Památky jsou jednou z priorit města

Na počátku raného středověku bylo území našeho státu křižovatkou evropského vnitrozemského obchodu: od jihu k severu procházela moravskými úvaly prastará „jantarová stezka“, od západu k východu putovaly zeměmi karavany kupců do východních oblastí. Kromě těchto hlavních tepen obchodu spojovala Čechy se sousedními zeměmi řada stezek, patrně velice starých. Jednou z nejvýznamnějších byla „Zlatá stezka“, protínající šumavský prales a spojující Čechy s Bavorskem. Především ve středověku získala neobyčejný význam díky obchodu s bavorskou solí, dopravovanou soumary z biskupského Pasova do Prachatic.V době začínajícího obchodu na stezce, a v souvislosti s kolonizací šumavských hvozdů, pravděpodobně existovala osada (nyní Staré Prachatice), kterou ve 2. polovině 12. století daroval Vratislav I. kapitule vyšehradské. Vedlejší osada v kotlině, která je obklopena pěti kopci, vznikla pravděpodobně po polovině 13. století a postupně se stala lokálním centrem. Prosperita nového města byla zabezpečena, když vyšehradský probošt Jan za osmnáct hřiven stříbra pronajal r. 1323 Prachatickým mýto na „Zlaté stezce“ a když město získalo právo trhu.

V sobotu 6. září jsem navštívil Prachatice a o rozhovor požádal starostu města Ing. Jana Bauera. Pane starosto, Prachatice se nacházejí na Zlaté stezce a jejich vzhled napovídá, že byly a asi jsou bohatým městem.
Dnes jsem potkal tři nebo čtyři vysoce postavené lidi, kteří skládali našemu městu jednu poklonu za druhou a říkali: „Prachatice dělají čest svému jménu. Opravdu vypadají jako prachaté město. Jak to děláte? Vždyť vy od nás snad ani nepotřebujete peníze.“ Co se týče názvu, osobně se přikláním k tezi, že název byl městu přisouzen podle skutečného prachu. Prachaticko patří mezi hospodářsky velmi slabé regiony. To, že naše město nějak vypadá a že má drive, to je konstelací mnoha náhod, štěstí a mimořádného uskupení lidí, kteří se dali dohromady a pro své záměry dokázali získat podporu občanů. Lidí, kteří připravili kvalitní projekty, sehnali na ně peníze a následně je realizovali. Od momentu, kdy jsem přišel na radnici, jsem se varoval toho, někde chodit a brečet, že jsme chudí, že se nám nedaří atd. atd. Samozřejmě, že peníze potřebujeme, že se je snažíme shánět. Ale za každé doby platí zřejmě ono biblické: pomoz si sám a bude ti pomoženo. Mám určitou výhodu. Než jsem se stal starostou, projel, proletěl a poznal jsem téměř celý svět, ale ne jako turista, jako obchodník.

Jako někdejší muzikant vím, že se mezi kolegy užívá rčení: „Živíš se muzikou, nebo poctivě?“ Takže ve stejném duchu, pane starosto, je snazší se živit jako politik, nebo poctivě?
Nedovedu si představit, že by se komunální politik živil jinak než poctivě z jednoho prostého důvodu: v komunální politice, zejména na postu starosty menšího města, existuje naprosto transparentní, jednoznačně přímá kontrola a zodpovědnost. Pokud se někde něco stane nebo nestane, každý mu to ihned vpálí. Kdykoliv a kdekoliv!

Setkáváme se při příležitosti národního zahájení Dnů evropského dědictví.
Památky jsou jednou z priorit města. Včerejší a dnešní den jsme jim jednoznačně zasvětili. Jsme velice rádi, že se Prachatice mohly stát centrem kulturního dědictví památek celé České republiky.

www.prachatice.cz

www.ehd.cz

www.shscms.cz