Novela zákona o cestovních ruchu

V posledních letech doznala právní úprava cestovního ruchu značných změn. V současné době je ve druhém čtení v poslanecké sněmovně projednávána další novela zákona, která má za úkol transponovat směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) ze dne 25. listopadu 2015 o souborných cestovních službách a spojených cestovních službách do českého právního řádu. Hlavním cílem návrhu novely je sjednocení pravidel pro zájezdy a spojené cestovní služby v rámci vnitřního trhu Evropské unie a v jeho důsledku zvýšení ochrany spotřebitele.
Jak již bylo naznačeno, novela zavádí nový pojem „spojené cestovní služby“, kterými jsou alespoň dva různé typy služeb cestovního ruchu (např. doprava, ubytování, nájem automobilu a další služby) zakoupené pro účely téže cesty nebo pobytu, které nejsou zájezdem, a na jejichž poskytnutí jsou uzavřeny samostatné smlouvy s jednotlivými poskytovateli služeb cestovního ruchu, jestliže cestovní kancelář zákazníkovi při jediné návštěvě či kontaktu se svým prodejním místem zprostředkuje samostatný výběr a samostatnou platbu každé jednotlivé služby cestovního ruchu nebo zprostředkuje cíleným způsobem pořízení alespoň jedné další služby cestovního ruchu od jiného poskytovatele služeb cestovního ruchu. To vše za podmínky, že smlouva s tímto poskytovatelem je uzavřena do 24 hodin po potvrzení rezervace první služby cestovního ruchu. Dle judikatury Soudního dvora Evropské unie nehraje roli, zda ke kombinaci služeb došlo před kontaktem se zákazníkem, nebo až na základě jím provedeného výběru.
Druhou důležitou změnou, kterou novela přináší, je povinnost cestovních kanceláří platit příspěvek do garančního fondu jakožto účelového sdružení finančních prostředků, které budou spravovány Státním fondem rozvoje bydlení. Z tohoto fondu budou spotřebitelům vráceny veškeré platby v případě platební neschopnosti cestovní kanceláře, které od nich cestovní kancelář obdržela za neposkytnuté služby, pokud by nebyly kryty pojištěním cestovní kanceláře. Z původně navrhovaného ročního příspěvku 0,25 % z tržeb za zájezdy a spojené cestovní služby ročně došlo k jeho snížení na 0,1 %. V případě, že by cestovní kancelář tento příspěvek neuhradila, může jí být uložena pokuta až do výše jednoho milionu korun.
Mezi dalšími změnami lze zmínit rovněž rozšíření informační povinnosti cestovní kanceláře vůči zákazníkovi, jehož důsledkem je změna občanského zákoníku, která počítá s poskytováním předsmluvních informací zákazníkům na sjednocených formulářích, jejichž podoba bude stanovena Ministerstvem pro místní rozvoj.
Ke změně by mělo dojít rovněž v rámci rozdělení koncesovaných živností, a to na koncesi Provozování cestovní kanceláře – pořádání zájezdů a dále na koncesi Provozování cestovní kanceláře – zprostředkování spojených cestovních služeb.
Přesto, že Česká republika měla shora zmíněnou směrnici transponovat do svého právního řádu do 1. ledna 2018, účinnost novely zákona je předpokládána až na 1. července 2018. Vzhledem k tmu, že novela zákona je teprve ve druhém čtení v poslanecké sněmovně, je otázkou, zda nedojde ještě k dalšímu posunu termínu.

JUDr. Lucie Kolářová, Advokátní kancelář Vácha & Kolář

• www.vacha-kolar.cz