Menu

Rychle a kvalitně obsloužit stovky hostů

05. 01. 2014

Prababička mých synů byla z Pakrace v Požežsko-slavonské župě. Chorvatština je také mateřštinou jejich dědy Zlatka, který se rovněž narodil v Chorvatsku. Jeho rodiče se s ním a jeho bratry, Vladkem a Zdravkem, v roce 1947 vystěhovali do Československa. Maminka mých synů a oni sami se tak narodili v Čechách. Zrovna tak jako syn Alekseje Januškovského, s nímž jsem interview 3. prosince 2013 zahájil otázkou:
Aleksi, proč ses rozhodl mít domov v Česku?
Asi osud. Každý člověk někam patří. Ve chvíli, kdy jeho život začíná, se učí, poznává a hledá. Když najde, často o tom ještě neví, ale poté, co se někde ustálí, pochopí, že mu to místo bylo souzeno, že to je jeho domov. Všichni se ptají, proč jsem ze slunečného teplého Chorvatska přišel do studené Prahy. Já ale pochopil, že Česká republika představuje krásný balanc mezi duchovnem a materiálnem. Takové Německo je cílevědomě pracovité. Naopak Chorvatsko je hodně emotivní. Tady v Česku je taková rovnováha. Lze pracovat, ale ne vyčerpávajícím způsobem, a zároveň slušně žít. Samozřejmě, neočekávat přitom přepych, ale pokrytí běžných životních potřeb: dobrý hřejivý domov, kvalitní jídlo a dvě dovolené ročně. Jednu v zimě na horách, druhou v létě u moře.

Prozradím na tebe, že jsi býval vrcholovým sportovcem. Mimo jiné ses věnoval také sjezdovému lyžování. Jak ses od sportu dostal k nápojům a nápojovým systémům?
To je dlouhý příběh. Otec mě vedl ke sportu. Dělal jsem judo, stolní tenis, plavání, hrál jsem košíkovou (táta hrál první basketbalovou jugoslávskou ligu). Vždycky jsem chápal, že sport je ušlechtilá věc, kdy se člověk učí, že nic nepadá z nebe. A že pokud chce být špičkovým borcem, musí tvrdě trénovat a hodně si odříkat. Lidem, kteří se zabývají podnikáním, sport dává vytrvalost, pracovitost, nasazení a trpělivost. Žádný sportovec neočekává, že poté, co začne, se okamžitě dostaví výsledky. Tímto se řídím i v byznysu. Musí se hodně pracovat, překonávat spousty těžkých okamžiků, než se dostanete na konkurenceschopnou úroveň. V osmnácti letech jsem měl pár vážných zranění, a závodní lyžování přestalo být prioritou. Pustil jsem se do vysoké školy. Další impuls dala válka v Jugoslávii: především kvůli ní jsem se začal hodně pohybovat po evropských i mimoevropských zemích. Když jsem studoval v Praze, přivydělával jsem si jako číšník a barman. Bavilo mne to. A i když jsem zvolil strojní fakultu ČVUT, budoucnost jsem začal vidět nikoli ve strojírenství, ale ve službách. Naplňovalo mne dělat věci, které na tvářích lidí kouzlí úsměv a dělají je šťastnějšími. Nakonec jsem v jednom obrovském resortu v Chorvatsku, který měl tři a půl tisíce lůžek, pracoval jako F&B manažer. Pak mi jeden vzdálený příbuzný představil džusové systémy, a já spatřil „modrý oceán“ – svou budoucnost. Líbilo se mi, že produkují věci, které prospívají zdraví a pomáhají hotelovému personálu, hlavně v hektické době snídaní, na barech atd. Viděl jsem i příležitost, jak se z Dubrovníku vrátit do Čech, protože tady jsem našel svůj domov. Začali jsme tu budovat dceřinou společnost s cílem zpřístupnit hotelům nejkvalitnější džusy. Pomáhat jim, aby jejich hosté byli spokojeni a hotelovému personálu se odlehčilo, šetřilo se životní prostředí i skladovací plochy. Aby se urychlilo podávání džusů, a partnerům – hotelům, restauracím a barům – to přineslo vyšší kvalitu a ziskovost.

Razíte slogan „My věříme, že Vám pomáháme“, v němž jsou zvýrazněna tři slova: „My Vám pomáháme“.
Po deseti letech, co tuto práci dělám, jsem se upevnil v přesvědčení, že kromě kvalitních nápojů je třeba i kvalitní systém, díky němuž se na nás může hotelový personál plně spolehnout v jakékoli situaci. Přemýšlel jsem, co je spouštěcím impulsem, aby se lidé rozhodli s někým spolupracovat či spolupráci odmítnout. Došel jsem k závěru, že se rozhodují na základě vlastního poznání: proč to ten dotyčný člověk dělá a jak to dělá. Jestli to dělá doopravdy, dává tomu maximum a usiluje o to, aby vše fungovalo, anebo pracuje jen jako. Když naši zásobovací technici do hotelu přivezou boxy s džusy, donesou je a složí tam, kde je pro ně vyčleněné finální místo. Hoteloví skladníci často bývají starší lidé, pro které rozhodně není lehké vzít deseti- či dvacetikilovou krabici a umístit ji na polici. Pro mladé kluky, kteří naše džusy rozvážejí, je to samozřejmost. Podobně při jakékoli údržbě námi dodávaných strojů nám nestačí jen stroj překontrolovat a vyčistit, ale také uklidit pracovní plochu kolem něj. Můj strýc, který je jedním z ideových vůdců firmy, vytváří a razí vizi, proč a jak máme svou práci dělat, jak máme pomáhat. Tu vizi šíříme dál. Po deseti letech na českém trhu se nám podařilo vytvořit tým lidí, kteří mají svoji práci rádi, a stejně jako já do ní vkládají sebe samotné. Osobní přidanou hodnotu. Že jsou všechny pracovní pozice a činnosti důležité, chápeme všichni. Nejen management. Proto každý z nás v každý okamžik vkládá do své práce maximum. Dělat věci správně je stejně nakažlivé jako zívání nebo nudění se! Doufám, že nakazíme čím dál víc lidí v okolí. Je to totiž způsob, jak pomáhat i sami sobě. Snažíme se dělat věci správně a věříme, že k tomu pomáháme i jiným.

Fresh džus je jenom jeden, šťáva vymačkaná do sklenice.
Fresh džus je jenom jeden, pokud máte to štěstí a jste z Floridy nebo Brazílie. Tam jsou totiž ideální podmínky pro pěstování pomerančů. Tam, když pomeranč dozraje, je sladký, plný vitamínů a minerálů. Když takový vymačkáte, je to nevšední hra svěžesti a chutí. Srovnávat s tím pomeranč koupený v České republice se zkrátka nedá. Pomeranče, které lze koupit v obchodech v Česku, jsou stejné jako řada jiného ovoce. Sklizené minimálně čtyři týdny před dozráním, stabilizované konzervačními látkami či balené do vakuových vaků nebo zalité do želatinových hmot, aby se cestou do regálů v obchodech nezkazily a vypadaly krásné, čerstvě a lákavě. Kvalitu takových freshů, které se z nich vymačkají v obchodních centrech, restauracích a barech, bych ani omylem nesrovnával s tím, čemu se říká fresh džus. Naše společnost Nektar Natura proto radši používá koncentráty freshových džusů ze zralých, sladkých pomerančů, které jsou přímo na plantážích zbaveny vody studenou dehydratací a následně zmraženy, aby na cestě do Evropy neztrácely na svých vynikajících vlastnostech. Rozhodně je to lepší způsob, jak konzumentům nabídnout co nejkvalitnější ovocný nápoj plný vitamínů a minerálů.

Na litr vymačkané pomerančové šťávy je potřeba od 2,5 do 3,5 kg pomerančů (záleží na druhu a šťavnatosti). Některé hotely, které ubytovávají stovky či tisíce lidí, tak u snídaní trpí frontami hostů čekajících na fresh či další nápoje. Fresh džus je skutečně pouze jeden, ale jeho příprava hosty často zdržuje a čekání odrazuje, což omezuje ziskovost hotelu.
Významnou roli v HORECA segmentu kromě kvality a chuti hraje právě rychlost podávání nápojů, spolehlivé fungování přístrojů a snadnost jejich obsluhy. Tedy úspora času, práce a skladovacího prostoru. A samozřejmě, to nejdůležitější, hygiena, tak aby nápojový systém splňoval standardy HACCP. A to ty naše rozhodně splňují! Plnit džbánky vymačkaným ovocem je pracné a drahé. K tomu je ještě třeba vzít v potaz možný rozdíl mezi očekávanou kvalitou freshe a kvalitou pomerančů, z nichž je presován. My přicházíme s důstojným kompromisním řešením. Daří se nám dát hotelovému personálu možnost v krátkém čase úspěšně obsloužit stovky lidí tak kvalitním džusem s kousky ovoce, že většina hostů není s to ho rozlišit od právě vymačkané šťávy. V dnešní době navíc pojem kvalita bohužel poněkud mění význam. Kvalita se dnes rovná uspokojování momentálního očekávání konzumenta. Řada velkých firem tak vyznává zásadu, že největší kvalitou je uspokojovat spotřebitele nízkou cenou. S tím nesouhlasíme, ale i tady lze najít kompromisní řešení. Z desetikilového balení našeho koncentrátu nejlepších džusů vytočíme kolem padesáti litrů prvotřídní pomerančové, grepové či další ovocné šťávy. U šťáv s nižším ovocným podílem, které jsou méně finančně náročné, dostaneme až čtyři sta litrů stále ještě kvalitního nápoje. Na výběr máme sedm řad ovocných nápojů a dalších pět řad sycených, ochranných (www.mzcr.cz/…_1353_1.html) a teplých nápojů.



Archiv vydání

2020 2019 2018 2017 2016 2015 2014 2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001

AKTUÁLNÍ ČÍSLO
VŠUDYBYL 02/2020
02/2020 číst aktuální číslo
Czt