Menu

Munţii Rodnei 1

27. 12. 2005

Rychlíkem, který nefiguroval
Neděle 21. srpna Po dvou letech opět odjíždím rychlíkem Pannonia do hor, které začínají nad Bratislavou Malými Karpatami, postupují Českem Bílými Karpatami a končí v Rumunsku pohořím Banát u Železných vrat. Ani se tak netěším, jako spíš obávám, co mne v Rumunsku čeká. Dá-li se tam ještě volně tábořit…
Pondělí 22. srpna Slovensko-maďarská hranice docela v pohodě. Už je dávno den. V kupé ale moc světla není. Lije, obloha apolakypticky zatažená. Posnídal jsem na Maďarsko téměř stylově. Tři piva s paprikami. 12.00 Ledva jsme nad Aradem přejeli maďarsko-rumunskou hranici, modrá obloha. 18.20 rumunského času vystupuji v Blaj. Jdu se podívat na tabuli odjezdů, avšak rychlík 931 do Cluje Napoca a Dealu Stefănesţei, který jsem vyhledal na internetu, nikde nefiguruje. Z vyjádření paní v pokladně jsem ale usoudil, že jede. Sedl jsem si na perón a povečeřel zbývající housky se zbývajícím pivem. Svítí sluníčko, a to tak, že fest. Přesně ve 20.54 nasedám do vlaku 931. V Cluji to však vypadá, že zde končí. Naštěstí jen částečně. Kdosi na peróně mi řekl, že pokračuje pouze pět (nyní) předních vagonů. 23.02 Lehl jsem si v kupátku na lavici, a poté, co průvodčí prostudoval mé Eurodomino, usnul.

Ač jsem si přál, aby měl zpoždění
Úterý 23. srpna S úlekem se probouzím ve 03.10. Pár minut potom, co jsem měl vystoupit v Dealu Stefănesţei. Ač jsem si moc a moc přál, vlak neměl zpoždění. Vystupuji ve stanici Săcel. Jdu do čekárny studovat mapu. No, není to tak hrozné, 10 km od plánovaného nástupu. Vlak, kterým jsem přijel, stále ve stanici. Napadlo mne podívat se na odjezdy zpátky na Cluj. Ve 03.26 nastupuji do křižujícího vlaku a vracím se do Dealu Stefănesţei. Na nádražíčku nádherná měsíční noc. Na lavičce pod lampou dopisuji deník a za štěkotu psů procházím obcí po silnici směr sedlo Şetref. V sedle odbočuji na červenou značku polní cestou do kopců. Na prvním kopečku stavím stan a v 05.20 zaléhám.

Byl by hřích nejít dál
Probudil jsem se před desátou. Trochu fotím. Snídám chleba se sýrem. Za mírného krápání balím a v 11.00 pokračuji v cestě.Ve 12.30 jsem u salaší. Na pravé straně potůčku zarostlého šalvějí upravená se senem v sušičích, na pravé zchátralá, zarostlá bejlím. Suším v ní stan a po obědě v 13.30 ji opouštím. Byl by hřích nejít dál. Po cestě jsem sebral tři bedly a pak došel na malebné místo u spojnice modré a červené značky s napajedlem. Byl by hřích tu nezůstat. Nádherný výhled na pohoří Tibleş. Svítí slunce. Páchám hygienu, stavím stan. 15.15 vařím bedlovou polévku a bedlové rizoto.

Za hodinu jsem začal bloudit
Zatímco vařím, přiběhli dva bílí psi – jeden vyštěkávat, druhý lísat. Tomu jsem dal špek. Pak přišel klučina pro cigarety. Dostal žvýkačky. Byl rád, nicméně cosi brblal o cigaretách. Usedl vedle mého stanu. Když brblání trvalo půl hodiny, sbalil jsem a nasycen pokračoval v 17.00 v cestě. Asi za hodinu jsem začal bloudit. Domnívaje se, že držím azimut, traverzoval jsem zalesněný kopec. Směr byl správný, ale z kopce se vyklubala hora s kolmými srázy. Trochu jsem se vrátil a znovu zkusil sestup. Jen k hraně vodopádu. Zpátky se škrábu lezeckým dvojkovým terénem. 20.30 objevuji vklíněný balvan. Kotvím na něm stan. Deset centimetrů po mém boku zeje pětimetrový sráz.



www.romaniatourism.cz

Archiv vydání

2019 2018 2017 2016 2015 2014 2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001

AKTUÁLNÍ ČÍSLO
VŠUDYBYL 05/2019
05/2019 číst aktuální číslo
Czech specials new