Židovské památky na území Čech, Moravy a Slezska zahrnují na devadesát památkově hodnotných synagog, na půldruhé stovky budov památkové povahy – školy, obecní domy, rabináty, špitály – a na tři sta padesát židovských hřbitovů. Díky projektu „Revitalizace židovských památek v České republice – 10 hvězd“ bylo v průběhu června 2014 v deseti lokalitách Česka zpřístupněno patnáct židovských památek. Jejich obnova byla podpořena dotací z Integrovaného operačního programu ve výši téměř 280 milionů korun. Cílem bylo vytvoření sítě deseti oblastních kulturně vzdělávacích center židovské kultury na území sedmi krajů – v Úštěku, Jičíně, Brandýse nad Labem, Plzni, Březnici, Nové Cerekvi, Polné, Boskovicích, Mikulově a v Krnově. Centra mají prezentovat kulturní dědictví České republiky. Jedná se o synagogy, rabínské domy, židovské školy a další objekty, které ožijí stálými expozicemi, výstavami, přednáškami, koncerty, literárními večery, filmovými projekcemi, divadelními představeními a dalšími aktivitami, jež budou čerpat z historie, architektury, religionistiky a umění.
Návrat památek do života, návrat života do památek
13. 07. 2014
S prvním náměstkem ministryně pro místní rozvoj České
republiky Ing. Danielem Braunem, M.A., se potkáváme 10. června 2014 na
slavnostním otevření synagogy v Brandýse nad Labem, které v rámci
naplňování projektu „Revitalizace židovských památek v České
republice – 10 hvězd“ uspořádaly Federace židovských obcí České
republiky a město Brandýs nad Labem – Stará Boleslav.
Pane náměstku, byl jste zde jedním z řečníků.
Ano, hovořil jsem o tom, že mou prací je koordinovat evropské fondy. Ty
jsou plánovány na sedmiletá období, nyní tedy pomalu končí současné
programy, které poběží do roku 2015. V těchto dnech dojednáváme
s Evropskou komisí strategii využití evropských fondů na příštích
deset let. Evropské fondy byly zdrojem i pro tento projekt podpořený
z Integrovaného operačního programu. Zahrnuje objekty židovských památek,
jejichž existence má dopad nejen na oblast cestovního ruchu, ale také dopad
společenský. O přínosech evropských strukturálních fondů není vždy
snadné hovořit, protože těžkosti se zpravidla projevují ihned, kdežto
pozitivní efekty až se zpožděním. V poslední době jsem absolvoval hodně
konferencí a vystoupení, na nichž jsem hovořil o přínosu evropských
peněz pro tvorbu pracovních míst. Těch je od vstupu České republiky do
Evropské unie díky evropským fondům přes sto tisíc. Hovořil jsem často
i tom, jak tyto fondy podporují inovace. Z mého pohledu tím nejcennějším
jsou nakonec vždycky konkrétní případy, které ukazují, co se dá
přínosného pro nějaké území udělat. Brandýská synagoga je toho dobrým
příkladem. Odedávna byla součástí tohohle místa a jeho historie. Její
revitalizace má význam nejen v samotné opravě historického objektu,
ale – jak věřím – i v tom, že se synagogu podaří vrátit do
života. Heslem totiž je: „Návrat památek do života, návrat života do
památek.“ To, že synagogy a bývalá sídla židovských obcí ožijí
expozicemi, vzdělávacími aktivitami a společenskými událostmi, má velký
význam nejen z hlediska cestovního ruchu, ale i osvěty a úrovně poznání
ve společnosti. Toho, nakolik bude tolerantní a soudržná. Mám-li se
dotknout realizace projektu, musím velmi pochválit projektový tým na straně
příjemce a realizátora, protože vím, jak může být taková investice
složitá. V oblasti revitalizace kulturních památek to platí dvojnásob a
projekt „Revitalizace židovských památek v České republice –
10 hvězd“ navíc zahrnuje více památek. Přesto běžel poměrně hladce.
To je také dobrou vizitkou kolegů na Ministerstvu pro místní rozvoj ČR a
Ministerstvu kultury ČR, kteří se starali o to, aby investice proběhla
podle pravidel.
**Židovská kultura a křesťanská kultura na našem území
koexistovaly po staletí. Loni jsem v souvislosti s výročím narození
Franze Kafky dělal řadu rozhovorů. Světově uznávaný neurochirurg prof.
MUDr. Vladimír Beneš, DrSc., tehdy řekl: „Naše země je víceméně
trošku kafkiáda. Jsme xenofobní. Uzavíráme se do ‚českého prostoru‘.
Všechno, co je cizí, co trochu vybočuje, nám vadí. Mám pocit, že z toho
vzniká jakási celospolečenská paranoia, která je nesmírně škodlivá.“
A v další části pokračoval: „Taky si myslím, že bychom měli víc
inzerovat, že Kafka je Pražan. V zahraničí Kafku kdekdo zná, ale nikdo
neví, že to byl německy hovořící a píšící Čech. Kdybyste vzal
židovská jména osobností, které něco dokázaly ve vědě, v kultuře,
v průmyslu, plno z těchto lidí se tu buď narodilo a vyrostlo nebo u nás
působilo, jako např. Albert Einstein. A my si jich nevážíme. Neříkáme:
‚Ti jsou od nás!‘ (viz www.e-vsudybyl.cz, článek: „Naše země
je víceméně trošku kafkiáda“) **
Židovská kultura měla a má obrovský vliv na vývoj naší společnosti a na
to, jak teď Česká republika a Evropa vypadá. Jak jsem zmínil, velmi
doufám, že 10 hvězd bude sloužit nejenom cestovnímu ruchu, ale bude mít
i poznávací a osvětový význam. Už z důvodů, kterých se dotkl pan
profesor Beneš, je to nesmírně důležité. Společnost, která nezná své
kořeny, nezná svoji historii, nebude ani ekonomicky tak pevná a soudržná,
jako ta, která ctí kontinuitu svého vývoje, historické hodnoty, která je
hrdá na své vzory a na to, co kdy dokázala.
