Navýšení na rok 2020 o čtyři procenta

Rozhovor s prezidentem Svazu léčebných lázní České republiky MUDr. Eduardem Bláhou jsem začal konstatováním:
Pane doktore, opět jste byl zvolen do čela Svazu léčebných lázní České republiky. V průběhu minulého (dvouletého) volebního období se svazu podařilo dosáhnout řady úspěšných kroků. Například vyjednat cenové dohody.
Ano, v minulém volebním období jsme dokázali prosadit navýšení úhrad. Jeden rok u dětí, další rok u dospělých pacientů. Teď už máme uzavřenu dohodu celého toho balíku na rok 2020 navýšeného o čtyři procenta. Další velký úspěch je to, že jsme po obrovských právních bitvách do autorského zákona prosadili limitaci, a dokonce jsme s oběma správci dohodli hromadné licenční smlouvy tak jako Asociace hotelů a restaurací ČR. Pro roky 2019 a 2020 jsme byli dokonce rychlejší než ona. Nyní máme nové smlouvy a ty staré narovnané.
Vedle toho, co hodnotíme jako pozitivní, se promítá jedno velké negativum. Nemáme „krytá záda“ výzkumem, aby náš obor neustrnul, šel dlouhodobě systematicky rozvíjet a držel krok s ostatními medicínskými obory. Že vědecká podpora balneologické výzkumné a vědecké činnosti pokulhává, je odrazem doby, která v období raného kapitalismu upřednostnila okamžitý zisk před udržitelností. Pokud však medicínský obor usne, jako se to stalo svého času světově špičkové české balneologii, probudit ho nějaký čas potrvá. Státní podpora výzkumu tohoto oboru medicíny skončila, když „stát“ za příslovečných „třicet stříbrných“ v roce 1993 zrušil světově proslulý Výzkumný ústav balneologický, Mariánské Lázně. Teď, už se několik let pokoušíme (grantovou politikou, oslovováním konkrétních osob) balneologickou vědeckou výzkumnou činnost obnovit. Bilance za několik posledních let je ale neuspokojivá. Nyní se trochu začíná blýskat na lepší časy v tom, že si to některé instituce, jako například Karlovarský kraj, začínají uvědomovat. Karlovarský kraj pochopil, že pokud má zůstat Mekkou světového léčebného lázeňství, musí je podporovat i jinak než tím, že nechá opravit kolonády a další objekty. Že musí podpořit i balneologický výzkum a inovace. Zakládá tak výzkumný ústav. Je to úplně na začátku a bude se potýkat s obdobnými problémy jako my: najít pro věc fundované a zapálené lidi. Ale už to, že se rozhodl a uvolnil na to na několik let dopředu zajímavé finanční částky, svědčí o tom, že to myslí vážně. Svaz léčebných lázní ČR bude dělat všechno pro to, aby mu v tom pomohl.

Pro léčebné lázně v souvislosti s nedostatkem personálu přichází další těžká sezona.
Ano, sice roste poptávka po léčebných lázeňských pobytech od pojištěnců, českých samoplátců i zahraničních hostů, ale zvládat poskytování lázeňské léčebné péče ve stejném rozsahu jako v předchozích letech je skoro ve všech lázeňských destinacích těžší a těžší. Už loni byly případy neotevřených dílčích provozů a vše nasvědčuje tomu, že lidské zdroje budou letos ještě větším problémem. Pokud tedy zdravotní pojišťovny říkají, že se bojí, aby je větší objemy poskytnuté léčebné lázeňské péče nestály ještě víc peněz, zdá se, že se nemají čeho obávat. Služby všeobecně narazily na svůj limit, daný nedostatkem zaměstnatelných pracovních sil.

Také proto, že kromě asi čtvrt milionu obyvatel Česka, kteří nikdy nebudou mít potřebu pracovat, řada Čechů odchází za výdělkem do zemí, jejichž platovou úroveň posilují aktiva plynoucí k nim z takových států, jako je Česká republika. Do Česka by sice rádi přišli pracovat lidé z nám kulturně blízké Ukrajiny, ale narážejí na spoustu překážek.
Je opravdu hodně složité je k nám dostat. Jednak vláda něco jiného dělá, než deklaruje, a navíc je celý proces okolo víz ovládán nejrůznějšími mafiemi. Znemožňuje to reálný příchod a udržení těchto zaměstnanců. Po třech měsících je zase vrací do ciziny. Na původním pracovním místě je musíte nahradit, a tak jen zaučujete a zaučujete. Praxe i v těch nejvýznamnějších pražských hotelech je dnes taková, že co tři měsíce přijíždí autobus nových zaměstnanců a celý proces se rozbíhá od začátku. Zato lidé z nám kulturně vzdálených zemí, jako je například Indonésie, pracovní povolení dostanou i na dva roky. Čeští hosté ani jejich čeští kolegové na pracovištích se s nimi ale nedomluví, stejně jako se zaměstnanci z Rumunska, kterým žádné překážky neklade členství jejich země v Evropské unii.
Úplně absurdně zní ale požadavky na uznání vzdělání lékařům z Ukrajiny. V jejich případě si lžeme do kapsy. V Německu to už pochopili, natahují po nich ruku a my stavíme bariéry i přesto, že naši lékaři stárnou a v pohraničí je nemá kdo nahradit. Zkrátka není to vůbec jednoduché. Nicméně procházíme proměnou, kterou si už Západ prošel před několika lety, že i u nás budou ve službách běžně pracovat lidé z jiných zemí. A bude se to dít i v léčebném lázeňství. Bereme to jako fakt.

• www.lecebnelazne.cz