Menu

Posláním našeho letiště je přispívat k prosperitě regionu

25. 05. 2010

S hejtmanem Moravskoslezského kraje Ing. Jaroslavem Palasem se potkáváme 26. dubna 2010. Záminkou mé návštěvy bylo hlavní téma tohoto vydání, kterým je letecká doprava.
Pane hejtmane, je pro hospodářský rozvoj kraje výhodou mít na svém území druhé největší mezinárodní letiště České republiky?
Je, a v dlouhodobé perspektivě velkou. Také proto jsme rádi, že je Letiště Leoše Janáčka Ostrava, provozované akciovou společností Letiště Ostrava, a.s., v majetku Moravskoslezského kraje. Jeho přesahujícím posláním totiž opravdu je plnit roli jednoho ze stěžejních prvků hospodářské prosperity našeho regionu. Proto činíme kroky k jeho dalšímu rozvoji. Před pár lety tu byla zprovozněna nová odbavovací hala. Zmodernizovali jsme přibližovací systém, který posádkám letadel umožňuje přistávat a startovat i při nízké dohlednosti. V současné době naše letiště odbavuje zhruba tři sta tisíc pasažérů ročně. A přestože letectví ovlivnila celosvětová hospodářská stagnace, je předpoklad, že výkony našeho letiště, tj. počty cestujících i objemy carga, půjdou brzy nahoru. Spádovou oblast Letiště Leoše Janáčka Ostrava netvoří pouze území České republiky či jen Moravskoslezského kraje, ale i významné regiony Polska a Slovenska. Žilinský kraj, Opolské vojvodství, Slezské vojvodství, v nichž žije na deset milionů lidí. Tento potenciál naše letiště zatím zhodnocuje jen zhruba na 20 %. Pokud uděláme solidní marketing a letiště bude napojeno na mezinárodní železniční, silniční a dálniční síť, jsem přesvědčen, že jeho výkony rychle porostou. V rámci regionálního operačního programu proto tyto chybějící články dopravní infrastruktury – železniční napojení letiště a sjezd z dálnice a dálniční přivaděč k letišti – chceme dobudovat. Ve fázi projektové přípravy je i nově budované integrované bezpečnostní centrum. Na jeho koncipování spolupracujeme s Řízením letového provozu ČR a Ministerstvem vnitra ČR. Bezpečnost je totiž hlavní prioritou letecké přepravy, a samozřejmě také naší. Proto chceme, aby hasiči, kteří jsou součástí bezpečnostního systému, a všichni ostatní, včetně cizinecké policie, měli co nejlepší podmínky pro výkon svého vysoce zodpovědného povolání včetně techniky špičkově vybavených nových pracovišť.
Náš region je výjimečný historicky silnou průmyslovou výrobou i tím, že na Letišti Leoše Janáčka Ostrava mohou přistávat a startovat největší plně naložená letadla světa – Ruslan a Galaxy, protože disponujeme v Česku nejdelší a nejširší ranvejí. Nákladní leteckou dopravu a na ní navazující ostatní druhy doprav, proto považujeme za strategickou záležitost pro rozvoj ostravského letiště i celého regionu. Hned vedle letiště se připravuje výstavba logistického centra. Pro spolupráci v této oblasti bychom chtěli získat strategicky silného partnera, zabývajícího se poskytováním pozemní, námořní a letecké přepravy, logistických služeb a řízení dodavatelských řetězců, který by si u nás chtěl zřídit své centrum pro střední Evropu.

Byť by vzory měly a mohly táhnout, protože do vašeho kraje přijížděla (a stále jezdí) řada nejproslulejších osobností světa, viz např. Ludwig van Beethoven (mj. autor hymny Evropské unie) do Hradce nad Moravicí, jsou Slezsko a severní Morava sice nádherné, ale co se týče průmyslu cestovního ruchu, poněkud méně využívané regiony naší vlasti. Bezesporu k tomu přispívá v Česku celkově mizivé povědomí o dimenzích cestovního ruchu. O tom, že je největším zaměstnavatelem v Evropské unii a oblastí umožňující generovat obrovské finanční sumy (v Česku zejména) zahraničního inkasa. Přispívá k tomu i u nás zahnízděné mínění, že cestovní ruch je věcí pouze lidí, kteří v něm pracují a podnikají, neboť jej většina našinců vnímá jen jako sféru utrácení svých nebo služebních peněz, přičemž sympatie spojené s přesvědčením „to nás živí, to je pro českou ekonomiku přínosem“ vzbuzují obory, u kterých mají za to, že peníze vydělávají. Nulová očekávání těch, kdo v cestovním ruchu nepracují a nepodnikají (např. že by stát s rozvojem průmyslu cestovního ruchu mohl získat další strategicky vydatný zdroj pro financování veřejných výdajů, tedy i jejich sociálních jistot), jsou ale zásadní překážkou výkonnosti celého českého průmyslu cestovního ruchu. Jak může cestovní ruch na Česko vydělávat, když si to jeho obyvatelé nepřejí? Míra poptávky po zboží (což mohou být zážitky, služby, výrobky, ale i nemovitosti, investiční celky atd.), které průmysl cestovního ruchu umožňuje účinně nabízet a prodávat spotřebitelům a investorům odjinud, je totiž důsledně spjata s celkovou image země a úrovní povědomí, které o ní mají potenciální návštěvníci. Také proto Česká republika, namnoze jakoby proti všem, zhodnocuje pouze zlomek svého potenciálu cestovního ruchu. Ještěže jsme po předcích zdědili tak úžasně disponovanou zemi…
Ano zdědili. Také proto velice rád navštěvuji regiony Moravskoslezského kraje. Mám ho moc rád, a nejen proto, že jsem se tu narodil. Máme tu překrásné hory. Pro mne především Jeseníky, protože bydlím v jejich podhůří. Jsou oblíbeným cílem turistů nejen díky překrásným přírodním scenériím a zajímavostem, ale také kvůli řadě zámků, zřícenin hradů či nejstarší úzkokolejce ve střední Evropě v Osoblažském výběžku, o níž jste psal v minulém Všudybylu (viz www.e-vsudybyl.cz, článek „Od rekonstrukce salonního vozu arcivévody d’Este ke Slovenské strele“). Moravskoslezský kraj je národopisně přepestrý a skýtá nepřeberné množství přírodních krás, kulturních, historických a technických atraktivit už proto, že leží na území dvou ze tří historických zemí, jež jsou součástí České republiky – Slezského velkoknížectví a Moravského markrabství. Na své tak si u nás přijdou milovníci přírody, historie, folkloru, zámků a hradů i lidové architektury a památkových rezervací, ale i vyznavači vyloženě aktivního trávení volného času a sportovních aktivit. Pěší turisté a cykloturisté se mohou kochat z míst dalekých rozhledů. Vodáci scenériemi kolem moravskoslezských toků. Malebné Beskydy, kromě nádherné přírody, nabízí řadu památek lidové architektury, a to nejen v rožnovském „Dřevěném městečku“, ale i lidovou architekturou inspirované objekty Dušana Jurkoviče. Krásnou krajinu Poodří s kouzelnou říční nivou řeky Odry rovněž zpestřuje řada zámků, zřícenin hradů a tři městské památkové rezervace. Také Ostravsko a Karvinsko mají výjimečný charakter, daný tradicí hlubinné těžby černého uhlí. Celá ostravsko-karvinská pánev je na třetihorním moři, jehož juvenilní vodou – jodobromovou solankou – starou několik milionů let, naše léčebné lázně úspěšně léčí pohybový aparát, neurologické a gynekologické potíže aj. indikace. Opavsko, když už jste zmínil Beethovena, je sice úzký pás našeho území, ale zato s širokou paletou atraktivit a památek. Lákadlem jsou zejména zámky, historická města a také zachovalé vojenské pevnosti z fortifikační linie z 30. let 20. století. Náš kraj je specifický svým zprůmyslněním, a i to má své kouzlo. Jeho výjimečnost je v unikátních technických a industriálních památkách, s nimiž se lze seznamovat i v řadě technických muzeí. Cestovní ruch je ale také o gastronomii a našich regionálních specialitách, kterých tu máme až až. Samozřejmě je i o bezpečnosti, a ta se týká nejen letecké a další dopravy či míry kriminality, ale i hygieny včetně kvality podávaných jídel, dostupnosti a úrovně zdravotní péče. Avšak, samozřejmě, nejen kvůli návštěvníkům našeho kraje zvelebujeme zdejší zdravotnictví, jehož páteř tvoří osm krajských nemocnic. Nejdůležitějším prvkem rozvoje, a to nejen cestovního ruchu, jsou ale lidé. Proto je naší velkou prioritou školství. Máme tu univerzity, které sice spadají pod Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, ale jsme na ně hrdi a snažíme se jim pomáhat. Zhruba dvě stě třicet škol a učilišť náš kraj přímo zřizuje. Velký význam přikládáme tomu, aby zdejší školství mělo vysokou úroveň, a aby se pedagogům dobře pracovalo, protože bez vzdělaných lidí bude Moravskoslezský kraj stagnovat.

Začátkem letošního dubna prezident Agrární komory ČR Ing. Jan Veleba poskytl záštitu další z akcí Ligy pro cestovní ruch. Jedním z cílů tohoto občanského sdružení je posilování prestiže naší vlasti nejen v zahraničí, ale zejména u domácí populace. Ostatně to, jak se Česko prosazuje v konkurenci ostatních zemí Evropské unie, a to nejen coby turistická destinace, ilustruje panem Velebou kritizovaná skutečnost, že se z hospodářsky a potravinově soběstačné země stáváme odbytištěm často dotované nadprodukce zboží tzv. vyspělejších sousedů z Evropské unie.
Co se týká zemědělství, jsem přesvědčen, že hodně záleží na tom, kdo je ve vedení tohoto rezortu. Nechápu, jak je možné, že zemědělci dovolili, aby tři po sobě jdoucí ministři zemědělství byli nezemědělci, kteří zemědělství málo rozumí. Pokud nemáte plošné vidění problematiky zemědělství, nemůžete jej úspěšně řídit, a dochází ke stavu, který prezident agrární komory kritizuje. Je pravda, že se české zemědělství neustále zmenšuje. Že se stáváme odbytištěm potravinové produkce západní Evropy. To je chyba. Ministr zemědělství ale nemusí být zas až taková persóna, aby přijel do Bruselu, praštil tam do stolu a vyjednal našim zemědělcům akceptovatelnější podmínky. Když jsem byl těsně před vstupem Česka do Evropské unie ministrem zemědělství, musel mnou řízený rezort zpracovat 60 % z celkové přístupové agendy České republiky. Některé věci, např. co se týká kvót, se nám podařilo vyjednat úspěšněji, některé méně. Jsem však přesvědčen, že vstupem Česka do Evropské unie si naši zemědělci výrazně polepšili, protože před vstupem do EU, co se týká dotační politiky, dostávali z národního rozpočtu 7,2 miliardy korun a nyní z Evropské unie berou 33 miliard korun. Samozřejmě, vstoupili-li jsme do nějakého klubu, musíme dodržovat jeho pravidla. A tak to v EU je. Nicméně i Evropská unie, pokud dochází k některým diskriminačním jevům, dokáže ustoupit a dovolí té či oné zemi, aby si chránila trh. Jde tedy hlavně o to, aby vláda nebo ministr zemědělství tyto věci vyjednali. U posledních tří ministrů mi tato aktivita opravdu chybí, ale znovu musím říci, že do jisté míry je to na vině zemědělců, že připustili, aby politické strany, které do čela tohoto rezortu staví své lidi – politiky, tam nominovaly nezemědělce, kteří o této problematice nemají ani šajn.

Pane inženýre, co podle vás nejvíc přispívá k tomu, aby mohl být hejtman úspěšný?
Výrazně mu v tom mohou pomoci zkušenosti získané předchozím působením v politice. Řadu prvků řízení ale může převzít i z jiných oblastí. Měl by mít velké organizační schopnosti, charisma a vizi dlouhodobě udržitelného rozvoje svěřeného kraje. Musí umět jednat se svými nejbližšími spolupracovníky, dokázat je zaúkolovat, kontrolovat a vyhodnocovat plnění svých zadání. Co se týká politických partnerů nebo opozice, musí umět vyjednávat, a v případě potřeby být tvrdě neústupný.


Archiv vydání

2019 2018 2017 2016 2015 2014 2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001

AKTUÁLNÍ ČÍSLO
VŠUDYBYL 05/2019
05/2019 číst aktuální číslo
Czech specials new