Menu

Musíme se zaměřit na vzdělávání v oblasti služeb

01. 12. 2014

S první náměstkyní ministryně pro místní rozvoj Klárou Dostálovou se potkáváme 21. října 2014.
Paní náměstkyně, s čím jste před půlrokem na ministerstvo přicházela?
Vzhledem k tomu, že jsem celý život dělala regionální politiku, přišla jsem na ministerstvo napomáhat ambicím, které mají slezské, moravské a české regiony. Regionální politika se úzce prolíná s fenoménem cestovního ruchu. V regionech se dlouhodobě vede boj o domácí i zahraniční turisty. Samozřejmě se jedná o boj nekonečný a obnáší spousty a spousty práce, aby jejich kupní síla a poptávka pomáhala mikroekonomice daných míst. A když už turisté přijedou, je třeba jim poskytnout patřičné zázemí. A tím nemyslím jen infrastrukturu, ta je vesměs na slušné úrovni. I díky evropským penězům se povedlo postavit řadu dobře vybavených hotelů a dát do pořádku městské a obecní mobiliáře. Co ale v rámci Česka považuji za problematické, je úroveň služeb. Přístup personálu, resp. jeho profesní způsobilost, která ve službách bezesporu zahrnuje nejen zvládání dovedností z oboru, ale i vstřícné chování vůči hostům. Pokud se s tímto nepodaří něco udělat, bude velmi těžké získávat turisty jinam než jen do Prahy. Na to nás neustále upozorňuje i Evropská komise. Monitorovací výbory jejích operačních programů probíhají přímo v regionech a jejich účastníci vždy obdivovali naši doplňkovou infrastrukturu. Ale pokud personál, např. recepční, nectí standardy pětihvězdičkového hotelu, v němž pracuje, je třeba s tím něco dělat. V Česku je řada investorů, kteří vlastní penziony a hotely, ale buď se jim moc nevěnují, anebo hotelnictví nerozumějí, což někde vyúsťuje v to, že měkké dovednosti a vůbec přístup personálu nemá úroveň. Dnes už víme, že z evropských peněz nebudeme moci podporovat výstavbu další infrastruktury cestovního ruchu. Proto bychom se u nás na Ministerstvu pro místní rozvoj rádi zaměřili na vzdělávání v oblasti služeb nacházejících uplatnění v cestovním ruchu. Tak, aby turisté rádi vzpomínali na malý regionální penzion či hotel kdesi na území Česka, v němž nocovali. Aby provozovatelé hotelů a penzionů, restauratéři a lidé ve službách ctili heslo z třicátých let dvacátého století: „Náš host, náš pán.“

Evropské fondy jsou oblastí, v níž jste před svým jmenováním náměstkyní ministryně působila. Že úspěšně, dokládá i řada prestižních ocenění.
Byla jsem pouze tím, kdo tvořil, připravoval i inicioval projekty v jednom z regionů. Na ministerstvo jsem přišla řešit konkrétní operační programy: Integrovaný regionální operační program, přeshraniční programy, programy mezinárodní spolupráce, operační program technické pomoci. Na nadcházející Integrovaný regionální operační program se moc těším, kloubí se v něm řada aspektů. Tím, že sama pocházím z mimopražského regionu, vím, co regiony potřebují. Spolupracujeme s kraji, městy, s obcemi a s územními partnery jako jsou třeba neziskové organizace, podnikatelské subjekty a další. Všichni mají své potřeby a naší snahou je pomoci regionům zvyšovat jejich konkurenceschop­nost.

Dnes je trendem sledovat gastronomické televizní pořady a obdivovat špičkové kuchaře.
A když pak takový chef de chefs navštíví běžné stravovací zařízení, nezřídka bývá zděšen bídnou kvalitou, tím, co všechno jsou tam schopni hostům nabízet. Na druhou stranu vždycky záleží i na konkurenci. Ostatně, knajpy, přístavní putyky a formanky jsou i na západě, a mají svoji klientelu, která by neměnila. Takže i v malých městech se zpravidla nachází jedna slušnější restaurace a dvě až tři „čtyřky“. Faktor konkurence je samozřejmě prospěšný i mezi poskytovateli služeb. Ale je o koho soutěžit? Jak kde. Když už máte kvalitní provozovnu, je její úroveň třeba potvrdit i v oblasti lidských zdrojů. Nešikovný, neochotný a protivný personál ve špičkově vybaveném hotelu nebo restauraci je opravdu k pláči.

V úvodníku minulého Všudybylu píši, že cestovní ruch umí přinášet blahobyt nejen „bidelníkům“ parazitujícím na české podstatě. Je s to zvyšovat kupní sílu a příliv peněz do veřejných rozpočtů v každé navštěvované zemi. V případě Česka o stovky miliard korun ročně. Jenomže to by tu nesměla scházet společenská poptávka po takové formě obchodování. To by, i v zájmu strojírenských a ostatních exportujících firem, bylo záhodno výrazně lépe budovat image Česka coby úspěšné, oblíbené země. Proč? Protože lidé – investoři, obchodní partneři i spotřebitelé – obvykle bývají toho mínění, že úspěšná a oblíbená země nebude produkovat špatné výrobky.
Ministerstvo pro místní rozvoj má v gesci cestovní ruch, avšak nejen v zájmu cestovního ruchu je třeba spojit síly soukromého sektoru s veřejným a dobře reprezentovat a propagovat Českou republiku. V rámci tržní platformy cestovního ruchu jistě svoji roli hraje i novelizace zákona č. 159 o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu. Když se podíváme do zemí kolem nás, většinou tam nějaký takový zákon mají. Je ale otázkou, jestli jsme tady v Česku na něj – v takovém rozsahu – připraveni, nebo zda pouze hledáme řešení jakéhosi zástupného problému, např. způsob financování destinačních společností. Pokud to myslíme vážně, musíme se vrhnout na společný marketing a nebojím se říct obchodní propagandu v zájmu rozvoje regionů Slezska, Čech a Moravy. Inspirovat nás může společný model rakouských spolkových zemí nebo švýcarských kantonů. Pokud chceme něco takového, už si to nějaký normativ zaslouží. Pokud však v zákoně hledáme jenom zdroj financování destinačních společností, tak na to stačí dotační titul našeho ministerstva.
Přála bych nám všem, abychom byli hrdi na naši zemi, ve které žijeme, na to, co se tady vyrábí. A abychom svými postoji nebránili cestě k blahobytu. Tedy, abychom o své zemi uměli dobře mluvit se sousedy. Máme špičkové vědce, umělce, řemeslníky, lékaře. Z této země vzešlo množství nápadů a vynálezů, které obohatily svět… Dokážeme to ale dobře prezentovat? Chceme? Málokdy. Když se někomu něco povede, raději to zpochybníme, a to je obrovská škoda. Až se staneme skutečnými patrioty země, v níž žijeme, určitě se nám všem bude dařit lépe.


Archiv vydání

2020 2019 2018 2017 2016 2015 2014 2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001

AKTUÁLNÍ ČÍSLO
VŠUDYBYL 02/2020
02/2020 číst aktuální číslo
Czt