Na Kypru se téměř všude můžete setkat s češtinou

Rozhovor s pracovníkem kyperské ambasády v Praze panem Costasem Orphanidesem o jeho ostrovní vlasti jsem zahájil odkazem na báji, podle které se tam zrodila antická bohyně lásky, v jejímž jméně se odráží řecký výraz pro mořskou pěnu – aphros, z níž se údajně zrodila.
Pane Orphanidesi, bohové místo jejího narození určitě zvolili správně, neboť Kypr je nádhernou zemí. Jak je vstřícný k turistům z Česka?
Kypr je vstřícný ke všem turistům. A pokud se zaměřím na to, proč k českým, tak i proto, že na něm žije několik stovek Kypřanů, kteří v Česku studovali nebo pracovali, a Čechů a Češek, kteří se na Kypr přiženili nebo přivdaly. Takže když zavítáte do jakéhokoli místa na Kypru, téměř všude se můžete setkat s češtinou. Před nedávnem jsem tam byl se štábem České televize, který tam natáčel sedmidílný cestopis. A skoro to vypadalo, že seriál bude o Češích na Kypru.
V posledních letech jsme na Kypru zaznamenali veliký nárůst turistů. V roce 2016 jsme registrovali 2,4 milionu jejich příjezdů. Letos už očekáváme 4 miliony. Roste ale počet návštěvníků ze všech zemí.

Pane Orphanidesi, jaké oblasti patří do vašeho portfolia na velvyslanectví Kyperské republiky?
Dělám to, co jsem dělal vždycky: podporu cestovního ruchu. I když jsem zaměstnancem ambasády, stále pracuji i pro kyperskou centrálu cestovního ruchu. V prvé řadě ale poskytuji podporu našemu velvyslanci, protože se domluvím česky, mám zde hodně přátel a znám zdejší poměry. Spolupodílím se i na konzulární činnosti. Na vyřizování vstupních víz pro příslušníky zemí, kde je potřebují. Vy Češi je nepotřebujete. Vyřizuji i různé dotazy lidí, kteří cestují na Kypr. Ptají se od možností ubytování po počasí, co by měli na Kypru navštívit, kam by se měli v případě potřeby obrátit aj. Pravdou je, že Češi jsou hodně sečtělí. Nemáme až tolik telefonátů nebo žádostí o setkání, v jejichž rámci bychom volajícím vysvětlovali, kam jedou a co mohou na Kypru vidět. Občas se setkáváme s dotazem, nakolik se na Kypru projevuje migrační vlna. Z tohoto pohledu je ale na Kypru klid, i když pochopitelně pár migrantů máme. A proč se Kypru spíš vyhýbají? Ze stejných důvodů, jako se vyhýbají Česku. Protože cílem drtivé většiny z nich jsou bohaté západoevropské země s velkoryse koncipovaným sociálním systémem a Kypr je ostrov, ze kterého se do těchto zemí kontinentální Evropy těžko dostává.

Jednou z výhod v rámci Evropské unie jsou tarify za mobilní hovory a data. Ty jsou teď stejné jako v turistově domovině.
Když už hovoříme o telefonování, to je na Kypru velice levné. Je otázkou (samozřejmě podle toho, jaký kdo má doma tarif), jestli není levnější volat z Kypru za kyperský tarif. Tedy jestli se nevyplatí koupit si na dobu pobytu kyperskou SIM kartu.

Kypr je nejen kolébkou bohyně lásky, ale také evropských vín a jedním z mála míst, kde dodnes rostou původní antické odrůdy vinné révy.
Je to pravda. I proto když Cyprus Tourism Organisation nabízí tematické trasy, jsou jedněmi z nejpoptávanějších ty vinné. Jejich absolvování bych doporučil hlavně v podzimních měsících. V době vinobraní v září, říjnu. Tím se dostávám k volbě ročního období podle toho, co chce kdo na Kypru navštívit a vidět. Pokud někdo preferuje návštěvu festivalů, památek či absolvování horských túr, tak na to je vhodnější zimní mimosezona od listopadu do dubna. Ta se promítá i do levnějších služeb včetně ubytování. Říjen je na Kypru ještě hlavní sezonou. Koncem října a začátkem listopadu jsou na Kypru stále ještě třicetistupňová horka. Nejnižší teploty tam bývají v lednu a únoru, kdy přes den bývá deset patnáct stupňů Celsia. V březnu už je zase pětadvacet stupňů. Sice se ještě nedá koupat v moři, protože jeho voda je studená, ale je to vhodné období pro výlety i proto, že se příroda velmi intenzivně zazelená. Určité minus zimní mimosezony je, že v listopadu už jsou kratší dny. V pět, o půl šesté už se stmívá. Výhodou pak jsou teplé večery, kdy už v šest sedm hodin můžete večer před tavernou posedět s přáteli pod hvězdnatým nebem.
Hodně dotazů se týká venkovních teplot. Lidé volají, že by rádi v létě na Kypr, ale mají obavu, že tam je příliš horko. Vysvětluji jim: „V létě tam bývá i přes čtyřicet stupňů Celsia, ale u moře to není poznat.“ Je obrovský rozdíl být ve čtyřicetistupňovém vedru ve vnitrozemí a při čtyřiceti stupních ve stínu na mořském pobřeží. O to víc musíte na plážích dbát na to, abyste se nespálili. A na to mi volající říkávají: „My ale chceme ještě trochu pojezdit a navštívit zajímavá místa. Nechceme jen ležet na pláži.“ „V tom případě,“ doporučuji, „tam leťte na podzim koncem října nebo začátkem listopadu.“ Oni na to: „Není tam už chladno? Když jsme touhle dobou byli loni na Chalkidiki, tam byla v říjnu zima…“ Jenomže Kypr je geograficky o hodně jinde. Takže i kdyby bylo koncem října na kyperské podmínky tzv. chladněji, tedy ne obvyklých třicet stupňů, ale „jenom“ pětadvacet, moře bude prohřáté. Opakem je kyperské jaro, kdy může být přes pětadvacet stupňů nad nulou a v dubnu i třicet, ale moře bude studené.

• www.visitcyprus.com