Radní Milan Richter otevřel další turistické informační středisko hl.m. Prahy
21. 03. 2007
Od 1. března se hlavní město Praha může pyšnit novým
turistickým informačním střediskem provozovaným Pražskou informační
službou. Sídlí v Rytířské 31 a spolu s dalšími na Staroměstské
radnici, Malostranské mostecké věži a hlavním nádraží slouží
veřejnosti. Radního hl.m. Prahy pro kulturu, památky a cestovní ruch Ing.
Milana Richtera, který jej slavnostně otevíral, jsem oslovil s tím, že
jsme se naposledy potkali na Slovensku u Jána Godeka na Chatě Pieniny na
Dunajci. Pane radní, tehdy jste tam byl jako starosta městské části Praha
10, kde jsem dlouhá léta bydlel a kde dosud bydlí můj otec. Kde jsem chodil
na základní školu do Rybníčků a po odchodu od svého prvního
zaměstnavatele – Posádkové hudby Olomouc i nějaký čas pracoval jako
metodik zájmové umělecké činnosti, učitel hudby a šéf Folk & Country
Scény Zahradního Města. Takže praxe, jíž jsem v Praze 10 nabyl, do
značné míry ovlivňuje to, co dělám nyní. Pane radní, a jak praxe
z Prahy 10 ovlivňuje výkon vaší současné funkce?
Problematika, jíž jsem se na Praze 10 coby její starosta zabýval, nebyla
tak specializovaná jako nynější práce radního. Rád ale konstatuji, že
zkušenosti z Prahy 10 jsou pro mne zásadní.
Právě jste otevřel turistické informační středisko. Co jste mu
dal do vínku?
Jeho náplní bude nejen kompletní poskytování turistických informací, ale
i zprostředkování ubytování, průvodců, okružních jízd městem a
výletů do okolí Prahy. Bude se věnovat i prodeji „Pražské karty“,
která umožňuje vstup do více než padesáti muzeí, památek a dalších
atraktivit hlavního města Prahy. Další činností bude předprodej vstupenek
na kulturní představení v Praze. Tato orientace je výrazem snahy do
určité míry ovlivnit turisty a návštěvníky k více kulturnímu prožití
jejich pobytů.
Počtem informačních středisek se Praha řadí k evropské
špičce.
Ano, např. ve Vídni je jen jedno a v Berlíně dvě. Magistrát hl.m. Prahy
přitom plánuje otevřít ještě další – na letišti Praha-Ruzyně.
I přes svou relativní nákladnost (výsledek ročního provozu každého ze
středisek je ztráta 1,5 až 2 miliony korun) je činnost turistických
informačních středisek pro hospodářský a kulturní rozvoj na území
Prahy, jenž je z podstatné části vázaný na dynamiku rozvoje odvětví
cestovního ruchu, velkým přínosem. Informační střediska Pražské
informační služby zajišťují turistům a návštěvníkům informační
komfort, zvyšují jejich spokojenost a chuť nakupovat – vydávat na území
hl.m. Prahy své peníze. Ze statistik vyplývá, že plných 75 % turistů do
Prahy přijíždí individuálně a že právě jejich spokojenost je zdrojem
dalších příjezdů, tedy i důvodem tvorby nových pracovních míst a
inkasa generovaného na území hl.m. Prahy.
Kolik jste do zřízení turistického informačního střediska
v Rytířské ulici investovali?
Magistrát náklady vyčíslil na 1,2 milionu korun. Ač se v Rytířské
ulici bude realizovat řada tržeb souvisejících se službami, jeho
základním posláním je bezplatné poskytování turistických informací
z databáze, která se denně aktualizuje a zachycuje informace o více než
padesáti tisících subjektech v Praze. A už jen vytváření databáze je
finančně velmi náročné.
Jaké jsou vaše další cíle v oblasti cestovního ruchu?
Posilovat atraktivitu turistické a kongresové destinace Praha ve světě, ale
samozřejmě i v rámci České republiky i samotné Prahy. Zásadním
projektem, jehož realizaci bych chtěl v tomto volebním období výrazně
pomoci, je výstavba zábavního centra v lokalitě Troja, kde by mělo dojí
k propojení tří výrazných návštěvních cílů – zoologické zahrady,
botanické zahrady a zámku Troja s tím, že by toto trojské centrum mělo
být napojeno na Stromovku a Výstaviště. Není ale třeba se obávat, že by
ve Stromovce vyrostl megazábavní park. Cílem je, aby návštěvníci mohli
bez problémů procházkou, na kolech, na on-line bruslích apod. se přes
Stromovku dostat na Výstaviště. Centrum v Troji má za cíl přilákat
větší množství turistů a poskytnout jim zábavu na víc než jedno
odpoledne. Trojská kotlina k tomu má velmi dobré dispozice. Pražská
zoologická zahrada je v rámci hlavního města druhou nejnavštěvovanější
atraktivitou hned pro Pražském hradu. Zásadní pro tento projekt je dovést
tam infrastrukturu odpovídající jednadvacátému století, a to
i v souvislostí s nezbytnou rekonstrukcí čistírny odpadních vod, která
je jedním z prioritních úkolů sledovaným orgány Evropské unie. Nová
výstavba nebude mít negativní dopad na trojské starousedlíky. Naopak,
v této době se zde bude budovat protipovodňový val, a uvažovaná pozemní
komunikace, propojující již zmíněná centra, která výrazně zlepší
dopravní obslužnost této lokality, povede podél něj.
