Oslavy české státnosti 28. října v Plzni byly zahájeny dopolední mší svatou v chrámu sv. Bartoloměje, kterou celebroval plzeňský biskup monsignore František Radkovský. Pokračovaly v ZOO, kde byly dětem rozdávány balonky s logem oslav. Pivovarské muzeum, Západočeské muzeum a Západočeská galerie se do oslav zapojily prohlídkami stálých expozic. V odpoledních hodinách v Západočeské galerii vystoupil doc. Přemysl Rut v programu věnovaném české hudbě kolem roku 1900 „Česká píseň vlastenská“. Plzeňský Prazdroj umožnil prohlídky pivovaru včetně sklepení. Na zimním stadionu v ČEZ Areně byla veřejnosti k dispozici druhá ledová plocha pro volné bruslení. Divadélko JoNáš sehrálo dvě dětská představení. Dvě filmová mohli diváci zhlédnout v Cinestar. Pietní akt s položením věnců k památníku T.G.Masaryka se uskutečnil vpodvečer za účasti představitelů města, v čele s primátorem Ing. Miroslavem Kalousem, kraje, v čele s hejtmanem MUDr. Petrem Zimmermannem, ministrem spravedlnosti JUDr. Jiřím Pospíšilem a dalšími osobnostmi. Hrála zde dechová hudba „Pětatřicátníci“, která pak účastníky v rámci lampionového „Průvodu světel“ dovedla na Anglické nábřeží, kde byl na Radbuze ohňostroj. Oslavy státního svátku pokračovaly večerními a nočními programy. Slavnostním provedením opery Prodaná nevěsta v divadle J. K. Tyla, představením divadla Semafor Jiřího Suchého v Měšťanské besedě, Baráčnickým plesem v restauraci Na Spilce, jazzovým projektem v House of Blues a koncertem poprockové kapely Miou Miou v Zach's Pub.„malí vinaři“ prezentují jen nepatrný zlomek vín, u kterých mnohdy poptávka převyšuje nabídku. Vinař a majitel v jedné osobě plně ovládá, kontroluje a prožívá vzkříšení a pouť vína z vinice až na váš stůl. Spolupracovat s těmito zasvěcenci je nesmírným potěšením a radostí. Pro nás a věřím, že i pro vás – milovníky vín a gurmety, nejsou pak tato vína jen zdrojem k ukojení žízně, ale jsou i nektarem, filozofickou kategorií, krásou a vášní.

Plzeňané slavili narozeniny republiky

Při příležitosti oslav státního svátku 28. října jsem navštívil Plzeň a u památníku T. G. Masaryka oslovil jejího primátora Ing. Miroslava Kalouse. Pane primátore, statutární město Plzeň zvolilo na Česko málo obvyklý festivalový způsob připomenutí vzniku republiky. Zároveň bych si dovolil připodotknout, že je to i velmi důstojný způsob vašeho loučení se s funkcí primátora Plzně.
Musím se přiznat, že v době, kdy se rozhodovalo, že státní svátek 28. října budeme v Plzni slavit trochu jinak, jsem tuhle okolnost nepředpokládal. Myšlenka uctít vznik republiky festivalovým způsobem mne napadla právě na tomto místě před rokem. Uvědomil jsem si, že věkový průměr lidí, kteří sem přišli oslavit českou státnost, se zvyšuje. Neviděl jsem tady děti. Neviděl jsem tu mladé lidi, což signalizovalo, že je to příliš nezajímá. Zkrátka, loni jsem měl pocit, že 28. říjen je pro ně víc volným dnem než čímkoliv jiným, a to mne mrzelo. Proto jsem rád, že jsme se společně s kolegy z městského zastupitelstva rozhodli uvolnit zhruba milion korun na to, aby Plzeňané oslavili narozeniny republiky tak, jak se narozeniny slavit mají. Spontánně a vesele. Zdá se, že se to povedlo a že jsme dnešním dnem položili základy nové plzeňské tradici. Výročí vzniku samostatné Československé republiky je totiž příležitostí k zamyšlení nad složitými dějinami tisícileté české státnosti, k jejíž rekonstrukci v roce 1918 došlo. Není možné při tom opomenout jména tehdejších vůdců protirakouského odboje, především T. G. Masaryka, E. Beneše a M. R. Štefánika, stejně tak jako desetitisíce československých legionářů, kteří se za jejich myšlenku postavili se zbraní v ruce. Skutečnost, že si toto významné výročí dnes mohou připomínat svobodní občané ve svobodné zemi určitě stojí za víc než jen za pietní vzpomínku. Plzeň tak dnes, 28. října, svým obyvatelům i návštěvníkům představila velkou část kulturního dědictví, které za staletí své existence vytvořila a nashromáždila. Nejedná se jen o prvořadé historické památky, ale i o důležité, avšak někdy opomíjené součásti každodenního života. Spojovat vznik republiky jen s volným dnem je pro vnímání budoucnosti České republiky neprozíravé. Národní identita a národní hrdost jsou pojmy, které hrají významnou roli i v tak složitě se rodícím uskupení, jako je Evropská unie. Naší snahou tedy je představit v Plzni novou všelidovou slavnost a na základě zkušeností z letošního pilotního ročníku v následujících letech realizovat tradiční plzeňský „den otevřených dveří“, na který se budou občané města a turisté těšit.

Dnes jsem na plzeňských ulicích, na zastávkách městské hromadné dopravy, v zoologické zahradě, v muzeích, galerii i jinde potkával spousty lidí s visačkami „28. října – Plzeň město otevřené“.
V dnešní den oslav mohli všichni využívat prostředky MHD v Plzni zdarma. Lidé si mohli za symbolických 28 Kč koupit tzv. „Plzeňský pas“, který je opravňuje ke vstupu na všechna místa oslav, zejména do městských zařízení. Na zimní stadion, do plaveckého bazénu, zoologické zahrady, ale i do muzea, do divadla, kde za chvíli mohou zhlédnout Prodanou nevěstu, nebo do Měšťanské besedy na divadelní představení divadla Semafor pana Jiřího Suchého. Ten byl jedním z členů přípravného a realizačního týmu dnešních oslav. Jsem moc rád, že jsem se s ním mohl setkat a při této příležitosti spolupracovat. Ostatně poděkování patří všem, kteří v tomto týmu pracují. Panu řediteli Suchému z rádia FM Plus, panu Pekárkovi, řediteli západočeské divize Vydavatelství Labe-Press, jeho kolegovi Pepíkovi Kejhovi, řediteli Divadla Josefa Kajetána Tyla v Plzni, Honzovi Burianovi, lidem z města, Víťovi Linhartovi, který je spoluautorem happeningu, jenž bude za chvilku na řece Radbuze u Anglického nábřeží, a všem ostatním, kteří se příprav aktivně účastnili.

Plzeň je známa především jako město piva.
Plzeň už ale dávno není jenom městem piva. Řekněme, že Plzeň je městem, které dalo pivu jméno, a pivo jí to teď vrací. Bylo by velmi krátkozraké se upínat jenom k tomuto fenoménu. Plzeň už dávno není jenom městem těžkého průmyslu. Je moderní evropskou metropolí, která má nakročeno hrát v Evropě významnou roli. Je městem univerzitním, obchodním, kulturním, politickosprávním a společenským. Je přirozeným centrem regionu. Jsem přesvědčen, že Plzeň je šťastným městem. Za to vděčí lidem, kteří zde žili a žijí i geografické poloze na historické trase obchodní stezky Regensburg – Praha. Prosperita Plzně se traduje už od dávných dob, a to je dobře.

www.plzen-city.cz