Menu

SHOCart ze Zlína jo!

01. 04. 2004

I já jsem se mnohé z toho, co v životě potřebuji, naučil v mateřské škole. Mé vzpomínky na toto zásadní období svým dialektem vyvolal jeden z dvojice zakladatelů úspěšného kartografického vydavatelství SHOCart Ing. Jiří Šumbera / Ing. Bohumil Háj, neboť jsou z kraje, odkud si pan Tomáš Baťa k nám do Sezimova Ústí přivedl spoustu lidí, včetně těch, kterých jsem se v mateřské škole něco natrápil. Firma SHOCart přes svoji světovost nikdy neopustila svůj rodný kraj. Sídlí v Zádveřicích v motorestu, jako součást tiskárny. Zádveřice to jsou vlastně Vizovice, a tak do pálenice Rudolfa Jelínka to mají, co by kamenem dohodil.
Jirko, největší bombou v poslední době pro mne bylo zjištění, že jste kooperovali s Pentagonem. S Ing. Bohumilem Hájem jste ale začínali poměrně skromně, téměř baťovsky…

Zprvu jsme se živili mapami pro orientační běh. To nám umožnilo získat nadhled nad kartografickou tvorbou, protože jsme si dokázali, že dokážeme nakreslit mapu na čistý papír. Teď je děláme na bázi nakupovaných dat. Tenkrát v prvopočátcích jsme je dělali od začátku až do konce sami. Byli jsme až zaskočeni, že vzdor obrovskému množství kartografických firem po Evropě, to, co děláme my, nikdo nedělá, pokud to nejsou vyloženě státní podniky jako IGN ve Francii nebo Ordnance Survey ve Velké Británii. Žádná jiná soukromá firma v Evropě si na to v tom rozsahu, co my, dosud netroufla.

Jakou roli, při současných technologiích, sehrává ve vaší branži lidský faktor?
Rozhodující. Přístup k technologiím má dnes každý. K základnímu know-how rovněž. Je to o odvaze a o tom, dělat věci trochu jinak, anebo jít do věcí, které jsou nepředstavitelné. Tak jsme si říkali, že když už děláme orienťácké mapy, že si uděláme i nějakou turistickou. A šli jsme i do autoatlasu republiky, ale to už jsme byli čtyři společníci, protože se ke mně a Bohoušovi přidali Ing. Karel Kršák a Ing. Zbyněk Krejčík.

Od šéfa společnosti Shell jsem jako velmi vítaný a trvale používaný dar obdržel jejich firemní turistický autoatlas České republiky vydaný firmou SHOCart. Je velmi podrobný…
Stovkové atlasy nejsou běžné. Němci ho rovněž mají. Udělat stovkový autoatlas pro osmdesátimilionový trh je ale něco jiného než pro náš desetimilionový. V okolních zemích moc srovnatelných produktů nevzniklo.

Společenského uznání a obchodního úspěchu se dostalo i vašim vinařským trasám…
Všechny produkty, které jsou zaměřeny na jídlo a pití najdou mezi lidmi oblibu. Není to o tom, kam vedou vrstevnice, ale kde se najedí a napijí. To je realita.

Velký užitek mi poskytují vaše vodácké mapy. Už jen proto, že vím, nevstoupím do stejné řeky… Loni v létě jsem se svými syny absolvoval horní tok zlatonosné Otavy, a bylo to v pohodě. Jak si ověřujete vstupní informace?
Je to o tom dávat věci dohromady. Prostě máme pana Nováka, který se tím baví a který ročně aktualizuje jednu až dvě řeky. Opravdu se musí projít celý tok, protože stav jezů, a nejen jich, se neustále mění. Vyrobit se dá cokoliv, ale největší problém je aktualizace. Byť je Česko napohled malé, v momentě, kdy je třeba do detailu zpracovat terén po stovkách metrů, to přestává být legrace. A to nehovořím o turistických mapách, kdy ročně aktualizujeme v rámci možností 78.866 kilometrů čtverečních.

Česko a Slovensko jsou v zahraničí stále vnímány jako jeden geografický a geopolitický prostor, jako Československo.
Na tom nevidím nic špatného. Naopak, vůči řadě turistů, obzvláště pak ze vzdálených zemí, je to možný způsob, jak je účinně oslovit, aniž by si Česko pletli s Čečenskem a Slovensko se Slovinskem. Ve středoevropském prostoru vzniká řada mezinárodních iniciativ společné prezentace turistických cílů. Nevidím důvod, proč netěžit z existujícího povědomí. Chceme-li k nám přivést zbytek světa, je to šance jak upoutat pozornost, nabídnout Česko i Slovensko v podobě, která dokáže oslovit. Na letošním Slovakiatouru v Bratislavě jsem na toto téma hovořil s lidmi ze Slovenské agentúry pre cestovný ruch. Nejdříve se zdáli tématem zaskočeni, ale pak jsme se rozhovořili. Asi je třeba jednat i o takovýchto věcech. Možná to nebude až tak velký problém vyjít společně do světa. Proč by česká a slovenská centra po světě nemohla propagovat československé produkty? Zahraniční turista, který ve středoevropském prostoru navštíví Prahu i Vysoké Tatry, ani nepostřehne, že se na Slovensku hovoří poněkud jinak než v Praze. Maximálně to bude vnímat jako nuance v dialektu. Vždyť češtinu od slovenštiny nerozpoznávají ani Rusové.

Slovensko čím dál tím víc přitahuje české turisty. Hovořím o tom i proto, že se SHOCart pustil do map Slovenska.
Českou republiku máme pokrytou v turistických padesátkách a klad listů bude plynule pokračovat územími Slovenské republiky. Během února vyšel první titul. Jediný rozdíl je, že nepokračuje číslováním řady za dvaasedmdesát, což je poslední číslo mapy českého území, ale slovenské území bude pokračovat listem 1073. K tomuto číslování je jeden vážný důvod. Cykloturistické mapy Česka začínají stovkou, takže pokud bychom překročili číslování devětadevadesát, figurovala by na mapách slovenských území stejná čísla jako na našich cyklomapách.

Pár pátků zpátky jsem vás viděl v televizi v nějakém ranní programu. Povídalo se, jak jste vydali Atlas světa na základě podkladů, které SHOCartu poskytl Pentagon. „To je bomba!“ jsem si tenkrát řekl, „ti maj konexe!“
Výchozí data světa jsme v roce 1995 opravdu nakoupili od Armády Spojených států amerických. Připadalo nám, že když jsou jen za dvacet tisíc, že je dobré si je koupit. Měřítko 1:1 000 000 je atraktivní. Postupem času jsme zjistili, proč to tak je. Práce kolem atlasu byla velice náročná. Museli jsme oslovit mnoho dalších firem a nakoupit spoustu dalších dat. Před dvaceti lety by takové dílo vzniknout nemohlo.To, že lze nakoupit patřičná data, s sebou přinesla až naše doba. Pak bylo třeba dát dohromady lidi, kteří data zpracovali, investovat do několikaleté přípravy. Vznikl tak velice zajímavý produkt, byť jsme se tím zařadili někam jinam, protože většina lidí nás zná jako vydavatele cyklomap a vodáckých map, které nikdo jiný nedělá. A naráz Atlas světa, což je produkt, na který si dosud netroufla řada zemí, ale SHOCart ze Zlína jo.








www.shocart.cz

Archiv vydání

2020 2019 2018 2017 2016 2015 2014 2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001

Česká chuťovka