Menu

Sdružit subjekty, které mají zájem na rozvoji nových linek do/z Karlových Varů

10. 07. 2009

Rozhovor s ředitelem Letiště Karlovy Vary Ing. Václavem Černým jsem zahájil sloganem: „Létat z Karlových Varů se vyplatí“.
Určitě vyplatí. Díky masivním investicím dnes Karlovarské letiště nabízí evropský standard služeb cestujícím i posádkám leteckých společností. Zprovozněním nové odbavovací haly dospělo do stadia, kdy disponujeme dostatečnými prostory a zázemím i pro letištní personál. Zejména ale prostory pro cestující veřejnost, takže by v nejbližších letech nemělo docházet k tomu, že se pasažéři leteckých společností tlačí hlava na hlavě, ale každý má k dispozici relativně slušný prostor a neopouští letiště s pocitem, že byl součástí nějaké tlačenice.

Jaká je po zprovoznění nové futuristické odbavovací haly průchodnost vašeho letiště?
Budu-li hovořit o špičkové hodinové kapacitě terminálu, limitujícím údajem je počet odbavených cestujících na odletu. Ten je dán průchodností bezpečnostních kontrol, resp. počtem stanovišť. V současné době máme jediné. Během příštího roku bude doplněno ještě o druhé stanoviště. Tato nejužší hrdla systému odbavení by pak v ideálních podmínkách (tím je myšleno, že cestující pamatují na předpisy o tekutinách a gelech v palubních zavazadlech, protože to nejvíc zdržuje) měla dovolit odbavení až 250 cestujících za hodinu na odletu.

Se zprovozněním nové odbavovací haly se rozrostly možnosti pro poskytování různých služeb, provozování prodejen apod.
Díky jejímu zprovoznění jsme do ní mohli přemístit řadu činností. V původní hale nám tak vznikl prostor, který vybavujeme jako standardní business lounge pro cestující s business letenkou. To do této doby byla služba, která karlovarskému letišti citelně chyběla. V rámci zejména ruské klientely je mnoho cestujících pasažéry business class. Samozřejmě že nebyli spokojeni s tím, že výhody, které jim plynou z business letenky nemohli využít v business salonku na karlovarském letišti. To je zásadní věc. Druhá, v nové odbavovací hale dokončujeme vybavení VIP salonku, kde budeme poskytovat této úrovni odpovídající odbavení VIP pasažérů. Třetí, zřejmě nejzásadnější, je, že se na letišti Karlovy Vary zdvojnásobily komerční prostory. Vznikla nová obchodní zóna, v níž budou tři nové duty free shopy včetně zázemí pro celní úřad, který lidem, opouštějícím na našem letišti Českou republiku, potvrzuje vývoz zboží mimo Evropskou unii. To je v případě ruské klientely významná záležitost, protože ráda a hodně nakupuje a takto získané zboží vyváží z Česka.

Letiště Karlovy Vary má rozsáhlou spádovou oblast hlavně na území Karlovarského kraje a sousedních krajů, ale také zemských sousedů – spolkových zemí Saska a Bavorska. Takže, pane řediteli, co Karlovarské letiště a charterové linky cestovních kanceláří?
V letošním roce se od nás létají dvě stěžejní destinace – Rhodos a Antalie. Podíváme-li se na spádové oblasti českých mezinárodních regionálních letišť, kolik obyvatel kolem nich žije v dosahu šedesáti minut jízdy autem, tak v případě našeho letiště je to kolem 1,5 milionu, z nich ale více než polovinu tvoří obyvatelé z německé strany příhraničí. U Brna či Ostravy přesahují něco málo přes dva miliony. Loni z Varů letělo cca osm tisíc pasažérů charterových spojů cestovních kanceláří. Z Ostravy a Brna to bylo víc než dvě stě tisíc. Netvrdím, že jsou naše spádové oblasti srovnatelné, avšak i kdybychom připustili, že Ostrava a Brno má dvakrát tak velkou spádovou oblast, jednoduchou matematickou úvahou dospějeme k číslu sto tisíc cestujících za rok. A to pouze v rámci charterových letů. Do toho ale máme hodně daleko.Otázka je, jak toto zlomit, protože oproti dalším českým mezinárodním regionálním letištím máme tu nevýhodu, že pražské ruzyňské letiště je od nás vzdáleno cca 120 km. A je mnohem dostupnější z Moravy. Pokud se ale podíváme do Německa, kde vedle sebe fungují letiště vzdálená zhruba šedesát kilometrů a kdy i tato vzdálenost hraje významnou roli při rozhodování, z kterého letiště lidé letí na dovolenou, je to na pováženou. Samozřejmě, abych si mohl správně vybrat letiště, potřebuji k tomu srovnatelnou nabídku destinací.

Neméně významnou roli v případě vašeho letiště sehrávají pravidelné linky.
Už dlouhé roky se od nás létá do Moskvy – letos šestkrát týdně, jednou týdně do Petrohradu. Za leden až květen letošního roku vykazuje Letiště Karlovy Vary pětiprocentní nárůst počtu cestujících oproti loňskému roku. Takže zejména díky movité ruské klientele se držíme lehce nad průměrem. Tento mírný nárůst ruské klientely nám zatím vykrývá pokles v rámci zrušených charterových letů.
Ze slavnostního zahájení provozu naší nové odbavovací haly 20. května 2009, kde jsem pečlivě poslouchal projevy reprezentace Karlovarského kraje, jsem si odnesl, že nejdůležitějším úkolem našeho letiště je v příštích pěti letech práce na rozvoji nových linek. S tím samozřejmě souhlasím. Ale je k tomu třeba dodat, že management letiště sám o sobě nemá dostatek vlivu ani dalších možností, aby na tomto poli mohl uspět. Proto vzniká z naší strany iniciativa, která má za cíl sdružit subjekty v našem spádovém regionu, které by měly mít zájem na rozvoji nových linek do/z Karlových Varů. Určitě by tam měli být zastoupeni politici z komunální a územní samosprávy, a to nejen zástupci Karlových Varů. Měli by tam být zástupci hotelových řetězců, někdo z Asociace hotelů a restaurací ČR a krajské hospodářské komory. Měly bychom se scházet ve zhruba měsíčních intervalech a informovat se, co kdo pro větší letecké propojení Karlovarského kraje se světem, a tedy i hospodářské, můžeme udělat.

Rozvoj linek spojující váš kraj s perspektivními zdrojovými ruskými trhy je pravděpodobně limitován jakousi smlouvou z dob budování rozvinuté socialistické společnosti.
Doposud stále platí mezistátní dohoda mezi ČSSR a SSSR, která byla podepsána 22.11.1966 v Mos­kvě, ale ta upravuje pouze lety mezi Prahou a Moskvou. Čili nevztahuje se na lety k nám, ani do Ostravy, Pardubic či Brna. Nicméně jisté dohody mezi leteckými dopravci v tomto smyslu ovlivňují i režimy na mimopražských mezinárodních letištích.
Nové lety se dají rozdělit na dvě části. Jednou je, jak do našeho kraje dostat lidi z míst, kde je malý potenciál. Tzn., že jich není tolik, aby obsadili charterovou nebo pravidelnou linku do Karlových Varů, byť jednou týdně. To jsou zřejmě všechny severské, středo- a západoevropské země, z jejichž území se rekrutují desítky či stovky lidí, kteří v západočeských lázních absolvují lázeňské pobyty. Jsou to ale země dostatečně vzdálené, takže se dá předpokládat, že preferují leteckou dopravu, avšak létají do Prahy. Na tyto pasažéry je zaměřena linka do Frankfurtu nebo Mnichova, což jsou ze zeměpisného hlediska pro nás nejzajímavější velké huby. Druhou část tvoří místa v zemích Společenství nezávislých států a na severu Spolkové republiky Německo, kde je potenciál dostatečný na to, aby se tam v budoucnu uživily přímé linky do Karlových Varů. To jsou např. oblasti jako je Samara, Jekatěrinburk, Hamburk a Düseldorf či Alma-Ata.

Co strategické přeshraniční partnerství?
Už třetím rokem jednáme s bavorskou stranou o možném prodloužení linky mezi Frankfurtem a Hofem až do Karlových Varů. Ve Frankfurtu totiž nejsou volné sloty, a tak je to naše zřejmě jediná šance jak se na Frankfurt dostat. Frankfurt má některé lety, které nemá Mnichov. Namátkou: Alma-Ata, Baku, Kuwait, Rijád atd. Po třech letech jsme dospěli k závěru, že místní politici už nám nemohou více pomoci a že jsme odkázáni na jednání na úrovni bavorské vlády – ministerstva pro hospodářství, dopravu, rozvoj a infrastrukturu. Až teď nedávno jsme díky novinovým článkům, které mi zaslali kolegové z Německa, zjistili, že se na toto téma vedlo jednání už před rokem na úrovni českého ministra dopravy pana Římana a bavorské ministryně paní Müllerové, avšak bohužel, nebyla dotažena do konce. Nyní jsme v situaci, kdy bavorská vláda vypisuje výběrové řízení na další dva roky létání mezi Hofem a Frankfurtem a už nám víceméně signalizovala, že je pozdě, abychom se do něho zapojili, vzhledem ke lhůtám, které se vyžadují při vyhlašování závazků veřejných služeb, jejich zveřejňování v evropském věstníku apod.

Takže kdy bude další šance?
Teď se vypisuje výběrové řízení na období 2010 až 2011. Pokud se nám do něj nepodaří vstoupit, nejbližší další termín je jaro 2012. Klíčovým partnerem je pro nás bavorské ministerstvo, které ročně dotuje přes 80 % ztrát této linky ( 2,8 milionu eur), aby hornofrancký region v čele s Hofem podpořila v rámci zachování pracovních míst apod. Bohužel kolegové z Německa nás na něj nasměrovali až toto jaro. Nicméně v souběhu s naší snahou o spojení do Frankfurtu nyní zintenzivňujeme také jednání o napojení do Mnichova, které by z tohoto pohledu mělo být snazší.


Archiv vydání

2020 2019 2018 2017 2016 2015 2014 2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001

Česká chuťovka
ahr - volba