Menu

Mezinárodní rok družstev 2012, Praha

05. 01. 2013

V TOP HOTELU Praha se 16. listopadu 2012 konala konference k Mezinárodnímu roku družstev vyhlášenému Organizací spojených národů. Předsedu Svazu českých a moravských výrobních družstev, místopředsedu Družstevní Asociace České republiky a člena představenstva a výkonného výboru Mezinárodního svazu výrobních družstev CECOP a CICOPA JUDr. Rostislava Dvořáka jsem koncem listopadu 2012 oslovil: Pane předsedo, účast na této konferenci byla vysoce reprezentativní.
Mezinárodní rok družstev pod heslem „Družstevní podniky budují lepší svět“ vyhlásila Organizace spojených národů v souvislosti s tím, že se vlády zemí celého světa začaly intenzivně zabývat současnými globálními ekonomickými problémy a v řadě zemí (bohužel ne v České republice) dospěly k závěru, že jedno z důležitých východisek, které by mohlo významně pomoci v boji s nezaměstnaností a v národní ekonomice, je posílení malých a středních firem – zvýšení počtu výrobních družstev a družstevních podnikatelských subjektů vůbec. Jedním z řady příkladů je Francie. Tamní ministr sociální a solidární ekonomiky Benoît Hamon konstatoval, že pro Francii je velice důležitou otázkou podpora zaměstnaneckých družstev v příštích pěti letech. Francie pro to vytvořila program sedmi opatření a na podporu zakládání družstevních podniků uvolnila půl miliardy eur. Od tohoto kroku si ve Francii slibují, že možnost rozdělení majetku do podílů tak, aby na něm družstevníci byli osobně zainteresováni, vytvoří rámec, ve kterém budou lidé lépe motivováni k dosahování žádoucích výsledků v hospodářské a sociální sféře. Je to zajímavý impuls. Družstevní forma podnikání se – nejen ve Francii – dlouhodobě osvědčuje. S něčím podobným jsme přišli z ČR i v rámci CECOP (Evropské sdružení výrobních družstev) a CICOPA (Světové sdružení výrobních družstev). Předložili jsme za Svaz českých a moravských výrobních družstev projekt k zajištění provázanosti družstevních podnikatelských subjektů celé Evropy, který má usnadnit jejich vzájemnou spolupráci.

V čem je výhoda právní formy družstva oproti akciové společnosti či společnosti s ručením omezeným?
Výhodnost bych rozdělil do dvou rovin. První je formální: založení firmy podle obchodního zákoníku je jednodušší a méně nákladné. U družstva je k tomu sice třeba pěti fyzických nebo dvou právnických osob, avšak podmínky pro založení družstevní obchodní společnosti jsou finančně méně náročné než například u společnosti s ručením omezeným. Další velkou výhodou, kterou si uvědomuje zejména členská základna družstevních svazů, je to, že jim družstevní svazy poskytují širokou škálu služeb nesrovnatelnou svou šíří a hloubkou s tou, kterou pro své členy zajišťují zaměstnavatelské svazy sdružující jiné podnikatelské subjekty. Zázemí v družstevních svazech je pro členy významnou pomocí. Zejména pro menší družstva, pro něž je ekonomicky neúnosné držet si vlastní právníky, daňové a finanční experty, lidi, kteří se orientují v oblasti bezpečnosti práce, životního prostředí, tvorby projektů k evropským programům atd. Družstevní svazy jsou coby servisní organizace významnou oporou i pro velké firmy. Konkrétně náš Svaz českých a moravských výrobních družstev, obdobně jako další družstevní svazy, disponuje řadou expertů, jejichž prostřednictvím jsme zastoupeni v odborných komisích ministerstev a spolupracujeme s nimi na tvorbě zákonných norem. Tito odborníci oponují a připomínkují obsah zákonů, takže se v nich výborně orientují a v rámci České republiky tak patří k těm nejlépe informovaným.
Družstva mají ze zákona větší flexibilitu v obsahu interních norem. To, že se mohou více opřít o vlastní normotvorbu, může být zásadní výhodou. Po roce 1990 se u nás vše upnulo ke koncentraci vlastnických vztahů. I u družstevních podniků tak došlo k zásadnímu odklonu od kolektivního rozhodování, dokonce až nad úroveň stavu platného za první republiky nebo v řadě družstev na západ od našich hranic. Obchodní družstevní společnost se může rozhodnout, která forma koncentrace vlastnictví a rozhodování jí více vyhovuje, a tak ji může například ovládat i jeden vlastník, který má ve firmě absolutní majoritu, nebo větší či menší skupina členů. Náš svaz sdružuje stovky výrobních družstev, od velkých výrobců ve strojírenství přes výrobce dřevotřískových materiálů a nábytku, výrobce v automobilovém průmyslu (se stovkami a tisíci zaměstnanců) nebo střední firmy v chemickém či oděvním průmyslu až po malé firmy úspěšně vyrábějící hračky, odznaky nebo vánoční ozdoby. Jde o úspěšné samostatné podnikatelské subjekty. Malá, ale velmi důležitá skupina družstev sleduje při výrobní činnosti i jiné cíle, než je zisk z podnikání. Musím zmínit družstva zaměřená na zdravotní nebo sociální zájmy svých členů. Jde o družstva výrobní, zaměstnávající ve výrobě více než 50?% zdravotně postižených občanů, nebo družstva sociální. To jsou společnosti, které v propojení s občanskou angažovaností hledají možnosti rehabilitace a integrace zdravotně hendikepovaných, a tady hraje ještě významnější roli přístup a podpora státu.

V pátek 30. listopadu 2012 byla na Pražském hradě v rámci slavnostního vyhlášení Českých sto nejlepších oceněna řada výrobních družstev.
Svaz českých a moravských výrobních družstev, ale i různé jiné instituce na úrovni měst a krajů přihlašují výrobní družstva do řady soutěží. Bohužel, v Česku o výrobním družstevnictví přetrvává velmi zkreslená představa. Ta mimo jiné umocňuje skutečnost, že dosavadní české vlády nedostatečně podporují vytváření stabilního podnikatelského prostředí a silné vrstvy malých a středně velkých firem. Tedy to nejdůležitější, co každý stát s tržní ekonomikou pro svou hospodářskou stabilitu a prosperitu potřebuje. Za totality bylo jedním z důsledků absence tohoto směrování to, že stát schopným a tvořivým lidem blokoval možnost vzít osud do vlastních rukou. V současné době se tato situace projevuje nejen v odlivu schopných lidí do zahraničí, ale i v sílícím množství českých firem, které se z Česka daňově vystěhovávají.
U českých výrobních družstev, a družstva jsou ryze české firmy, je přitom zajímavé, že jejich škála je odvětvově hodně široká. I rozpětí jejich ročních obratů. Od největších družstev, kde je obrat v řádu miliard korun, po malé firmy s obratem v jednotkách milionů korun. Máme velká družstva, která zaměstnávají tisíce lidí, ale členy Svazu českých a moravských výrobních družstev jsou i družstva, která mají pouze oněch limitujících pět členů, aby mohla existovat. V našich řadách, a to samozřejmě i na postech předsedů družstev, máme vynikající manažery, kteří jsou oporou českého byznysu. Takže není divu, že tu dnes oceňujeme družstva s vynikajícími výsledky. Pochopitelně i řada dalších z nich si ocenění zaslouží. Osobně jejich úspěchy na soutěžích vnímám jako doklad toho, že i přes vysoce nestabilní podnikatelské prostředí v Česku často dokážou až nemožné.

Družstevní podniky začaly vznikat v západní Evropě, Severní Americe a Japonsku. Nejstarší záznam o existenci družstva pochází z 14. března 1761 ze skotského Fenwicku. Za prototyp moderní družstevní firmy je pokládána anglická Rochdale Pioneers, která vznikla v roce 1844. Tento letopočet je zároveň označován jako rok vzniku světového družstevního hnutí. V roce 1862 pak Friedrich Wilhelm Raiffeisen založil první družstevní záložnu. Aby si čtenáři Všudybylu udělali obrázek na něčem, co pro ně bude známé, uveďme, že i výrobce kuchyňských a domácích spotřebičů Fagor je výrobní družstvo.
64. Valné shromáždění Organizace spojených národů na svém zasedání dne 18. prosince 2009 schválilo rezoluci č. A/RES/64/136, kterou vyhlásilo rok 2012 Mezinárodním rokem družstev. OSN jako zástupce všech národů světa tak vyjádřila svou mnohaletou podporu rozvoje družstevní formy podnikání, která v ekonomikách států hraje významnou úlohu, zejména pak při řešení otázek zaměstnanosti a začleňování znevýhodněných skupin do společenského a profesního života. Vyhlášením Mezinárodního roku družstev sledovala OSN tři hlavní cíle, a to zvýšení povědomí široké veřejnosti o družstvech, podporu rozvoje družstevních podniků a zlepšení legislativních podmínek pro existenci a působení družstev. Na realizaci tohoto záměru OSN spolupracuje s Mezinárodním družstevním svazem, který sdružuje 249 členských organizací z 93 zemí světa. Ve vazbě na Mezinárodní rok družstev OSN vydala výzvu, která směrovala přes Evropskou unii na ministry zahraničí, aby vytvořili národní rady pro podporu družstevnictví. Česká republika byla snad jedinou zemí v rámci Evropy, která nic takového neudělala. Proto jsme k tomu začátkem roku 2012 dopisem vyzvali ministra zahraničních věcí. Do dneška jsme nedostali odpověď.
Po dohodě s družstevními svazy jsme se Mezinárodní rok družstev do povědomí lidí pokusili dostat prostřednictvím různých událostí, jako byla českobudějovická Země živitelka nebo některé individuální akce družstevních svazů. A 16. listopadu 2012 Svaz českých a moravských výrobních družstev zorganizoval a zajistil v TOP Hotelu Praha setkání zaměřené na družstevnictví za účasti zástupců všech družstevních svazů Družstevní asociace ČR, zástupců slovenských výrobních družstev a dvou stovek předsedů výrobních družstev. Jsem rád, že pozvání přijala naše státní a politická reprezentace a se svými názory vystoupili předseda horní komory parlamentu ČR pan Milan Štěch, místopředseda senátu pan Přemysl Sobotka a zástupci ministerstev. Rozpravy se zúčastnil i kandidát na prezidenta republiky pan Jan Fischer.
Pokud by se podařilo naplnit to, co na konferenci zaznělo, byla by to pro české družstevnictví velká pomoc. Nicméně jsem se neubránil srovnání s obdobným setkáním k Mezinárodnímu roku družstev, jehož jsem se zúčastnil přímo kolébce družstevnictví – v Rochdale ve Velké Británii. Mrzí mne, že i po uplynulých 22 letech řada politiků, státní úředníci, ale i novináři hledí na družstevní společnosti jako na iniciativu, která vznikla v sovětském Rusku, odkud byla násilím rozšířena do zemí, které Sovětský svaz ovládal. To je holý nesmysl. V Evropě (území České republiky nevyjímaje) patří družstva k nejstarším obchodním společnostem. Historicky nejsilnější družstevnictví má Německo. Po něm následuje Francie, Itálie, Velká Británie. Přesto, že první družstvo na našem území vzniklo už za rakousko-uherského mocnářství v polovině 19. století, jsme se, pokud jde o podporu družstevního podnikání, po revoluci ani po našem vstupu do Evropské unie zpátky mezi vyspělé ekonomiky nezařadili.


Archiv vydání

2020 2019 2018 2017 2016 2015 2014 2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001

AKTUÁLNÍ ČÍSLO
VŠUDYBYL 02/2020
02/2020 číst aktuální číslo