Menu

Praha má ohromný magnetismus, který se rozšiřuje i na nové trhy

07. 05. 2013

Světoví experti pod záštitou ministra pro místní rozvoj Kamila Jankovského a radního hl. m. Prahy Václava Novotného přednášeli 9. dubna 2013 v Praze o tom, jak být úspěšní při získávání mezinárodních kongresů. V rezidenci primátora se pak uskutečnil čtvrtý ročník slavnostního vyhlašování cen pro kongresové velvyslance. Ocenění tam z rukou radního hl. m. Prahy Ing. Václava Novotného a prezidenta Prague Convention Bureu Sanjiva Suriho převzali ti, kdo významně přispěli k rozvoji kongresové turistiky v Praze. Cenu za Korporátní akci roku 2012 získala společnost Cisco Systems (Czech Republic) za uspořádání konference Cisco Expo 2012. Ocenění v kategorii „Kandidatura roku 2012“ převzal prof. Karel Cvachovec, MD, MBA, za úspěšnou kandidaturu na 17. Světový kongres anesteziologů (WCA), který se v Praze uskuteční v roce 2020. Cena v kategorii „Kongres roku 2012“ byla udělena prof. MUDr. Janě Hercogové, CSc., za 21. kongres Evropské akademie dermatologie a venerologie (EADV) pro více než osm tisíc delegátů, který loni proběhl v Kongresovém centru Praha. Zvláštní cena Kongresového centra Praha patří Radoslavě Froňkové, ředitelce agentury nova-Art. Získala ji za konferenci Mary Kay, která se od roku 2008 každoročně koná v Kongresovém centru Praha, kde má podle plánu setrvat až do roku 2020. Vyvrcholením pak bylo udělení ceny za dlouhodobý přínos pražské kongresové turistice, kterou získala prof. MUDr. Eva Syková, DrSc., ředitelka Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR.
Zhruba týden poté jsem rozhovor s radním hlavního města Prahy pro kulturu, památkovou péči, výstavnictví, cestovní ruch a zahraniční vztahy Ing. Václavem Novotným začal konstatováním, že loňský rok 2012 byl pro pražskou kongresovou turistiku, a pro tržní platformu cestovního ruchu v Praze vůbec, rekordně úspěšný.
Je pravda, že loňský rok byl z hlediska cestovního ruchu úspěšnější než všechny předchozí, a je to dobře. Teď nám ale leží na srdci budoucnost Kongresového centra Praha. Kongres pro více než dva tisíce účastníků se totiž fakticky v tomto městě ani v této zemi nedá uspořádat jinde. Jsem členem Výboru regionů, zastřešujícího jednu z evropských struktur, takže jsem v této souvislosti byl nucen trávit čas v jednacích prostorách Evropského parlamentu. Tam jsem si velmi silně uvědomil, jaký je naše Kongresové centrum Praha útulný a přátelsky působící „domeček“. Evropský parlament a budovy, kde se schůzuje, jsou ve srovnání s ním vyloženě odpudivé. Nicméně Kongresové centrum Praha bylo kvůli rekonstrukci pro Výroční zasedání Mezinárodního měnového fondu a Skupiny Světové banky v roce 2000 zadluženo. Navzdory průběžnému umořování dluh čítá téměř dvě miliardy korun, a má být splacen do 16. dubna 2014. Byť Praha kongresová prožívá úspěšné roky a Kongresové centrum se přehouplo do zisku, není ani zdaleka schopno tuto částku uhradit. Když jsme prozkoumali možnosti splacení dluhu, který na Kongresovém centru Praha vázne, zjistili jsme, že nezbývá než obrátit se na stát s poukazem na to, že výnos z turismu je zejména daňový – tzn. výnos státu. A byť je vždy nutné trochu spekulovat, lze jej vyčíslit na úrovni tři sta až čtyři sta milionů korun ročně. Stát by tedy měl mít zájem tuto základní strukturu českého kongresového turismu udržet a nenechat ji zkrachovat. Projednali jsme tuto otázku s panem ministrem Kalouskem, a řešení říká: Státe, sanuj dluhy. Praha vzhledem k této situaci přestane být stoprocentním vlastníkem Kongresového centra. Stát v něm díky sanaci dluhů získá sedmdesátiprocentní většinu a městu Praha zůstane minoritní třicetiprocentní podíl. Město se ale zároveň zaváže, že v průběhu čtyř let do Kongresového centra Praha investuje přibližně tři čtvrtě miliardy korun. Tím se budeme postupně vracet od současného výkyvu vlastnické struktury sedmdesát ku třiceti procentům k cílovému stavu, kdy bude 55 procent centra patřit státu a 45 procent městu s tím, že Praha bude i nadále jeho provozovatelem. Bude tak mít převahu v představenstvu, a stát bude naopak subjektem, který bude na chod této akciové společnosti dozírat a bude proto mít většinu v dozorčí radě.
Když vláda tento návrh schválí, budeme moci Kongresové centrum Praha pro Českou republiku nejen zachovat – a ponechat si vliv na nejpodstatnější součást kongresové infrastruktury Česka – ale navíc je investicemi rozvinout tak, aby si do budoucna udrželo konkurenceschopnost vůči evropským kongresovým centrům s obdobnou kapacitou, s nimiž Česká republika soupeří o velké a největší kongresy. A když se vrátím ke své návštěvě Evropského parlamentu, musím zopakovat, že zůstaneme-li konkurenceschopní technicky, vždycky budeme mít navíc úžasný výhled na panorama Prahy, jemuž dominuje Pražský hrad.

Co kongresové pobídky?
Co se týče možností nějakých „bene“ pro úspěšnost našich kandidatur, hledáme systém stabilních pobídek pro kongresy nad půldruhého tisíce účastníků. Jde nám to přetěžce. Narážíme na pojem „nepřiměřená veřejná podpora“, který ve jménu rovné soutěže razí Evropská unie. Hledáme způsob, jak nepřijít do konfliktu s těmito evropskými pravidly, a doufáme, že se nám jej podaří najít.

O proslulost Prahy se zasloužily generace Pražanů, z nichž vyčnívají osobnosti státníků – Karla IV. Lucemburského a Rudolfa II. Habsburského, duchovních, vědců, lékařů, umělců, spisovatelů, filozofů aj. Letos si připomínáme 130. výročí narození Pražana Franze Kafky.
Přestože, jak je pro nás typické, je Franz Kafka ve světě daleko proslulejší než doma, v Praze si ho připomínáme na každém kroku. Kafkovskou (ne)funkčnost, tu tady máme pořád. Dokonce i Zámek a sem tam nějaký Proces. Nicméně k úspěšnosti kandidatur Prahy spolu s odkazem již nežijících velikánů výrazně přispívá proslulost světově renomovaných žijících osobností. Klíč k získávání kongresů mají v rukou čeští experti z různých oborů, kteří působí v evropských a světových oborových a odborných společenstvech a rozhodně tam nejsou jen řadovými členy. A když v té které asociaci prohlásí: „Co kdybychom náš příští světový kongres udělali v Praze?“, tak jej pro Prahu získají. Právě pro ně Prague Convention Bureau vytvořilo institut kongresových velvyslanců. Malým, ale nikoli bezvýznamným oceněním je, že je jednou za rok pozveme do rezidence pražského primátora a předáme ceny těm z nich, kteří v daném období vynikli. Určitě si zaslouží naše velké poděkování.

Praha přitahuje stále víc individuálních turistů.
Praha má ohromný magnetismus, který se rozšiřuje i na nové trhy. Pokud jde o tvorbu strategie, jak ho využít, zatím jsme se příliš nepochlapili. Je to paradoxní. Vídeň má skvělý systém podpory incomingu a podstatně horší výsledky, pokud jde o počty turistů. Pražský systém je v zárodcích, a naše výsledky jsou podstatně lepší. Lze se tedy domnívat, že kdybychom navíc měli funkční systém, byly by hospodářské výsledky Prahy ještě lepší. Proto ho tvoříme. A protože se koneckonců v Evropě všichni shodnou na tom, že vídeňský systém je nejpropracovanější, snažíme se ho uplatnit v podmínkách Prahy, kde to jen lze. Po vzoru Vídně jsme si řekli, že výkonnou institucionální podstatou má být Pražská informační služba, i když si třeba nezachová své současné jméno. Jsme přesvědčeni, že je lépe využít existující strukturu než tvořit novou. Na základě výběrového řízení se ředitelkou PIS stala paní doktorka Nora Dolanská, která strávila sedm let právě ve Vídni a z Češek a Čechů má nejhlubší znalosti o tom, jak vídeňský systém funguje. Rádi bychom, aby jej pomohla v Praze aplikovat. Vídeňský systém je zároveň výrazně charakteristický tím, že do směřování jeho chodu vstupují profesionálové. Takže jsme ustavili komisi, která zastupuje jednotlivé obory dotýkající se cestovního ruchu. A protože stále větší podíl turistů tvoří individuální návštěvníci, je tam zastoupen i Google, což někoho možná překvapí. Ale zkrátka platí, že turismus je v poslední době silně individuální. Osmdesát procent turistů, kteří přijedou do Prahy, dnes pro inspiraci, k plánování a zajištění své cesty využívá internet. Takže krom oborových asociací jsou v komisi i firmy, jež ve vývoji pražského turismu hrají významnou roli. A hlavně jsme celý projekt vybavili penězi. Ty v pražském rozpočtu na cestovní ruch totiž byly vždycky, a není pravda, že ne! Jenom se v rámci tzv. „partnerství“ rozmělnily na nesourodé, ba i zcela protichůdné, nahodile vznikající projekty, takže vynaložené desítky milionů korun měly nulový efekt. Řekli jsme si, že „partnerství“ je třeba celé, jak leží a běží, zrušit a vše zkoncentrovat do proudu, jehož filozofii bude tvořit tahle komise – Rada, jejímž výkonným orgánem je Pražská informační služba. A když se Rada shodne, které trhy a které segmenty oslovovat a jaké nástroje k tomu využít, třeba to bude fungovat. A když náhodou nebude, umožní to říci profesionálům: „Vy jste to takhle chtěli… Jestli to nefunguje, musíte se nad tím lépe zamyslet.“ Dosud to bylo tak, jak to uvážilo „Město“, což se obvykle stalo předmětem kritiky, a obvykle oprávněné. Ale popravdě, město dostalo „přes prsty“, i když sem tam udělalo něco dobře, protože profesionálové se nepodíleli na rozhodování. Takže toto je způsob, jak vídeňský systém bez nějakého dramatického násilí aplikovat na pražské poměry, a právě na tom už zhruba tři měsíce pracujeme.



Archiv vydání

2020 2019 2018 2017 2016 2015 2014 2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001