Menu

Zlínský kraj

O kouzlu rozmanitosti s hejtmanem Liborem Lukášem

27. 01. 2007


je proslulý přírodou, památkami a folklorními tradicemi. Jeho osu tvoří údolí řeky Moravy. Na západě se zvedají Chřiby. Směrem na východ Hostýnské a Vizovické vrchy a hraniční pás Bílých Karpat, Javorníků a Beskyd. Co název, to pojem. Příznivci historie mohou obdivovat památky Velké Moravy, výstavné zámky a hrady, důležitá poutní místa, objekty moderní architektury a množství lidových staveb. Ve Zlínském kraji jsou dodnes živé národopisné tradice Slovácka, Kroměřížska, Valašska a Zlínska. Zavítáte-li na Slovácko, můžete se ocitnout uprostřed archeologických památek z dob Velké Moravy, obdivovat majestátnost hradu Buchlov, rozjímat ve velehradské bazilice nebo posedět v některém z vinných sklípků. Malebný kraj Jana Ámose Komenského, bukové lesy, rozkvetlé louky Bílých Karpat a skaliska Chřibů je možné poznávat na kole, na koni, pěšky nebo v zimě na běžkách. Po Baťově kanále se dá plout proti proudu až do Otrokovic. Baťovská funkcionalistická architektura je dalším z lákadel. Nelze opomenout ani pohádkový zámek v Lešné, obklopený zoologickou zahradou, vizovický zámek nebo proslulé lázně Luhačovice s perfektně rekonstruovaným luxusním lázeňským domem Jurkovič. Nedaleko odtud už leží hranice Valašska. Kdo by neznal Beskydy – Pustevny a Radhošť. A který opravdový milovník lidové architektury by odolal pokušení navštívit Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm? Přes historická města Vsetín nebo Valašské Meziříčí je možné pokračovat na východ do úrodné hanácké roviny. Směr neomylně ukáže poutní vrch Hostýn. Cestou do Kroměříže je možné navštívit unikátní židovské památky v Holešově a zdejší zámecký park, skanzen v nedalekých Rymicích nebo chropyňský zámek. Srdcem této části kraje je sídlo olomouckých arcibiskupů – město Kroměříž. K jeho dominantám patří arcibiskupský zámek s překrásnými zahradami zapsanými na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

Rozhovor s hejtmanem Zlínského kraje panem Liborem Lukášem jsem otevřel tématem, co říká tomu, že ministr pro místní rozvoj pan Petr Gandalovič přesunul značnou část kompetencí v resortu cestovního ruchu na kraje.
Měl jsem do toho hodně co říkat. Českými hejtmany jsem byl totiž určen jako jejich vyjednavač. S panem ministrem Gandalovičem to nebylo až tak jednoduché. Byl to boj. My hejtmani máme snahu, aby se proces decentralizace veřejné správy nezastavoval. Jsme přesvědčeni, že kompetence v rámci resortu cestovního ruchu jsou v drtivé převaze lokální záležitostí. Vždycky jsem ministrům pro místní rozvoj, kteří byli před ním, říkal: „Ano, co se týče marketingu České republiky, je to úloha národní reprezentace a specializované státní agentury.“ A souhlasil jsem i s tím, aby kraje, města a obce měly ve vládě silného ministra, který bude účinně hájit naše zájmy. Z tohoto pohledu pan ministr Gandalovič sehrál výrazně pozitivní roli. Jsem rád, že jsme jej přesvědčili o tom, že decentralizace v rámci resortu cestovního ruchu je prospěšná. Že v samosprávné sféře pracuje obrovské množství kreativních lidí, kteří o toto odvětví dokáží kvalifikovaně pečovat. Že se nám nechce s každou záležitostí jezdit do Prahy a přesvědčovat úředníky na Staroměstském náměstí např. o tom, že dvěstěmetrový vlek na Horní Vyšnou je pro rozvoj v dané lokalitě přínosem. My hejtmani jsme rádi, že tento názor převážil, a že se Ministerstvo pro místní rozvoj ČR bude věnovat celorepublikovým marketingovým aktivitám – vytváření obrazu o možnostech cestovního ruchu v České republice v zahraničí a tvorbě pozitivního image domácího cestovního ruchu. To, co se u nás děje lokálně, který kopec zasněžit, kde dát příspěvek na posílení ubytovací kapacity, na to jsme dostatečně vybaveni, abychom rozlišili, co je rozmar a co rozvojový prvek.

Čerstvý držitel ocenění „Gentleman Pro“ v rámci „Českých 100 nejlepších“ Tomáš Baťa, „Brand manager roku“ marketingový ředitel Starobrna Jiří Imrýšek, předseda představenstva zastoupení největšího nebankovního finančního ústavu Travelex Jiří Krejča, primář Baťovy nemocnice ve Zlíně oftalmolog MUDr. Pavel Stodůlka, americká podnikatelka Ivana Trumpová, „Hoteliér roku 2006“ a dvojnásobný držitel ceny „Leaders Club Award“, udělované The Leading Hotels of the World, generální ředitel pražského pětihvězdičkového hotelu Le Palais atd. atd., ty všechny už jsem měl ve Všudybylu. Čím to, že právě od vás, z území Zlínského kraje, pochází taková spousta úspěšných lidí?
Použil bych slogan: „Kouzlo rozmanitosti“. Pohostinné Slovácko s kulturou pěstování vína, pracovité Valašsko a uvážlivá Haná. Ne nadarmo se Kroměříži přezdívá Moravské Athény. Takže možná díky tomuto mixu, který na našem území historicky vznikal, se „semo tamo“ vyskytne persona, která se neztratí ani v globálním pohledu, jako je např. pan Tomáš Baťa, kterého jste zmínil, nebo Ivana Trumpová.

Kroměříž hrála v historii „mých národů“ naší někdejší habsburské monarchie významnou kulturní a politickou roli. Ostatně poslední akce Ligy pro cestovní ruch 3. ledna v České národní bance byla zahájena fanfárami slavného kroměřížského skladatele, kapelníka a clarinisty Josefa Pavla Vejvanovského.
Kroměříž je historicky správním a vzdělanostním centrem olomouckých biskupů. Možná i odtud pramení onen typicky hanácký konzervativně pragmatický přístup k životu a zodpovědnost za sebe sama. Západní křesťanská kultura má u nás silné zázemí. Nejen Kroměříž figurující na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, ale i Baťův kanál na sebe váže značnou část podnikatelských aktivit cestovního ruchu. Tomáš Baťa tuto vodní cestu, čítající šedesát kilometrů, postavil za čtyři roky. Za minulého režimu byla dlouhou dobu opomíjenou technickou památkou, a až v devadesátých letech minulého století ji nadšenci zbavili marasmu a bahna, které se po léta ukládalo v plavebních komorách a v jeho korytu. Dnes tak Baťův kanál do Zlínského kraje přivádí spousty turistů a je příležitostí, aby kdokoliv, kdo chce poznat kouzlo rozmanitosti na Slovácku, mohl obdivovat práci Baťových inženýrů a dělníků.

Baťův kanál k vám z Hodonína vede Strážnicí, proslulou mezinárodními foklorními festivaly.
Folklor je naší velkou radostí. Snad žádný z krajů České republiky nemá tolik folklorních festivalů jako Zlínský kraj. Mezinárodního folklorního festivalu v sousedním kraji ve Strážnici se účastním osobně. Znám řadu jeho laureátů, i ty poslední z Bojkovic – Světlovan, kteří prokazují, jak hluboce jsou ve Zlínském kraji zakořeněny národopisné tradice Moravských Kopanic. Mohu zmínit řadu dalších folklorních událostí. Na Valašsku ve Frenštátu, v Liptále. Řada akcí, zejména dětské festivaly, se odehrává v proslulém lázeňském městě Luhačovicích, kde se léčebné lázeňství prolíná s národopisem. Mohli bychom se vypravit i na Velehrad, který je jedním z nejpamátnějších míst České republiky. Také v této oblasti je spoustu památek. Na Velkomoravskou říši i na keltské období, které jí předcházelo. Archeoskanzen v Modré produkuje řadu pořadů. Nový krásný hotel, který snad už bude letos zprovozněn v jeho sousedství, dává příležitost navštívit nejenom Národní pouť na Velehradě, ale i Den dobré vůle aj. Historie, památky a foklor, to je naše pýcha. Svědčí o bohatosti a rozmanitosti Zlínského kraje. Ale také o pohostinnosti obyvatel a kultuře včetně kultury vína.

Nejen vína. Pozor, pozor! Ze Zlína budu odjíždět vlakem, který přijíždí na třetí kolej z Vizovic. A jak jsem konstatoval v rozhovoru s marketingovým ředitelem firmy RUDOLF JELÍNEK Zdeňkem Chromým (Všudybyl 6/2005 str. 6), jejich slivovice patří do portfolia typicky českých produktů, jakéhosi našeho rodinného stříbra.
Výroba destilátů ve Vizovicích má více než čtyři sta let dlouhou tradici. První písemné doklady o existenci tamní palírny jsou z doby okolo roku 1660, ale dle nepřímých indicií lze usuzovat, že se ve Vizovicích pálilo už předtím. Zajímavé je, že firma RUDOLF JELÍNEK do USA nejen vyváží vizovickou koscher slivovici, ale bere odtud některé suroviny. Rovněž ovocné destiláty včetně každoročního trnkobraní pořádaného „Kulturně společenským sdružením Vizovické trnkobraní“ přivádí do Zlínského kraje tisíce návštěvníků, kteří navštěvují právě tuto oblast Valašska. Projekt DISTILLERY LAND místní likérky pak nabízí nejen exkurze do historie a současnosti individuálním turistům a skupinovým zájezdům, ale i zajímavé prostředí pro firemní akce, semináře a incentivní programy, jež se rovněž řadí k výrazným podnikatelským aktivitám cestovního ruchu Zlínského kraje.



www.kr-zlinsky.cz
www.batacanal.cz
www.rjelinek.cz

Archiv vydání

2020 2019 2018 2017 2016 2015 2014 2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001

Česká chuťovka