Karvinské lázně jsou proslulé vynikajícími výsledky léčby pohybového ústrojí. Disponují vydatnými prameny jodobromové (JBr) vody – zvané solanka. Ta mimořádně příznivě působí na cévní systém. Napomáhá léčbě pohybového ústrojí, nemocí neurologických, gynekologických a kožních. Původ tohoto přírodního léčivého zdroje sahá do období třetihorního vrásnění a složení nepřipouští pochybnosti o tom, že se jedná o vodu pradávného moře. Vznik zdejších lázní se datuje rokem 1867, kdy byla na dnešním území města Karviné zahájena první lázeňská sezona.

Přitáhnout pozornost k dalším lázeňským oblastem

S náměstkem primátora statutárního města Karviná Ing. Zbyňkem Gajdaczem se potkáváme 8. října 2009 v hotelu Thermal v Karlových Varech na 12. konferenci Sdružení lázeňských míst České republiky.
Na konferenci jsme přizvali i Svaz léčebných lázní České republiky, takže jsme tady jak zástupci veřejné sféry – sídel, v nichž lázeňské subjekty působí, tak majitelů a provozovatelů lázeňských domů. Jsem jeden z těch, který ve Sdružení lázeňských míst ČR opakovaně připomínkuje, že se tato konference po řadu let koná v Karlových Varech. Uznávám, že Vary jsou krásné světově proslulé historické lázeňské město. Na druhou stranu, už jen z marketingového hlediska má celá řada dalších lázeňských míst zájem o to, aby se tato CzechTourismem podporovaná akce konala také někdy na jejich územích.

Je šance ji uskutečnit např. ve vašich slezských lázních?
Pokud se na tom v rámci Sdružení lázeňských míst ČR domluvíme, pak je. Ostatně, popularizaci si zaslouží i další lázeňská místa, nejen Karviná. Sdružení lázeňských míst ČR sice na realizaci konference konané v rámci Karlovarského týdne dostává od státu prostřednictvím CzechTourismu příspěvek, jsem ale přesvědčen, že v žádném případě nemůže být podmíněn tím, abychom její příští ročníky uskutečňovali jen a pouze v Karlových Varech. To by mi nepřišlo košér. Průběh této dvanácté byl opravdu zajímavý. Mělo to spád, hlavu a patu. A potvrzují to i ostatní účastníci. Proto by bylo velmi dobré, kdybychom dokázali přesvědčit Ministerstvo pro místní rozvoj ČR a CzechTourism, aby podporovaly konání konferencí v místech, která o to projeví zájem a budou na nich ochotna finančně participovat, s cílem popularizovat lázeňství i v ostatních regionech České republiky. Zkrátka přitáhnout pozornost médií k našim dalším lázeňským oblastem a přivést tam odbornou veřejnost.

Posláním Všudybylu je prostřednictvím vás, osobností z různých oborů a oblastí, poukazovat na možnosti cestovního ruchu – rezortu, který výrazným způsobem umožňuje zhodnocovat duchovní, přírodní, kulturní a historické dispozice země a jí produkované a do ní dovážené zboží. Otevírat oči a srdce těm, díky nimž s ním není v Česku zacházeno jako se strategickým hospodářským odvětvím – se sférou domácího a zahraničního obchodu s obrovským a zřejmě nevyčerpatelným potenciálem. Jako s oblastí podnikání významně přispívající k sociální a hospodářské stabilitě státu s vysokou mírou uplatnění lidských zdrojů. Jako s byznysem, který jediný ze všech dokáže generovat spotřebitele odjinud. Proč? Protože v oblasti průmyslu cestovního ruchu Česká republika využívá zhruba pouze deset procent svého potenciálu. Nepochopení podstaty průmyslu cestovního ruchu a mizivá společenská poptávka a od ní se odvíjející politická (ne)vůle k tomu, aby cestovní ruch výrazněji přispíval k posilování sociálních jistot nejširších vrstev společnosti mj. způsobují, že se jeho aktivity v intenzivnější míře odehrávají pouze na malé části území naší vlasti.
Na tuto záležitost by se dalo nahlížet z několika rovin. Jednou z nich je, že jsou tady zažita schémata z minulosti. Pro mnohé, obzvláště zahraniční turisty, je Česká republika Praha, pak Krkonoše a možná ještě západočeské a severočeské lázně. Nicméně pravda je někde jinde. V posledních letech, hlavně po zahájení účinkování krajských samospráv, lze zaznamenat snahu začít pouštět podpůrné aktivity doprovázené finančními zdroji do jednotlivých regionů. Řada krajů se k cestovnímu ruchu začala vehementně hlásit. Bohužel, většinou si vylámaly zuby. Pokud to totiž nebude souhra, centrum (tedy i zahraniční obchodní politika hájící zájmy českého průmyslu cestovního ruchu coby zahraničního obchodu) – kraje – jednotlivá sídla, tak to vždycky bude kulhat a budeme tahat za kratší konec provazu. Jako reprezentant jednoho z lázeňských míst musím konstatovat, že si za to částečně můžeme sami. Dokladem toho je i diskuze na 12. konferenci Sdružení lázeňských míst ČR, ilustrující, že šéflékaři a lékaři lázeňských domů jsou bytostně přesvědčeni o tom, že je třeba podporovat hlavně léčebné lázeňské pobyty hrazené z veřejných zdrojů. Že to je to pravé ořechové. Z hlediska péče o zdraví české populace a zdravotní prevence mají určitě pravdu. Nicméně to do české ekonomiky další peníze nepřinese, „pouze“ je státu ušetří. Na druhé straně tu jsou vlastníci lázeňských subjektů a jejich vrcholoví manažeři, kteří si tuto skutečnost začínají uvědomovat. Měli možnost to vidět za hranicemi na západ od nás (např. v Itálii a Německu), a tam je to zcela jednoznačné. Tam od sebe oddělují léčebný postup hrazený zdravotními pojišťovnami a plátcovský systém, o kterém si rozhoduje klient. A v plátcovském systému? Tam se pohybují neskutečné peníze. Možnost připlatit si nadstandard by měla být i v dalších oblastech.

Bezesporu. Určitě by to bylo motivační, omezující plýtvání. Stojí-li totiž pořízení služeb či čehokoliv nulu peněz, úsilí, tužeb apod., je pro nabyvatele hodnota takto nabyté věci, vztahu, služby, zážitku apod. nulová, tj. demotivující s ní nakládat hospodárně.
Nicméně určitě je nezbytné stanovit standard léčebné péče, který bude pokryt z veřejných zdrojů. Ale pak mějme řadu nabídek, které si budou klienti moci dokoupit. A to se nemusí týkat pouze léčebné lázeňské péče, to by se mělo týkat i ostatních oborů českého zdravotnictví.

• www.karvina.cz