Rok 2012 byl pro české firmy exportující do Ruska rekordní
23. 02. 2013
S obchodním radou Ruské federace Ing. Alexandrem Turovem, jeho
poradci paní Julií Kamenkovou a panem Alexandrem Saranským se potkáváme
na ruském obchodním zastoupení v Praze 22. ledna 2013.
Pane rado Turove, jaký byl uplynulý rok 2012 z hlediska obchodní
spolupráce mezi Českem a Ruskem?
Velmi úspěšný. Dosáhli jsme rekordních výsledků. Obrat zboží mezi
našimi zeměmi za prvních 11 měsíců roku 2012 podle českých statistik
překročil 13 miliard dolarů. Ruská statistika udává, že ruský vývoz
a český dovoz se srovnaly. V každém případě byl rok 2012 pro české
exportéry do Ruska rekordní.
Významně dobré jsou i výsledky ve sféře cestovního ruchu. K nám
do Ruska vycestoval rekordní počet českých občanů od vzniku
samostatného Česka, a díky efektivnější činnosti vašich vízových
pracovišť v Ruské federaci přijelo do České republiky utrácet zhruba
o třetinu víc našich obyvatel. Zatím máme k dispozici údaje za prvních
devět měsíců roku 2012, zveřejněné na webových stránkách www.russiatourism.ru. No, a čím víc
turistů, tím rapidnější přínos pro satelitní účet cestovního ruchu
navštěvovaného státu. Podle některých zdrojů jsou navíc ruští turisté
ve srovnání s občany z jiných zemí co do vydávání peněz
v obchodech, restauracích a hotelích daleko velkorysejší.
Paní Julie Kamenková dodává:
Cestovní ruch se v Rusku stal hodně populárním – i coby atraktivní
tržní platforma generující domácí i zahraniční inkaso. Nejen že
z Ruské federace vyjíždí obrovské množství turistů do zahraničí
včetně České republiky, ale snažíme se přilákat i daleko víc ruských
a cizích turistů do našich ruských destinací. Navyšovat tak v nich
kupní sílu. Je to jeden z významných úkolů ruské ekonomiky – zvýšit
podíl služeb na zahraničním obratu, a to i rozvojem, resp. zvýšením
výkonnosti cestovního ruchu. Zbožový obrat je v Rusku vcelku dobrý, avšak
co se týče sféry služeb, máme rezervy. Přitom charakteristickým rysem
vyspělé země je vysoký podíl služeb na domácím a zahraničním inkasu,
a sem patří i služby, které jsou primárně určeny turistům a firemní
klientele.
5. července 2007 v Guatemale rozhodli členové
Mezinárodního olympijského výboru, že XXII. zimní olympijské hry budou
7. až 23. února 2014 v Soči a v Krásné Poljaně.
Už letos ale v Kazani bude Univerziáda. Minulý rok v listopadu jsme
s velkou delegací z České republiky, v čele s ministrem průmyslu
a obchodu Martinem Kubou, Kazaň navštívili. Vaši lidé tak měli možnost
vidět výsledky rozsáhlé stavební činnosti. Týkala se i renovace
historických budov, zkvalitnění dopravní infrastruktury a samozřejmě
výstavby sportovních objektů.
Další velké projekty zaměřené na cestovní ruch realizujeme na severním
Kavkaze. Jedná se především o tzv. Severokavkazský klastr turismu (www.ncrc.ru), do něhož jdou státní
i soukromé investice včetně peněz zahraničních investorů. Jejich
celkový objem brzy přesáhne miliardu eur.
Máme zvláštní ekonomické zóny orientované na cestovní ruch, v nichž
platí speciální režim. Prezentovali jsme je i v Česku, konkrétně
17. ledna 2013 v Prachaticích na semináři, který jsme připravili
společně s Jihočeskou hospodářskou komorou a městem Prachatice.
Přednášky se zhostil náš kolega pan Saranský.
O čem prezentace byla, pane Saranský?
Mimo jiné o daňových úlevách. Zmíněných zón cestovního ruchu máme
v Rusku šest: Altajská dolina, Bajkalský přístav, Tyrkysová Katuň, Grand
Spa Juca, Vrata Bajkalu, Ostrov Ruský. Dvě z nich leží v oblasti Bajkalu.
Ti, kdo na jejích území investují do infrastruktury a služeb cestovního
ruchu, mají volný celní režim (DPH a celní poplatky – 0?%) a kromě
toho až o 30?% snížené investiční náklady. Neplatí daň z majetku ani
pozemkovou daň a daň z dopravních prostředků. Inženýrské sítě
a základní infrastruktura je financovaná ze státních či veřejných
zdrojů. Významně sníženy jsou i místní odvody. Co se týče styku
s úřady, je tam zaveden princip „jednoho okénka“. Všechna
administrativa – celní správa, daňová správa a další jsou
na jednom místě.
V Ruské federaci nachází uplatnění řada českých investorů,
a to i menších a středně velkých firem.
Veškeré stabilní, úspěšně fungující ekonomiky se opírají nejen
o velké tzv. strategické firmy, ale také o širokou vrstvu podnikatelských
subjektů patřících lidem, kteří vzali nejen svůj osud, ale spolu s tím
i osud své země do vlastních rukou, ať už to jsou živnostníci, rodinné
firmy, menší a středně velcí podnikatelé. Proto je i naší snahou
navazovat kontakty s malými a středně velkými zahraničními podniky.
Vzhledem k loňskému Mezinárodnímu roku družstevnictví, vyhlášenému
Organizací spojených národů, bych rád zmínil, že spolupracujeme i se
Svazem českých a moravských výrobních družstev. České firmy jsou
úspěšné v malé energetice, ve stavebnictví a zejména ve výstavbě
nízkoenergetických domů. Řada takových českých podniků už u nás
působí, a i další se mohou stát vítanými partnery ruských firem.
Ruský Rosatom se s plzeňskou Škodou JS přihlásil do tendru
na dostavbu jaderné elektrárny Temelín s tím, že avizuje vytvoření
obrovského množství pracovních míst pro české občany, protože řadu
subdodávek by prý měly realizovat české firmy.
Pochybuji o smysluplnosti kombinování technologie VVER, jež se uplatňuje
u dvou stávajících bloků jaderné elektrárny Temelín, s nějakým jiným
konceptem, než je opět VVER. Spolupráci s českými firmami na výstavbě
a provozování atomových elektráren jsme si ozkoušeli v průběhu víc
než padesáti let, a to nejen v Československu (resp. dnes v samostatných
státech Česku a Slovensku). Naši vědci předali technologie české
straně, která je přizpůsobila svým podmínkám. Mnohá zařízení pro
zmíněné jaderné elektrárny vymýšleli čeští a slovenští vědci,
vývojáři a konstruktéři a vyráběli čeští a slovenští dělníci
a technici ve vašich podnicích. České firmy mají bohaté zkušenosti
s technologiemi VVER. Proto, pokud Rosatom uspěje ve výběrovém řízení,
budou minimálně sedmdesát procent prací a výroby realizovat vaši lidé
a firmy tady v České republice, což významně přispěje k vytvoření
řady pracovních míst v této části Evropské unie. Nás samozřejmě
zajímá nejen dostavba Temelína. Snad ještě víc nám jde o zapojování
české invence a výrobních kapacit do realizace zakázek, které Rosatom
zajišťuje v třetích zemích po celém světě. V oboru strojírenství se
ostatně nikoli nadarmo dosud traduje úsloví o „zlatých českých
rukách“. Speciální katalog subdodavatelů pro zakázky realizované
Rosatomem, jak u nás v Rusku, tak ve třetích zemích, již nyní obsahuje
řadu českých firem. Projekty Rosatomu využívají i české patenty
a v Česku a na Slovensku vyvinutá zařízení. V průběhu 2. ročníku
středoevropského fóra jaderného průmyslu Atomex-Europe proto byly s řadou
českých a slovenských firem podepsány dohody o spolupráci při výrobě
nejnovějších technologií nukleární energetiky tzv. čtvrté generace.
