Menu

Lužické hory

25. 02. 2011

Lužické hory, pohraniční pohoří mezi Libercem a Děčínem, jsou tvořeny převážně pískovci, jimiž proniklo žhavé magma, které přispělo k charakteris­tickému reliéfu hor s kuželovitými a kupovitými vrchy. Jsou bohaté na srážky, neb jsou prvním horstvem v cestě proudění oceánského vzduchu ze severu. Víc než polovinu jejich území pokrývají lesy. Od roku 1976 jsou chráněnou krajinnou oblastí a jejich nejcennější lokality součástí šestnácti maloplošných chráněných území.

Ve svitu čelových svítilen
Pátek 28. ledna 2011 20.41 Vystupujeme na nádražíčku v Křížanech. Radíme se s mapou a podél trati odcházíme k železničnímu přejezdu na zelenou značku. Hvězdy nádherně svítí a sníh jiskří ve svitu čelových svítilen. Odbočujeme za silnice do lesa. Lyže trochu podkluzují. 21.20 Objevujeme vodorovný plácek. 21.50 Jdeme spát a stan necháváme dokořán, oba vybaveni super zimními spacáky firmy Jožky Rakoncaje Sir Joseph. Díky anglické výslovnosti titulu zavzpomínáme na našeho kamaráda Rahana, ježto je civilním jménem Josef, a protože by takto slyšenému pokynu vyhověl.

Nádherně slunečno
Sobota 29. ledna 2011 07.40 Pavel vstává, zprovozňuje Primus. 08.00 Vařič si brumlá, a než je poridge a čaj hotový, dopisuji deník. Máme sbaleno, namazáno zeleným a červeným. Nádherně slunečno. 09.30 Stoupáme ke kapličce sv. Kryštofa. 10.00 Svačím müsli tyčinky. Pavel trucuje. Prý se přejedl poridgem. 11.30 Na Velkém Vápenném (790). Nahoru to na lyžích ještě šlo, dolů už ne. Sestupujeme mezi šutráky. Ocitáme se na spojnici žluté a červené. 12.20 Málem jsme prošvihli nejdůležitější část dne. 12.55 Je po obědě a obsahu dvou plechovek limitované letní edice Staropramenu. Pokračujeme po červené sjezdem k silnici. K okraji lesa si to nabližujeme přes pole. Pak s lyžemi v ruce na Vysokou (534) a rovněž tak přes drsně rozervané Kozí hřbety. Odtud na Ostrý vrch (507). Sjezd do Horního Sedla. Pak pískovcovým skalním městem do Petrovic. 17.00 Jsme v hospodě. 18.00 Jsme po večeři, a tak na mráz! 19.15 Míjíme plácek se zurčící vodou. Najednou silnice a cedule „Státní hranice“. Vracíme se. 19.30 Udusáváme podloží pro stan. 21.15 Jdeme spát.

I na Hvozdu
Sobota 29. ledna 2011 08.02 Pavel vstává. Vzdor potůčku vaří ze sněhu. 08.20 Poridge je hotový. 08.37 Snědený. 09.50 Opouštíme nocoviště. Za chviličku jsme na hranici. Stoupáme na Hvozd. Proti nám, skřípě brzdami, kolouš. 10.00 Sváča vprostřed výstupu. I na Hvozdu (750) je slunečný den s blankytně modrou oblohou. Jsou vidět Ještěd i Krkonoše. 10.42 Po sestupu nejstrmější a nejbalvanovitější partií Hvozdu nasazujeme lyže. 11.00 Lesní slalom houštím a vývraty. Po značce, kamenitou strouhou, by to bylo nebezpečnější. 11.50 Krompach. Hospoda zavřená. Obědváme na návsi. 12.30 Červená vede po silnici. Opouštíme ji kamsi do kopce. Odměnou je dlouhý sjezd panensky zasněženou loukou. V následné vsi se dozvídáme, že jsme v Mařenicích. 13.30 Přistáváme v hospodě. 14.15 Pokračujeme přes pole a proti toku Lužné. V Hamru ji přecházíme a po cyklostezce k přehradě Naděje. Po červené po lesních cestách a silničkách nejdřív do kopce a pak sjezd do Rousínova. Odtud do Svoru. Na náměstíčku se přezouváme do pohorek. 17.45. Nádražní hospoda láká, avšak vlak má příjezd v 17.48. U Máchova jezera, kde se železniční trať dotýká pozemku hotelu Port, se od spolucestujícího dozvídáme, že v České Lípě je nádražní kiosek, a vlak 15 minut čeká. A tak tam v něm po nás zůstává pět pivních lahví.


Archiv vydání

2020 2019 2018 2017 2016 2015 2014 2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001