Menu

Byznys a ekonomika jsou globální, regulace a politika lokální.

Nevěřím, že lidé opustí svoji zónu komfortu prostřednictvím svých slabých stránek

25. 02. 2008


James Gordon Brown

S Chairmanem pro Evropu společnosti Microsoft Corporation Ing. Janem Mühlfeitem jsme se potkali v Praze po zasedání Kanadsko-české obchodní komory den před prezidentskými volbami. Proto jsem Honzovi navrhl, že bychom se, coby do prvního tématu, mohli pustit do prezidentských voleb.
Tak, a teďka musíš říct, které prezidentské volby. Jestli ty v USA nebo u nás. Já spíš sleduji americké, protože jsou z globálního hlediska o trošku významnější než české. Co je z hlediska příštího prezidentského období důležité, a o to se byznys snaží, je to, aby byl umožněn otevřený obchod. Trochu se obávám následků „credit cranch“. Akciový trh vypadá, tak jak vypadá, a tak mám obavu z protekcionářských opatření. A to by nebylo dobré ani pro Ameriku ani pro Evropskou unii ani pro rozvojový svět.

Nový svět před jedenaosmdesáti lety „obohatil“ náš starý o tehdy novou zkušenost – světovou hospodářskou krizi. Současná americká ekonomika výrazně zpomaluje…
Na ekonomický vývoj je potřeba se dívat z globálního pohledu. Tedy jak dalece se tento trend týká i trhů, jako je Čína, Indie a země ASEANu, jejichž osamostatňování probíhá. Jsem proto optimista. Stagnaci amerického hospodářského růstu mohou částečně nahradit nárůsty v Číně, Indii a na rozvojových trzích. Z pohledu globální ekonomiky mají země západního světa hrubý národní produkt sice stále ještě větší, leč investice se dominantně přesouvají do Asie. Současný celosvětový růst ekonomiky je ze šedesáti procent tažen rozvojovými trhy. Např. Čína má půldruhého trilionu dolarů rezervu a v tuto chvíli v rukou deset procent amerického dluhu. Když před dvěma lety světově uznávaní američtí bankéři skládali Česku poklonu, jaké je to prý u nás výborné s hypotékami, že i relativně méně dobře situované rodiny si ji mohou vzít, říkal jsem jim, to je tím, že česká ekonomika prožívá boom. V momentě, kdy se americká ekonomika ochladí, že se ochladí také ta naše, která je navázána na německou, jež musí šedesát procent zboží vyvážet mimo Evropu. A že lidé nebudou mít na to splácet hypotéky. To se už stalo v Americe a děje se ve Španělsku. Podle mne to nastane i v Česku. Je to o tom, aby se finanční instituce chovaly zodpovědně. Britský premiér James Gordon Brown v Davosu varoval: „Byznys a ekonomika jsou globální, regulace a politika lokální.“ Sice existuje Mezinárodní měnový fond, ale jeho kroky (tak jak jsou v něm zastoupeny různé ekonomiky) vůbec neodrážejí realitu. Nebo když si vezmeš Radu bezpečnosti OSN. Do pětadvaceti let nebude mezi G7, a i když připočítám Ruskou federaci, tak G8, ani jediná evropská země. Zkrátka je tu rozpor. Ale jsem optimista. Jsem přesvědčen, že asijské trhy nahradí propad v Americe. Opatření, která udělali v Americe na povzbuzení ekonomiky včetně snížení úrokové míry, jsou z krátkodobého hlediska dobrá. Když ale Evropané Američanům říkají: „Dělejte něco s dolarem,“ Američané namítají: „Musíte se bavit s Číňany.“ Čína drží svoji měnu neúměrně dole, a tím drží kurz dolaru, protože do Ameriky hodně vyváží a Američané si půjčují peníze a její zboží kupují. Snížení úrokové míry v USA dolar rozhodně neposílí. Takže je otázka, co by měla dělat Evropská banka tady v Evropě. Ekonomika je ale tak provázaná, že bez toho, aby byla aplikována globální regulace, to nebude možné. To ukazuje, kde svět dneska je. Že ekonomika strašně předbíhá politiku.

S otevřeností ekonomik souvisí perspektivy mladých lidí, jejichž osobnostní rozvoj a kariéry brzdí u nás praktikovaný školní model, v němž je pedagog placen za to, že si odučí, co je ve školních osnovách, ale ne za to, jak je úspěšný, tedy zdali žáky něco naučí. Český vzdělávací systém je postaven na zastrašování a represích, a ne na osobnostním rozvoji dětí a jejich motivování k seberealizaci.
Konkurenceschopnost ekonomik bude do budoucna hodně o chuti riskovat. A ta je v Evropě obecně malá. Evropská komise dělala průzkum, z něhož vyplynulo, že pětadevadesát procent dětí předškolního věku chce být podnikatelem. Po absolvování vysoké školy je to už jen sedmnáct procent všech vrstevníků a jenom čtyři procenta to opravdu udělají. Evropané jsou poměrně konzervativní a nechtějí riskovat. To platí i pro Česko. Klíč k nápravě je ve vzdělávacím systému, jehož podstata se v Evropě posledních dvě stě padesát let nezměnila. Vychází z memorování a zachází se všemi dětmi stejně. Dnes je ale možné v rámci školní výuky předat třicet čtyřicet procent obecného základu a šedesát procent toho, k čemu má ten který žák největší předpoklady. Ale aby tomu tak mohlo být, musí být pedagog daleko více kouč. Pokud správně odhadne, v čem je to které dítě silné, může jej směrovat a zhodnotit jeho talent i schopnosti. My v Evropě stále hovoříme o odemykání evropského potenciálu, ale stávajícím školním systémem jej zamykáme a zaháníme děti do sféry pasivní rezistence. Školní systém se musí změnit. Když děláš něco, co tě baví a co je založeno na tvých silných stránkách, začneš expandovat a riskovat. Nevěřím, že lidé opustí svoji zónu komfortu prostřednictvím svých slabých stránek. Žádný byznysmen, sportovec nebo umělec se nikdy neprosadil díky tomu, že uplatňoval své slabé stránky, ale vždycky ty silné. A takhle se musí změnit náš školní model. Proto se po celém světě angažuji jako člen boardu Baťovy iniciativy „Junior Achievement“, která propaguje a na středních školách vyučuje podnikatelské­ho ducha.

Honzo, až budou lidé číst tvá vyjádření, zřejmě už bude po českých prezidentských volbách.
Je bezvadné, že česká ekonomika je tak otevřená, ale je třeba, abychom se ještě více otevřeli světu coby česká společnost, což může funkce prezidenta zastřešovat. Připadá mi, že jsme u nás v Česku přespříliš pesimističtí, byť v zásadě není důvod. Ekonomika šlape, daří se dobře. Z hlediska perspektiv příštího pětiletého prezidentského volebního období je to v pohodě. Ale ze střednědobého pohledu deseti let je potřeba změnit školní systém a realizovat reformy, což současná vláda dělá, a hlavně se dívat dopředu. Česko má po dlouhé době první vládu, která se zdá, že se snaží být otevřena reformám a která se zdá, že se snaží inspirovat zeměmi, jako je Finsko, které je hospodářsky úspěšné. Samozřejmě bude důležité, co udělá doopravdy. Takže, bylo by dobré, aby český prezident, ať to bude kdo bude, na tento reformní trend navázal.

Hlavní téma tohoto vydání Všudybylu je postavení cestovního ruchu v České republice.
Domnívám se, že do pěti let cestovní ruch v Evropě (pokud na to Evropa bude připravena) prožije ohromný boom. V současné době je jen v Číně sto sedmdesát milionů lidí, kteří patří do střední a vyšší příjmové vrstvy, jež si může dovolit cestovat. Padesát procent toho, co vydělají, spoří. Dnes ale mají pouze jeden milion kreditních karet. Až jim čínská vláda umožní cestovat, bude to ohromná lavina lidí. Ale to není jen Čína, ale země ASEANu, Indie, jejichž občané budou jezdit. A protože Evropa má historii, jakou má, jsem přesvědčen, že v ní služby cestovního ruchu prožijí ohromný boom. Evropské státy ale na to musí být připravené. Musí disponovat patřičnou infrastrukturou. Být otevřené jiným kulturám, jiným názorům atd. V tomto má Česko dobře nakročeno. V rámci Evropy je ale ohromná konkurence destinací, jako jsou Španělsko, Itálie, Francie a další země. Budeme-li dlouhodobě úspěšní, to souvisí i s marketingem země. Slušné věci se začaly dít v ekonomice, co se týče přílivu zahraničních investic. Do budoucna je ale potřeba se zaměřit na vědu a výzkum. Pokud se je k nám (k těm montovnám aut) do pěti let nepodaří dostat, byznys od nás odejde do Asie.

Čas od času jsi hostitelem účastníků akcí Ligy pro cestovní ruch.
Jedna z věcí, která se v Česku musí dělat lépe, je networking. Já dělám informační technologie a jsem v naší firmě zodpovědný za evropský byznys. Se spoustou lidí, které jsem poznal na tvých setkáních Ligy pro cestovní ruch, to prostě kliklo.Udržuji s nimi kontakt. Toho, že umožňuješ lidem poznávat se s dalšími lidmi, si strašně cením. O tom je i krásná kniha od Daniela Pinka „A Whole New Mind“, v níž říká, že logika – levá mozková hemisféra – je nezbytná, ale že je třeba propojit obě mozkové hemisféry, tedy i s pravou kreativní. Jsem přesvědčen, že se lidé ze všech možných oborů budou daleko více potkávat. A to pak bude konkurenceschop­nost! To bude ekonomická výhoda! A to jsem přesvědčen, že děláš. Ve Finsku nedávno otevřeli vysokou ekonomickou školu umění, Inovační univerzitu. Díky informačním technologiím se budeme stále více vymaňovat z úzké profesní specializace. Lidé, kteří budou mít větší generální záběr, na tom budou lépe. Ale rád bych ještě k Všudybylu. Mně se tvůj Časopis lidí a o lidech v cestovním ruchu a jeho poslání šířit osvětu o užitečnosti tohoto hospodářského odvětví líbí. Cestovní ruch sice v Česku nikdy nebude prvním průmyslem, ale vzhledem ke svému charakteru zahraničního obchodu může být daleko výraznějším zdrojem příjmů pro rozpočet České republiky. V Česku by se měl podporovat už nejen z toho důvodu, že toto odvětví je celosvětově jedním z největších zaměstnavatelů a že přináší prosperitu i do nejzapadlejších koutů světa (tak proč by ne do regionů České republiky), ale hlavně také z důvodu, které jsem naznačil, že lidé z Asie začnou velice brzy a v obrovských objemech cestovat. Do deseti let se totiž v Asii vytvoří jedna miliarda lidí středního a vyššího stavu.



www.microsoft.com/cze
www.jacr.cz/o-nas/kdo-jsme

Archiv vydání

2020 2019 2018 2017 2016 2015 2014 2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001

AKTUÁLNÍ ČÍSLO
VŠUDYBYL 02/2020
02/2020 číst aktuální číslo