Menu

Rok 2012 byl pro české firmy exportující do Ruska rekordní

23. 02. 2013

S obchodním radou Ruské federace Ing. Alexandrem Turovem, jeho poradci paní Julií Kamenkovou a panem Alexandrem Saranským se potkáváme na ruském obchodním zastoupení v Praze 22. ledna 2013.
Pane rado Turove, jaký byl uplynulý rok 2012 z hlediska obchodní spolupráce mezi Českem a Ruskem?
Velmi úspěšný. Dosáhli jsme rekordních výsledků. Obrat zboží mezi našimi zeměmi za prvních 11 měsíců roku 2012 podle českých statistik překročil 13 miliard dolarů. Ruská statistika udává, že ruský vývoz a český dovoz se srovnaly. V každém případě byl rok 2012 pro české exportéry do Ruska rekordní.
Významně dobré jsou i výsledky ve sféře cestovního ruchu. K nám do Ruska vycestoval rekordní počet českých občanů od vzniku samostatného Česka, a díky efektivnější činnosti vašich vízových pracovišť v Ruské federaci přijelo do České republiky utrácet zhruba o třetinu víc našich obyvatel. Zatím máme k dispozici údaje za prvních devět měsíců roku 2012, zveřejněné na webových stránkách www.russiatourism.ru. No, a čím víc turistů, tím rapidnější přínos pro satelitní účet cestovního ruchu navštěvovaného státu. Podle některých zdrojů jsou navíc ruští turisté ve srovnání s občany z jiných zemí co do vydávání peněz v obchodech, restauracích a hotelích daleko velkorysejší.

Paní Julie Kamenková dodává:
Cestovní ruch se v Rusku stal hodně populárním – i coby atraktivní tržní platforma generující domácí i zahraniční inkaso. Nejen že z Ruské federace vyjíždí obrovské množství turistů do zahraničí včetně České republiky, ale snažíme se přilákat i daleko víc ruských a cizích turistů do našich ruských destinací. Navyšovat tak v nich kupní sílu. Je to jeden z významných úkolů ruské ekonomiky – zvýšit podíl služeb na zahraničním obratu, a to i rozvojem, resp. zvýšením výkonnosti cestovního ruchu. Zbožový obrat je v Rusku vcelku dobrý, avšak co se týče sféry služeb, máme rezervy. Přitom charakteristickým rysem vyspělé země je vysoký podíl služeb na domácím a zahraničním inkasu, a sem patří i služby, které jsou primárně určeny turistům a firemní klientele.

5. července 2007 v Guatemale rozhodli členové Mezinárodního olympijského výboru, že XXII. zimní olympijské hry budou 7. až 23. února 2014 v Soči a v Krásné Poljaně.
Už letos ale v Kazani bude Univerziáda. Minulý rok v listopadu jsme s velkou delegací z České republiky, v čele s ministrem průmyslu a obchodu Martinem Kubou, Kazaň navštívili. Vaši lidé tak měli možnost vidět výsledky rozsáhlé stavební činnosti. Týkala se i renovace historických budov, zkvalitnění dopravní infrastruktury a samozřejmě výstavby sportovních objektů.
Další velké projekty zaměřené na cestovní ruch realizujeme na severním Kavkaze. Jedná se především o tzv. Severokavkazský klastr turismu (www.ncrc.ru), do něhož jdou státní i soukromé investice včetně peněz zahraničních investorů. Jejich celkový objem brzy přesáhne miliardu eur.
Máme zvláštní ekonomické zóny orientované na cestovní ruch, v nichž platí speciální režim. Prezentovali jsme je i v Česku, konkrétně 17. ledna 2013 v Prachaticích na semináři, který jsme připravili společně s Jihočeskou hospodářskou komorou a městem Prachatice. Přednášky se zhostil náš kolega pan Saranský.

O čem prezentace byla, pane Saranský?
Mimo jiné o daňových úlevách. Zmíněných zón cestovního ruchu máme v Rusku šest: Altajská dolina, Bajkalský přístav, Tyrkysová Katuň, Grand Spa Juca, Vrata Bajkalu, Ostrov Ruský. Dvě z nich leží v oblasti Bajkalu. Ti, kdo na jejích území investují do infrastruktury a služeb cestovního ruchu, mají volný celní režim (DPH a celní poplatky – 0?%) a kromě toho až o 30?% snížené investiční náklady. Neplatí daň z majetku ani pozemkovou daň a daň z dopravních prostředků. Inženýrské sítě a základní infrastruktura je financovaná ze státních či veřejných zdrojů. Významně sníženy jsou i místní odvody. Co se týče styku s úřady, je tam zaveden princip „jednoho okénka“. Všechna administrativa – celní správa, daňová správa a další jsou na jednom místě.

V Ruské federaci nachází uplatnění řada českých investorů, a to i menších a středně velkých firem.
Veškeré stabilní, úspěšně fungující ekonomiky se opírají nejen o velké tzv. strategické firmy, ale také o širokou vrstvu podnikatelských subjektů patřících lidem, kteří vzali nejen svůj osud, ale spolu s tím i osud své země do vlastních rukou, ať už to jsou živnostníci, rodinné firmy, menší a středně velcí podnikatelé. Proto je i naší snahou navazovat kontakty s malými a středně velkými zahraničními podniky. Vzhledem k loňskému Mezinárodnímu roku družstevnictví, vyhlášenému Organizací spojených národů, bych rád zmínil, že spolupracujeme i se Svazem českých a moravských výrobních družstev. České firmy jsou úspěšné v malé energetice, ve stavebnictví a zejména ve výstavbě nízkoenergetických domů. Řada takových českých podniků už u nás působí, a i další se mohou stát vítanými partnery ruských firem.

Ruský Rosatom se s plzeňskou Škodou JS přihlásil do tendru na dostavbu jaderné elektrárny Temelín s tím, že avizuje vytvoření obrovského množství pracovních míst pro české občany, protože řadu subdodávek by prý měly realizovat české firmy.
Pochybuji o smysluplnosti kombinování technologie VVER, jež se uplatňuje u dvou stávajících bloků jaderné elektrárny Temelín, s nějakým jiným konceptem, než je opět VVER. Spolupráci s českými firmami na výstavbě a provozování atomových elektráren jsme si ozkoušeli v průběhu víc než padesáti let, a to nejen v Československu (resp. dnes v samostatných státech Česku a Slovensku). Naši vědci předali technologie české straně, která je přizpůsobila svým podmínkám. Mnohá zařízení pro zmíněné jaderné elektrárny vymýšleli čeští a slovenští vědci, vývojáři a konstruktéři a vyráběli čeští a slovenští dělníci a technici ve vašich podnicích. České firmy mají bohaté zkušenosti s technologiemi VVER. Proto, pokud Rosatom uspěje ve výběrovém řízení, budou minimálně sedmdesát procent prací a výroby realizovat vaši lidé a firmy tady v České republice, což významně přispěje k vytvoření řady pracovních míst v této části Evropské unie. Nás samozřejmě zajímá nejen dostavba Temelína. Snad ještě víc nám jde o zapojování české invence a výrobních kapacit do realizace zakázek, které Rosatom zajišťuje v třetích zemích po celém světě. V oboru strojírenství se ostatně nikoli nadarmo dosud traduje úsloví o „zlatých českých rukách“. Speciální katalog subdodavatelů pro zakázky realizované Rosatomem, jak u nás v Rusku, tak ve třetích zemích, již nyní obsahuje řadu českých firem. Projekty Rosatomu využívají i české patenty a v Česku a na Slovensku vyvinutá zařízení. V průběhu 2. ročníku středoevropského fóra jaderného průmyslu Atomex-Europe proto byly s řadou českých a slovenských firem podepsány dohody o spolupráci při výrobě nejnovějších technologií nukleární energetiky tzv. čtvrté generace.


Archiv vydání

2020 2019 2018 2017 2016 2015 2014 2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001

Česká chuťovka
ahr - volba