Jak vznešený pohled skýtá život. Jeho několika základními znaky bylo zprvu obdařeno jenom malé množství forem; možná že jenom forma jediná. Planeta se od té doby pořád otáčí, poslušna neměnných zákonů gravitace, ale život se z tak skromných počátků mezitím rozvinul do nekonečného množství nejnádhernějších a nejúžasnějších fo­rem.

Plzeňský kraj, místo, kde vznikl život

Charles Robert Darwin 1809–1882

Na Regiontouru v Brně se Plzeňský kraj představil nápaditou, spontánní, emoce vyvolávající multimediální D3 expozicí evokující cestu do pravěku. Plzeňský kraj je totiž mezi paleontology a dnes už i turisty světově proslulý nálezy prvohorních zkamenělin z období před 550 až 255 lety.
„Na výstavě v Brně chceme upozornit na tuto jedinečnost a pozvat turisty nejen k návštěvě celého našeho krásného kraje, ale tentokrát zejména do Plzně, na Rokycansko-Radnicko a severní Plzeňsko,“ řekla při oficiálním otevření expozice Plzeňského kraje Mgr. Olga Kalčíková, náměstkyně hejtmana pro oblast cestovního ruchu, marketingu a neziskových organizací.
Území Plzeňského kraje – dochovaná součást superkontinentu Pangey (prezentované exponáty z radnického paleontologického naleziště) – připomíná místo, odkud se na Zemi rozšířil život. Pangea se totiž na menší kontinenty rozdělila až zhruba před dvěmi sty miliony lety. Její někdejší celistvost suchozemským živočichům umožňovala z nynějšího území z Plzeňského kraje migrovat až k jižnímu či severnímu pólu. Ve starším období prvohor totiž na území Plzeňského kraje existovala mořská pánev s dobrými podmínkami pro rozvoj života. Nejznámějšími mořskými živočichy z této doby jsou trilobiti. Vedle trilobitů zde nacházíme zástupce mlžů, plžů, ostnokožců, praptolitů a dalších skupin. V mladším období prvohor tu byly tropické pralesy, které daly vzniknout slojím černého uhlí. Uloženiny z tohoto období poskytly značné množství zkamenělin, z nichž lze rekonstruovat skladbu tehdejších porostů. Unikátní jsou především rostlinné zkameněliny zachované ve vulkanickém popelu, který zakonzervoval vegetaci v místě původního růstu a vytvořil tak nejstarší „Pompeje“ na světě. V jezerech žily různé druhy obojživelníků (tzv. krytolebců), ryb a bezobratlých živočichů. Uloženiny prvohorního moře ze starších prvohor začal v polovině 19. století vědecky zpracovávat Joachim Barrande. Tím se část území Plzeňského kraje stala jednou z prvních souborně geologicky a paleontologicky zpracovaných oblastí světa. Pokud jde o výzkum flóry, patří Plzeňský kraj rovněž ke klasickým oblastem. Především díky hraběti Kašparu Šternberkovi, jenž je považován za zakladatele paleobotaniky. V této souvislosti je třeba zmínit i rozsáhlé dílo prof. Václava Friče z konce 19. století, v němž popsal faunu mladších prvohor, jejíž zbytky se nacházely v okolí Nýřan. V současné době je pokračovatelem tradic paleontologického výzkumu v Plzeňském kraji paleontologické oddělení Západočeského muzea, jehož vědeckovýzkumné aktivity jsou srovnatelné s aktivitami předních světových paleontologických pracovišť. No, přijeďte se podívat. Stojí to za to!

www.zcm.cz
www.turisturaj.cz