Menu

Přeshraniční spolupráce v lázeňství

05. 06. 2004

Oč více nejasností, o to více „zasvěcených“ diskutérů
Nejdiskutovanějším tématem těchto dní je vstup naší republiky do Evropské unie. Oč více nejasností, o to více je „zasvěcených“ diskutérů. Ať s názorem pozitivním či negativním. Mnozí očekávali, že se otevřou stavidla a do všech oblastí začnou proudit peníze z Bruselu (naštěstí jsme si sami postavili do cesty řadu překážek, aby nás náhodou finanční vlna nesmetla). Ať již se jednalo o kompetenční spory mezi ministerstvy a krajskými úřady nebo o pozdě zveřejněná (pokud vůbec) kritéria, případně nejednotnost ve výkladu, k jakému účelu a pro koho jsou dotační tituly určeny. Výsledkem je poměrně velká skepse, zda vůbec normální podnikání a běžné provozování jakýchkoli činností je hodno zřetele a podpory, když jsme nabádáni, abychom věci nazývali jinými jmény, „abychom se vešli do dotačního šuplíčku“, abychom trochu švejkovsky chytračili, a tak na nás zbyla nějaká ta koruna – pardon euro.

Neexistence přechodných období
Bruselské peníze nejsou jediné téma. Hovoří se o například o našich hygienických předpisech, které však jsou daleko přísnější než ve většině zemí Evropské unie. O neexistenci přechodných období u tak citlivých oblastí pro cestovní ruch, jako jsou ceny ubytovacích a stravovacích služeb, když víme, že ne všechny ostatní země Evropské unie tyto služby zařadily do základní sazby DPH. A tak bych mohla pokračovat dalšími příklady naší nepřipravenosti. Mohlo by se zdát, že výčet negativních dopadů převyšuje pozitivní vlivy, ale není tomu tak. Nejdůležitějším momentem našeho připojení se k Evropské unii je to, že jsme se přihlásili k demokratickým evropským státům. K myšlence spolupráce a spolurozhodování o naší budoucnosti nejen v malém teritoriálním měřítku, ale v celém evropském regionu. Že jsme ochotni a schopni se podřídit zájmům většiny obyvatel Evropy a sami také přispět svými zkušenostmi a znalostmi k rozvoji spolupráce v různých oblastech lidského konání. Lázeňství a cestovní ruch jsou jistě jednou z možností, jak tyto obecné proklamace převést do praktického života a realizovat spolupráci i své příspěvky celoevropské komunitě.

Společná historie a současné podmínky
Lázeňství ve středoevropském regionu má dlouhou tradici opřenou o kvalitní přírodní léčebné zdroje, mezi něž počítáme i přírodní prostředí a čisté ovzduší. Je žádoucí navázat na tradici, oživovat ji a obohacovat. Přizpůsobovat potřebám lidí. Tyto potřeby a podmínky si jsou v různých evropských zemích velmi podobné. Souvisí s podobným demografickým vývojem, s podobnými očekáváními, se kterými je člověk ochoten vydat se na cestu. Demografický vývoj spěje ke stárnutí populace. Zvyšuje se průměrný věk, pojem „mladí senioři“ je stále houfnější. Lidé si s přibývajícím věkem uvědomují velmi intenzivně význam aktivního přístupu k vlastnímu zdraví. Tak se dostáváme i k jednomu z nejdůležitějších motivů cestování – aktivní regenerace a rekondice, zlepšení zdravotního stavu tělesného i duševního. Zde je nejdů1ežitější cílová skupina lázeňských hostů. Jak lázní v naší republice, tak v cizině. Přesto tento druh regenerace hledají ve stále větší míře i lidé mladší, kteří pro to, aby zvládli vysoké pracovní vytížení, hledají „zdravé cíle“ své dovolené.

Cíle a spolupráce při jejich dosahování
Současné trendy v lázeňství se stále více přibližují nikoli ryze wellness pobytům, u nichž již jejich název u celé řady odborníků v lázeňství vyvolává alergickou reakci, ale ke koncepci Medical Spa. Tento směr upřednostňuje vysokou kvalitu zdravotnických služeb, založených na tradičních postupech splňujících nejpřísnější kritéria. Současně však zahrnuje celou škálu oblastí péče o klienta, jimž v minulosti nebyla věnována tak velká pozornost, o čemž bychom my, účastníci zdravotní péče v nedaleké minulosti a koneckonců i současní pojištěnci, mohli vypravovat bájné zkazky. Základem všeho je proškolený odborný personál, který nejen bravurně zvládá léčebné postupy, ale umí s klienty probrat jejich zdravotní stav, individuální potřeby, a skloubení všech aspektů tak, aby konečný efekt byl nejen přínosem pro fyzický stav klienta, ale i pro jeho stav duševní, jeho vlastní uvědomění si svých možností a nutnosti aktivního přístupu k sobě samému.

Bezpečnost
Pro hosty všude na světě je dnes jedním z rozhodujících kritérií výběru bezpečnost. Dnes již nejde jen o to, zda někomu neukradnou auto, peněženku z kapsy nebo peníze ze zásuvky. Dnes jde o život. Všechna zařízení by proto měla mít pečlivě propracovanou strategii v této věci a klient musí vědět, jak je o něj postaráno. Počínaje hygienickými předpisy v kuchyních, garantovanými léčebnými postupy a konče bezstarostnou procházkou parkem. Nabídka perfektního ubytovacího a stravovacího servisu je takovou samozřejmostí, že se o ní nebudu šířeji zmiňovat. Snad jen to, že je třeba neustále přicházet s novými podněty, sledovat potřeby hostů a podle toho jednat.

Formy spolupráce dnes a v budoucnosti – sdružení, spolky, obce, kraje
Spolupráce se zahraničím v oblasti lázeňství probíhá ve zcela konkrétních podobách, ale dostáváme se k bodu, kdy bude třeba si říci jak dál. Na jaké úrovni se budeme setkávat a zda zůstane jen u přátelských setkání, nebo zda půjdeme dál ve formách společné činnosti. Problém zdokumentuji na příkladu volného sdružení lázeňských míst a společností „Lázně v srdci Evropy“. Před dvanácti lety jsme se sešli v kruhu zástupců lázeňských míst a společností ve středoevropském lázeňském regionu západních Čech, severního Bavorska a západního Saska, kde německou stranu zastupovali starostové a českou představitelé největších lázeňských společností a u Karlových Varů zástupci magistrátu s poměrně dobře definovaným pověřením. Byly realizovány propagační prospekty, zpracováno logo sdružení, provedena společná prezentace na veletrzích. Dokonce se s účastníky setkali premiéři obou zemí a diskutovali o možnostech rozvoje tohoto lázeňského regionu a vyslovili mu plnou podporu. A závěry? Na německé straně se jednání účastní pořád starostové, kteří mají velmi silný mandát svých městských rad, a na české zástupci největších firem – ovšem dnes již s velmi slabým mandátem ke spolupráci, vzhledem k tomu, že se jedná o ekonomické subjekty. Velmi málokdy zástupci měst, kde je jednak slabá jazyková vybavenost, jednak se neustále mění delegáti, kteří se zpočátku zcela zákonitě těžko orientují v problematice.

Co s tím a jak dál?
Tuto otázku jsme si položili na dvou jednáních sdružení a vyplynuly z nich dvě možnosti. Je možno se nadále přátelsky čas od času sejít, vyměnit si zkušenosti. Pochlubit se svými úspěchy a uklidnit se informacemi, že problémy nejsou jen u nás, ale i jinde. Nebo je možné využít obrovského potenciálu oblasti centra Evropy s jedinečnou koncentrací přírodních zdrojů a krajinných, historických a dalších zvláštností, s rozvojovým potenciálem dosud neobjevených části regionu, k nastartování opravdové spolupráce a znásobení možností. V nejbližších měsících budou o vyjádření k této otázce požádány zastupitelské sbory jednotlivých míst, tak aby směr ukázali sami lidé v regionu. Bude záležet na míře informovanosti a vůli ke spolupráci a její formě. Na německé straně je velká obava z konkurence českých lázní, hlavně v oblasti cen a mezd. Na české straně vidím největší problém nikoli v oblasti financí, které jsou nedostatečné prakticky všude, ale v tom, že nevíme, kam vlastně směřujeme a jak chceme svůj region utvářet. Chybí zde koncepce rozvoje regionu, jednoznačné sdělení, zda budeme regionem lázeňství a cestovního ruchu, nebo oblastí chemického průmyslu, nebo oblastí se skládkami a zpracováním zemědělských produktů, případně něčím úplně jiným. Absence této koncepce pak dává volnost výstavbě provozů, které nikde jinde v zahraničí nechtějí, pod vlajkou údajného zvýšení zaměstnanosti a investic v regionu. Ptám se, za jakou cenu?!

Spa Heart of Europe – Kurherz Europas – Lázeňské srdce Evropy
Cílem je vytvoření chráněné značky pro středoevropský region zdraví, zpracování koncepce rozvoje celého regionu s důrazem na aspekty zdravého způsobu života, lázeňství, a tím i turistiky a cestovního ruchu celkem. K tomu využít stávajících poznatků, jež jsou k dispozici na úrovni Karlovarského, Plzeňského kraje i v oblastech Německa. Hlavní těžiště činností v rozhodovací úrovni v České republice přenést na obce s podporou podnikatelských subjektů a zejména obecních zastupitelstev. Zároveň se opřít o administrativní kapacitu kraje, aby zde nebyla vytvořena jakási dvojkolejnost s možností budoucí srážky. Vytvořit specializované místo, které bude sledovat vývoj, koordinovat činnost, nabízet možnosti, hledat cesty. Nikoli však jen samoúčelně. Musí pracovat se znalostí trhu a jeho potřeb, proto, aby přinášelo užitek všem. Vychovat nové odborníky. Zajistit jim zahraniční stáže a šance získat zkušenosti.

Zpětná reakce
Lázeňství a cestovní ruch není možné vytvářet v kanceláři bez zpětné reakce. Pak jsou to jen prázdná slova bez patřičného efektu. Lidé, kteří měli tu odvahu, že začali podnikat v oblasti lázeňství a cestovního ruchu, jistě potvrdí, jak nutná je profesionalita. Zde a v této době, kdy se stáváme součástí Evropské unie, již není místo ani čas na improvizace a metodu „pokus – omyl“. Budoucí vývoj bude určen stupněm naší profesionality, schopnosti se přizpůsobit potřebám klientů, dovedností v aktivizaci odborníků a jejich zainteresovanosti na výsledku. Přeji nám všem, aby z nás byli plnohodnotní a sebevědomí Evropané v bohatém a krásném regionu SRDCE EVROPY.
Ing. Hana Heyduková

Archiv vydání

2020 2019 2018 2017 2016 2015 2014 2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001

for kids