Setkání Ligy pro cestovní ruchpři příležitosti přijetí Ázerbájdžánuza člena Rady bezpečnosti OSN
31. 01. 2012
Tahir
T. Tagizade
Ázerbajdžánská republika a Česko si jsou v mnohém podobné. Nejen v tom, že získaly samostatnost v roce 1918. Také Ázerbajdžán je nesmírně krásnou a rozmanitou zemí. Běžný český turista zpravidla jezdí buď k moři nebo za lyžováním. Až letos na Kavkaze dokončíme zónu alpského lyžování, staneme se turistickou destinací „dva za cenu jednoho“. Ve stejném ročním období nabídneme jak horskou rekreaci se zimními sporty, tak letní koupání v moři.
Společně s velvyslancem Ázerbájdžánské republiky Jeho
Excelencí panem Tahirem T. Tagizade a ředitelem leteckého obchodu, marketingu
a řízení produktu Letiště Praha, a. s. Stanislavem Zemanem jsme večer
5. ledna 2012 ve VIP Service Clubu CONTINENTAL na Letišti Praha zahajovali
Novoroční party Ligy pro cestovní ruch při příležitosti přijetí
Ázerbájdžánu za člena Rady bezpečnosti OSN. Než před devátou hodinou
odjel do porodnice za manželkou a nedávno narozenými syny, požádal jsem
Jeho Excelenci pana Tagizade o interview.
Pane velvyslanče, kromě toho že, že jsme zde vítali tureckého
velvyslance pana Cihada Erginay, běloruského velvyslance pana Vasilije
Markoviče, senátora Petra Bratského a řadu dalších osobností, které vám
přišly blahopřát k narození synů, jsem si nemohl nevšimnout, kolika
představitelům českých firem, jež chtějí expandovat na
ázerbájdžánský trh nebo které tam působí, jste se dnes večer věnoval a
nabídl jim pomoc.
To je zcela namístě. My jsme tady od toho, abychom pomáhali rozvoji vztahů
ve všech oblastech včetně hospodářské. Velice mne potěšilo, že jsem se
tu setkal s šéfem Svazu českých a moravských výrobních družstev a top
managementem firem, o jejichž záměrech v Ázerbájdžánu a zejména
v Baku, např. v oblasti pouličního osvětlení nebo liniových staveb aj.
jsem slyšel poprvé. To může být dobrým ukazatelem. Pokud ambasáda ví
o všem, co se v hospodářské oblasti děje, může to znamenat, že toho
není moc. A malá ambasáda všechno sledovat nemůže. Ilustruje to, že
rozsah našich vzájemných vztahů je velmi rozmanitý. Při rozhovorech
s lidmi z byznys sektoru mne potěšilo, jak velký zájem mají o dění
v Ázerbájdžánu. A nejenom z podnikatelského hlediska. Ale i o rozvoj
společnosti. O to, jakým způsobem fungujeme. Ve svém uvítacím projevu
jsem to naznačil. V daleko větší šíři se stejné myšlence věnoval
náš prezident pan Ilham Alijev ve svém projevu při příležitosti přijetí
Ázerbájdžánu za člena Rady bezpečnosti OSN. Konstatoval, že důvodem
ázerbájdžánských snah být členem Rady bezpečnosti OSN nebylo posunout
kupředu pouze národní zájmy Ázerbájdžánu. Že chceme přispívat
k řešení otázek, které znesnadňují realizaci principů, které stály
u zrodu Organizace spojených národů jako takového. Principu bezpečnosti,
demokracie, kontaktů a spolupráce mezi členskými zeměmi atd. atd. Členem
Rady bezpečnosti OSN je Ázerbájdžán hlavně proto, aby konstruktivním
způsobem pomohl řešit širší regionální otázky světové bezpečnosti.
Současně s tím naše přijetí za člena Rady bezpečnosti OSN vnímáme
jako uznání důležitosti celého regionu jižního Kavkazu a
Ázerbájdžánské republiky, jakožto klíčové země této
části světa.
**Pane
velvyslanče, je to druhé setkání, pro něž využíváte platformy Ligy pro
cestovní ruch. **
Proč ne, když se vašich akcí zúčastňují tak zajímaví lidé. Takže
spíš proč ano, když cílem Ligy pro cestovní ruch i časopisu Všudybyl je
prostřednictvím osobností z různých oborů a oblastí poukazovat na
možnosti cestovního ruchu, který umožňuje, a to nejen hospodářsky,
zhodnocovat duchovní, přírodní, kulturní a historické dispozice našich
zemí. Rád bych v té souvislosti za vynikající součinnost (jistě
společně s vámi) poděkoval řediteli Letiště Praha panu Jiřímu Posovi,
jeho náměstku panu Stanislavu Zemanovi i paní Janě Havlíčkové, která
vede tým, jenž se tu o nás perfektně stará. A nejen dnes! VIP Service
Club CONTINENTAL na mne opět zapůsobil velmi příjemně. A to tu trávívám
dlouhé hodiny. Ostatně, hned po Novém roce, 2. ledna, jsem tu musel být
ráno v 05.15. Vstávat tak brzy, to opravdu nemusím. Avšak zdejší
prostředí působí blahodárně zklidňujícím dojmem. Skvělá atmosféra,
vynikající servis a nesmírně ochotný personál, vedený již zmiňovanou
paní Havlíčkovou. A i dnes, jak jsme se všichni mohli ujistit, ukázali,
že dokážou perfektně zabezpečit i tako organizačně náročnou akci.
Když Prahu navštívila delegace Ázerbájdžánských aerolinií – AZAL,
její členové žasli, jak úžasně ergonomicky je VIP Service Club
CONTINENTAL koncipován. Jak se během chvilky může proměnit v otevřenou
plochu nebo na řadu separátních místností.
Pane velvyslanče, coby vystudovaný kulturolog jsem se začátkem
dubna 2011 v Baku jako vedoucí české delegace zúčastnil Světového fóra
o mezikulturním dialogu – World Forum on Intercultural Dialogue. Nejen tato
událost, ale i vzdělávací instituce (včetně univerzit) různých
světových náboženství na území Baku ilustrují velkorysou multikulturní
tolerantnost Ázerbájdžánu. Ostatně i Liga pro cestovní ruch má obdobné
směrování, což dnes večer dokresluje přítomnost představitelů muslimů,
křesťanů nebo tajemníka Federace židovských obcí JUDr. Tomáše
Krause.
Ano, i to je výrazem toho, že Ázerbájdžán je zemí velice rozmanitou,
což je dáno historickým vývojem. Včetně prvního ropného boomu, který
naše území výrazně obohatil o západní kulturu. Naše země je jedním
z jedinečných míst, kde se různé kultury a civilizace scházejí na
křižovatce mezi Východem a Západem, Severem a Jihem s obrovskou škálou
národů a národností. V Ázerbájdžánu se zachovala velice aktivní
židovská komunita. Také ruská, byť se po osamostatnění Ázerbájdžánu
od nás velký počet Rusů vystěhoval. Je tam spousta Gruzínců, Kurdů atd.
atd. Dodnes máme národopisně svébytné vesnice Molokánů – vyznavačů
starého způsobu pravoslaví, kteří byli po vnitřním rozkolu
v pravoslavné církvi vysídlováni z carského Ruska. Takže kolem ?smay?ll?
je spousta vesnic zjevně slovanského původu, jako např. Ivanovka, Kalinovka
aj. Totéž se týká Baku, což jste, doktore, viděl sám. Stavby, které tam
po sobě zanechali polští, němečtí aj. architekti.
Když jste zmínil Světové fórum o mezikulturním dialogu, které se u nás
konalo na základě Celosvětového ujednání o dialogu mezi civilizacemi
přijatého Valným shromážděním OSN v listopadu 2001, Úmluvy UNESCO
o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů v r. 2005, Islámské
deklarace o kulturní rozmanitosti ISESCO, která byla přijata v r. 2004,
akčního plánu Třetího summitu hlav států a vlád států Rady Evropy
Bílá kniha o mezikulturním dialogu v květnu 2008, nad nímž převzal
záštitu prezident Ázerbájdžánské republiky Ilham Alijev, rád bych
zmínil také další velký kongres. Týkal se modernizační politiky, a
v Baku se uskutečnil v prosinci 2011. Za vaši republiku se jí zúčastnil
místopředseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR pan Lubomír Zaorálek.
V Ázerbájdžánu se snažíme dělat věci, které nás opravdu zajímají.
Multikulturní barevnost a soužití na straně jedné, na druhé modernizační
politika ukazuje široké spektrum výzev, kterým v Ázerbájdžánu
čelíme.
