Menu

Statutární město Havířov se nachází v Moravskoslezském kraji na půl cesty mezi Ostravou a Českým Těšínem. Jádro Havířova tvoří ochranné pásmo Sorela. Na severozápadním konci je do něho zahrnut zámek a kostel sv. Anny. Jeho architekti se inspirovali českou renesancí, o čemž vypovídají četné římsy, štíty, čučky a sgrafita. Oblast Sorely je cenná nadčasovým urbanistickým řešením, které je mnohem lidštější než pozdější panelová výstavba. Empírový zámek s parkem pak skýtá luxusní ubytování, stylovou restauraci včetně salonků a obřadní síň, která je využívána také jako koncertní sál. Na území Havířova se dále mj. nachází: Kotulova dřevěnka, která patří k nejstarším roubeným lidovým stavbám na Těšínsku, jeden z největších dětských parků v České republice, řada kostelů aj. Významnou přírodní památkou jsou Meandry Lučiny se zbytky lužních lesů s pestrou flórou a faunou.

Podporuji kroky prospěšné pro kvalitní život v Havířově

06. 03. 2010

S náměstkem primátora statutárního města Havířova pro hospodářský rozvoj Ing. Zdeňkem Osmanczykem se potkáváme 15. ledna 2010 na Regiontouru v Brně, na expozici Havířova.
Pane náměstku, Vaše expozice okamžitě upoutá dekorativními květinovými sochami na motivy jedné z dětmi nejoblíbenějších českých pohádkových knížek „Krtek a autíčko“ pánů Zdeňka Milera a Eduarda Petišky. Dovolte mi řečnickou otázku: „Proč?“
Tak, jako má Rio de Janeiro svůj karneval a další města různé tradiční akce, které každoročně lákají desetitisíce návštěvníků a přinášejí jim prosperitu, mělo a už zase má i naše město festival „Havířov v květech“. Jeho druhý ročník (po dvaceti letech obnovené tradice) bude 19. června 2010. Loňský festival byl úspěšný. Přišlo na něj na pětadvacet tisíc návštěvníků. Byl oceněn nejen veřejností, ale i médii v Česku a zahraničí. Druhý ročník bude rozměrem, obsahem včetně doprovodných programů velkolepější, protože se uskuteční v roce, kdy Havířov slaví 55. výročí svého vzniku. Samozřejmě opět nejočekávanější událostí bude průvod květinových soch městem, do něhož zapojíme nové prvky. Svoji účast na festivalu přislíbila i partnerská města slovenské Turčianské Teplice a polský Jastrzebie Zdroj.

Vaše město je unikátním urbanistickým komplexem plným parků a zeleně. Jenže doma v Česku nikdo není prorokem, takže se zdá, že tato jeho dimenze je daleko víc uznávána cizinci než našinci. Čím to, že nedoceňujeme kvality své vlasti ani sebe sama a nezřídka až nekriticky vyzdvihujeme cizinu?
To je dáno českou náturou. Tak to vidím já. Pokukujeme po okolí a to, co tu máme, přehlížíme. Ale z rozhovorů s přáteli, popř. z různých setkání mám poznatky, že se vracíme k domácím hodnotám. Že Češi, Slezané a Moravané přehodnocují vztah k dovoleným a k trávení volných chvil. Že si daleko víc začínáme vážit domácího prostředí a způsobu života, který vedeme v České republice. Zase jsme svobodnou zemí, ale nejen proto, spíš díky tomu se řada Čechů, co odešli, vrací ze všech koutů světa nazpátek. Proč asi? Protože měli možnost srovnání.

Když padla „železná opona“, lidé z tzv. vyspělých, leckdy i velmi vzdálených demokracií měli péči o naši životní a vzdělanostní úroveň. Pokud k nám pak přijeli, divili se, že tu (na rozdíl od nich) i ti méně majetní nebydlíme v dřevěných chatkách či dokonce v chudinských slumech, ale ve zděných budovách.
Co se týče bydlení a vůbec vzhledu měst, i tady jsme u některých zahraničních návštěvníků Regiontouru zaznamenali, že si mysleli, že Havířov leží v některé ze západoevropských zemí. A když jsme jim přiblížili, co to je Havířov, a měli se s ním možnost seznámit (zatím jen) prostřednictvím našich propagačních materiálů, oceňovali, že jsme za tu krátkou dobu pětapadesáti let dokázali takovéto hodnoty vytvořit a uchovat. Ať se to týká bydlení a občanské vybavenosti, sportu, kultury, architektonických památek, původních přírodních lokalit apod.

Ano, zvelebujete to, co vytvořily generace před vámi, a na rozdíl od některých jiných důrazně dbáte na kvalitu. Ostatně, když jsem se v jednom z všudybylích rozhovorů ptal šéfa STOMIX Group (evropského lídra v oblasti zateplování objektů), jak to, že firmy ze západoevropských zemí v Česku mohou prodávat zboží, jež nemohou uplatnit doma, ačkoliv jsme všichni členy stejné Evropské unie (viz www.e-vsudybyl.cz článek „Velká taškařice: Co se v ostatních vyspělých zemích prodávat nesmí, v Česku se může“), odpověděl: „Protože se nikdo nedívá. Protože v Česku je kolbiště – závod o co nejnižší ceny. A když je hlavním kritériem cena a nehledí se na kvalitu, tak do takového státu můžete přivézt materiál jakýkoliv.“ Jenomže ne do Havířova… Čím to?
Za tu dobu, co jsme na radnici, Havířov vzkvétá. Opravujeme bytový fond, který zůstal v majetku města, a mohu podotknout, že z peněz havířovského magistrátu do regenerace panelových domů nejde ani koruna. Všechno to jsou příjmy z nájmů, které pokryjí úvěry, které si na to bereme, aby občané nemuseli vynakládat žádné další peníze navíc. A přesto to vychází. Protože díky kvalitnímu zateplení objektů výrazně snižujeme výdaje za energie. Máme velmi pozitivní ohlasy. Obyvatelé města oceňují investice do svého bydlení a svého města, které jsou v objemech víc než půl miliardy korun ročně. A i v současné tzv. krizi máme pro letošní rok plánováno proinvestovat cca 760 milionů korun. Samozřejmě, většina těchto peněz je z dotací, kde si dovolím tvrdit, že jsme velmi úspěšní. Svými vlastními prostředky v objemu 240 milionů korun jsme vybudovali perfektně vybavený domov seniorů. A také jsme postavili zařízení, které bylo v našem regionu potřebné – psí útulek. Máme kvalitně zpracovaný integrovaný plán rozvoje města. Ať už z ROP nebo JOP. Díky tomu už jsme realizovali rekonstrukci náměstí Severka. V současné době pokračuje výstavba žákovské haly se souběžnou opravou dvou stávajících tělocvičen s cílem vytvořit sportovní komplex. Připravujeme výstavbu cyklostezek, areálu volného času, opravu kina „Centrum“ a rekonstrukce dalších náměstí. Do toho samozřejmě spadá i regenerace panelových sídlišť na Šumbarku, kde už budeme přistupovat k deváté etapě. A opět to budou peníze z Evropské Unie, díky tomu, že máme kvalitně připravené projekty.

Hlavním tématem třetího vydání Všudybylu je postavení cestovního ruchu v České republice. Jak jej vnímáte?
Necítím se povolán hodnotit cestovní ruch, ale jsem velký příznivec poznávání zemí (zejména té naší), jejich obyvatel, kultur a zvyklostí. Co se týče České republiky, jsem přesvědčen, že tu máme hodně rezerv. Jenomže neumíme prodat to, co tady je. Disponujeme úžasnými lokalitami a možnostmi. Ovšem obecně pro toto hospodářské odvětví, resp. oblast podnikání, nejsou vytvářeny podmínky, aby stát měl zájem na tom, dostávat na své území novou klientelu, a umožnit tak vznik dalších pracovních míst. I na úrovni našeho města jsem toho názoru, že pokud přijde nějaký soukromník s projektem, který je pro město užitečný, vůbec se nebojím zvednout ruku za to, že se přikročí k prodeji pozemků za jinou cenu, než je tržní, protože se to několikanásobně vrátí obyvatelům Havířova. Nelze hledět pouze na okamžitý zisk z prodeje. Jsou tu další pozitiva: dlouhodobé příjmy z daní, vytvoření pracovních míst na území našeho města atd. Zkrátka podporuji prospěšné kroky pro kvalitní život v Havířově.



Archiv vydání

2019 2018 2017 2016 2015 2014 2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001

AKTUÁLNÍ ČÍSLO
VŠUDYBYL 05/2019
05/2019 číst aktuální číslo
Czech specials new