Menu

Město Pražského Jezulátka

25. 02. 2001

Pražské Jezulátko
Originální soška Pražského Jezulátka je 47 cm vysoká a je z vosku, dřeva a textilu.
Nachází se v oltáři  kostela Panny Marie Vítězné a sv. Antonína Paduánského v Karmelitské ulici v Praze na Malé Straně. Kostel patří řádu Bosých Karmelitánů, který sem byl v  době rekatolizace českých zemí roku 1624 uveden císařem Ferdinandem II.

Původ Jezulátka
Do Čech se dostalo coby svatební dar dony Marie Manrique de Lara, která se roku 1555 provdala za nejvyššího kancléře Království českého, držitele řádu Zlatého rouna, významného českého šlechtice Vratislava z Pernštejna. Když se dcera z tohoto manželství panna Polyxena provdala roku 1587 za Viléma z Rožmberka, dostala i ona od své matky sošku jako svatební dar. Jezulátko je považováno za symbol ochrany manželství a rodinného krbu. Soška Jezulátka provázela ovdovělou paní Polyxenu i do druhého manželského svazku se Zdenkem Vojtěchem Popelem z Lobkovic. Roku 1628 pak paní Polyxena věnovala sošku pražským Bosým Karmelitánům.

Další osudy Jezulátka
Karmelitánskému klášteru se v době Třicetileté války dařilo špatně. Po obsazení Prahy sasským vojskem, roku 1631, klášterní bratři uprchli. Soška byla poškozená a zapomenutá až do návratu bývalých noviců řádu Bosých Karmelitánů. Po svém zrestaurování se Pražské Jezulátko stalo nedílnou součástí upravovaného kostela. Jeho uctívání začalo nabývat na rozmachu. Víra v zázračnou moc Jezulátka byla např. posílena při vpádu Švédů na Hradčany a Malou Stranu v roce 1648. Jeho sláva se rozšířila přes oceány na další kontinenty po celém katolickém světě. A tak je dnes Pražské Jezulátko daleko větším pojmem ve Španělsku, v latinské Americe, ale třeba i na Filipínách, než v zemi a městě, kde je domovem.

FITUR Madrid

Otevírají se brány
Středa 31.1.2001 Ote­vírají se brány veletrhu cestovního ruchu FITUR 2001 v Juan Carlos I. Exhibition Centre Madrid. Jsou tu stánky ze všech oblastí světa. Moderní výstaviště, sympatické svou nepředimenzovanou rozlohou, překvapuje estetickou úrovní expozic. Je to především pavilon Španělska, ve kterém jsou samostatně představeny jeho jednotlivé oblasti. Na rozdíl od expozic jiných států, které zachovávaly více méně tradiční ráz, se regionální expozice Španělska vyznačovaly (mimo své monumentality) takřka scénografickým pojetím. Samozřejmostí byly velkoplošné obrazovky, projekce, repliky historických artefaktů, živá vystoupení i kostýmované skupiny. Dá se říci, že regionální expozice naznačily nový trend v pojetí prezentací, které připravují autentický zážitek a vtahují diváka do inzerovaného reálu.

Mimořádný ohlas Pražského Jezulátka
Hlavní město Praha se veletrhu v Madridu zúčastnilo poprvé. Libreto expozice se opíralo o historii vzájemných česko-španělských vztahů a vyúsťující v symbolice Pražského Jezulátka Expozice zároveň upozorňovala na komplex výstav „Sláva Barokní Čechie“, která je nejbližší hlavní očekávanou událostí kulturního života v Praze. Z prvotních ohlasů se dá říci, že stánek hl.m.Prahy měl úspěch. O informace o Praze, neúnavně a vždy s milým úsměvem podávané pracovnicemi Pražské informační služby, byl veliký zájem, což dokládají i stovky a stovky rozdaných informačních brožur. Replika Pražského Jezulátko pak měla ohlas mimořádný. Byla oblíbeným a vyhledávaným objektem kameramanů a fotografů.

Tisková konference hl.m. Prahy
1.2.2001 Na stánku hl.m.Prahy se uskutečnila tisková konference za účasti radního hl.m.Prahy RNDr. Igora Němce. Byly prezentovány stěžejní akce v Praze s důrazem na nabídku pro španělsky hovořící země. Expozici hl.m.Prahy navštívil velvyslanec ČR ve Španělsku pan Povejšil, který ocenil její nápaditost. Zdůraznil význam cestovního ruchu nejen po stránce primárního ekonomického přínosu, ale také jako významného zdroje informací o zemi, jako fenoménu, který usnadňuje diplomatická, politická a ekonomická jednání. K významným hostům stánku se bezesporu řadí také delegace Podvýboru pro obchod a cestovní ruch Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR vedená jeho předsedou panem Langem.

Španělský tisk reagoval velmi pozitivně
2.1.2001 Radní hl.m.Prahy RNDr. Igor Němec předává dvě Pražská Jezulátka dvěma ženským klášterům Bosých Karmelitánů sídlícím v Avile. Věrné repliky, včetně několikerých šateček, mu pro tento účel věnoval opat řádu Bosých Karmelitánů v Praze Předávacího ceremoniálu a svěcení Pražského Jezulátka se za španělskou stranu zúčastnil převor řádu Padre Juan Bosco. Na tento akt španělský tisk reagoval velmi pozitivně.

PhDr. Karel Novák, CSc.

Na návštěvě ve středověku

Všudybyl se zeptal radního Igora Němce na pocity z předávacích ceremoniálů.
Předání se uskutečnilo ve Avile, která si až do dnešních dnů uchovala výrazně středověký ráz. Město je obehnáno přes 2 km dlouhým pásem gotických hradeb. Kláštery Bosých Karmelitánek patří mezi ty s nejtužší klauzurou. Dívky, které vstoupí do kláštera a složí řeholní slib, jej už nikdy neopustí. Jejich řeholní život má specifické aspekty. Tvrdě pracují. Nocují na holé pryčně (nesmí být přikryté) atd. Obřad předání replik Pražského Jezulátka v obou případech probíhal v oddělených prostorách. Karmelitánky mají zapovězen jakýkoliv fyzický kontakt se „světským“ prostředím. V klášterním kostele, byly dvě oddělené prostory. Hroty mříží se vypínaly proti nám. Za nimi se v pološeru nacházelo asi 20 řádových sester. Měl jsem hmatatelný pocit, jako bych se propadl o několik století nazpět do středověku. Po vysvěcení bylo Jezulátko zvláštním otáčecím zařízením dopraveno sestrám. Po té zazpívaly své vlastní skladby a jednu španělskou vánoční koledu. Zpívaly velmi krásně. Zapůsobilo to na mne nepopsatelným dojmem.

Ve druhém klášteře to bylo obdobné, až na to, že jsme se s Bosými Karmelitánkami nesetkali v kostele, ale v  hovorně klášterní budovy. Opět obdobná scéna i procedura. Atmosféra jako z Goyových obrazů. Po obřadu nám i ony zazpívaly. Představa moderního člověka o tomto způsobu života je vysoce pravděpodobně děsivá. Skoro každý by se domníval, že dopady na psychiku v tomto prostředí jsou katastrofální. Na nás však sestry (co jsme mohli zahlédnout) působily svěže a úžasně vyrovnaně. Vyzařovala z nich upřímná radost.


Archiv vydání

2019 2018 2017 2016 2015 2014 2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001

AKTUÁLNÍ ČÍSLO
VŠUDYBYL 03/2019
03/2019 číst aktuální číslo
Czech specials new
Restaurace Novoměstský pivovar