníze. Navíc nám vysocí představitelé z NATO říkají: „Vážení, zkuste si to ještě jednou promyslet. Stíhačky vás budou stát spoustu peněz a my se obáváme, že vám již nezbude na modernizaci pozemní armády, tanků apod.“ Bohužel, mají pravdu. Kapitáni českého leteckého průmyslu proto oprávněně zaujali pozici „být připraveni k boji o offsety – nabídnout kapacity, ale nespoléhat na ně“. Jejich postoj chápu a schvaluji.

Současné období není pro letecký průmysl nejlehčí. Není ale beznadějné. Mnohé firmy si dokázaly pomoci bez offsetových zakázek a bez intervence vlády.
Ano, ilustruje to řada projektů. Jako např. RAVEN, který začal dělat Evektor Aerotechnik a převzal Letov. Nebo Aero Vodochody, které vyrábí Alku – L 159 a Ae 270. Je to Letov, který se spojil s francouzskou firmou Latecoere. Je to i Moravan Otrokovice, který se bude snažit prorazit s novým letadlem Zlín 200. O Walteru jsem hovořil. Úspěch slaví spousta výrobců ultralehkých letadel (např. Tlustý, Fantasy Air, Kappa apod.). Existuje mnoho dalších a výčet by byl dlouhý. Potenciál je zde přímo obrovský. Takovým je třeba fandit a pomáhat co nejusilovněji.

Jakou roli by měl v oblasti rozvoje leteckého průmyslu hrát stabilizovaný stát?
Mám jednu zásadu. Stát má pomáhat těm, kteří prokázali, že si pomoc zaslouží, neboť si sami umí najít cestu a použít vlastních mozků a paží, aby se vyhrabali ze špatných časů. Stát by se měl soustředit ne na to, aby kladl překážky, ale aby jim všemožně pomáhal dostávat se na zahraniční trhy. Aby certifikace měly hladší průběh, aby vláda otvírala dveře do zahraničí apod. Úspěšní se pak odmění nejen na daních, ale i tím, že s sebou nahoru strhnou i další výrobce, dodavatele, výzkum. Zde vidím stěžejní úkol Stálé pracovní skupiny pro letectví při Hospodářském výboru Parlamentu ČR, aby tomu napomáhala seč může nejen v legislativě, ale i v administrativě. Proto jsem docela rád, že je současný ministr dopravy a spojů členem této skupiny a že ji navštěvuje. Rád bych, aby to takto chápal a přenášel do exekutivní praxe. Také doufám, že činnost skupiny bude pokračovat i po volbách.

www.psp.cz

Archiv vydání

2019 2018 2017 2016 2015 2014 2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001

AKTUÁLNÍ ČÍSLO
VŠUDYBYL 05/2019
05/2019 číst aktuální číslo
Czech specials new