Menu

Nerovnost přístupů k ochraně přírody na české a na rakouské straně Šumavy

27. 10. 2014

Oslovil jsem starostu města Horní Planá pana Jiřího Hůlku.
Pane starosto, poukázal jste na nerovnost přístupů k ochraně přírody na české straně Šumavy a na straně rakouské.
To mi vadí už z principu. Nemohu pochopit, že jednu stranu střechy stejného domu lze udržovat ve skvělém stavu, a na druhou nesmíte vstoupit a musíte ji nechat chátrat a rozpadat. A to se děje na Hraničníku a Smrčině. Rakušané zcela jistě nejsou barbaři. Umí skloubit ochranu přírody a dlouhodobý hospodářský rozvoj. Určitě na své části Šumavy nespáchali žádná zvěrstva, když tam v roce 1957 s pomocí hornorakouské vlády zainvestovali první lyžařský vlek. S jeho pomocí začali odstraňovat obrovskou nezaměstnanost. Když se zvažuje možnost našeho propojení s rakouským lyžařským areálem Hochficht lanovkou a jednou odjezdovou dráhou do českého vnitrozemí (protože i v případě, že lanovka nepojede, se lidé potřebují dostat z kopce dolů), musí se dělat mezinárodní posouzení dopadu realizace tohoto záměru na tetřevy. Na území mezinárodní rakousko-české soustavy Natura 2000 zpracovatel posouzení sbírá data o výskytu tetřeva pouze na českém území, navzdory tomu, že se paradoxně nejvíc vyskytuje v blízkosti rakouské lanovky. Když jsem se ptal, proč na rakouské straně nebyl posuzován vliv lanové dráhy na výskyt tetřevů, dostal jsem odpověď: „To nebylo předmětem zadání. To nás nezajímá.“

To by totiž mohl být konec. Sice ne rakouské lanovky ani lyžařského areálu Hochficht na Smrčině, ale neskutečně lukrativního byznysu několika jedinců, kteří prý, jak zde dnes zaznělo, na to své zkoumání a posuzování vlivu už dokázali odčerpat pět miliard korun z evropských fondů a státních financí. Od Rakušanů by totiž dostali „aufs Maul hauen“ a Evropská komise by jim musela výrazně omezit čerpání peněz. A co tedy, díky naší české, slovansky mírumilovné holubičí povaze dokázali se za těch pět miliard zjistit? Že projekt české lanovky je v rozporu s evropským systémem ochrany přírody Natura 2000 i se zákonem o ochraně přírody a krajiny. Podle posudku o vlivu na životní prostředí, který je jedním z částí procesu EIA, má česká lanovka – na rozdíl od rakouských – negativní vliv na celistvost evropské Ptačí oblasti Šumava a evropsky významné lokality Šumava. Pokud ale půjdeme do dávné i bližší historie, lidé na Šumavě hospodařili odnepaměti. Lesní porosty tam už dávno, stovky a stovky let, nejsou původní, ale v souvislosti s hospodářským využíváním vysázené a donedávna v dobré kondici udržované lidmi (takže dnes na mnoha hektarech, v důsledku zachování čerpání evropských peněz na „zkoumání“, mrtvé na stojato). Rovněž šumavské louky byly po staletí koseny nebo spásány dobytkem. Nechat přírodu po tak zásadním zásahu lidí napospas osudu je zločin.
Je. Copak si příroda na sedmdesáti tisících hektarech sama poradí se smrkovými monokulturami? V lokalitách, kde prapůvodně převažovaly jedlo-bukové porosty, jako je tomu dodnes na rakouské straně Šumavy?

V úvodníku sedmého vydání letošního Všudybylu, inspirován pasáží z Labyrintu světa, podotýkám, že až příliš mnoho lidí si zvyklo na to, že peníze se především fasují, a ne že se především trží (viz www.e-vsudybyl.cz, článek „Obecného zmámení brylle, skrze něž vše naopak vidíš“).
Co se týče budoucnosti Šumavy, fasované peníze a bezedná chamtivost jsou hlavní příčinou neblahého osudu obyvatel, kteří tu žijí. „Zelená lobby“ v Evropské komisi tyje z dotací. Ty hrají obrovskou motivační roli. Ekologický aktivismus? To je obrovský byznys! A jako živý štít si bere lidi, kteří s čistým srdcem ochránců přírody vstupují do tohohle jejich bahna. V důsledku zmrtvení Šumavy a s tím spojených ztrát pracovních příležitostí se už z měst a obcí Lipenska vystěhovaly stovky rodin. Jejich živitelé tu předtím pracovali v zemědělství, starali se o bezlesí a obhospodařovali les. Měli zaměstnání ve špalíčkárně, ve zpracování dřeva, na pilách. Byla tu práce pro všechny. Nevím, jestli by všechny tyto provozy byly ziskové i dneska, protože globalizace postupuje, ale je spousta příkladů z jiných národních přírodních parků i v sousedním Rakousku a Bavorsku, kde živitelé rodin nacházejí dostatek pracovních uplatnění. Jednou z oblastí je i turismus. Pokud by se od nás, z české strany, podařilo propojit rakouský lyžařský areál Hochficht 2,7km lanovkou, přineslo by to čtyřicet stálých pracovních míst v souvislosti s provozem lanovky a dalších 350 stálých synergických. Od Volar pro Hořice.


Archiv vydání

2020 2019 2018 2017 2016 2015 2014 2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001

AKTUÁLNÍ ČÍSLO
VŠUDYBYL 02/2020
02/2020 číst aktuální číslo
Czt