Menu

Židovské památky na území Čech, Moravy a Slezska zahrnují na devadesát památkově hodnotných synagog, na půldruhé stovky budov památkové povahy – školy, obecní domy, rabináty, špitály – a na tři sta padesát židovských hřbitovů. Díky projektu „Revitalizace židovských památek v České republice – 10 hvězd“ bylo v průběhu června 2014 v deseti lokalitách Česka zpřístupněno patnáct židovských památek. Jejich obnova byla podpořena dotací z Integrovaného operačního programu ve výši téměř 280 milionů korun. Cílem bylo vytvoření sítě deseti oblastních kulturně vzdělávacích center židovské kultury na území sedmi krajů – v Úštěku, Jičíně, Brandýse nad Labem, Plzni, Březnici, Nové Cerekvi, Polné, Boskovicích, Mikulově a v Krnově. Centra mají prezentovat kulturní dědictví České republiky. Jedná se o synagogy, rabínské domy, židovské školy a další objekty, které ožijí stálými expozicemi, výstavami, přednáškami, koncerty, literárními večery, filmovými projekcemi, divadelními představeními a dalšími aktivitami, jež budou čerpat z historie, architektury, religionistiky a umění.

Návrat památek do života, návrat života do památek

13. 07. 2014

S prvním náměstkem ministryně pro místní rozvoj České republiky Ing. Danielem Braunem, M.A., se potkáváme 10. června 2014 na slavnostním otevření synagogy v Brandýse nad Labem, které v rámci naplňování projektu „Revitalizace židovských památek v České republice – 10 hvězd“ uspořádaly Federace židovských obcí České republiky a město Brandýs nad Labem – Stará Boleslav.
Pane náměstku, byl jste zde jedním z řečníků.
Ano, hovořil jsem o tom, že mou prací je koordinovat evropské fondy. Ty jsou plánovány na sedmiletá období, nyní tedy pomalu končí současné programy, které poběží do roku 2015. V těchto dnech dojednáváme s Evropskou komisí strategii využití evropských fondů na příštích deset let. Evropské fondy byly zdrojem i pro tento projekt podpořený z Integrovaného operačního programu. Zahrnuje objekty židovských památek, jejichž existence má dopad nejen na oblast cestovního ruchu, ale také dopad společenský. O přínosech evropských strukturálních fondů není vždy snadné hovořit, protože těžkosti se zpravidla projevují ihned, kdežto pozitivní efekty až se zpožděním. V poslední době jsem absolvoval hodně konferencí a vystoupení, na nichž jsem hovořil o přínosu evropských peněz pro tvorbu pracovních míst. Těch je od vstupu České republiky do Evropské unie díky evropským fondům přes sto tisíc. Hovořil jsem často i tom, jak tyto fondy podporují inovace. Z mého pohledu tím nejcennějším jsou nakonec vždycky konkrétní případy, které ukazují, co se dá přínosného pro nějaké území udělat. Brandýská synagoga je toho dobrým příkladem. Odedávna byla součástí tohohle místa a jeho historie. Její revitalizace má význam nejen v samotné opravě historického objektu, ale – jak věřím – i v tom, že se synagogu podaří vrátit do života. Heslem totiž je: „Návrat památek do života, návrat života do památek.“ To, že synagogy a bývalá sídla židovských obcí ožijí expozicemi, vzdělávacími aktivitami a společenskými událostmi, má velký význam nejen z hlediska cestovního ruchu, ale i osvěty a úrovně poznání ve společnosti. Toho, nakolik bude tolerantní a soudržná. Mám-li se dotknout realizace projektu, musím velmi pochválit projektový tým na straně příjemce a realizátora, protože vím, jak může být taková investice složitá. V oblasti revitalizace kulturních památek to platí dvojnásob a projekt „Revitalizace židovských památek v České republice – 10 hvězd“ navíc zahrnuje více památek. Přesto běžel poměrně hladce. To je také dobrou vizitkou kolegů na Ministerstvu pro místní rozvoj ČR a Ministerstvu kultury ČR, kteří se starali o to, aby investice proběhla podle pravidel.

**Židovská kultura a křesťanská kultura na našem území koexistovaly po staletí. Loni jsem v souvislosti s výročím narození Franze Kafky dělal řadu rozhovorů. Světově uznávaný neurochirurg prof. MUDr. Vladimír Beneš, DrSc., tehdy řekl: „Naše země je víceméně trošku kafkiáda. Jsme xenofobní. Uzavíráme se do ‚českého prostoru‘. Všechno, co je cizí, co trochu vybočuje, nám vadí. Mám pocit, že z toho vzniká jakási celospolečenská paranoia, která je nesmírně škodlivá.“ A v další části pokračoval: „Taky si myslím, že bychom měli víc inzerovat, že Kafka je Pražan. V zahraničí Kafku kdekdo zná, ale nikdo neví, že to byl německy hovořící a píšící Čech. Kdybyste vzal židovská jména osobností, které něco dokázaly ve vědě, v kultuře, v průmyslu, plno z těchto lidí se tu buď narodilo a vyrostlo nebo u nás působilo, jako např. Albert Einstein. A my si jich nevážíme. Neříkáme: ‚Ti jsou od nás!‘ (viz www.e-vsudybyl.cz, článek: „Naše země je víceméně trošku kafkiáda“) **
Židovská kultura měla a má obrovský vliv na vývoj naší společnosti a na to, jak teď Česká republika a Evropa vypadá. Jak jsem zmínil, velmi doufám, že 10 hvězd bude sloužit nejenom cestovnímu ruchu, ale bude mít i poznávací a osvětový význam. Už z důvodů, kterých se dotkl pan profesor Beneš, je to nesmírně důležité. Společnost, která nezná své kořeny, nezná svoji historii, nebude ani ekonomicky tak pevná a soudržná, jako ta, která ctí kontinuitu svého vývoje, historické hodnoty, která je hrdá na své vzory a na to, co kdy dokázala.


 

Archiv vydání

2020 2019 2018 2017 2016 2015 2014 2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001

AKTUÁLNÍ ČÍSLO
VŠUDYBYL 02/2020
02/2020 číst aktuální číslo
Czt