Český a německý král a římský císař Karel IV., křtěný Václav, syn Elišky Přemyslovny a Jana Lucemburského, se narodil 14. května 1316 v Praze. Patří mezi nejvýznamnější panovníky vrcholného středověku. Jméno Karel, po svém strýci a kmotru francouzském králi Karlu IV. Sličném, přijal až při biřmování.

Praha chystá oslavy 700. výročí narození Karla IV.

Kulturní Evropa si v roce 2016 připomene 700. výročí narození císaře Karla IV. Koordinátorem akcí chystaných k tomuto jubileu na území našeho hlavního města je Odbor památkové péče Magistrátu hlavního města Prahy. 21. září 2015 jsem navštívil jeho ředitele Mgr. Jiřího Skalického, abych se ho zeptal na stav příprav.
Pane řediteli, v celoevropském měřítku má Praha při těchto karolínských oslavách sehrát jednu z nejvýznamnějších rolí.
Ano, už proto, že si ji Karel IV. vybral za své sídelní město, nesmírně ji pozvedl a zvelebil. Díky němu se stala i sídelním městem Říše římské. Ostatně proto nechal na Karlově postavit chrám zasvěcený jejímu zakladateli, prvnímu římskému císaři, Karlu Velikému. Mimo jiné inicioval přestavbu královského paláce, podnítil vznik Karlovy univerzity, založil Nové Město pražské jako zcela nový urbanistický celek s vlastními hradbami a samosprávou a zhruba deset let poté, v roce 1357, Karlův most, který pravděpodobně považoval za své nejvýznamnější dílo a s jehož založením vyčkal na vhodnou astrální konstelaci. Postavit takový mohutný kamenný most totiž mělo v jeho době nejen praktický, ale i symbolický význam. Což dokládá i papežský titul „pontifex maximus“ (nejvyšší mostník).
Sedmisté výročí skýtá významnou možnost propagace Prahy doma i v zahraničí. V červenci radní Hlavního města Prahy odsouhlasili materiál, jímž náš odbor pověřili věcnou a časovou koordinací akcí chystaných k tomuto výročí. Proběhla první jednání zástupců Hlavního města Prahy, Univerzity Karlovy, Národního muzea, Národní galerie v Praze, k nimž se připojí i Správa Pražského hradu a Arcibiskupství pražské. Měla by vyústit v užší spolupráci, v níž budeme deklarovat vzájemnou součinnost při přípravách oslav tohoto výročí v hlavním městě Praze. Nyní čekáme na schválení vládního materiálu, na jehož základě budou jednotlivým institucím přiděleny finanční prostředky na podporu příprav a realizaci akcí spojených s tímto výročím.

Jste historik, co byste v souvislosti s výročím vyzdvihl?
Beru to pragmaticky. Nacházíme se na území Pražské památkové rezervace zapsané na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Ta existuje v hranicích, které z více než devadesáti procent vytyčil Karel IV. Nicméně Karel IV. jak v Praze, tak ani na ostatním území Česka nemá žádné reprezentativní muzeum či stálou expozici, která by se mu komplexně věnovala. Pod tíhou důkazů starších i nových studií, odkazů a pramenů ze zahraničí jsme si totiž vědomi, že tak, jak byl u nás za Jiřího Spěváčka (1923–1996), specializujícího se na dějiny vlády Lucemburků v českých zemích, Karel IV. otcem vlasti, tak rozhodně nebyl otcem vlasti pro Němce nebo třeba Poláky. Proto by podstata stálé expozice o Karlu IV., kterou hlavní město připravuje, chtěla navázat na chystané výstavy Národní galerie v Praze, Národního muzea, Národního technického muzea a Univerzity Karlovy a představit osobnost Karla IV. ze všech stránek. Nejen coby vědátora, zakladatele, osvíceného fundátora, vzdělaného člověka, ale i jako tvrdého panovníka, který neváhal spustit pogromy, aby získal určité finanční prostředky, atd. Bude jej chtít ukázat i tak, jak jej vidí Němci a další národy. V podstatě některé věci, které tu máme od dob Aloise Jiráska glorifikovány, pro Němce znamenaly další pád do rozervanosti papežského schizmatu a dalších souvislostí. Samozřejmě, kroky spjaté s vytvořením této expozice budou směřovat k získání relevantních předmětů, artefaktů z té doby. Chceme ji koncipovat multimediálně, aby byla, zejména pro děti a mládež, edukativně atraktivní. V souvislosti s ní se chceme inspirovat i u Kinských ve Žďáru nad Sázavou, kde již byla taková multimediální zdařilá expozice o založení cisterciáckého kláštera vytvořena.

Kde by měla být umístěna?
Rada hlavního města předběžně odsouhlasila, že by mohla být v domě U Zlatého prstenu na Starém Městě za Týnským chrámem kousek od Staroměstského náměstí. V hledáčku je i Dům U Kamenného zvonu vedle Týnského chrámu, který je považován za jedno z míst, kde se Karel IV. mohl narodit. Dům U Zlatého prstenu je Galerií hlavního města Prahy v současné době využíván pro prezentaci moderního výtvarného umění, pro něž však nejsou jeho starobylé prostory ideální. Stálá expozice ponese název „Karel IV., Praha a Lucemburkové“. U jejího scénáře počítáme se spoluprací s prorektorem Univerzity Karlovy profesorem Janem Roytem, s profesorem Kuthanem a dalšími. Měla by být otevřena na podzim roku 2016.
Nejvýznamnější akce k výročí Karla IV. v Praze od 9. 5. 2016 se budou řadit do bloku „Královského oktávu“. Proběhnou za přítomnosti nejvyšších představitelů státu, kulturního a duchovního života. V rámci oslav sedmistého výročí bychom vedle stále expozice chtěli jako město významně podpořit další akce. První je putovní výstava věnovaná Karlu IV., na níž spolupracujeme s Univerzitou Karlovou a Národní galerií v Praze, jež bude především využita agenturou CzechTourism a Českými centry. Výstava „Z Čech až na konec světa“ by zase na počátku roku 2016 měla představit významné středověké cestovatele naší historie, přičemž jedním z nich je i sám Karel IV. Univerzita Karlova odborně připravila „Korunovační slavnosti“, které by měly být věcnou rekonstrukcí historického korunovačního průvodu z Vyšehradu na Pražský hrad v historických reliktech. To znamená se všemi insigniemi apod. Myslím si, že to bude hodně zajímavá podívaná a zkušenost nejen pro Pražany, ale i velký turistický magnet.

• www.pamatky.praha.eu/jnp