Politický summit Centrope v Brně
14. 06. 2012
Nejvyšší političtí představitelé,
hejtmani regionů, primátoři a starostové měst Centrope rozprostírajícího
se na území Česka, Maďarska, Rakouska a Slovenska se setkali 21. května
2012 v Brně na pravidelném pololetním zasedání – Politickém summitu
Centrope, aby vyhodnotili a rozšířili vzájemnou spolupráci. Zúčastnil se
ho hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek, brněnský primátor Roman
Onderka, místostarosta Šoproně Géza Abdai, trnavský primátor Vladimír
Butko, podpředseda Bratislavského samosprávného kraje Ivo Nesrovnal,
bratislavský primátor
Milan Ftáčnik, starosta a zemský hejtman spolkové země a města Vídeň
Michael Häupl, zástupce hejtmana, župy Győr-Moson-Šoproň Zoltán Kóczán,
předseda Trnavského samosprávného kraje Tibor Mikuš, zemský rada spolkové
země Burgenlandsko Peter Rezar,
radní Györu Erik Szabó a Mária Takátsné Tenki a poslanec Zemského sněmu
spolkové země Dolní Rakousko Karl Wilfing. Deklarovali pokračovat ve
zvyšování konkurenceschopnosti euroregionu Centrope coby atraktivního
přeshraničního znalostního regionu mezinárodního významu s výbornou
konektivitou a dostupností.
Michal Hašek,
hejtman Jihomoravského kraje, zde uvedl: „Centrope má při svém množství
univerzit a výzkumných institucí potenciál stát se vůdčím znalostním
regionem v Evropě. Budeme podporovat mnohem hlubší přeshraniční
spolupráci, aby občané mohli využívat většího potenciálu pracovních
příležitostí v high-tech odvětvích a mladí lidé získat lepší
možnosti vzdělávání. Společná podpora vědy a inovací totiž do Centrope
přiláká další špičkové výzkumné pracovníky a
talentované lidi.“
Roman Onderka,
primátor města Brna, mimo jiné zdůraznil: „Dnes jsme náš politický
program rozšířili o spolupráci v oblast výzkumu, inovací a
vysokoškolského vzdělávání. Ta doplňuje zlepšování konektivity a
dostupnosti, které jsme odstartovali před rokem při příležitosti našeho
prvního summitu. Dále jsme se shodli, že jednoznačnou prioritou Brna a
Jihomoravského kraje a spolkové země a města Vídeň je urychlené
dokončení rychlostní komunikace R52.“
Hlavní priority schválené Politickou radou Centrope
Vysokokapacitní dopravní infrastruktura pro dostupný region
Centrope
Přímá, rychlá a spolehlivá dostupnost regionu, a to i v rámci jeho
území, je předpokladem pro
konkurenceschopnost a hospodářský růst. Dokument „Centrope Infrastructure
Vision 2030“ zaručuje silnou společnou regionální pozici, která je
nezbytná pro ovlivňování priorit rozvoje infrastruktury a modernizace na
národní a evropské úrovni. V neposlední řadě bude sloužit pro podporu
lobbingu s cílem zajistit spolufinancování prostřednictvím nového
nástroje Evropské unie s názvem „Connecting Europe“ pro projekty, které
při rozvoji regionu Centrope představují nejvyšší prioritu.
Uživatelsky přívětivé služby veřejné dopravy pro
propojení regionu Centrope
Integrovaný systém přeshraniční veřejné dopravy se zlepšeným plánem
koordinace, další
přeshraniční spojení a tarify s vícejazyčnými službami v budoucnu
ještě víc usnadní každodenní život v rámci nadnárodního regionu
Centrope. Aby tato ambiciózní vize mohla být realizována, musí nedávno
založený „Kulatý stůl na téma veřejné dopravy v regionu Centrope“
sloužit jako základní kámen trvalé spolupráce. Prvním konkrétním krokem
je vytvoření uživatelsky přívětivého multimodálního dopravního
informačního systému.
Mezinárodně zřejmá spolupráce v oblasti výzkumu v rámci
znalostního regionu Centrope
Centrope má pozoruhodnou hustotu vysokých škol zaměřených na technologie a
přírodní vědy, vysokých škol aplikovaných věd a rostoucí počet
inovačních center. Díky tomu má velký potenciál stát se vedoucím
inovativním regionem konkurenceschopným na celosvětové úrovni. První
cílená a mezinárodně viditelná spolupráce zaměřená na perspektivní
oblasti zahájí proces intenzivnější spolupráce s cílem vytvoření
společného znalostního regionu Centrope. V budoucnu je třeba koordinovat
propagaci regionu Centrope jako lokace vysoce kvalitního vysokoškolského
vzdělávání a marketing vědy zaměřený na investory, talentované studenty
a výzkumné pracovníky.
Udržitelné struktury řízení pro integrovanější region
Centrope
Partnerství v rámci Centrope se ohlíží zpět do své téměř desetileté
historie vrcholící v aktuálním projektu „Centrope Capacity“, který
zavedl struktury spolupráce na všech hlavních úrovních regionální
veřejné správy. Nadcházející ukončení projektu „Centrope Capacity“,
společně s přechodem do nového období politiky soudržnosti v rámci
Evropské unie, poskytuje příležitost zdokonalit strategické perspektivy
budoucího rozvoje regionu Centrope. Dvoufázový harmonogram řízení regionu
Centrope 2013/2014 a 2015+ zajistí udržení pravidelné politické koordinace
v rámci jeho řídicí funkce a funkce stanovení agendy, pokračování
stávajících platforem zúčastněných stran a dodatečné zařazení
dalších aktérů. Tím zajistí veřejnou viditelnost a zaměření na
konkrétní, hmatatelné a dosažitelné výsledky spolupráce.
Konference Education Meets Research & Innovation
V aule kampusu Masarykovy univerzity
Odpoledne mohla odborná veřejnost i náhodní kolemjdoucí pookřát. Po
dopoledním politickém jednání mnoha představitelů všech oblastí kolem
Vídně, Brna, Bratislavy a Győru se podařilo sezvat výjimečné osobnosti a
mnoho hostů z celého regionu Centrope v největší aule kampusu Masarykovy
univerzity v Brně-Bohunicích. Konference se konala pod záštitou primátora
města Brna Romana Onderky a hejtmana Jihomoravského kraje Michala Haška. Dvě
hlavní přednášky – Jeana Severijnse (Limburg, Nizozemsko) a Rudolfa
Haňky (Cambridge, Anglie) – umožnily reflexi současných snah našeho
regionu Centrope ve světle přístupu regionů, které mají náskok několika
desetiletí. Na ně navázala bohatá diskuse moderovaná Jiřím Václavkem
z České televize.
První blok diskuse,
uvedený přednáškou Jeana Severijnse „Co mohou věda a vysoké školství
získat z přeshraniční spolupráce“, se točil kolem problémů, jak
najít potřebnou motivaci a nápady a jak zajistit, aby tu byli lidé, kteří
je budou umět zrealizovat. Hlavními diskutéry byli Tomáš Hruda (CEO,
Středoevropský technologický institut, Brno), Péter Tamás Szilasi (Odbor
strategie a rozvoje, Univerzita Istvána Széchenyiho, Győr), Lucas Zinner
(Útvar služeb výzkumu a transferu technologií, Vídeňská univerzita).
Zazněla teze, že regionální rozvoj je věcí politického a manažerského
rozhodnutí, které je podobné jako třeba rozhodnutí upéct koláč. Musíme
se rozhodnout, pro koho ho pečeme, jak má být a zároveň jak může být
veliký, do jaké míry je třeba hledat ty, které chceme nakrmit. Na poli
mezinárodní vědy stačí, aby jednotlivé instituce měly vysoké ambice,
naplňovaly je bez kompromisů a přitom měly i přirozený zájem o dění
kolem sebe. Pak spolupráce vzniká spontánně, protože v izolaci nelze
excelence dosáhnout už proto, že není možné plně využít vlastní
technologické kapacity. V jiných oblastech je třeba hledat a formulovat
podpory. Dobrým příkladem jsou třeba přeshraniční inovační vouchery
podporující spolupráci mezi firmami a akademickými organizacemi.
Druhý odpolední blok
zahájila přednáška „Hi-tech regiony: Věda a marketing transferu
technologií“ Rudolfa Haňky. Jiří Václavek v něm zpovídal také
Jaroslava Doležala (CEO, Honeywell Czech Republic), Tibora Enyingiho
(Generální ředitel, Sokoró Naturzóna Nonprofit Kft., Győr), Bernharda
Heubergera (Business & Innovation Centre Burgenland) a Jana Slováka
(Masarykova univerzita, Brno). Řeč se točila kolem výzkumných a
vzdělávacích institucí a jejich skutečné motivace k transferu
technologií, resp. motivace privátního sektoru spolupracovat s nimi. Pro
rozvoj našeho regionu je důležitá skutečnost, že podíl přímých
výsledků transferu technologií na obratu velkých a úspěšných škol (jako
je např. Cambridge) se počítá spíš na promile než na procenta. Naprosto
klíčové jsou ale druhotné vlivy úspěšného transferu. Jde o celkovou
tvář a atraktivitu instituce, a to nejen pro privátní partnery pro
kolaborativní výzkum, ale také pro studenty, zaměstnavatele atd. Podstatné
je přitom samozřejmě i přiživování snů badatelů o mimořádně
úspěšných vynálezech. To jsou všechno slova, která zpravidla politici a
ekonomové nechtějí slyšet. Spíše přitom platí, že skutečně dobrá (a
jen přiměřeně a zdravě financovaná) věda přináší mimořádné
výsledky ve výzkumu a s nimi zájem investorů o lidské zdroje na
univerzitách a kolem nich. Naopak ani velké investice do přímé spolupráce
a dílčího vývoje samy o sobě dlouhodobé efekty nepřinesou. Ve
stručnosti lze jen stěží takto postihnout šíři diskuse, která se jak
díky moderátorovi, tak hlavně díky protagonistům vyhnula standardním
klišé o nedostatečném financování či špatném řízení.
