Menu

Ples pod vlajkou identity

25. 02. 2011

Přibývá dětí a mladých lidí
V září loňského roku zpívali s dojetím na Hradčanském náměstí T.G.Masarykovi jeho milovanou píseň „Ach, synku, synku“ naši krajané. Přijeli z různých koutů světa na festival krajanských souborů, často již několikátá generace našich vystěhovalců, aby nám s hrdostí a zápalem předvedli, že umí české písničky a tance, které je stále pojí i přes veškeré hranice a čas s domovinou jejich předků. Ať chceme či nechceme, jsou to právě naše tradice a lidová kultura, které nám dávají pocit sounáležitosti, vědomí identity v dnešním globalizujícím se světě, a jistotu, kam patříme, kde jsou naše kořeny a kde nám všichni rozumí. Možná právě proto je Folklorní sdružení ČR největší nevládní organizací občanů naší republiky, kterým se stala lidová kultura životní náplní, kteří svým rozumem, citem a srdcem vnímají jako svoje poslání zachovat naše tradice dalším pokolením. A co víc, počet členů FoS ČR, obrovská rodina 14 000 folkloristů, se nezmenšuje, naopak, stále se rozrůstá a především přibývá dětí a mladých lidí. Bylo to znát i 5. února 2011 na XIII. Národním krojovém plesu, který pořádalo Folklorní sdružení ČR spolu s Asociací krajů ČR, Olomouckým a Středočeským krajem, Statutárním městem Olomouc, PART agency a.s., Hasičským záchranným sborem ČR, TOP Hotelem Praha a Vojenským uměleckým souborem Ondráš Ministerstva obrany ČR. Kromě hlavních partnerů – Skupiny ČEZ, Lesů ČR, KOVOSTEEL a Poštovní spořitelny na něm participovalo přes padesát dalších organizací a institucí. O prestiži a postavení této celonárodní folklorní akce ve struktuře našeho společenského a kulturního života svědčí mj., že záštitu nad ní převzali předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Miroslava Němcová, předseda Vlády ČR Petr Nečas, předseda Asociace krajů ČR Michal Hašek a primátor hl.města Prahy Bohuslav Svoboda.

Národní krojový ples
má již své pevné místo v TOP HOTEL Praha, který ho vzal pod svá křídla premiérově v loňském roce: „Jsme ryze český hotel vlastněný českým subjektem a Folklorní sdružení pěstuje český folklor a české tradice*“, říká jeho generální ředitel pan Radek Dohnal. *„Tak jsme se dohodli na spolupráci a vyšel z toho nádherný ples, který nemá obdoby v České republice a myslím, že ani ve světě.“
TOP HOTEL Praha také jako jediný může dát v plen dostatek prostor pro plesovou zábavu tří tisíc účastníků z celé republiky a mnoha zahraničních hostů (program běžel ve čtyřech kongresových sálech), místo na výstavy, videoprojekce, prezentaci lidových řemesel i regionálních specialit. Jen pro zajímavost, skutečnou raritu přivezly z Hané Lahůdky Loštice, moučníky vyráběné z pěny olomouckých tvarůžků. Konkuroval jim jedině jídelníček hotelu sestavený z typických krajových jídel, mistrovsky zhotovených pod taktovkou kuchařů z Moravy. Hlavní „potravou“ návštěvníků byl ovšem tanec, zpěv, hudba a pestrá podívaná na kroje z různých národopisných oblastí naší republiky.

Z Hanácka největší síla
Největší síla účinkujících se rekrutovala z Hanácka, jehož lidová kultura vtiskla ráz letošnímu XIII. ročníku. Dvě stě tančících Hanáků z folklorních souborů a jejich muziky přijeli předvést bohatý folklor svého regionu pod duchovním vedením hejtmana Olomouckého kraje.
„Náš kraj si byl dobře vědom svých závazků, když převzal na loňském plesu štafetu prezentace Hané a jejich lidových tradic na XIII. Národním krojovém plesu. Hanácké soubory se připravovaly na reprezentaci našeho kraje prakticky celý rok. Byly tu zastoupeny snad všechny druhy krojů, které na Hané máme,“ řekl hejtman Martin Tesařík. *„Lidová kultura je jednoznačně věc srdíčka, proto ji nikdy nelze „odložit“ a pověsit na věšák jako kabát. I já sám vnímám folklor srdcem, folklor tady byl dávno před námi a my máme výjimečnou příležitost předávat jeho tradice dalším generacím. Olomoucký kraj dělá vše pro to, aby Haná byla viděna nejen v krojích na plese, ale – obrazně řečeno – i na každém kroku v životě.“ *

Středočeši a Západočeši
Návštěvníky oslovily krásou krojů, temperamentem tanečníků, specifičností písní a melodií i účinkující Středočeského a Západočeského kraje a dalších regionů. V kroji svého rodiště vystoupily i dvě zpěvačky, u kterých by to nikdo nečekal – trojnásobná bronzová Slavice Ewa Farna a mladá Slovenka Viki Matušovová, když zpívaly s Orchestrem lidových nástrojů VUS Ondráš. Mimo jiné excelovaly i dětské pěvecké „hvězdy“, vítězové celostátní interpretační soutěže lidových písní „Zpěváček“, které doprovázel Brněnský rozhlasový orchestr lidových nástrojů. Téměř snová podívaná se naskytla na parket, kde se promísily kroje s večerními toaletami při produkci Orchestru Gustava Broma.

Výjimeční v evropském prostoru
Národní krojový ples FoS ČR dávno přerostl svým významem hranice naší republiky. Zahraniční hosté – a bylo jich kolem dvou set – přijeli z osmnácti zemí světa, dokonce i ze zámoří, nejvzdálenější delegace vážila cestu až z Brazílie. Zástupci mezinárodních folklorních organizací obdivovali vysokou společenskou a programovou úroveň plesu, bohatství české lidové kultury a umění našich souborů, které nemá v Evropě srovnání.
„Jsme výjimeční v evropském prostoru“, tvrdí rovněž lídr a hlavní „tahoun“ Folklorního sdružení ČR, jeho předseda Zdeněk Pšenica „Česká republika je velmocí v množství památek, tedy v hmotné kultuře i v živé, lidové kultuře. Naše soubory mají profesionální úroveň a naše republika je velice bohatá na různorodost i počet souborů. Předloni získalo Folklorní sdružení ČR jako první v historii „Vlajku identity“ od Mezinárodní unie folklorních sdružení I.G.F. Její prezident pan Lillo Alessandro z Itálie se účastní našeho plesu již podruhé.“

Přes čtyři sta souborů
Pod patronací Folklorního sdružení ČR působí dnes více než čtyři sta folklorních souborů, šedesát dva kolektivních členů v podobě folklorních festivalů, slavností a přehlídek a šestnáct regionálních sdružení. V loňském roce si FoS ČR připomínal dvacet let existence, celou tu dlouhou, a není přehnané říct obdivuhodnou cestu, kterou prošel. Kalendář folklorních akcí v ČR, který Folklorní sdružení každoročně vydává, zaznamenává na letošní rok téměř tisícovku folklorních festivalů, lidových slavností, výstav, krojových plesů a bálů a zvykoslovných programů, jako vinobraní, hody, fašanky, jízdy králů, obchůzky, dožínky, adventní a vánoční koncerty, a to zdaleka v něm nejsou obsaženy všechny regionální akce a souborové programy.
„Nejde jenom o počty folklorních akcí,“ řekl Zdeněk Pšenica „Na programovou i organizační úroveň většiny z nich, jak jsme se přesvědčili i srovnáním s festivaly, které jsme mohli navštívit v zahraničí, můžeme být pyšní. Na prestižním folklorním festivalu v Číně jsme byli požádání, aby se stalo Folklorní sdružení poradcem při pořádání jejich příštího festivalu. Sympatickým rysem našich festivalů je také to, že jsou vícegenerační, oslovují všechny vrstvy lidí včetně mládeže. Folklorní sdružení je i největší dovozce tradičního lidového umění ze zahraničí, jenom v loňském roce jsme pozvali na naše festivaly 250 zahraničních folklorních souborů a skupin, a to i z tak vzdálených destinací, jako třeba Nový Zéland, Mexiko, Indonésie, Čína, Kapverdské ostrovy, USA, Kanada. Rozsáhlá je rovněž naše ediční a vydavatelská činnost, natočili jsme přes 170 multimediálních projektů na záchranu národních tradic pro budoucí generace, které zachycují atmosféru největších folklorních festivalů a národopisných slavností. Náš časopis FOLKLOR byl předmětem obdivu na veletrhu Slovakiatour – na Slovensku a ani v jiných zemích časopis, který by se cíleně zabýval lidovou kulturou, nemají. Nesmíme ovšem zapomínat, že za veškerou dnešní rozsáhlou činností, za tím, že naše lidová kultura žije svébytným životem, stojí energie, um a schopnost lidí, kterým ležela a leží na srdci a jsou ochotni pro ni dělat maximum.“

Důstojný vstup do folklorní sezony
XIII. Národní krojový ples FoS ČR byl důstojným a vskutku reprezentativním vstupem do nové folklorní sezony. S nastupujícím jarem se rozběhnou opět folklorní akce po celé republice a předseda FoS ČR bude mít problém, jak v jednom víkendu objet třeba tři i čtyři festivaly na různých koncích Čech a Moravy. Značný rozsah a přínos pro kulturní život i cestovní ruch ve městech a obcích dosvědčuje mj. skutečnost, že mezinárodní folklorní festivaly a další různé folklorní slavnosti navštívilo v loňském roce 1 600 000 lidí. Jde o kvalifikovaný odhad, který s řadou dalších faktů dává předsedovi Folklorního sdružení za pravdu, že Česká republika je skutečně folklorní velmocí v srdci Evropy. Kolik významných osobností našeho politického, společenského a kulturního života zlákalo setkání s lidovým uměním, nelze vyjmenovat, bylo jich opravdu mnoho. Jak dobře se na Národním krojovém plesu bavili, co všechno přinesl program večera a jaké dojmy si z něho návštěvníci odnášeli, zachytily objektivy fotografů mediálního partnera plesu – Časopisu pro podporu průmyslu cestovního ruchu Všudybyl.
Vlasta Cibulová

Folklorní sdružení ČR
Senovážné nám. 24, 116 47 Praha 1
tel.: 234 621 218, fax: 224 214 647
e-mail: foscr@sdam.cz


 

Archiv vydání

2020 2019 2018 2017 2016 2015 2014 2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001

AKTUÁLNÍ ČÍSLO
VŠUDYBYL 02/2020
02/2020 číst aktuální číslo