Soběslav

20 km jižně od mého rodného Tábora na soutoku řeky Lužnice s Černovickým potokem, v krajině mého dětství, leží historické město Soběslav. Trvale v něm žije na sedm tisíc tři sta obyvatel, a díky jeho malebnosti a vůbec celému tomuto koutu Jihočeského kraje jej každoročně navštíví desetitisíce turistů. Přijměte i vy pozvání do této krásné části naši vlasti, které pro vás za přispění akciové společnosti Metrostav připravilo Město Soběslav.
-JK-

Památky

Nejstarší stopy osídlení
z vrchu Svákov pocházejí z doby bronzové, později zde Keltové a Slované vybudovali hradiště s mohutnými obrannými valy. Nedaleko hradiště, na křižovatce dvou obchodních stezek – Vitorazské a Solné (Zlaté stezky), vznikla na počátku 2. tisíciletí trhová osada, ze které vzniklo město Soběslav.

První písemná zmínka
o Soběslavi je z roku 1293, kdy již byla majetkem pánů z Rožmberka. V roce 1390 obdržela od Jindřicha z Rožmberka městská privilegia podle vzoru královských měst. V té době již bylo město chráněno hradbami s vodním příkopem, baštami se střílnami a padacími mosty. V současné době je město rozprostřeno daleko za své původní hradby. Soběslav je turisticky atraktivní množstvím kulturních památek, krásnou přírodou a je také přirozeným centrem pro své okolí.

Rožmberkové,
kteří pečovali o město více než 300 let, jej ozdobili nádhernými stavbami. Raně gotický kostel sv. Petra a Pavla z let 1493–1518 se síťovou klenbou nad kněžištěm a v chrámové lodi se vzácnou sklípkovou klenbou z let 1499–1501 patří k nejhezčím. U kostela sv. Petra a Pavla se majestátně vypíná štíhlá, 68 m vysoká věž s cibulovitou barokní bání z roku 1750, která jí dodává vznešeného obdivu. Pro návštěvníky je zpřístupněna v červenci a v srpnu denně.

Skutečnou stavitelskou perlou
přesahující rámec regionu je kostel sv. Víta vybudovaný v letech 1374–1390 při městském špitále. Jeho klenba nesená dvěma pilíři a štíhlá věž vystavěná bez základů přímo na vítězném oblouku je vrcholným dílem gotiky období Václava IV. Vedle kostela sv. Víta je stará radnice v průčelí s dvěma štíty z roku 1487, která je další ozdobou soběslavského náměstí. Byla přestavěna v roce 1720 a je v ní městská knihovna s čítárnou a informační středisko.

Hřbitovní kostel sv. Marka
je další z významných památek města. Byl založen roku 1650 soběslavským primátorem Zachariášem Markem Markovským. Vzácností kostela je barokní osmiboká kaple s kopulí, zdobená nádhernou freskou představující svatou Trojici. U kostela stojí kamenná kazatelna s pětilistou růží z roku 1660. Dnes slouží kulturním účelům jako soběslavská Galerie v kostele sv. Marka, která v sezoně nabízí zájemcům mnoho zajímavých výstav (obrazy, keramika, fotografie, plastiky, sochy aj.)

Společenské centrum Soběslavska
V roce 2009 město Soběslav zrekonstruovalo budovu kina a přilehlého parku u kostela sv. Marka na Společenské centrum Soběslavska. Moderně zařízené prostory návštěvníkům poskytují širokou nabídku služeb. Víceúčelový sál s kapacitou pro 105 osob zajišťuje veškeré pohodlí. Kromě promítání filmů a videoprojekce je zde možno pořádat různá školení, semináře a přednášky. Mimo vlastní filmovou produkci nabízí prostory i jiné možnosti využití: stolní fotbal, kulečník, šachy, malou horolezeckou stěnu, šipky, stolní tenis, kuželky. Příjemné posezení a občerstvení poskytuje nekuřácká kinokavárna.

Rožmberský hrad,
založený v druhé polovině 14. století Jindřichem z Rožmberka, je někdejší slávou středověku. Zde byl v roce 1394 přechodně vězněn český král Václav IV. Hrad se podstatně lišil od obranných hradů na skalních útvarech i od hradů obklopených vodou. Byl sídlem purkrabího. Za husitských válek byl dvakrát vypálen – v letech 1421 a 1435, kdy byla zničena jeho původní podoba. Hrad i celá původní část města byly obehnány hradbami zdobenými čtyřmi baštami a vodním příkopem. S hradním palácem je spojena okrouhlá věž Hláska, která je ve sklepní místnosti zaklenuta hvězdicovitou klenbou. V prvním patře byla s palácem spojena padacím mostem. V 18. století byl hrad přeměněn v pivovar. V jižní části hradní budovy, kde bývala rožmberská škola založená Petrem Vokem z Rožmberka, je dnes zrekonstruovaný kulturní dům. Za zajímavost jistě stojí zmínka o unikátním mincovním nálezu, který se díky zdejšímu občanovi podařilo objevit v červenci r. 2008 na místě budování jezu na obchvatu Soběslavi. Bylo dohledáno celkem 1100 ks stříbrných mincí různých velikostí, hodnot a míst původu z počátku 17. století. Nyní je poklad v péči archeologů, aby byl následně zpřístupněn návštěvníkům města.
V současné době probíhá také rozsáhlá rekonstrukce věže Hláska a hradního paláce, kam bude v létě roku 2010 přemístěna městská knihovna. Hradní palác tak po dlouhé době ožije v duchu, který mu Petr Vok stanovil – bude opět sloužit vzdělávání.

Smrčkův dům
Na severní straně náměstí Republiky upoutá renesanční dům se dvěma štíty a arkýřem. Je to Smrčkův dům z roku 1564, později hostinec „U Černého orla“. Náležel primátorovi města Řehoři Smrčkovi. Je památný tím, že se zde tajně scházeli Čeští bratři. Nyní je v něm národopisná expozice Blatského muzea.
Významnou budovou je rovněž Rožmberský dům z 15. století. Byl přestavěn ze dvou špulířských domů, které koupil Petr Vok z Rožmberka od Václava Špulíře z Jiter pro své přechodné sídlo. V Rožmberském domě pobývala i Zuzana Vojířová. Dnes je zde přírodovědná expozice Blatského muzea věnovaná přírodě Táborska.
Střed náměstí zdobí kamenná kašna z roku 1724 se sochou sv. Floriana. Poblíž kašny, s pohledem na Smrčkův dům, stojí morový sloup s korintskou hlavicí a sochou Panny Marie z roku 1713.

Příroda a volný čas

Nový rybník
Necelých 500 metrů severně od středu města se nachází přírodní rezervace. Nový rybník založený městem v letech 1547–1552 je domovem mnoha vzácných druhů fauny i flóry.
V parku u Nového rybníka je letní pavilonek a busta hudebního skladatele Otakara Ostrčila, který v Soběslavi opakovaně trávil své letní odpočinky. Procházkou po okolí je možné navštívit meandry Černovického potoka a na vrcholku „Vápenka“ odpočinkové místo zvané „Muchomůrka“ s krásným výhledem na město a okolí.

Milovníci vodních sportů
a rybaření oceňují řeku Lužnici protékající Soběslaví. Procházkou po jejím proudu je možné navštívit les Svákov se zachovalými valy prehistorického hradiště a poutní místo – kapli svaté Marie Bolestné. U kaple je studánka s pověstmi opředenou léčivou vodou.
V Soběslavi nechybí ani rozsáhlý sportovní areál s možností všestranného sportovního vyžití včetně ubytování ve vlastním areálu nebo v nedalekém kempu s chatkami u řeky Lužnice.

Na pravém břehu Lužnice jižně od města je sportovní letiště. Přibližně 1 km jihovýchodním směrem od středu města je rybník Nadýmač, kterým protéká Dírenský potok. Procházkou proti jeho proudu projdeme chlebovským lesíkem a přijdeme ke kamennému můstku, který je pozůstatkem historické poštovní stezky do Jindřichova Hradce.
Velmi zajímavé a turisticky atraktivní je okolí Soběslavi. Množství rybníků, lesů a luk je možné navštívit pěšky turisticky značenými cestami i na kole. Jde především o Dírnou se zámkem rodiny Wratislavů, od které je cca 3 km vzdálen vodní zámek Červená Lhota. Dále Choustník se zříceninou středověkého hradu.

Blata
Jihozápadním směrem od města se rozprostírají blata – rozsáhlá rašeliniště (cca 900 ha) ležící mezi obcemi Komárov, Klečaty, Zálší, Mažice, Borkovice, Sviny, Žíšov a Zaluží. Blata jsou charakteristická osobitou flórou i faunou. Pro zachování představy o blatech byla v prostoru rezervace vybudována blatská stezka, která informuje a provází návštěvníky lokalitami nádherné a nedotčené blatské přírody.
Ve většině obcí, které jsou vesnickou památkovou rezervací, se nacházejí malebně zdobené štíty domů, které jsou ukázkou umu zdejších zednických mistrů – lidových výtvarníků ve stylu tzv. selského baroka.
Společná historie Soběslavi a blatských obcí je každoročně připomínána třetí sobotu a neděli v červenci národopisnými slavnostmi „Blata se baví“ a festivalem dechových hudeb „Kubešova Soběslav“.

• www.musobeslav.cz

??

??

??

??

1

4